Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  143    144    145    146    147    148    149  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
14.9.2020 - 15:18 - 
Nádrž na vodu....
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=51332.0;attach=1971778;image
 
14.9.2020 - 21:02 - 
Pro pana Holuba: omlouvám se, spěchal jsem a nepřečetl jsem si to pozorně. Přesto se domnívám, že by byl velký oříšek navrhnout takový „Měsíční Starship“ s podstatně sníženou suchou hmotou oproti standardnímu Starshipu, když právě pro Starship s posádkou by měl být bezpečnostní koeficient co největší.

Měsíční Starship by musel navíc vydržet dlouhodobý pobyt ve vesmíru – několik roků. Pro přistání z NRHO na Měsíci by potřeboval max. 2-3 motory Raptor, zbývající by tvořily zbytečný balast, jakož i ohromné nádrže, když potřebuje na NRHO jen 330 tun paliva. Teoreticky je možno navrhnout vše, ale jen něco je reálné. Proto stále vidím využití SH/SS s posádkou je pro lety na NRHO a zpět a zbývající část landery. Tím by odpadl SLS a Orion. Dále by byla výhodná doprava dílů, materiálů, paliva, landerů a lidí na Gateway a doprava materiálů na povrch Měsíce bez návratu.
 
14.9.2020 - 22:15 - 
Ehm..
Čo keby tú Mesačnú verziu o "polovicu" skrátili?
 
14.9.2020 - 22:35 - 
quote:
Ehm..
Čo keby tú Mesačnú verziu o "polovicu" skrátili?


A co kdyby ji zkrátili více? Například:


Prosím adminy o přesun na správné místo ....
 
14.9.2020 - 23:09 - 
Ja si nerobím srandu..
quote:
Pro přistání z NRHO na Měsíci by potřeboval max. 2-3 motory Raptor, zbývající by tvořily zbytečný balast, jakož i ohromné nádrže, když potřebuje na NRHO jen 330 tun paliva.

Tá vec by iba zbytočne vláčila "mŕtvu hmotnosť" vlastnej konštrukcie..

Pridať jednorazový druhý stupeň, ktorý by sa po vykonaní TLI odhodil..
A zostala by s toho iba "polovička"..
 
14.9.2020 - 23:15 - 
Hlavní odlehčení "měsíčního Starshipu" by mělo pramenit z odstranění všech aerodynamických ploch a tepelného štítu (protože by nikdy neměl přistávat zpět na Zemi). Odhady na NSF počítají i se snížením počtu motorů (protože na LEO se "měsíční Starship" může dostat i s poloprázdnými nádržemi). Tyto změny by měly stačit na odlehčení pod 90 tun.

Nádrže ale asi už moc zmenšit nelze, protože "měsíční Starship" se potřebuje nějak dostat i k Měsíci, a k tomu je nutné použít hodně paliva (po dotankování na LEO). Tedy pokud chce Starship na jedno plné LEO natankování rovnou i přistát na Měsíci a pak se dostat zpět na NRHO.

V podstatě je jedno, kolik "mrtvé váhy" bude Starship s sebou vláčet, protože nakonec jde jen o cenu. Pokud to bude levné (proti jiným možnostem) a přitom spolehlivé, tak je fuk, jaké technické řešení to bude mít.

Můžeme se na současný vyvíjený Starship dívat jako na jeho první "humpoláckou" verzi. Určitě ho bude možno do budoucna dost vylepšovat a "škálovat" (měnit jeho velikost). Nemá ale smysl se hned od začátku snažit navrhovat jeho "optimální verzi", protože zatím není jasné, jaká by ta "optimální verze" měla být. Pro začátek je třeba systém SHS vůbec nějak "rozchodit" a ukázat, že opravdu může fungovat (a že ho lze reálně postavit za rozumné peníze). Ani to zatím není jisté, ale osobně doufám, že se to SpaceX povede. Držím jim palce.
 
14.9.2020 - 23:39 - 
Ponáhľať sa nemusia.
Podľa mňa v druhom kole vypadne Dynetics.
Postúpi "Národný tím" a SpaceX.
Dynetics patrí spoločnosti Leidos.
A Leidos zase patrí firme Lockheed Martin.

