Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  20    21    22    23  >>
Téma: Chang'e 3 a 4 - čínské landery a rovery na Měsíci
28.10.2019 - 19:10 - 
"tajomný maglajz"

https://science.hnonline.sk/galeria/10172-ako-to-vyzera-na-odvratenej-strane-mesiaca/968bd791-7073-4719-a9b5-2e8539fd33e5?back_url=https%3A%2F%2Fscience.hnonline.sk%2Fastronomia-a-vesmir%2F2031740-na-temnej-strane-mesiaca-nasli-cudnu-latku-takto-vyzera
 
09.11.2019 - 22:40 - 


Pohled do místnosti řídícího střediska. Na čelním panelu je vidět zobrazena "halo dráha" retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao].


10. měsíční den na povrchu odvrácené strany Měsíce začal pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] probuzením 22. září 2019 ve 12:30 UT. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následovala o den později 23. září 2019 ve 12:26 UT.

Během 10. dne vozítko ujelo zatím nejkratší vzdálenost 5,108 m a bylo odstaveno blízko malého kráteru, ve kterém zkoumalo spektrometrem VNIS sklovitý materiál. Celkově vozítko zatím ujelo 289,769 m. Čínští řidiči postupují v plánování trasy velmi opatrně, s rozvahou a s myšlenkou, aby každý krok, který podniknou, nebyl krokem posledním. I tak je vidět, že začínají být odvážnější, co se týče složitějšího terénu tak, jako je vidět rizikové najetí na hranu kráteru při měření sklovitého materiálu na jeho dně.

10. pracovní měsíční den uzavřelo vozítko 5. října 2019 v 7:43 UT a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] ve stejný den v 11:30 UT.



V pozadí je vidět přistávací modul sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a v popředí vpravo od stop vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] je vidět malý kráter, ve kterém je zkoumaný sklovitý materiál.




Softwarově upravený snímek sklovité látky, kterou vozítko zkoumalo během 9. měsíčního dne.


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
-----------------------------
Celkem: 289,769 m




Centrální vrcholek Mons Tai [Tchaj] kráteru Von Kármán, který je asi 46 km severozápadně od místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Vrcholek je vysoký 1 565 m nad základnou kráteru.


Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] nesla na palubě i biologický experiment „Měsíční mikro ekosystém“ (Lunar Micro Ecosystem). Jednalo se o válec z hliníkové slitiny o průměru 16 cm, délce 18 cm a hmotnosti asi 3 kg. Vnitřní objem je asi jen 0,8 litru. Kanystr obsahoval semínka čtyř rostlin. A to bavlníku, řepky, brambor a houseníčku. Dále tam byly kvasinky a vajíčka octomilek. Cílem experimentu bylo vytvoření malého uzavřeného ekosystému, kdy by rostliny fotosyntézou uvolňovaly kyslík, který by spotřebovávaly rostliny, kvasinky i octomilky. Mrtvé listy by byly rozloženy kvasinkami. Metabolity kvasinek by zase byly potravou pro octomilky. Kvasinky a octomilky by zase uvolňovaly oxid uhličitý, který by zase spotřebovávaly rostliny. Zpráv o výsledcích tohoto experimentu je velmi málo. Po přistání sondy 3. ledna 2019 byl experiment aktivován a obsah kanystru byl sledován dvěma pevnými foťáky. Byly zveřejněny snímky rostoucího bavlníku v kanystru a po uplynutí prvního měsíčního dne s příchodem noci klesla teplota uvnitř kanystru na -52 °C a všechny organismy zmrzly.



Tým, který měl na starosti tento experiment, zveřejnil 3D rekonstrukci založenou na zpracování obrazu a analýze dat. Původně se myslelo, že vyrostla rostlinka s jedním listem, ale na snímku jsou vidět bavlníkové listy dva (překrývající se). Ostatní rostliny nebo organismy nebyly pozorovány. Přestože všechny rostliny a organismy zmrzly během první měsíční noci a experiment tak více méně skončil, tak sledování kanystru pokračovalo až do května, aby se otestovala jeho životnost.

Jak se vyjádřil vedoucího projektu experimentu Xie Gengxin [Sie Keng-sin], tak původně chtěli na misi poslat malou želvu (malé želvy), ale hmotnostní omezení experimentu 3 kg bylo velmi limitující. Kanystr byl umístěný do sondy dva měsíce před startem a další měsíc strávila sonda ve vesmíru. Kyslík v kanystru by ale pro želvy vydržel jen asi 20 dnů. Takže nakonec od vyslání želv upustili.



Na snímku, který byl v lednu zveřejněný, který byl prezentovaný jako snímek z Měsíce se to jen zelená. Dle mého názoru to ale moc neodpovídá zveřejněné informaci o potvrzených dvou listech bavlníku (navíc se překrývajících). Tak si říkám, jestli nás Číňani nemystifikovali a zveřejněné snímky byly jen z porovnávacího experimentu, který probíhal paralelně na Zemi.

https://spectrum.ieee.org/tech-talk/aerospace/robotic-exploration/china-grew-these-leaves-on-the-moon

https://twitter.com/coreyspowell/status/1181421018889555968

https://twitter.com/aj_fi
 
13.12.2019 - 22:26 - 


Z dlouhé mrazivé noci, trvající 14 dnů, kdy teploty poklesly až k -190 °C, se probudilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 3:45 UT 22. října 2019, čímž započalo svůj 11. měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se probudil ten samý den v 21:11 UT.

25. října 2019 vozítko překonalo ujetou vzdálenost 300 m (zastavilo se na 305,95 metrech) a 30. října přesáhla doba strávená na měsíčním povrchu 300 pozemských dnů. Průměrná rychlost vozítka je tedy zhruba 1 m za pozemský den. Toto srovnání je ale velmi zavádějící, protože vozítko většinu času stojí. Z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci. Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. Vozítko bylo přitom navrhnuto na rychlost až 200 m/hod!




11. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 28,852 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 318,621 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
-----------------------------
Celkem: 318,621 m


Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:

Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 11 měsíčních dnů ujel 318,621 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)




3. listopadu 2019 v 21:16 UT vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace a sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] je následovala v 22:15 UT téhož dne a tím pro ně skončil 11. měsíční den. Vozítko se zastavilo ve vzdálenosti 218,11 m severozápadně od přístávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Přestože není oficiálně udaná jeho přesná poloha, tak Phil Stooke ji odhadl na své mapě:




Pohyb vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na povrchu Měsíce je vždy pečlivě promyšlený a naplánovaný ve "virtuálním plánovači", což je simulační technologie, ve které si řidiči promítají cestu budoucí jízdy na aktuální digitální výškové mapě. Prostřednictvím zobrazení virtuálního plánování je na první pohled jasná aktuální poloha, cílový bod a plánovaná cesta vozítka. Pokud se řidiči ujistí, že je následný pohyb bezpečný, vydají pokyny a vozítko se samo posune vpřed a projede určenou trasu. Na začátku 11. měsíčního dne řidiči zjistili, že musí projet mezi dvěma malými krátery mezi jejichž okraji byla vzdálenost jen 0,9 m. Přičemž vzdálenost mezi koly podvozku je 1 m. Přes možné riziko uvíznutí vozítka, se řidiči rozhodli projet uprostřed kráterů.



Po provedení virtuální simulace byl předán vozítku příkaz k jízdě a vozítko se posunulo vpřed. Vozítko ujelo 4,2 m a zastavilo se v cílovém bodu. Vozítko projelo, i když je ze snímku vidět, že pravá kola jela mírně přes okraj malého kráteru.







Na přistávacím modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] i na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] jsou umístěny čínské státní vlajky, které jsou vystaveny extrémním podmínkám vakua a měnící se teploty od -190 do 120 °C, což vyžaduje velké nároky na materiál i pigment barev. Vlajky musí držet tvar, rozměry a přesnou barvu, aby byly dodrženy přísné národní standardy. Vlajka na přistávacím modulu má rozměry 128 x 192 mm a požadavek byl na dodržení přesnosti v milimetrech. Taky pigment musí dodržet přesný odstín barvy.



