Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  9    10    11    12    13  >>
Téma: Program Artemis (obnovení pilotovaných letů na Měsíc)
29.2.2024 - 10:56 - 
citace 29.2.2024 - 06:35 - Ervé:

Palivo a okysličovadlo není třeba ohřívat - Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.

Chudáci ledové komety, ty už se všechny vypařily ;-)

Na oběžné dráze Země máš teploty od – 180 °C do + 180 °C (průměr je dle výšky dráhy pár stupňů pod nulou, viz Saljut 7 cca -7°C) a to jen díky tomu, že Země má poměrně vysoké albedo.
Solární konstanta u Země je 1360 W/m2, Mars máš 590 W/m2.

Tj. co na jedné straně sondy od Slunce přijímáš, tak na druhé vydáváš. Teplota meziplanetárního prostoru k Marsu je přes -200°C.

Takže mi ukaž tu energetickou rovnici, že Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.
A to je jen palivo uvnitř nádrže. Teď musíš řešit všechny části, které jsou trvale zastíněné a dochází u nich k tak velkému cyklickému tepelnému namáhání vůči částím, které jsou osluněné (otázka rotace).
Takže čím větší loď, tím řádově větší problémy. [upraveno 29.2.2024 10:57] [upraveno 29.2.2024 10:58] [upraveno 29.2.2024 10:58]
 
29.2.2024 - 11:41 - 
citace 29.2.2024 - 10:56 - Tesarakt:
citace 29.2.2024 - 06:35 - Ervé:

Palivo a okysličovadlo není třeba ohřívat - Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.

Chudáci ledové komety, ty už se všechny vypařily ;-)

Na oběžné dráze Země máš teploty od – 180 °C do + 180 °C (průměr je dle výšky dráhy pár stupňů pod nulou, viz Saljut 7 cca -7°C) a to jen díky tomu, že Země má poměrně vysoké albedo.
Solární konstanta u Země je 1360 W/m2, Mars máš 590 W/m2.

Tj. co na jedné straně sondy od Slunce přijímáš, tak na druhé vydáváš. Teplota meziplanetárního prostoru k Marsu je přes -200°C.

Takže mi ukaž tu energetickou rovnici, že Slunce ohřívá víc, než potřebujeme.
A to je jen palivo uvnitř nádrže. Teď musíš řešit všechny části, které jsou trvale zastíněné a dochází u nich k tak velkému cyklickému tepelnému namáhání vůči částím, které jsou osluněné (otázka rotace).
Takže čím větší loď, tím řádově větší problémy. [upraveno 29.2.2024 10:57] [upraveno 29.2.2024 10:58] [upraveno 29.2.2024 10:58]


A o jakém palivu to tedy mluvíte? Vakuum je termoska, ochlazení vyzařováním trvá hodiny. Ohřev Sluncem je otázka minut i u Marsu. Proto jsou všechny stanice, stupně a družice buď natřeny na bílo, nebo používají pozlacené/postříbřené fólie pro odrážení co největšího množství tepla. Při stabilních -10°C musíte chladit kyslík (-185°C) i metan (-165 °C), tepla máte dost díky činnosti přístrojů, počítačů, vysílačů. Kvůli trvalému zastínění všechny sondy a lodě rotují, stačí pár otáček za hodinu. Na ISS občas nastane delší zastínění některých částí, řeší se občasným natočením pomocí setrvačníků.
 
29.2.2024 - 20:41 - 
Cesta na Mars trvá devět měsíců, takže hovořit o hodinách je irelevantní.
Také kosmické vakuum je jiná liga než je v termosce.
Teplota cca - 7°C je na dráze Saljut/ISS, kdy je oběžná doba 92 minut, z toho půlka v zákrytu.

Diskuse tu šla o chemických motorech, tj.
a) Kyslík O2
b) Vodík H2
c) Případně Metan CH4

To palivo (či okysličovadlo) se musí udržet v tekuté formě, nesmí se v něm udělat zmrazky ani se nesmí moc ohřát, protože nádrž by pak musela vydržet zásadně jiné tlaky a tím by dramaticky narostla její hmotnost.

Proto se používá hydrazin či jeho další verze.

Pokud někdo tvrdí, že je snadné při kosmických letech používat a) b) c)
tak se ptám, jak je vyřešena energetická rovnice jejich výhodnosti vzhledem k podmínkám, které v kosmickém prostoru (a to doopravdy není oběžná dráha kolem Země) panují.
 