Čiže Lockheed tak nejak súťaží "sám proti sebe" v dvoch tímoch.
Čo by už v druhom kole bolo fakt nepriechodné, a asi aj vyvolalo nejaké protesty a nepríjemné otázky.

..
O tom že si túto súvislosť, v tejto súťaži verejného obstarávania Elon Musk a jeho právnici nevšimli..
Dovoľujem si zapochybovať..
[upraveno 15.9.2020 00:15]
 
15.9.2020 - 00:53 - 
quote:
Hlavní odlehčení "měsíčního Starshipu" by mělo pramenit z odstranění všech aerodynamických ploch a tepelného štítu (protože by nikdy neměl přistávat zpět na Zemi). Odhady na NSF počítají i se snížením počtu motorů (protože na LEO se "měsíční Starship" může dostat i s poloprázdnými nádržemi). Tyto změny by měly stačit na odlehčení pod 90 tun.

Nádrže ale asi už moc zmenšit nelze, protože "měsíční Starship" se potřebuje nějak dostat i k Měsíci, a k tomu je nutné použít hodně paliva (po dotankování na LEO). Tedy pokud chce Starship na jedno plné LEO natankování rovnou i přistát na Měsíci a pak se dostat zpět na NRHO.

V podstatě je jedno, kolik "mrtvé váhy" bude Starship s sebou vláčet, protože nakonec jde jen o cenu. Pokud to bude levné (proti jiným možnostem) a přitom spolehlivé, tak je fuk, jaké technické řešení to bude mít.

Můžeme se na současný vyvíjený Starship dívat jako na jeho první "humpoláckou" verzi. Určitě ho bude možno do budoucna dost vylepšovat a "škálovat" (měnit jeho velikost). Nemá ale smysl se hned od začátku snažit navrhovat jeho "optimální verzi", protože zatím není jasné, jaká by ta "optimální verze" měla být. Pro začátek je třeba systém SHS vůbec nějak "rozchodit" a ukázat, že opravdu může fungovat (a že ho lze reálně postavit za rozumné peníze). Ani to zatím není jisté, ale osobně doufám, že se to SpaceX povede. Držím jim palce.


Na mesic zatim může přistát jen nákladní SS se zařízením pro tezbu a dopravu helia 3.
Je to bezpečnější a Musk si vyzkouší, jaké je to přistát na Marsu. Nerovný povrch apod. Pro přistání lidí je nutno mít rovný povrch. Je to trenažer.
 
15.9.2020 - 07:53 - 
Uznávám, že je dost pravděpodobné, že SpX navrhne NASA architekturu, jakou uvedl pan Holub. Hodně se tato možnost rozebírá i na NSF. Hmota se ušetří i na obytném prostoru, rozhodně nemusí být tak velký jako pro lety k Marsu. Nejspíše tato cesta nebude vybrána pro první let (lety) na Měsíc, ale přesto může postoupit do dalšího kola, pro výhledové využití Měsíce pro vědecké i jiné účely. 
15.9.2020 - 21:20 - 
@PinkasJ
Tak moment..
Keď ste tvrdil "chcelo by to tretí stupeň"..
Mal byť ten tretí stupeň, posadený na nejakom "expandable" druhom stupni.. Alebo skôr naložený do nákladného priestoru Starshipu?

Je v tom "jemný" rozdiel..

 
16.9.2020 - 03:10 - 
quote:
quote:
Chci se zeptat, jak bude přistávat SS na Zemi z oběžné dráhy tak aby se trefil přesně na přistávací plosinu? Vse krom dragonu přistálo ve vymezeném sektoru. Je tam spousta proměnnych. Po vstupu do atmosféry použijí kridylka obdobně jako raketoplán?


Nie. Raketoplan mal standardne kridla, ktore vytvarali vztlak, a preto mohol pristat ako klasicke lietadlo.