Na snímku jsou nevyhovující testované vlajky, které byly vystaveny vakuu s měnící se teplotou a u kterých došlo k ztmavnutí barvy.




Vývojový tým strávil více než dva roky prováděním stovek experimentů, aby nakonec našel tu správnou kombinaci materiálu, pigmentu a výrobního postupu.
(Což mně příjde podivné, protože to přece museli mít vymyšlené už při Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Ale vlastně není přímo řečeno, kdy ten vývoj probíhal.)



Tým americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) našel místo dopadu malé čínské sondy Longjiang 2 [Lung-ťiang 2]. Sonda LRO vyfotila 5. října 2019 místo v kráteru Van Gent, které předpověděl Daniel Estévez, jako místo dopadu. Tým LRO zde našel nový impaktní kráter velký 4x5 m, který je jen 328 metrů od odhadnutého místa. (Gratuluji Danielu Estévezovi za jeho přesnost a skláním se nad jeho schopnostmi a vědomostmi.)





https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404427212676792343
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404434851817193508
https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2NzQ0OTgxMA==&mid=2247519231&idx=3&sn=7895ad57bed8cd2df982f14c3cca3216&source=41
https://tech.yiewan.com/news-id-4355.html
https://www.lroc.asu.edu/posts/1132
https://destevez.net/2019/08/trying-to-find-the-dslwp-b-crash-site/
https://twitter.com/AJ_FI
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8453&st=30&start=30 [upraveno 13.12.2019 23:11]
 
01.1.2020 - 19:56 - 


První sluneční paprsky se objevily na obzoru kráteru Von Kármán 19. 11. 2019 a oznamovaly nadcházející 12. měsíční den na povrchu odvrácené strany měsíce. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se probudilo do nového dne v 16:51 UT dne 20. 11. 2019 a přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej jako obvykle následoval v 9:03 UT dalšího dne 21. 11. 2019.

Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] může měřit teplotu měsíčního povrchu i během lunární noci. Již dříve bylo překvapením, když byla naměřena teplota až -190 °C. Tentokrát byla tato teplota překročena a předešlé noci byla naměřena teplota až -200 °C.

Po probuzení vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] byla poloha retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] nízko nad obzorem, což způsobuje problémy v komunikaci a jízda vozítka je ztížená.

Do řídícího střediska byla odeslána další várka dat o objemu 7,23 GB v 530 datových souborech.




Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] pořídilo snímek jižním směrem, kde je vidět kráter, který zaujal čínské vědce. Kráter je asi 50 m jižně od pozice vozítka a na jeho okrajích jsou vidět kameny. Vypadá to na další cíl cesty, ale protože terén je obtížný, tak bude možná chvíli trvat, než k němu vozítko bezpečně dojede.

12. měsíční den skončil pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] ve 13:42 UT dne 3. 12. 2019 přepnutím do módu noční hibernace a sonda jej následovala stejný den ve 20:00 UT.




Pohled zpět na ujetou trasu blízko konce 12. měsíčního dne.




Znázornění směrů dvou výše zobrazených snímků. Pohled na kráter s kameny a zpětně ujetá trasa vozítka.




Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na konci 12. měsíčního dne na mapě od Phila Stookeho. Zde je mapa s vyšším rozlišením: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45412


12. měsíční den vozítko ujelo vzdálenost 26,438 m a celková ujetá vzdálenost narostla na 345,059 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
-----------------------------
Celkem: 345,059 m




Někdo si dal tu práci a spočítal dobu aktivní životnosti sovětského Lunochodu 1 na 321 pozemských dnů. Tuto dobu překonalo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] až 21. listopadu 2019, kdy začalo svůj 322. den na povrchu Měsíce. Tak tedy vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se tak stalo nejdéle funkčním pohyblivým vozítkem na povrchu Měsíce. Pro srovnání:

Lunochod 1: za 11 měsíčních dnů (321 pozemských dnů) ujel 10,54 km (přistání 1970, hmotnost 756 kg)
Lunochod 2: za 5 měsíčních dnů ujel asi 39 km (přistání 1973, hmotnost 836 kg)
Yutu [Jü-tchu]: za 2 měsíční dny ujel 118,9 m (přistání 2013, hmotnost 137 kg, vozítko už nebylo pohyblivé, ale stále bylo funkční až 31 měsíčních dnů)
Yutu 2 [Jü-tchu 2]: zatím za 12 měsíčních dnů ujel 345,059 m (přistání 2019, hmotnost 135 kg)


Mimochodem, ozvala se i sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3], která přistála 14. 12. 2013 na přivrácené straně Měsíce v oblasti Moře dešťů. Sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3] je funkční už asi 6 let, což je přibližně 75 měsíčních dnů (a nocí).


Významnou a pro komunikaci i nezbytnou součástí mise je retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], která obíhá po "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2. Sonda dosud v první řadě zajišťovala komunikaci se sondou Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Protože byly splněny hlavní cíle mise na povrchu Měsíce, tak byla sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] předefinována na rádiovou observatoř. Na sondě je nizozemsko-čínský nízkofrekvenční rádio-astronomický přístroj (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), určený k měření rádiových emisí z raného vesmíru, studování vesmírného počasí a pozorování rádiového prostředí okolí Země a Měsíce a sluneční soustavy. Jeho hlavní součástí jsou 3 pětimetrové monopólní antény citlivé na elektromagnetické záření v rozmezí frekvence 1 - 80 MHz. (Dřív se v části tohoto rozsahu provozovalo analogové TV a rozhlasové vysílání, které je dosud.) Se sníženou citlivostí lze měřit elektromagnetické vlny už od 80 kHz. Sonda se pohybuje ve vzdálenosti asi 450 000 km od Země, což je dostatečná vzdálenost od zemské ionosféry, která podobná měření znemožňuje. Země je sice pořád v dosahu přístroje, ale měření emisí v prostoru Země a Měsíce je jedním z cílů experimentu.




Retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao], na které jsou umístěny 3 monopólní antény dlouhé 5 m a které jsou rozmístěny v poloze rovnoramenného jehlanu.


Přístroj byl aktivován 28. února 2019, to je asi 9 měsíců po startu sondy. Původně bylo v plánu testování přístroje bez rozvinutých antén. Pak se měly antény rozvinout, nejdříve na délku 0,5 m a pak mělo měření pokračovat s délkou antén 2,5 m a nakonec 5 m. Podle nových informací byly antény svinuty v pouzdrech po dobu asi 8,5 měsíce až do listopadu, což bylo mnohem déle, než se původně předpokládalo, kdy probíhala první fáze měření vlastního vyzařování přístroje - samokalibrace, kdy každou měsíční noc probíhalo několik hodin měření. Protože čínská strana nechtěla ohrozit komunikaci hladce probíhající mise na povrchu Měsíce, tak bylo rozvinutí antén odloženo. A tak až v době od 14. do 16. listopadu 2019 bylo přistoupeno k rozvinutí antén a k zahájení další fáze měření. Protože mechanismus rozvíjení antén je umístěný na povrchu sondy, kde byl vystavený velkým změnám teplot po dobu téměř 1,5 roku, tak byla sonda nejprve orientována směrem ke Slunci, aby se zvýšila teplota do pracovního rozsahu. Po ohřátí mechanismů byl vyslán operátory příkaz k rozvinutí antén na délku 0,5 m. Po potvrzení rozvinutí, byl vyslán příkaz na rozvinutí na celou délku 5 m. Nejprve se antény rozvíjely hladce, ale jak postup rozvíjení pokračoval, tak se rozvíjení stalo obtížnějším a nakonec bylo rozvíjení antén zastaveno. Ze zveřejněných informací není zřejmá délka, na kterou jsou antény rozvinuty, ale nizozemský tým oznámil, že s těmito kratšími anténami je přístroj citlivý na signály které vznikly asi 800 miliónů let po Velkém třesku. Tým se rozhodl raději sbírat data a později zkusit rozvinout antény na plnou délku. Při rozvinutí antén na plnou délku 5 m by přístroj měl být schopen přijímat signály vzniklé při Velkém třesku. Po celou dobu rozvíjení antén probíhalo měření, aby vědci získaly data při různých délkách antén. Od této chvíle má sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] nový úkol. Po dobu měsíčního dne bude sloužit k přenosu komunikace se sondou Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítkem Yutu 2 [Jü-tchu 2] a v průběhu měsíční noci (což je víc, než se původně očekávalo) bude měřit přístrojem NCLE. Jak se vyjádřil vedoucí nizozemského týmu Marc Klein Wolt: "Měsíční noc je teď naše." Původně byl přístroj navrhnutý s životností 3 roky, ale protože došlo k prodloužení plánované životnost sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] z původních 5 let na 10, tak by to mohlo pomoci vynahradit 1,5 roční zpoždění.




Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.


Mimo nizozemsko-čínský přístroj NCLE je na sondě Queqiao [Čchüe-čchiao] umístěna kamera, která přináší snímky Měsíce se Zemí na pozadí. Tato kamera má dva režimy rozlišení a při jednom z nich je možné detekovat body světelného vzplanutí, takže je schopná i detekovat slabé záblesky při dopadu meteoritů na povrch Měsíce.




Na sondě je také koutový odražeč, což je pasivní zařízení tvořené třemi navzájem kolmými zrcadly, které je schopno odrazit dopadající laserový paprsek zpět ke zdroji. Používá se k přesnému měření vzdálenosti mezi zdrojem laserového paprsku a koutovým odražečem. V našem případě je to vzdálenost mezi stanicí na povrchu Země a sondou Queqiao [Čchüe-čchiao]. Před každou takovou zkouškou musí být přesně vypočítaná dráha sondy a její poloha, údaje se předají laserové vysílací stanici a sonda se musí natočit tak, aby koutový odražeč směřoval zpět k pozemní stanici. Byla zveřejněna informace o takovém úspěšném zachycení záblesku ze Země.



Na snímku vlevo je vidět bod vyslání laserového paprsku tak, jak jej zachytila sonda Queqiao [Čchüe-čchiao]. Na pravém snímku je simulační mapa objasňující levý snímek.




Na adrese http://moon.bao.ac.cn/mul/index/list jsou snímky a nějaká videa s vysokým rozlišením z ledna 2019 z počátku mise Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Moc jich tam není, ale je to lepší než nic. Jsou tam i fotky z předchozích misí Chang'e [Čchang-e].

https://twitter.com/AJ_FI
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404441157189894238
https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2NzQ0OTgxMA==&mid=2247519224&idx=4&sn=d27d6053c78b4fbe471ffe389f1a229f&source=41#wechat_redirect
https://gbtimes.com/china-launches-queqiao-relay-satellite-to-support-change-4-lunar-far-side-landing-mission
https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/imapp/astrophysics/2019/dutch-antennas-unfolded-behind-moon/
https://www.space.com/radio-telescope-beyond-moon-far-side-antennas-deploy.html
https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/lunar-far-side-and-earth-from.html
https://mp.weixin.qq.com/s/i4RCX77t4cAw6zKoCeRQ1A
https://mp.weixin.qq.com/s/owu3unCyzduSOdHglhTgeQ
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8057&st=270&start=270
 
02.1.2020 - 12:42 - 
Znovu vďaka za prehľad.
Viac takýchto článkov na kosmo.cz

 

____________________
Lamid
 
03.1.2020 - 21:21 - 


Krátké video shrnující roční misi. (Pro mě je překvapením, že jak vozítko tak sonda, sklápějí na dobu lunární noci vždy jen jeden panel slunečních baterií.)


Před rokem, 3. ledna 2019, přistála čínská sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce v kráteru Von Kármán. Místo přistání bylo později pojmenováno jako Statio Tianhe [Stacio Tchien-che]. Ještě téhož dne, asi 12 hodin po přistání, bylo na povrch vyloženo vozítko pojmenované jako Yutu 2 [Jü-tchu 2]. (Minimální) plánovaná životnost vozítka byla 3 měsíce a sondy 1 rok. V současné době tak vozítko i sonda přežily 13 měsíčních dnů a 12 měsíčních nocí a jsou plně funkční. Vozítko získalo rekord v životnosti pohyblivého vozítka na povrchu Měsíce a v současné době ujelo vzdálenost 357,695 m. Po roce začíná Čína uvolňovat podrobnější informace a vědecká data (zatím bylo uvolněno 17 239 souborů o celkové velikosti 20,9 GB), takže se můžeme těšit na více a podrobnějších informací o probíhající misi na odvrácené straně Měsíce.

Kdo by si chtěl osvěžit vzpomínky a zároveň vychutnat video z přistání, tak zde je video ve vysokém rozlišení v reálném čase. Doporučuju přepnout na celou obrazovku: http://moon.bao.ac.cn/mul/media/detail?id=516



Panorama z místa přistání ve vysokém rozlišení:
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-moon/2019/20190110-change4-yutu2-first-panorama.jpg
http://moon.bao.ac.cn/mul/media/detail?id=506

https://mp.weixin.qq.com/s/7UQeMZVq4bjUqYeso_xsEA
http://moon.bao.ac.cn/mul/index/list
http://moon.bao.ac.cn/pubMsg/detail-CE4EN.jsp#
https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/change4-first-complete-panorama.html
 
04.1.2020 - 15:16 - 






Doug Ellison upravil nějaké snímky z uvolněných dat. V tom vysokém rozlišení jsou fantastické. Mrkněte na to: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/

https://twitter.com/doug_ellison
 
14.1.2020 - 21:29 - 


Plakát k příležitosti ročního výročí přistání Chang'e-4 [Čchang-e 4] na odvrácené straně Měsíce

Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se běžně probouzí z lunární noci jako první. Stejně tomu bylo i 20. 12. 2019 v 10:43 UT, kdy započalo 13. pracovní měsíční den na odvrácené straně Měsíce. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] byl aktivován stejný den ve 21:14 UT.




Oblast, která zaujala čínské vědce. V pozadí je větší kráter s výrazným okrajem a okolím posetým kameny o kterém se domnívám, že bude dalším cílem cesty. V popředí je menší kráter s kamenem, ke kterému se čínští vědci snažili dostat. Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-hcbtFPp/A


Už 12. měsíční den zaujal čínské vědce kráter, který se nachází jižně od současné polohy vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejdříve jsem myslel, že se jedná o větší vzdálenější kráter s výraznými okraji a kameny v okolí kráteru. A možná to i později bude dalším cílem vozítka. Uvidíme.



Vyhlédnutý kámen

Ale vědce zaujal kámen u bližšího kráteru a rozhodli se jej prozkoumat. Protože má kámen menší rozměry, asi 0,25x0,06 m a okolní terén je komplikovaný, tak opět vznikl problém, jak jej dostat do zorného pole spektrometru viditelného/blízko infračerveného spektra VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer). Na rozdíl od prvního vozítka Yutu [Jü-tchu], které mělo rentgenový spektrometr na malém pohyblivém rameni a mohlo tak dle potřeby měnit polohu spektrometru, tak vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] má spektrometr napevno připevněný na přední straně vozítka. Vozítko tedy musí vždy najet ke zkoumanému vzorku tak, aby byl v zorném poli spektrometru a zároveň aby byly splněny i vhodné světelné podmínky pro detekci. Opakovala se tedy podobná situace, jako u kráteru se "záhadnou sklovitou látkou" z 9. měsíčního dne.