29.2.2024 - 20:55 - 
citace 29.2.2024 - 10:56 - Tesarakt:
...
Solární konstanta u Země je 1360 W/m2, Mars máš 590 W/m2.
...
Tj. co na jedné straně sondy od Slunce přijímáš, tak na druhé vydáváš...

predpokadajme ze konstrukteri rakiet su totalne neschopny a uvazujme pasivnu priemernu teplotu:https://sk.wikipedia.org/wiki/Stefanov-Boltzmannov_z%C3%A1kon

povedzme, ze nadrz tvaru kocky je oziarena z jednej strany...

orientacne 1/6 z 1360 W/m2 = 226 W/m2 => -21°C (co je zhodou okolnosti blízko -23°C priemerna teplota na povrchu Mesiaca)

orientacne 1/6 z 590 W/m2 = 98 W/m2 => -69°C (co je zhodou okolnosti blízko -56°C priemerna teplota na povrchu Marsu)


A teraz uvazujeme, ze trochu schopny su a ze pouziju rozne albedo oslnenej a neoslnenej strany nadrze...


 
01.3.2024 - 07:14 - 
Zkrátka a dobře stačí použít zkušenosti z kosmických sopnd (Mars, Venuše, L1 a L2), ze stupňů Centaur (při letu na GEO) nebo tento měsíc údaje z přeletu Odyssea, aby konstruktéři věděli, co dělat. Takže vodík velký problém, kyslík a metan řešitelné. 
02.3.2024 - 00:31 - 
Kyslík nabývá kapalného skupenství při -182°C.
Také je nutné udržet homogenitu teploty v celé nádrži. Čím větší, tím větší problémy, srovnávat to s malinkatou sondou je trochu mimo.

Sonda Mars Odyssey (nebo myslíš nějakou jinou?):
hydrazine propellant with nitrogen tetroxide as an oxidizer
https://www.space.com/mars-odyssey-orbiter-missing-fuel-mystery-solved
 
02.3.2024 - 17:01 - 
myslim si, ze uz i obycajnym tienidlom by dosiahli teplotu v nadrzi pod -180 °C

"Na Mesačných póloch, v celoročne zatienených kráteroch, však teplota môže klesať až na teploty −240 °C."
https://sk.wikipedia.org/wiki/Mesiac

homogenita v nadrzi sa dosahuje pasivne, alebo aktivne rotovanim, ci premiesavanim


suhlasim, ze cim vacsi, tym vacsi problem, ale zas mam vyhodu v zotrvacnosti a ani nevidim nic neriesitelne

Edit:
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Webb_Space_Telescope
James_Webb dosahuje pasivnym tienenim -223°C.

Opacne, tienenim tmavej strany dokazeme teplotu vyhnat vysoko do plusovych teplot. [upraveno 3.3.2024 11:45]
 
03.3.2024 - 11:37 - 
citace 2.3.2024 - 00:31 - Tesarakt:
Kyslík nabývá kapalného skupenství při -182°C.
Také je nutné udržet homogenitu teploty v celé nádrži. Čím větší, tím větší problémy, srovnávat to s malinkatou sondou je trochu mimo.

Sonda Mars Odyssey (nebo myslíš nějakou jinou?):
hydrazine propellant with nitrogen tetroxide as an oxidizer
https://www.space.com/mars-odyssey-orbiter-missing-fuel-mystery-solved


Samozřejmě Odysseus Nova-C s kyslíkem a metanem.
 
24.4.2024 - 00:40 - 
... koukněte na zajímavé postřehy k programu Artemis (kanál Smarter Every Day):



 
25.4.2024 - 10:03 - 
@kacenka
To spochybnenie výberu NRHO orbity, bolo fakt "pekné".
Snáď ho ešte niekedy pozvú.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
02.5.2024 - 18:23 - 
https://arstechnica.com/space/2024/05/nasa-seems-unhappy-to-be-questioned-about-its-artemis-ii-readiness/

To má byť to "ľahšie" poškodenie?