Starship ma 4 aerodynamicke brzdy, ktore nevytvaraju vztlak, ale pomahaju "riadit" padanie stroja cez atmosferu. Rovnako ako parasutista pouziva ruky a nohy.

Tymto sposobom dokazu naviest stroj nad pristavaciu plosinu, kde sa zazehne motor a obrati stroj do zvislej polohy. Nasledne pristane tak ako starhopper/SN5/SN6.


... jsouotady ještě další výhody křídel raketoplánu, které Starship nemá a které mu budou chybět. Jde o flexibilitu při přistání.

Raketoplán mohl díky velkým křídlům během přistávacího manévru široce manévrovat - v podstatě mohl přistát zhruba 4000km do strany od oběžné dráhy ze které zahájil sestup (pro přehled stačí např. zadat to Googlu "StS reentry tracks range")

To mělo několik výhod:
1) Díky několika nasmlouvaným letištím po celém světě mohl STS téměř v kterýkoliv okamžik zahájit sestup. To má smysl nejen pro nouzové případy (nemocný člen posádky, únik paliva, nedostatek energie,... atd). Předpokládaná podoba Startshipu toto neumí, takže je potenciálně méně bezpečná.

2) díky změnám horní atmosféry (v důsledku změn sluneční aktivity, nebo v důsledku výškových větrů "jetstreams") může být sestupová dráha posunuta až o cca 100km do strany.
STS toto uměl kompenzovat díky křídlům, Starship bude muset vézt hodně paliva pro návrat.

ps: dosavadní návraty prvních stupňů toto naplno nezažívají, protože létají poměrně nízko
 
16.9.2020 - 04:23 - 
Kacenko, diky za odpověď.
Na netu jsem našel toto:

Pristavalo nějaké jiné těleso nastorc?
Chová se to jako prazdna plechovka od piva v letu. Samozřejmě ten náraz o atmosferu bude drsný. Čím větší plocha, tím bude větší přetížení.

Tady vysvětlují, jak je důležité mít dobre vyvážený SS. Coz bude těžké. Nějaké vahadlo?

[upraveno 16.9.2020 04:38]
 
16.9.2020 - 07:14 - 
quote:

Chová se to jako prazdna plechovka od piva v letu. Samozřejmě ten náraz o atmosferu bude drsný. Čím větší plocha, tím bude větší přetížení.



prave naopak. Pri navratovych telesach je vyhodne mat co najvacsiu plochu pri co najmensej hmotnosti (preto sa ako navratove puzdra pouzivaju rozne "diskoidne" tvary - to je aj podstata experimentalnych nafukovacich stitov). Hustota atmosfery stupa exponencialne smerom k povrchu, takze teleso s malym odporom viacmenej nebrzdene preleti cez horne riedke vrstvy atmosfery, aby nasledne "narazilo" do hustej nizkej atmosfery.

Teleso ako Starship, ktora s prazdnymi nadrzami bude ako taka ocelova "vzducholod", ma nizku hustotu a bude vyrazne brzdit uz v hornej casti atmosfery.

Podobnu vyhodu davali raketoplanu kridla, vdaka ktorym mohol regulovat rychlost zostupu, a teda brzdit v hornej atmosfere tak dlho ako potreboval
 
16.9.2020 - 07:29 - 
quote:

prave naopak. Pri navratovych telesach je vyhodne mat co najvacsiu plochu pri co najmensej hmotnosti...
..Teleso ako Starship, ktora s prazdnymi nadrzami bude ako taka ocelova "vzducholod", ma nizku hustotu a bude vyrazne brzdit uz v hornej casti atmosfery.
Podobnu vyhodu davali raketoplanu kridla, vdaka ktorym mohol regulovat rychlost zostupu, a teda brzdit v hornej atmosfere tak dlho ako potreboval


Přesně tak, navíc lehký starship bude místo křídla používat svůj trup - nastavením do proudu vytvářet vztlak pro manévrování - nemusí mít o moc horší manévrovací schopnosti než raketoplán.

jen poznámka: pokud by raketoplán nouzově přistál na některém ze záložních letišť vybavených ILS, ale bez systému chlazení po přistání (které bylo jen na Edwards a Mysu), tak by se orbiter cca 20 minut po přistání rozehřál žhavými dlaždicemi tak, že by nevydržela duralová kostra raketoplánu (jen cca 180°C) a byl by na odpis. Asi by stačilo, kdyby ho místní hasiči pořádně kropili vodou, ale pak by museli vyměnit kompletní tepelnou ochranu.
 