Místo zkoumání spektrometrem VNIS má jen několik centimetrů v průměru

Po probuzení vozítka 20. prosince 2019 vyslali operátoři příkaz k popojetí o 0,2 m blíže směrem ke kameni a vyfotografovali jej. Přitom zjistili, že kámen je jen částečně v zorném poli spektrometru VNIS. A navíc zjistili, že panel slunečních baterií vrhá poměrně velký stín před vozítko. A s postupujícím časem a měnící se polohou Slunce na obloze, se bude stín více posouvat a zakrývat oblast s kamenem, což by znemožnilo řádnou analýzu kamene. A protože se blížila polední přestávka a bylo na ni vozítko nutno připravit, tak operátoři od dalších aktivit ustoupili. Nicméně se nevzdali. V době polední přestávky, která trvá přibližně 6 pozemských dnů, pečlivě naplánovali nový směr a cestu pomocí virtuálního plánovače trasy.



Po (lunární) polední přestávce, 30. prosince 2019, jakmile vyšel Měsíc nad obzor (*), vyslali instrukce k nové jízdě ke kameni. Nejdříve vozítko jelo vpřed po dobu 12 sekund, až se kámen dostal k okraji zorného pole spektrometru. A pak následovalo dalších 6 sekund jemného doladění polohy tak, aby byl kámen v celém zorném poli. Ale najetí nebylo dokonalé. V části zorného pole byl i povrch regolitu. Bylo tak nutné ještě doladit polohu pootočením o 2 stupně a popojetím o 0,023 m (po dobu 1 sekundy). Konečně bylo najetí dokonalé..., ale operátoři v zápalu práce nevnímali čas a zjistili, že už je pozdě v noci (na Zemi). Nakonec se rozhodli detekci odložit na druhý den. Tím byl 31. prosinec 2019, poslední den v roce a zároveň poslední příležitost provést analýzu před tím, než bude nutno vozítko přichystat k noční hibernaci. Nakonec se po debatě s vědci rozhodli detekci provést. Ta byla k velkému uspokojení čínských vědců úspěšná s dobrými výsledky analýzy.



Pohled na analyzovaný kámen z jiného úhlu. Jsou i dobře vidět stopy kol z místa, kde vozítko stálo při měření.


Během 13. měsíčního dne ujelo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] 12,636 m, čímž zvětšilo ujetou vzdálenost na 357,695 m. Vypadá to, že čínští operátoři skutečně zamířili jižním směrem ke kráteru, který upoutal pozornost vědců. Kráter má výraznější okraj a jeho okolí je poseto kameny. Ale to se ukáže až časem.




Výše zobrazená oblast jako anaglyf. Obrázek ve vysokém rozlišení je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-VrSszJw/A


Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
-----------------------------
Celkem: 357,695 m


K vypnutí přistávacího modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4] došlo 2. 1. 2020 v 06:11 UT. Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přešlo do stavu noční hibernace později ve stejný den ve 12:30 UT. Ukončily tak 13. měsíční den jeden den před ročním výročím přistání na odvrácené straně Měsíce, ke kterému došlo 3. 1. 2019. Podle dostupných informací jsou všechny přístroje a systémy sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] plně funkční.



Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na mapě od Phila Stookeho. Ve vysokém rozlišení je mapa zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45499




Rozvíjení jedné ze tří antén. Na prvním snímku je pozlacená krychle, což je pouzdro, ve kterém je anténa svinutá. Na dalších dvou snímcích je zachycená anténa rozvinutá v různých délkách.

V listopadu byly rozvinuty antény nizozemsko-čínského nízkofrekvenčního rádio-astronomického přístroje (Netherlands-China Low-Frequency Explorer - NCLE), který je umístěný na retranslační sondě/rádiové observatoři Queqiao [Čchüe-čchiao] (viz popis předchozího 12. měsíčního dne). Pravděpodobně z důvodu dlouhého pobytu ve vesmírném prostředí, kde byl mechanismus rozvíjení antén vystavený měnícím se teplotním podmínkám, neproběhlo rozvinutí antén podle očekávání. Dle novějších informací se jen jedna anténa rozvinula na téměř plnou délku 5 m. Zbývající dvě antény se zastavily na délce asi 2,5 m. Nakonec se z toho stala nezamýšlená výhoda, kdy bude možné na jednu plně rozvinutou anténu měřit signály z delší vlnovou délkou z doby temného věku vesmíru před zrodem prvních hvězd. Zatímco dvě kratší antény budou přijímat signály z kosmického úsvitu, kdy už svítily první hvězdy (asi 800 miliónů let po Velkém třesku). Nizozemský tým se rozhodl raději sbírat data a někdy později zkusit rozvinout antény na plnou délku.


V časopise Geophysical Research Letters byl publikován článek o některých výsledcích měření lunárním podpovrchovým radarem na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Z výsledků měření vyplývá, že v místě přistání je vrstva jemně zrnitého regolitu tlustá 11,1 m, což je asi 1,3–3krát větší hodnota než jsou výsledky měření na místech přistání v programu Apollo (Apollo 11,12,14,15, 17) a Chang'e 3 [Čchang-e 3]. Tloušťka regolitu na Měsíci se pohybuje od 3 do 5 m v oblasti měsíčních moří a od 10 do 20 m na vrchovinách. Hloubka průniku signálu podpovrchového radaru na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] je až 35 m, což je asi 2,85krát více než u vozítka Yutu [Jü-tchu] (Chang'e 3 [Čchang-e 3]). Je to způsobeno jiným složením minerálů v povrchových materiálech a výsledkem je menší útlum radarového signálu. U povrchů v místech přistání Apolla 11 a 17 se předpokládá, že jejich stáří je srovnatelné s tím, které je v místě přistání Chang'e 4 [Čchang-e 4], což by naznačovalo větší rychlost růstu vrstvy regolitu v lokalitě Statio Tianhe [Stacio Tchien-che].

Tak mě napadlo, co vlastně znamená slovo "regolit", které znám jen ve spojením s měsíčním povrchem. Překvapilo mě, že regolit je i na Zemi. Podle Wikipedie je regolit označení vrstvy nezpevněného, různorodého horninového materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Regolit se vyskytuje jak na Zemi, Měsíci, některých planetkách, tak i na jiných planetách. Termín byl prvně definován G. P. Merrillem v roce 1897. Označení vzniklo spojením dvou řeckých slov rhegos (pokrývka) a lithos (kámen). Regolit vzniká během dopadů meteoroidů různé velikosti, které neustále převracejí vrstvu a míchají její obsah s vyvrženým materiálem během impaktu. Chemické složení je závislé na místním zdroji, který se v okolí nachází a ze kterého byla látka na regolit uvolněna. Na Zemi se regolitem občas označuje všechno, co se nachází mezi původní horninou a okolní atmosférou, tato definice je tak velmi široká a zahrnuje jak půdu, tak nánosy, náplavy atd. V zemských podmínkách vzniká jako výsledek zvětrávání. Na zemském povrchu je regolit velmi důležitý, jelikož vytváří obytnou zónu pro živé organismy. ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Regolit )




U snímků z Měsíce mě zaujalo, že povrch je tvořený jemnými částicemi, což je asi logické, protože za ty miliardy let je povrchová vrstva hodně "rozemletá", ale u některých kráterů je vidět vnitřní struktura, která je tvořená většími "kamínky". Snímek s vysokým rozlišením je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/i-8pRVDsn/A

(*) Tak jsem si uvědomil další omezení doby provozu vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Nejenom že platí, že z přibližně 28 dnů, které trvá lunární měsíc, zabere 14 dnů noc, kdy vozítko hibernuje, aby přečkalo chlad noci (až -200°C). Plus vždy asi den po východu Slunce, než se vozítko probudí a den před západem, kdy vozítko přejde do hibernace. A v poledne se musí vozítko chránit před teplem slunečního záření (až 120 °C), což zabere asi dalších 6 dnů. Takže zbývá jen přibližně 6 dnů (3 po východu Slunce a 3 před západem), kdy se může vozítko opravdu pohybovat a provádět měření. A v těchto 6 dnech musí mít ještě operátoři spojení s vozítkem. Což teda mají přes retranslační sondu Queqiao [Čchüe-čchiao], ale ta musí být viditelná na obloze. Sice mají Číňani i jiné antény po světě (myslím, že v Jižní Americe a v Africe), ale nevím, jak jsou využitelné. Předpokládám, že hlavní spojení se uskutečňuje z území Číny, takže retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] je v ideálním případě nad obzorem asi 12 hodin. Ve skutečnosti to bude mnohem méně. Toto je ovšem jen můj dohad.

https://twitter.com/aj_fi
https://www.skyandtelescope.com/astronomy-news/change-4-celebrates-year-on-the-farside/
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404456409398902817#_0
https://mp.weixin.qq.com/s/ssVvpiOYa3BolRPdyoRhMQ
https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2019GL084458
https://www.ru.nl/english/news-agenda/news/vm/imapp/astrophysics/2019/dutch-antennas-unfolded-behind-moon/
https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/
https://www.bilibili.com/read/cv4340966
https://new.qq.com/omn/20200113/20200113A02ZVF00.html [upraveno 15.1.2020 21:22]
 
20.2.2020 - 22:05 - 


Prozkoumat úplně nový svět, jít kam se dosud nikdo nevydal.