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
03.5.2024 - 07:28 - 
Marín nie je z Ameriky on je Španiel, tak to napísal "na rovinu".
citace:
Oneskorenie do roku 2026 je vysoko pravdepodobné, ale tiež v prípade, že zmeny, ktoré NASA a Lockheed Martin – hlavný dodávateľ Orionu – musia zaviesť, aby zaručili bezpečnosť Artemis II, budú príliš drastické, bude veľmi ťažké certifikovať vozidlo na misiu s posádkou. Preto vzhľadom na to, čo sme videli, nevylučujme, že Artemis II odlieta bez posádky.
https://danielmarin.naukas.com/2024/05/03/los-problemas-de-la-nave-orion-de-cara-a-la-mision-artemisa-ii/

Celý ten "plán" letov, je už úplne totálne mimo.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
24.5.2024 - 05:33 - 
citace:
„Artemis 3, ak to porovnáte s programom Apollo, je kombináciou Apolla 9, 10 a 11,“ povedal. "Je to náročná úloha a ak pristaneme, bude to závisieť od toho, či SpaceX bude mať pripravený pristávací modul."

Nelsonovo použitie „ak“ v súvislosti s pristátím Artemis 3 zdvihlo obočie.
https://spacenews.com/nasa-defends-artemis-cost-and-schedule-amid-planning-of-possible-changes/

My za to nemôžeme.. To SpaceX..

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
26.5.2024 - 08:38 - 
citace 24.5.2024 - 05:33 - Slavomír Fridrich:
My za to nemôžeme.. To SpaceX..

Ta věta znamená souhlas nebo nesouhlas s Nelsonem?
 
26.5.2024 - 10:03 - 
@Jiří Hošek
Skôr čosi ako pobavenie.
Tie otázky, na ktoré odpovedal. A v podstate správne. Si Nelson sám nevymyslel, kládol mu ich ten výbor.
Kvalita otázky, určuje kvalitu odpovede.
Keby sa ho pýtali inak a na iné veci, dostali by iné odpovede.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
26.5.2024 - 12:10 - 
Takže odpověď byla v podstatě správná. Díky. Měl jsem pochyby kvůli tomu smajlíku.

citace 26.5.2024 - 10:03 - Slavomír Fridrich:
Kvalita otázky, určuje kvalitu odpovede.
Keby sa ho pýtali inak a na iné veci, dostali by iné odpovede.
Bylo to přátelské slyšení a senátoři byli s Nelsonovými odpověďmi spokojení.
 
05.9.2024 - 13:35 - 
https://arstechnica.com/space/2024/09/after-starliner-nasa-has-another-big-human-spaceflight-decision-to-make/
Berger v článku tvrdí, že "prípad Starliner" bude mať následky aj pre Artemis. Keďže došlo k veľkému povzbudeniu všetkých čo "dbajú o bezpečnosť". Prípadné rozhodnutie riešiť problém s tepelným štítom úpravou trajektórie, bude čeliť hlasnej kritike a opozícii.
A preto rozhodovací proces, totálne uviazol v "politickej bažine".
citace:
Nech už sa NASA rozhodne akokoľvek, oficiálne rozhodnutie nečakajte skoro. Nikto sa nechce dotknúť tejto politickej bažiny pred prezidentskými voľbami v USA a môže skĺznuť do budúceho roka.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
05.9.2024 - 15:08 - 
citace 5.9.2024 - 13:35 - Slavomír Fridrich:
https://arstechnica.com/space/2024/09/after-starliner-nasa-has-another-big-human-spaceflight-decision-to-make/
Berger v článku tvrdí, že "prípad Starliner" bude mať následky aj pre Artemis. Keďže došlo k veľkému povzbudeniu všetkých čo "dbajú o bezpečnosť". Prípadné rozhodnutie riešiť problém s tepelným štítom úpravou trajektórie, bude čeliť hlasnej kritike a opozícii.

Současně ale Berger v článku píše důležitou informaci: "Většina lidí, se kterými Ars mluvil, věří, že NASA pravděpodobně poletí s tepelným štítem tak, jak je. Zdroje naznačily, že inženýři NASA věří, že nejlepším způsobem, jak ochránit tepelný štít během mise Artemis II, je změnit trajektorii průletu atmosférou Země."

citace 5.9.2024 - 13:35 - Slavomír Fridrich:
A preto rozhodovací proces, totálne uviazol v "politickej bažine".
citace:
Nech už sa NASA rozhodne akokoľvek, oficiálne rozhodnutie nečakajte skoro. Nikto sa nechce dotknúť tejto politickej bažiny pred prezidentskými voľbami v USA a môže skĺznuť do budúceho roka.