16.9.2020 - 08:17 - 
quote:
quote:

prave naopak. Pri navratovych telesach je vyhodne mat co najvacsiu plochu pri co najmensej hmotnosti...
..Teleso ako Starship, ktora s prazdnymi nadrzami bude ako taka ocelova "vzducholod", ma nizku hustotu a bude vyrazne brzdit uz v hornej casti atmosfery.
Podobnu vyhodu davali raketoplanu kridla, vdaka ktorym mohol regulovat rychlost zostupu, a teda brzdit v hornej atmosfere tak dlho ako potreboval


Přesně tak, navíc lehký starship bude místo křídla používat svůj trup - nastavením do proudu vytvářet vztlak pro manévrování - nemusí mít o moc horší manévrovací schopnosti než raketoplán.

jen poznámka: pokud by raketoplán nouzově přistál na některém ze záložních letišť vybavených ILS, ale bez systému chlazení po přistání (které bylo jen na Edwards a Mysu), tak by se orbiter cca 20 minut po přistání rozehřál žhavými dlaždicemi tak, že by nevydržela duralová kostra raketoplánu (jen cca 180°C) a byl by na odpis. Asi by stačilo, kdyby ho místní hasiči pořádně kropili vodou, ale pak by museli vyměnit kompletní tepelnou ochranu.

S tim duralem a dlazdicemi to je zajímavé. Izolace tedy na SS bude co nejméně na koncích manevrovacich kridylek? Jak jednoduché Watsone...
 
16.9.2020 - 09:52 - 
Zvažovali jsme, jakou variantu navrhne SpX pro HLS. Jednou z variant, uvedl pan Holub bylo využití „Měsíčního Starshipu“. Je tu však také možnost, že SpX přesně splní zadání NASA na HLS – postaví svůj vlastní HLS. Může to udělat jednak z osvědčené a certifikované obytné části – Crue Dragon, jednak z motorické části, kterou nazvu Tahač. Ten by tvořila jednostupňová „bandaska“ s jedním vakuovým motorem Raptor, podobné té, jakou už SpX zkoušel včetně přistávání. Tahač by však byl vybaven stykovým zařízením, manévrovacími motorky, fotovoltaikou a řídící elektronikou a samozřejmě přistávacími nohami a žebříkem pro výstup posádky.

Pokud je pro trasu NRHO – Měsíc – NRHO potřeba dv= 5400 m/s, pak pro Crue Dragon i s posádkou a zásobami o hmotě 15 tun, suché hmotě Tahače 10 tun, celkem 25 tun, Isp = 3700 Ns/kg vychází nutná počáteční hmota na NRHO cca 110 tun, z toho palivo 85tun.
Takovou sestavu i s posádkou by mohl standardní Starship vynést na LEO a pak na NRHO jen asi s 4 dotankováními na LEO. Výhodnější by však byl jiný postup:

- První Starship by vynesl na NRHA jen plně natankovaný tahač a k tomu třeba další potřebný náklad pro Gateway.

- Druhý Starship by vynesl na LEO jen Dragon s posádkou umístěný na špici jako u F9. Dragon by byl standardně vybaven motory Super Drago, takže by zajistil záchranu posádky v případě havárie rakety. Tím by odstranil hlavní problém Starshipu s bezpečností. Vlastní Starship by byl vybaven navíc pohodlným obytným prostorem pro cca 4 lidi, včetně toalety. Na stropě tohoto prostoru by byl stykovací uzel pro Dragon. Po dosažení LEO by Dragon provedl přeskupení (jako dělalo Apollo) a připojil se svým stykovým zařízením k tomuto uzlu. Posádka by přešla do obytného prostoru a mohla tam zůstat v pohodlí až po dosažení NRHO. Stejně tak při návratu. Návrat od Měsíce by mohla přečkat v obytném prostoru, pokud by mohl Starship přistávat i s připojeným Dragonem. Pokud ne, mohl by se Dragon odpojit a přistát samostatně, nebo posádka přistát v Dragonu. Na NRHO by tedy zůstal jen Tahač pro další lety a má velkou výhodu, že je jen jednostupňový.