První sluneční paprsky začaly dopadat do kráteru Von Kármán ke konci 17. ledna 2020 a byly předzvěstí 14. pracovního dne pro čínskou sondu Chang'e 4 [Čchang-e 4] a vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Jako první se vždy probouzí vozítko v době, kdy sluneční záření je dostatečné pro funkci solárních článků. Tentokrát tento okamžik nastal 18. ledna 2020 v 14:00 UT, což bylo už 8 hodin po východu Slunce. Další den 19. ledna 2020 ve 09:55 UT se probudil i přistávací modul.

Vozítko se neprobouzí vždy ve stejný čas. Probouzí se autonomně a v závislosti na vnějších podmínkách, hlavně na dostatečném ozáření Sluncem, kdy můžou řádně fungovat sluneční články a teplota vozítka stoupne na pracovní teplotu. V minulosti tento okamžik nastal různě v rozmezí 9 až 18 hodin po východu Slunce.

Aby vozítko přečkalo 14 denní mrazivou měsíční noc, kdy teplota klesá až na -200 °C, tak se na ni musí dobře připravit. Vozítko zaujme vhodnou polohu, orientováno tak, aby jeden mírně skloněný sluneční panel směřoval k východu. Druhý panel slouží jako víko a jeho sklopením se uzavře otevřený horní prostor vozítka. Vozítko je tak přichystané na pokles teploty. V průběhu noci jsou důležité komponenty uvnitř vozítka vyhřívané radioizotopovým ohřívačem RHU (Radioisotope heater unit). 13. měsíční noc vozítko přečkalo s mírným 3° pootočením vzhledem k východu, což je zanedbatelná hodnota způsobená topografickými podmínkami.

Tak mě napadlo, jak se projevuje vliv ročních období na Měsíci. Ale Měsíc, na rozdíl od ostatních měsíců jiných planet, má rovinu oběžné dráhy blízkou rovině ekliptiky a nikoliv rovině zemského rovníku. Sklon oběžné roviny Měsíce kolem Země vůči ekliptice je asi 5,1°. Přitom sklon rotační osy Měsíce vůči oběžné rovině Měsíce kolem Země je asi 6,7°. Rozdílem těchto hodnot je sklon rotační osy Měsíce vůči ekliptice, který je tak jen asi 1,5° (na rozdíl od Země, kde je to asi 23,5°), takže střídání ročních období na Měsíci není. "Počasí" je tak ovlivňováno jen výškou Slunce nad obzorem, které závisí na selenografické šířce. V rovníkové oblasti žhne Slunce a v polárních oblastech je "zima" a více záleží na terénních nerovnostech. Je mně jasné, že i v oblasti pólů v přímé viditelnosti Slunce bude teplota ozářeného povrchu dosahovat 120 °C a i na rovníku ve stínu bude těch -200 °C. Ale i tento faktor bude mít jednou vliv na rozhodnutí o poloze budoucích základen na Měsíci.

Po probuzení naváže vozítko spojení s pozemním řídícím střediskem přes retranslační sondu Queqiao [Čchüe-čchiao]. Tato sonda se pohybuje po "halo" dráze kolem Lagrangeova bodu L2, takže v průběhu času významě mění svoji polohu na obloze Měsíce. Tohoto brzkého rána byla sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] nízko nad obzorem, což komplikovalo komunikaci, protože existuje riziko, že anténa může být v zákrytu, což by přerušilo spojení.

Mezi první úkoly nového dne patří pořízení snímků okolí. Nejdříve ve směru plánované cesty a pak i zpětný pohled na ujetou trasu předešlého dne.




Zpětný pohled na místo, kde během 13. měsíčního dne vozítko zkoumalo spektrometrem VNIS světlý kámen, ke kterému se potřebovalo přiblížit pod vhodným úhlem. Na snímku jsou vidět stopy kol hluboké až 6 cm.




Na snímcích ve směru plánované trasy zjistili řidiči několik malých kráterů. Na pravé straně je vidět kráter o průměru 2 m s hloubkou asi 27 cm. Na levé straně na počátku cesty je starý jednometrový kráter hluboký asi 10 cm a na konci je malý mladý kráter o průměru jen 40 cm a hloubkou asi 10 cm. Řidiči v programu virtuálního plánování připravili cestu tak, aby vozítko mohlo opět bezpečně projet mezi krátery a neuvízlo. Poté byl vydán příkaz k jízdě vpřed.




Po zastavení byl pro kontrolu pořízený snímek právě projeté trasy, který potvrdil, že vozítko projelo mezi krátery přesně podle plánu.




O několik metrů dál na novém místě pak probíhalo několik hodin měření pomocí spektrometru VNIS a také detektoru neutrálních atomů ASAN (Advanced Small Analyzer for Neutrals).




Vozítko také pořídilo panoramatický snímek směrem k přistávacímu modulu, který na snímku není moc zřetelný.


V průběhu 14. měsíčního dne ujelo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] jen 9,56 m, což není mnoho, ale v minulosti byla denní ujetá vzdálenost už i kratší. Podle zveřejněných informací to není způsobeno nějakými technickými problémy, protože vozítko i jeho přístroje jsou plně funkční. Podle mě je to způsobeno náročným terénem a zajímavou lokalitou. Celková ujetá vzdálenost tím narostla na 367,255 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
14. měsíční den 9,56 m
-----------------------------
Celkem: 367,255 m


Konec 14. pracovního dne přišel 31. ledna 2020, kdy se vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přepnulo ve 20:43 UT do nočního hibernačního módu. Asi za 8 hodin do hibernace přešel i přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Přesně to bylo v 5:00 UT dalšího dne 1. února 2020. Je zajímavé, jak se mění i doba přechodu do hibernace mezi vozítkem a přistávací sondou. V počátcích mise byl rozestup řádově v minutách (asi půl hodiny). Dnes pracuje přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] asi o 8 hodin déle, kdy je Slunce ještě níže nad obzorem Měsíce.




Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na mapě od Phila Stookeho. Ve vysokém rozlišení je mapa zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=990892c78e1e51ae4f261dfdf105e18e&act=attach&type=post&id=45654




Epidemie koronaviru Covid-19 negativně ovlivňuje čínskou ekonomiku a také do jisté míry ovlivňuje operace na odvrácené straně Měsíce


3. ledna 2020 Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) zveřejnila vědecké údaje z ročního období výzkumu na odvrácené straně Měsíce. Byla zveřejněna data z terénní kamery TCAM (Terrain Camera) a přistávací kamery LCAM (Landing Camera), které jsou umístěny na přistávacím modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Z přístrojů na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] byla zveřejněna data z podpovrchového radaru LPR (Lunar Penetrating Radar), viditelného a blízko-infračerveného spektrometru VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer) a panoramatické kamery PCAM (Panoramic Camera). Data jsou ve formátu PDS (Planetary Data System), který není běžně "čitelný" a jsou přístupná zde: http://moon.bao.ac.cn/searchOrder_dataSearchData.search . Pro stahování dat je nutné se na serveru zaregistrovat. Data z radaru a spektrometru jsou pro laiky obtížné interpretovatelná. Řekl bych, že je to i nemožné. Ale obrázky z kamer TCAM a PCAM jsou mediálně přítažlivé. Už dříve Doug Ellison, který zpracovává snímky z amerických vozítek Opportunity a Curiosity, převedl a upravil některé snímky ve vysokém rozlišení i z čínských dat a zveřejnil je zde: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/ .

