|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1852619920896319565
|
|
V 00:18:40,459 SEČ odstartovala ze vzletové rampy 1S na kosmodromu Vostočnyj nosná raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Na téměř polární SSO oběžnou dráhu s výškou 820 km byl vynesen hlavní náklad, který tvořily vědecké družice Ionosfera-M Nº1 a Nº2. Pod aerodynamickým krytem bylo mimo družice Ionosfera-M dalších 53 malých družic a CubeSatů. Šlo zejména o ruské vzdělávací a technologické družice. Našli bychom tam však i dvě družice íránské (Kosar, Hodhod) a jednu zimbabwskou (ZimSat-2). Vraťme se ještě k primárnímu nákladu. Každá z družic Ionosféra-M má hmotnost 430 kg a životnost okolo pěti let. Nepodařilo se tak, minimálně papírově, naplnit očekávání z vědeckého zadání, které počítalo s osmiletou službou na oběžné dráze. Vědecké vybavení družic tvoří soubor spektrometrů, sond, vlnových a radiových experimentů. Jmenovitě jde o přístroje LAERT, PES, MAJAK, NVK, SPER-1, GALS-1 a SG-1, které jsou řízeny palubní jednotkou BKUSNI. V dubnu 2025 by měly být vypuštěny další dvě družice Ionosfera-M Nº3 a Nº4, které se liší dodatečným přístrojem Ozonometr-TM. Sloužit bude pro spektroskopická měření intenzity slunečního UV záření odraženého zemskou atmosférou v pásmu od 300 do 400 nm. Čtveřice družic Ionosfera-M bude pracovat společně na sledování vlastností ionosféry, horních vrstev zemské atmosféry a kosmického počasí v okolí Země. Jejich vývoj začal již na začátku tohoto století, ale potýkal se s mnoha finančními a programovými problémy. Došlo k výraznému přepracování celého programu Ionozond a tedy i doplnění „M“ do názvu družic. Aby byl popis kompletní je třeba zmínit pátou doplňující družici Zond-M. O její realizaci však nejsou jednoznačné zprávy.
https://x.com/Kosmo_Michal/status/1853676317712998504
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1866218782051434523
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1924339900079378729
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1934854257964171562
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1941042104547131892
|
|
V 07:54:04,135 SELČ odstartovala ze vzletové rampy 1S na kosmodromu Vostočnyj nosná raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Na palubě je celkem 19 družic z Ruska a jedna íránská družice.
Hlavní náklad tvoří dvojice vědeckých družic Ionosfera-M Nº3 a Nº4. Tyto družice budou 62 minut po startu vypuštěny na kruhovou retrográdní oběžnou dráhu s výškou 820 km a sklonem necelých 98° vůči rovníku. Každá z družic Ionosféra-M má hmotnost 430 kg a životnost okolo pěti let. Nepodařilo se tak, minimálně papírově, naplnit očekávání z vědeckého zadání, které počítalo s osmiletou službou na oběžné dráze. Vědecké vybavení družic tvoří soubor spektrometrů, sond, vlnových a radiových experimentů. Jmenovitě jde o přístroje LAERT, PES, MAJAK, NVK, SPER-1, GALS-1, SG-1 a Ozonometr-TM, které jsou řízeny palubní jednotkou BKUSNI. S výjimkou posledně jmenovaného přístroje je aparatura shodná s družicemi Ionosfera-M Nº1 a Nº2 vypuštěnými 4. listopadu 2024.
Čtveřice družic Ionosfera-M bude pracovat společně na sledování vlastností ionosféry, horních vrstev zemské atmosféry a kosmického počasí v okolí Země. V jedné rovině oběžné dráhy se pohybují vždy dvě družice vzájemně vzdálené o 180±30° (12a půl oběhu). Hodnota výstupního uzlu první dvojice je 135°, druhé dvojice 46°. Vývoj družic začal již na začátku tohoto století, ale potýkal se s mnoha finančními a programovými problémy. Došlo k výraznému přepracování celého programu Ionozond a tedy i doplnění „M“ do názvu družic. Čtyři družice Ionosfera-M má doplňovat ještě pátá družice Zond-M. Ta je postavena na stejné platformě, ale bude určena k pozorování Slunce. O jejím vývoji je známo velmi málo a měla by být vypuštěna snad v příštím roce.
Co se týká dalších družic vypuštěných při dnešním startu, tak největší zastoupení mají 3U CubeSaty Geoskan. Ty mají různé úkoly od testování kamer pro snímkování Země, detektoru záření gama či automatického sledování ADS-B. Na stejné platformě je postavena také družice InnoSat3 pro sledování námořního provozu (AIS) a studentský 239Alferov s gama spektrometrem a pokusným plazmovým motorkem. Největším CubeSatem na palubě byl 16U InnoSat16. Ten je vybaven panchromatickou kamerou pro pozorování Země. Snímky mají dosahovat prostorového rozlišení až 2,5 metru. Čtyři další družice na palubě jsou 3U CubeSaty CSTP-4, jejichž úkolem je studium šíření komunikačních signálů zemskou atmosférou. Poslední čtveřicí jsou 3U CubeSaty AstroLine, o nichž mnoho nevíme. Poslední družicí na palubě je Nahid-2. Jde o íránskou komunikační družici o hmotnosti přes 100 kg. Její očekávaná životnost je okolo tří let a měla by být celá postavena bez využití zahraničních komponent.
 |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1953725150295212520
|
|