Následující lety na Měsíc by vždy Starship vynesl Dragon + cca 85 tun paliva pro Tahač. Byl by podstatně snížen potřebný počet tankování na LEO – asi na 4x (přesněni řečeno 1x z palivového depa tvořeného stálým Starshipem).
Nevýhodou tohoto řešení je malý obytný prostor na povrchu Měsíce, ovšem konkurenční Landery asi nebudou mít větší. Snad by šlo udělat hermetický trunk a v něm toaletu, přístup by musel být dveřmi zvenčí. Nebo předem poslat nějakou obytnou buňku, nebo celý Starship bez návratu
[upraveno 16.9.2020 10:11]
 
16.9.2020 - 11:02 - 
@Aleš Holub @PinkasJ
Skúste si predstaviť prekládku nákladu ako takého.
Niekam k Mesiacu priletí normálny okrídlený Starship, stretne sa tam s Mesačným neokrídleným..
Prestup posádky, prečerpanie paliva.. To je celkom "ľahko" predstaviteľné.
Ale čo náklad?
Nejaké "balíky", "kontajnery" atď..

Ak fakt chcete základňu na povrchu..
Tak nejak, treba vymýšľať ako prekladať "balíky".
:)

Vo všetkých tých doterajších návrhoch, nejaká rozumná možnosť ako dopravovať "balíky" absentuje.

[upraveno 16.9.2020 11:04]
..
Paradoxne.. Práve ten pôvodný nápad, že Starship poletí až priamo na povrch, to "prekladanie balíkov" riešil lepšie.. Jednoducho nebolo nič také potrebné.. [upraveno 16.9.2020 12:29]
 
16.9.2020 - 12:54 - 
petrpetr:

toto je profil zostupu raketoplanu, vidite ze hlavne brzdenie prebieha vo vyskach 70-40km. Pekne vidno, ako raketoplan v tychto vyskach spomali klesanie. Tato cast atmosfery je vsetko len nie "hustejsia"



podla definicie je horna atmosfera cast atmosfery nad troposferou (10km)
https://www.dictionary.com/browse/upper-atmosphere

kacenka si dostuduje definicie casti atmosfery, zaklady slusneho spravania a zakladne prejavy dunning-krugerovho efektu
[upraveno 16.9.2020 18:39] [upraveno 16.9.2020 18:42]
 
16.9.2020 - 13:31 - 
@ Slavomír Fridrich:
Dle mého návrhu by přestup posádky byl jen přes spojovací mechanismus mezi Dragonem a Starshipem – žádný problém. Přečerpání paliva do Landeru (tahače) nebo Starshipu musí být v každém případě řešeno automaticky pro LEO i NRHO.

Překlad nákladů bude muset být řešen až pro Gateway a má být dle NASA ve standardních logistických modulech (myslím 3 velikosti), které se automaticky hermeticky připojí ke spojovacím uzlům Gateway a zůstanou s ní spojené i po vykládce jako odpadní nebo záložní prostor.
 
16.9.2020 - 23:40 - 
quote:
...toto je profil zostupu raketoplanu, vidite ze hlavne brzdenie prebieha vo vyskach 70-40km. Pekne vidno, ako raketoplan v tychto vyskach spomali klesanie. Tato cast atmosfery je vsetko len nie "hustejsia"

https://www.spaceacademy.net.au/spacelink/sreentry.gif

podla definicie je horna atmosfera cast atmosfery nad troposferou (10km)
https://www.dictionary.com/browse/upper-atmosphere
...