Čínský student Siyu Zhang převedl všechny snímky z kamer TCAM a PCAM do přijatelnějšího formátu PNG. Na stránce: http://siyu.china-vo.org/ChangE-4/TCAM/ je 120 snímků z kamery TCAM na přistávací sondě Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Na stránce: http://siyu.china-vo.org/ChangE-4/PCAM/ je 2564 snímků z kamery PCAM na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Kdo by měl zájem, tak si může poskládat svá panoramata. Pro stažení snímků ve vysokém rozlišení je nutné kliknout na popis s datem a časem pořízení, které jsou pod náhledem snímků.



Jak si poradil Thomas Appéré, si můžete prohlédnout na jeho účtu na Flickru: https://www.flickr.com/photos/thomasappere/49479708141/in/dateposted-public/




Výše zmíněný Doug Ellison zvěřejnil své snímky na: https://dougellison.smugmug.com/Change-4-Yutu-2/ .




Čínský student Siyu Zhang má (svůj) výtvor zde: http://siyu.china-vo.org/2020/01/31/ce-4-release-note/ .


(15. měsíční den započal 17. února 2020.)


https://twitter.com/LiuyiYiliu/status/1221086014078210048/photo/1
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404462554129760548
http://siyu.china-vo.org/
https://twitter.com/aj_fi [upraveno 20.2.2020 22:29]
 
22.2.2020 - 02:04 - 
MiraH, chcel by som sa ti poďakovať za tvoje príspevky ohľadne sondy Chang´e 4. Nie len za množstvo informácii ale aj za ich vysokú informačnú hodnotu.
 
22.2.2020 - 11:03 - 
quote:
MiraH, chcel by som sa ti poďakovať za tvoje príspevky ohľadne sondy Chang´e 4. Nie len za množstvo informácii ale aj za ich vysokú informačnú hodnotu.

Vskutku, naprosto souhlasím. Jinak mne ale pobavily ty roušky přes pusu v řídicím středisku. Chápu, že se bojí koronaviru, ale to si vážně myslí, že je to ochrání před pronikáním virů z ovzduší, které mají velikost v řádu desítek nanometrů?
 
22.2.2020 - 17:43 - 
quote:
quote:
MiraH, chcel by som sa ti poďakovať za tvoje príspevky ohľadne sondy Chang´e 4. Nie len za množstvo informácii ale aj za ich vysokú informačnú hodnotu.

Vskutku, naprosto souhlasím. Jinak mne ale pobavily ty roušky přes pusu v řídicím středisku. Chápu, že se bojí koronaviru, ale to si vážně myslí, že je to ochrání před pronikáním virů z ovzduší, které mají velikost v řádu desítek nanometrů?

Podle mne to není ochrana před vdechnutím, ale před vydechnutím. Tím mám na mysli kapénky, např. kýchnutí, při hovoru a podobně.
 
23.2.2020 - 09:35 - 
ptpc a NovýJiřík: Dĕkuju. Říkal jsem si, jestli ty mé příspěvky nejsou moc dlouhé a jestli to neodrazuje od čtení.

A co se týče roušek. Asi to má význam i psychologický. "Víra Tvá Tě ochrání."
 
23.2.2020 - 10:33 - 
quote:
ptpc a NovýJiřík: Dĕkuju. Říkal jsem si, jestli ty mé příspěvky nejsou moc dlouhé a jestli to neodrazuje od čtení.

A co se týče roušek. Asi to má význam i psychologický. "Víra Tvá Tě ochrání."


Rozhodne nie sú dlhé. Naopak, pre mňa je to len plus...
 
20.3.2020 - 21:34 - 


Snímek z přípravy retranslační sondy Queqiao [Čchüe-čchiao] s rozevřenou parabolickou anténou o průměru 4,2 m.


Světem se šíří onemocnění Covid-19 a ovlivňuje dění ve všech oblastech, i těch, které se týkají kosmonautiky. V průběhu měsíční noci se mění retranslační sonda Queqiao [Čchüe-čchiao] na rádiovou observatoř a nizozemsko-čínský nízkofrekvenční rádio-astronomický přístroj NCLE (Netherlands-China Low-Frequency Explorer) měří rádiové emise z raného vesmíru. Vedoucí nizozemského týmu Marc Klein Wolt se vyjádřil, že vzhledem k tomu, že se normální život v některých částech Číny zastavil, je normální spolupráce obtížná a oni potřebují aby jejich čínští partneři nahrávali plány a jiné věci a že věci nejdou tak rychle, jak doufali. Nevím na kolik to ovlivňuje měření, ale předpokládám, že kontrolu nad sondou a přístroji mají jen Číňani.




Vzdálenější kráter s kameny v okolí byl dle předchozích předpokladů cílem dalšího výzkumu. V popředí je dvojice menších kráterů, před kterými je vidět světlý kámen, který byl předmětem zkoumání spektrometrem VNIS během 13. měsíčního dne.


Během 12. měsíčního dne směřovalo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] jižním směrem ke kráteru, který zaujal čínské vědce. Zatím to vypadá, že na rozdíl od západních misí, Čínané nepojmenovávají místní topografické prvky, což by rozhodně zjednodušilo pro laickou veřejnost orientaci kolem trasy vozítka. A pokud je pojmenovávají, tak se tato informace nedostala na veřejnost. V každém případě, přestože výrazný kráter s rozptýlenými kameny v okolí byl pro vědce velmi zajímavý, tak navigátoři usoudili, že terén je pro vozítko příliš rizikový a rozhodli se změnit směr cesty a cíle výzkumu.




Ještě během 13. měsíčního dne vozítko postoupilo jižním směrem k malému kráteru, u kterého zkoumalo spektrometrem VNIS světlý kámen. Na snímku je to ten malý kámen vpravo od vzdálenější otočky. Pak řidiči provedli ostrou zatáčku směrem na severozápad.

Tímto směrem pokračovali i během krátké cesty 14. měsíčního dne. Nakonec řidiči odstavili vozítko u 16m kráteru, kde přečkalo mrazivou lunární noc.




Na této "mapě" Pekingského aerokosmického řídícího střediska je zeleně vyznačena poloha vozítka už ke konci 15. měsíčního dne. Ale je na ní dobře vidět starý degradovaný kráter vlevo od pozice vozítka.

Řidiči vozítka ve spolupráci s vědci vždy vytvářejí dlouhodobější plán budoucí cesty, k čemuž se noční přestávka vyloženě hodí. Během porady zazněly názory, že by se mělo pokračovat objetím 16m kráteru a vydat se dál směrem na západ, kde se zdál terén rovnější a tím pádem i schůdnější. Už se začaly i tvořit plány. Ale... zástupce hlavního konstruktéra si nebyl jistý a váhal s rozhodnutím. Poté, co dlouho přemýšlel, všechny pozdravil a přistoupil k mapě a ukázal na ni na západ od aktuální polohy vozítka a řekl: "Podívejte! Tato oblast je na levé straně matná a tmavá. A na pravé straně jasná a bílá. Co to je? Vypadá to jako typický impaktní kráter." Všichni okolo byli překvapení a pozorně si prohlíželi ukázanou oblast. Zástupce hlavního konstruktéra pokračoval: "Tento kráter se liší od kráterů, se kterými jsme se dosud setkali. Pravděpodobně je to degradovaný kráter, který existuje stovky miliónů nebo i miliardy let."




Podle jeho pokynů přidal navigátor na mapu vrstevnice, které starý kráter více zviditelnily.