Nezávislý kontrolní tým dokončil analýzu tepelného štítu teprve na konci srpna. Nyní běží proces začlenění zjištění z analýzy do zdůvodnění letu Artemis II, tedy do stanovení, za jakých podmínek je Orion bezpečný. Rozhodovací proces tedy neuvízl "v politické bažině", ale teprve v minulém týdnu byly dodány nezbytné technické podklady. Jak řekl Amit Kshatriya, učinění nebo oznámení rozhodnutí nemá žádný pevný termín.

Souběžně s tímto procesem ale má být plošina ML-1 vrácena do konce září z testů konaných na rampě 39B do montážní haly VAB a přibližně v polovině října se má konat kontrolní schůzka ohledně zahájení sestavování SLS. Pokud bude na kontrolní schůzce zjištěno, že start je reálný do roka, má být na plošině ML-1 na konci října zahájeno sestavování SRB. Vzhledem k té citaci z článku si nejsem jistý, nakolik Berger zná tento aktuální harmonogram.
 
05.9.2024 - 18:13 - 
Kdesi som pred nedávnom videl zmieku, že samotným segmentom SRB určeným pre Artemis II, vypršala takpovediac "záručná doba".
Odlievanie paliva bolo dokončené pred piatimi rokmi, a akurát päť platí certifikát..
Dá sa to nejako overiť?
Ak je to pravda, tak stohovanie SRB, sa nezačalo práve s toho dôvodu.
Najprv sa bude musieť zísť nejaká tá komisia ešte aj o SRB, a posúdiť ich stav a ďalšiu použiteľnosť.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
05.9.2024 - 19:13 - 
Doba skladovatelnosti 5 let se vztahuje na segmenty naplněné palivem, skladované horizontálně v zařízení společnosti Northrop Grumman při periodickém otáčení, aby se zajistilo rovnoměrné rozložení zatížení na litou pohonnou látku kvůli zabránění odlepování od stěny a deformacím geometrie. Ale Northrop Grumman měl z programu STS staré naplněné segmenty SRB ve skladu více než 7 roků a úspěšně je testoval.

Segmenty SRB pro Artemis II byly v září 2023 převezeny na KSC, kde jsou skladovány ve vertikální poloze. Sestavování SRB nezačalo proto, že mobilní vypouštěcí plošina ML-1 je stále testována na rampě 39B (zbývá dokončit poslední dva ze sedmi hlavních testů).

Spodní sestavy SRB pro Artemis II jsou v budově RPSF


Ostatních osm segmentů je v budově Surge 2
 
05.9.2024 - 20:26 - 
Lenže SRB raketoplánov boli štvorsegmentové. SLS ich má "trochu" iné.
Budem prekvapený ak sa to len tak odmávne, a nebude zasadať nijaká komisia ktorá bybto skúmala.

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
05.9.2024 - 21:24 - 
Budou také ocelové, jako původně?
(BTW, nevíte, jaký přesný typ použili?)
https://www.aircraftmaterials.com/data/alstst/d6ac.html

15 % mrtvé váhy (SRB) je přece dnes hodně. [upraveno 5.9.2024 21:25]
 
05.9.2024 - 21:43 - 
citace 5.9.2024 - 20:26 - Slavomír Fridrich:
Lenže SRB raketoplánov boli štvorsegmentové. SLS ich má "trochu" iné.
Budem prekvapený ak sa to len tak odmávne, a nebude zasadať nijaká komisia ktorá bybto skúmala.

Cliff Lanham, Senior Vehicle Operations Manager programu průzkumných pozemních systémů (EGS) v KSC, poskytl 29. srpna rozhovor Philipu Slossovi z NSF.
Philip Sloss položil ohledně segmentů SRB otázku, zda bude zapotřebí ještě nějaká práce, nebo jestli jsou připraveny na přesun do VAB.
Cliff Lanham odpověděl: "Jsou připraveny jít. Udržujeme je v čistotě a až přijde pokyn, jsou připraveny k přesunu do VAB k sestavování SRB."
 
05.9.2024 - 22:12 - 
citace 5.9.2024 - 21:24 - Tesarakt:
Budou také ocelové, jako původně?