Yamato, to je len horna cast homosfery. Heterosfera zacina nad 80-120km a siaha cca do 10000km,... (este vo vyskach okolo 4000km mozes vzacne narazit na atomarny kyslik, ci dusik.

Mas pekny graf, kde je podla vysky vidno, ze brzdenie raketoplanu prebieha v "hustejsej" atmosfere... presne, ako pise kacenka...

https://sk.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zeme#/media/S%C3%BAbor:Atmosph%C3%A4re_Dichte_600km.png
Ilkovic vo Fyzike uz v roku 1958 mal odhady chemickeho zlozenia atmosfery az do vysky 10000km...
 
17.9.2020 - 05:34 - 
tak sem daj nejaku definiciu "hustejsej atmosfery" - vo vyskach 36km sa testovali padaky pre mars - martanska atmosfera sa obvykle popisuje ako riedka. Vyska 100km sa uz povazuje za hranicu kozmickeho priestoru.

Navyse bavime sa tu o zostupe raketoplanu. Ten obiehal na drahach cca 300-700 km. Takze hovorit tu o atmosfere vo vyskach 4000km je v tejto debate trosku nezmysel, ked sa bavime o tom v akej vyske brzdil... [upraveno 17.9.2020 05:39]
 
17.9.2020 - 10:15 - 
Ak je "hranica vesmíru" definovaná výškou 80-100km, alebo "karmanovou medzou", tak hovoriť o "atmosfére" nad touto medzou nemá príliš zmysel. Je to samozrejme komplexný problém, ale buď hovoríme o orbitálnom pohybe telies, alebo o brzdení v atmosfere.

Tak isto sa môžeme dívať na otázku stretu objektu a časticami tvoriacimi atmosferu - v istej oblasti môžeme popisovať interakciu objektu s jednotlivými atomami, molekulami a ionmi - a v inej už musíme brať do úvahy "kolektívne chovanie" týchto častíc - teda javy ako rázové vlny, prúdenie a iné procesy popisovaný hydrodynamikou plynov a plazmy.

Slavomír Fridrich:
quote:
Tak nejak, treba vymýšľať ako prekladať "balíky".
Netreba objavovať ameriku a vymýšľať koleso (aj keď za "štátne" to nie je špatná zábava). Nehľadaj problémy kde nie sú.
Zrejme si nikdy nevidel, ako sa pomocou vlastných portálových žeriavov vykladá Mrija alebo Ruslan (dokážu to aj iné ťažké dopravné lietadlá).
Fotka, ktorú si priložil, ukazuje manipuláciu s kontajnermi "pre blbých", vo svete, kde je už všetko vybudované a vopred pripravené...
Tak vedz, že existujú podobné lietadlá, ktoré majú v tých otvorených nákladných dverách zabudovaný vlastný žeriavový systém, ktorý kontajnery spustí na zem alebo na pristavené vozidlo. Lenže to stojí 1-2 tony nosnosti a treba 2-3 ďalších vycvičených členov posádky.
A pokiaľ ide o skúsenosti vo vesmíre - jednoduchú lanovú dráhu na vykládku materiálu mali už astronauti programu Apollo na Mesiaci.

A keď to už nejde inak, tak sa paluba rozdelí sieťami na sektory, a stovka maníkov (nemôžem napísať černochov) tam tie balíky a balíčky naskladá ručne.
Tak sa, ostatne, zmanipuluje aj vaša batožina pri lete do Turecka či Egypta. Preto tiež dostanete svoj kufor MOŽNO aj nepoškodený. Obsluhuje to ale chytrejšia časť miestneho personálu, taká, čo je už vycvičená, aby vo vašej bagáži nehľadala banány...
 
17.9.2020 - 10:59 - 
quote:
Kacenko, diky za odpověď.
Na netu jsem našel toto:

Pristavalo nějaké jiné těleso nastorc?
Chová se to jako prazdna plechovka od piva v letu. Samozřejmě ten náraz o atmosferu bude drsný. Čím větší plocha, tím bude větší přetížení.