Jedná se o velmi starý impaktní kráter jehož okraje jsou už obtížně identifikovatelné. Plocha kráteru byla v minulosti zasažena velkým počtem meteoritů, po kterých zůstalo hodně malých kráterů. Patrné je to hlavně na severovýchodní straně kráteru. Pokud by se vozítko vydalo tímto směrem, dostalo by se do "slepé uličky", protože by pro operátory bylo velmi obtížné tímto terénem vozítko navigovat. Při rychlé poradě se všichni shodli na změně strategie řízení. Z "Jižní expedice" se stalo "Severní válčení". Rozhodli se, že postoupí na sever, objedou malý kráter a několik dalších dnů budou pokračovat severním směrem, dokud neobjedou starý kráter a pak by se stočili na západ.




Při nevhodné kombinace postavení Slunce a vozítka, vrhající stín znesnadňuje provádění další cesty i měření.

Mimochodem, víte proč jede vozítko zrovna severozápadním směrem? Pro směr trasy je určitě víc důvodů. Ale jedním z nich je, že sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] přistála na jižní polokouli Měsíce. A tam svítí Slunce ze severní strany. Abych byl přesný, tak v průběhu měsíčního dne se Slunce pohybuje na obloze z východu na sever a pak zase na západ. To způsobuje, že všechny objekty, včetně vozítka, vrhají stín opačným jižním směrem. Vozítko by si v případě cesty jižním směrem stínilo na cestu. A i spektrometr VNIS ke své činnosti potřebuje řádně osvětlený povrch zkoumaného regolitu. Logicky proto vycházel směr budoucího průzkumu buď na severozápad nebo severovýchod. Při dlouhodobém plánování cesty používají navigátoři snímky povrchu Měsíce z vysokým rozlišením ze sondy Chang'e 2 [Čchang-e 2]. Nakonec se po komplexní analýze terénu rozhodli pro směr na severozápad.


Budíček přišel pro vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] 17. února 2020 v 9:55 UT a přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následoval přibližně po 13 hodinách ve stejný den, přesně v 22:57 UT. Tímto pro ně začal 15. měsíční den.

A jak si operátoři naplánovali, tak i učinili. Po probuzení vozítka byl pořízený snímek terénu ve směru naplánované cesty. Na něm byl vidět severozápadním směrem kráter. Ale aktuální světelné podmínky byly takové, že okraje kráteru nebyly dostatečně zřetelné. Řidiči se rozhodli kousek popojet. Po zastavení, pohledem z navigační kamery, zjistili, že světelné podmínky stále nejsou dobré. Slunce svítilo z východu a bylo nízko nad obzorem a vozítko si stínilo na cestu. Protože světelné podmínky stále neumožňovaly zjistit přesné hranice kráteru, tak se operátoři rozhodli počkat na lepší osvětlení a znovu získat panoramatický snímek oblasti.




Poté, co získali jasný snímek, byli řidiči ohromeni. Před vozítkem se rozprostíral 20m kráter, obklopený malými krátery s kameny. V pozadí je vidět centrální vrcholek Mons Tai [Mons Tchaj] kráteru Von Kármán, který je vzdálený asi 46 km.

Naštěstí řidiči postupovali obezřetně a nedovolili vozítku jet dál k severozápadu, kde by vozítko mohlo sklouznout do kráteru, což by mělo katastrofální následky. Nakonec stočili cestu k severu a zaparkovali vozítko na východním okraji kráteru, kde se připravilo na blížící se lunární noc.

Ta přišla 2. března 2020, ale už den předtím (1. března) ve 12:06 UT se vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] přepnulo do hibernačního módu, ve kterém přečká mrazivou měsíční noc a ukončilo tak aktivity 15. měsíčního dne. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následoval ve stejný den ve 20:00 UT (což bylo přibližně 8 hodin po vozítku). Podle dostupných zpráv jsou všechny přístroje a systémy jak u vozítka tak u přistávacího modulu plně funkční.

Během pojíždění v průběhu 15. měsíčního dne ujelo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] 32,533 m. Celková ujetá vzdálenost se tak zvětšila na 399,788 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
14. měsíční den 9,56 m
15. měsíční den 32,533 m
-----------------------------
Celkem: 399,788 m





Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na mapě od Phila Stookeho. Konečná poloha na konci 15. měsíčního dne zřejmě vychází z "mapy" Pekingského aerokosmického řídícího střediska. Ale ani Phil Stooke si není jistý poslední polohou, kde vozítko přečkalo 15. měsíční noc. Sám upozorňuje na rozdíly mezi ujetými vzdálenostmi. Podle mě má poslední verzi mapy špatně. Ve 13. a 14. dnu mu nesedí ujeté vzdálenosti. Myslím, že v předchozí verzi mapy to měl dobře. Ve vysokém rozlišení je mapa zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45702





Na "mapě" Pekingského aerokosmického řídícího střediska je vidět dosavadní ujetá cesta vozítka. Vlevo v kruhu je velký degradovaný kráter a žlutou šipkou je naznačený plán dalšího směřování cesty vozítka.





Během své cesty po povrchu Měsíce řidiči vybírají bezrizikovou cestu a uspěšně se vyhýbají kráterům. Vozítko tak na své cestě míjí větší, ale i drobné krátery.





Umístění antén radaru LPR na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2]. (Zdroj obrázku: https://www.researchgate.net/figure/The-antennas-on-Yutu-Rover-a-Yutu-rover-b-CH-1-c-CH-2_fig1_333342266 )

Mimo spektrometru VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer) a detektoru neutrálních atomů ASAN (Advanced Small Analyzer for Neutrals) je na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] i lunární podpovrchový radar LPR (Lunar Penetrating Radar). Tento radar pracuje se dvěma rozdílnými systémy.

První je nízkofrekvenční, vybavený dvěma monopólními anténami s nominální střední frekvencí 60 MHz. Antény jsou umístněny na zadní části vozítka. Jsou to ty dvě antény, které jsou vidět na snímcích, jak "trčí" zezadu vozítka. Jsou dlouhé 1,15 m, vzdálené od sebe jsou 0,8 m a jsou umístěné 0,6 m nad měsíčním povrchem.

Druhý systém radaru je vysokofrekvenční, pracující s nominální střední frekvencí 500 MHz. Antény tohoto systému nejsou vidět, protože jsou umístěny ve spodní části, na "břiše" vozítka ve výšce 0,3 m nad měsíčním povrchem. Tento systém je vybavený jednou vysílací a dvěma přijímacími motýlkovými anténami (CH2A a CH2B).

V časopise Science Advances byly zveřejněny výsledky měření radarem LPR, které bylo provedeno během prvních dvou měsíčních dnů. Výsledky byly známé určitě už dříve. Pro zajímavost se podívejte na můj příspěvek z 28.7.2019. Ale teď byl článek publikován právě ve zmíněném časopise, takže výsledky jsou veřejně přístupné.




Na levém snímku je kráter Von Kármán. Bílý křížek ozačuje polohu přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Žluté a zelené čáry naznačují směr vyvrženého materiálu z blízkých kráterů Finsen a Von Kármán L. Na pravém snímku je ujetá trasa vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] během prvních dvou měsíčních dnů.

Celkový terén kráteru Von Kármán je relativně plochý a jeho dno bylo zaplaveno před 3,6 miliardami let vyvřelými čedičovými horninami, které se na optických snímcích jeví tmavě. Na základě optických a multispektrálních pozorování se soudí, že velká část čedičové vrstvy byla později překryta (světlejším) vyvrženým materiálem z velkých okolních kráterů, jako Finsen a Von Kármán L. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] přistála na světlé části, u které se předpokládá, že je tvořena právě vyvrženým materiálem, v oblasti s nízkým množstvím kamenů a balvanů na povrchu.

Během prvních dvou měsíčních dnů ujelo vozítko úctyhodných 120 m (posuzováno v porovnání s pozdějšími pojezdy), kdy probíhalo měření podpovrchovým radarem za jízdy vozítka. Na trase vozítka jsou značeny body zastávek. Mezi body X a A bylo provedeno několik předběžných testů. Výsledky, které jsou popsány v časopise Science Advances vycházejí z měření mezi body A a LE210. Vzdálenost mezi těmito body je 106 m a během této trasy radar pracoval téměř 6,5 hodiny.