Do programu SLS byly převedeny zásoby použitých i nepoužitých ocelových segmentů SRB z programu kosmického raketoplánu. Segmentů je dostatek pro osm raket SLS. Jsou určeny ke spotřebě, nebudou zachraňovány. Zde je letová historie segmentů SRB použitých při misi Artemis I:

 
05.9.2024 - 23:12 - 
@Jiří Hošek
Ďakujem za snahu, podať vec pozitívne.
Ale manažéri s ktorými prichádzam do styku ja, keď poovedia "čakáme na pokyny". Obvykle to znamená, že "oni o tom nerozhodujú.. teda sú osobne z obliga.."

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
06.9.2024 - 09:01 - 
Inspekce povrchu všech deseti segmentů a jejich paliva byla provedena v průběhu 4. čtvrtletí 2023 v budově RPSF po otevření železničních přepravních kontejnerů, před otočením segmentů do vertikální polohy a uskladněním. 
06.9.2024 - 14:29 - 
Vlastne už pri Artemis I, hrozila exspirácia SRB.
https://www.space.com/nasa-artemis-1-moon-rocket-boosters-expire-december
Vtedy sa to stihlo.. [upraveno 6.9.2024 14:44]

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
06.9.2024 - 16:10 - 
citace 6.9.2024 - 14:29 - Slavomír Fridrich:
Vlastne už pri Artemis I, hrozila exspirácia SRB.
https://www.space.com/nasa-artemis-1-moon-rocket-boosters-expire-december
Vtedy sa to stihlo.. [upraveno 6.9.2024 14:44]

Hmm. Včera jsem napsal vyjádření Cliffa Lanhama k segmentům boosterů pro Artemis II, z něhož je zřejmé, že inspekce paliva se teď (v září, v říjnu 2024) dělat nebude. Podle Vás jeho odpověď obvykle znamená, že on o tom nerozhoduje. A teď jste dal odkaz na článek s vyjádřením téhož Cliffa Lanhama ohledně Artemis I.


V článku je popsán jiný případ expirace, než o kterém jsme se bavili včera ohledně Artemis II. Bavili jsme se o pětileté době skladovatelnosti segmentů naplněných palivem v horizontální poloze. Tato doba nebyla v případě Artemis I ani Artemis II překročena.

Článek se týkal 12měsíčního limitu životnosti J-spoje mezi jednotlivými segmenty, počínaje spojením prvních svou segmentů SRB. Lanham a Free v článku popisují, že u Artemis I tým před uplynutím dvanácti měsíců provedl analýzy stavu spojů a prodloužil životnost na 24 měsíců. Mise Artemis I byla zahájena 23 měsíců po spojení prvních dvou segmentů SRB, takže opětovná analýza už nemusela být provedena.

Této 12měsíční životnosti u Artemis II jsem se lehce dotkl ve včerejším příspěvku (05.9.2024 - 15:08), v němž jsem napsal:
"Přibližně v polovině října se má konat kontrolní schůzka ohledně zahájení sestavování SLS. Pokud bude na kontrolní schůzce zjištěno, že start je reálný do roka, má být na plošině ML-1 na konci října zahájeno sestavování SRB."
Teprve potom začne běžet 12měsíční limit popsaný v článku.

 
06.9.2024 - 16:47 - 
@Jiří Hošek
Ešte šťastie, že takýto spôsob určovania exspiračnej doby nepoužívajú výrobcovia jogurtov. Asi by mi jogurty, prestali chutiť.

Mne to pripadá ako problém, ktorý sa bude s každým ďalším štartom zhoršovať. Vzhľadom na neustále odklady a totálne plávajúci harmonogram štartov. [upraveno 6.9.2024 16:48]

 

____________________
slavomir.fridrich@azet.sk
 
06.9.2024 - 17:36 - 
citace 6.9.2024 - 16:47 - Slavomír Fridrich:
Mne to pripadá ako problém, ktorý sa bude s každým ďalším štartom zhoršovať. Vzhľadom na neustále odklady a totálne plávajúci harmonogram štartov.

Podle prezentace ze zasedání NAC HEO z 29.8.2024 bylo dosud naplněno pohonnou hmotou 7 z 10 segmentů SRB pro Artemis IV.


 
<<  9    10    11    12    13  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.104280 vteřiny.