Tady vysvětlují, jak je důležité mít dobre vyvážený SS. Coz bude těžké. Nějaké vahadlo?




poznámka k těmto obrázkům:
zobrazeno je silně subsonické proudění, které ovšem nastává až v posledních sekundách letu. Jakékoliv těleso vracející se z oběžné dráhy brzdí ve výrazně hypersonickém prodění a s výraznou rázovou vlnou.

Takže tato obrázky jsou hezké a barevné, ale úplně mimo ...
 
17.9.2020 - 18:02 - 
Na NSF je mnoho diskusí týkajících se přistání Starshipu na Měsíci v rámci projektu Artemis. Většinová myšlenka je využití odlehčeného HLS Starshipu, jak to popisoval pan Holub s názvem „Měsíční Starship“ a tankováním na NRHO. Je jasné, že jestliže dostanou od NASA peníze, musí být tento HLS Starship využit v počátku pro účely projektu Artemis, tedy převzít astronauty z Orionu nebo Gateway, dopravit na Měsíc a zpět k Orionu nebo Gateway.

Mezi SpX a NASA byl ustavena funkce MISSION MANAGER – HLS, jehož první bod povinností je:
Work with internal and external stakeholders to develop and certify the Starship Human Landing System to pick up crew in lunar orbit from Orion or Gateway, take them to the lunar surface and return them to Orion or Gateway in lunar orbit (ensuring compliance and verification of all NASA requirements).

Zajímavé ale je, že Musk v interview 9.1.2020 řekl, že:
For the Moon (and far places other than Mars), you could have a 80 tons Starship with 40 tons of cargo, stretched tanks which would give you 2000 tons of propellant. This way you could get to the surface of the Moon and back without using a lunar propellant depot.

To znamená, že pro lety po Artemis počítá Musk s přímými lety na Měsíc a zpět na Zemi jedním Starshipem bez zastávky na NRHO. Samozřejmě naplnit 2000 tun paliva na LEO do Starshipu by vyžadovalo asi 13 startů tankerů, pokud se i kapacita tankerů se nezvýší. Pro ty, kteří se toho dožijí, by to byl výkon srovnatelný s Apollo 11.
 
17.9.2020 - 21:45 - 
quote:
Čím větší plocha, tím bude větší přetížení.


No, tohle není vůbec tak jednoznačný. Celkové "množství přetížení", tedy delta-V, je při brždění z oběžné dráhy vždy stejné. Jde jen o to, jak se přetížení rozloží v čase - jestli bude po delší dobu snesitelné, nebo jestli bude nejdřív zanedbatelné a bude tam nějaká špička.

Orbiter STS měl hodně velkou plochu (větší než bude mít Starship), a sestup z oběžné dráhy, pokud se teda v rámci toho procesu nerozpadl, byl jeden z nejkomfortnějších ze všech pilotovaných kosmických těles.

Větší plocha znamená, že brždění začne dřív, v řidších vrstvách atmosféry - což je teda podle mě dobře, protože potrvá dýl. Ostatně, jde to přepočítat nějak jako hmotnost přepočtená na jednotku plochy (tedy v podstatě tlak, fyzikálně vzato). Čím menší část hmotnosti připadne na jednotku plochy, tím bude pochopitelně sestup nějak pozvolnější a mírnější, největší přetížení menší, apod.

Ovšem celou věc dál komplikuje to, že nejde tak úplně o plochu samotného tělesa, ale spíš o plochu a tvar rázové vlny, kterou při vstupu do atmosféry vytvoří. Přiznám se, že v tomhle ohledu si zas až tak moc blufovat netroufám. Návrat válcových bezkřídlých těles je je poměrně málo prozkoumaný obor (nejdál se asi dostalo IXC, ale to bylo z jedné strany placaté, zatímco Starship není - a tady bych se přesně docela obával, že to bude aerodynamicky ještě zajímavé - ty uši, nebo jak to nazvat, sice umožní docela dost laborovat a měnit tvar rázové vlny (když nic jiného), ale zase existuje nějaký dobrý důvod, proč se od kulových návratových těles (Vostok) rychle přešlo ke kuželovitým a zvonovitým (resp. v USA se s nimi rovnou začalo).

Přiznám se, že spíš než válcový průřez bych pro Starship očekával průřez plus-minus zvonovitý (ať už s ušima/plácačkama, nebo bez). A doufám, že někteří ze zdejších účastníků, kteří aspoň trochu vědí, co říkají, tuhle mojí úvahu podpoří...
 
17.9.2020 - 23:06 - 
Aerodynamics and Flight Dynamics
https://www.nasa.gov/centers/johnson/pdf/584730main_Wings-ch4d-pgs226-241.pdf

Suchá hmota Shuttle orbiteru včetně motorů 78 tun, rozpětí 24 m, délka 37m, náběžná plocha cca 300 m2

Sucha hmota Starshipu i s palivem pro přistání cca 130 tun, podélný průřez včetně křídel cca 450 m2.

Starship však bude zcela jinak obtékán. Orbiter má zřejmě značně lepší podmínky pro řízení, což dokazuje i to, že stejná koncepce Orbiteru i Buranu vyhovovala i když Orbiter něl vzadu 3 těžké motory a Buran ne. Přesnost přistání byla stejná

[upraveno 18.9.2020 05:23]
 
18.9.2020 - 01:36 - 
quote:
Ak je "hranica vesmíru" definovaná výškou 80-100km, alebo "karmanovou medzou", tak hovoriť o "atmosfére" nad touto medzou nemá príliš zmysel. Je to samozrejme komplexný problém, ale buď hovoríme o orbitálnom pohybe telies, alebo o brzdení v atmosfere. ...

Preto, ze karman si nedokazal predstavit moznosti dnesnej technologie a ani buducej, tak predsa vyvoj nezastavime.
Cim ma teleso vacsiu plochu v pomere k hmotnosti, tym vacsi vplyv na neho atmosfera ma. Napr. ECHO1 to v roku 1968 zapichla z vysky 400km.
(pre vysoku hustotu atmosfery nedokazala urobit ani jeden zotrvacny oblet)
https://www.lib.cas.cz/space.40/INDEX1.HTM
Porovnaj Skylab1 klesal 6 rokov z vysky 425km na 250km.

Ak budeme hovorit o slnecnych plachetniciach, tak o "hustej" atmosfere mozme hovorit aj vo vyskach 400-800km.
(O hustej atmosfere vo vyske do 10 -17km sa mozem bavit o pocasi v zahradke.)

A teraz spat k raketoplanu. https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_orbiter
pristavacia hmotnost 80000kg
plocha kridel 250m2
rychlost 8km/s
t.j. mame cca 10GJ/m2, ktore musime absorbovat, vyziarit, alebo odovzdat prostrediu... pricom pri 1200K vyzarujeme cca 0,1MJ/s/m2

Nie je to lahka uloha.

P.S. Pri zatazi kridla 320kg/m2 a rychlosti 8km/s mozme o naznaku plachtenia hovorit aj vo vyskach nad 120km (cca 1E-8 kg/m3) vztlak bude radovo 0,1 N/m2, ale orbiter je v beztiazovom stave... (takze zrychlenie radovo o 1m/s/hodinu)
 
18.9.2020 - 03:32 - 
To je opravdu pozoruhodné, že družice Echo 1 zanikla přímo z výšky 400 km viz https://www.lib.cas.cz/space.40/1960/009A.HTM 
18.9.2020 - 05:53 - 
https://www.thisdayinaviation.com/12-august-1960-2/
Při rozměru této pasivní telekomunikační družice to je celkem pochopitelné.
 
18.9.2020 - 07:35 - 
quote:
To je opravdu pozoruhodné, že družice Echo 1 zanikla přímo z výšky 400 km viz https://www.lib.cas.cz/space.40/1960/009A.HTM


To není jisté, poslední dráha je z 23 ve 21hodn, družice zanikla až 24. v 0:45, takže po dvou obězích. Poslední celý oběh mohl být nějakých 320 km. Je to ale důkaz o atmosféře ještě hodně vysoko.
 
<<  143    144    145    146    147    148    149  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.315522 vteřiny.