Data z nízkofrekvenčního systému radaru nebylo možné použít, protože kvůli silnému propojení antén s kovovým povrchem vozítka a měsíčním povrchem dochází k vážným poruchám na vysílaných a přijímaných signálech. Tento systém je potřeba správně zkalibrovat a zkontrolovat. (Myslím, že by to mohlo souviset se statickou elektřinou na povrchu regolitu. Někde jsem četl, že měsíční prach je nabitý statickou elektřinou až do výšky asi 30 cm. Ale toto je jen moje spekulace.)

Pro vyhodnocení byly tedy použity jen data z vysokofrekvenčního systému radaru a to jen z antény CH2B, protože první anténa CH2A byla ovlivněna silným rušením. Což je škoda, protože signál o nízké frekvenci má teoretický průnik několik stovek metrů pod povrch. Kdežto u vysokofrekvenčního signálu je to jen několik desítek metrů.




Podpovrchový radar odhalil 3 rozdílné vrstvy regolitu. První vrstva zasahuje do hloubky asi 12 m. V této vrstvě se regolit skládá z jemných, sypkých usazenin s občasnými většími kameny.

Pod ní je prostřední vrstva, ve které je zvýšený nárůst velkých balvanů, které se objevují do hloubky až 24 m.

Poslední třetí vrstva se skládá ze střídavých vrstev hrubých a jemných materiálů. Tyto střídajíci se vrstvy sahají do hloubky minimálně 40 m. Výzkůmný tým spekuluje, že tyto vrstvy zasahují do větší hloubky, ale bohužel vysokofrekvenční signál radaru nemůže proniknout hlouběji. Vypadá to, že původní čedičová vrstva dna kráteru Von Kármán je hlouběji pod povrchem než těch zmíněných 40 m.





Na prvním obrázku (A) je radarogram naměřených hodnot 500 MHz systému lunárního podpovrchového radaru. Svisle je uvedena doba odezvy signálu tam i zpět. Vodorovně je ujetá vzdálenost.

Na druhém obrázku (B) je tomografická rekonstrukce naměřených dat, kde jsou rozdíly lépe vidět. Červená barva značí vysokou odrazivost signálu a modrá barva nízkou odrazivost. Svislá osa už je přepočítána na hloubku v metrech.

No a na třetím obrázku (C) je schématické znázornění vrstev. Čím světlejší šedá barva, tím jemnější materiál.





(Zdroj obrázku je zde na 4. straně dokumentu: https://advances.sciencemag.org/content/advances/suppl/2020/02/24/6.9.eaay6898.DC1/aay6898_SM.pdf )

Nabízí se srovnání výsledků radarového průzkumu v místech přistání sond Chang'e 3 a Chang'e 4 [Čchang-e]. Sonda Chang'e 3 [Čchang-e 3] přistála 14. prosince 2013 v Moři dešťů (Mare Imbrium) na přivrácené straně Měsíce. Protože vozítko Yutu má stejný podpovrchový radar jako Yutu 2 [Jü-tchu 2], je možné porovnat výsledky měření. Porovnání výsledků měření je v délce 30 m. Vlevo (A) je radarogram z vozítka Yutu (z Moře dešťů) a vpravo (B) je z vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] (z kráteru Von Kármán). Je vidět, že radarové odrazy v místě přistání sondy Chang'e 3 [Čchang-e 3] mají kratší dobu odezvy. Po přepočítání na hloubku vychází průnik radarového signálu do hloubky jen asi 10 m. To se vysvětluje jiným složením minerálů v povrchových materiálech a výsledkem jsou rozdílné elektromagnetické vlastnosti podpovrchových vrstev a tím pádem i větší útlum radarového signálu. Z toho vychází, že v obou místech přistání jsou rozdílné podmínky a historie utváření povrchu.

Ještě krátké video:





(16. měsíční den započal 17. března 2020.)


https://twitter.com/AJ_FI
https://twitter.com/MarcWolt/status/1234528347155238914
https://mp.weixin.qq.com/s/uvyqkFUkrbh_mHbtZvEYBw
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404473292311363923
https://skyandtelescope.org/astronomy-news/what-lies-beneath-moon-farside/
https://mp.weixin.qq.com/s/o72o-MxCNeCkQZU13O3EQQ
https://advances.sciencemag.org/content/6/9/eaay6898
https://advances.sciencemag.org/content/advances/suppl/2020/02/24/6.9.eaay6898.DC1/aay6898_SM.pdf
https://www.theengineer.co.uk/chinas-change-4-moons-radar/ [upraveno 21.3.2020 19:47]
 
21.3.2020 - 14:32 - 
Vďaka za dobrý súhrn

ku georadarom:
60MHz = vlnová dĺžka 5 metrov
500MHz = vlnová dĺžka 60cm

Vo videu zaznie niečo v tom zmysle, že "teraz" sa pohybujú v priestore pokrytom troskami vyhodenými z kráteru ("ejecta"), ale v blízkej budúcnosti (budúcom roku?) by sa mali dostať do "odlišného prostredia" - rozumiem dobre, že pri tom predpokladajú zmenu štruktúry podložia?
 
21.3.2020 - 19:42 - 
quote:

ku georadarom:
60MHz = vlnová dĺžka 5 metrov
500MHz = vlnová dĺžka 60cm



Nízkofrekvenční systém se střední frekvencí 60 MHz/5 m by měl mít hloubku průniku pod povrch několik set metrů, ale s nižším rozlišením detailů (vlna 5 m - hrubší detaily).

Vysokofrekvenční systém se střední frekvencí 500 MHz/0,6 m by měl mít hloubku průniku pod povrch jen několik desítek metrů, ale zato s výšším rozlišením (vlna 0,6 m - jemnější detaily).

Teprve kombinace výsledků obou systémů, by dala lepší představu o podpovrchových strukturách. Bohužel kvůli rušení signálu nešlo výsledky z měření nízkofrekvenčního systému využít.


quote:

Vo videu zaznie niečo v tom zmysle, že "teraz" sa pohybujú v priestore pokrytom troskami vyhodenými z kráteru ("ejecta"), ale v blízkej budúcnosti (budúcom roku?) by sa mali dostať do "odlišného prostredia" - rozumiem dobre, že pri tom predpokladajú zmenu štruktúry podložia?





Protože se jedná o dlouhodobější cíl mise, tak jsem to chtěl napsat až v dalším příspěvku. Kráter Von Kármán je starý kráter, jehož dno bylo zaplaveno před 3,6 miliardami let vyvřelými čedičovými horninami. Později bylo dno kráteru překryto vyvrženým materiálem z okolních kráterů. Jak jsem to pochopil, tak ty výtrysky vyvrženého materiálu nejsou rovnoměrné a pravidelné. A materiál z těchto výtrysků nevytvoří nějakou souvislou vrstvu, ale je nepravidelně a přerušovaně rozprostřený po ploše. Zjišťování těchto oblastí je asi složité. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] přistála v oblasti, kde je dno překryté právě tímto vyvrženým materiálem. Ve vzdálenosti 1,8 km od vozítka je oblast, která by měla být bez těchto nánosů vyvržených hornin. Měla by tam být oblast s původními čedičovými horninami. Nebo snad s menší vrstvou nánosů. Čínští vědci by tak chtěli studovat změny v tloušťce regolitu a lépe porozumět mechanismu a distribuci vyvržených hornin z kráterů.

Ovšem vzdálenost 1,8 km je pro vozítko hodně veliká. Při současné průměrné rychlosti by tam jelo vozítko několik let. Zatím není jasné, jakou strategii Číňani zvolí. Jestli chtějí do oblasti přijet za rok, tak by průměrná ujetá vzdálenost musela stoupnout na nějakých 150 m za měsíční den, což je ale v možnostech vozítka. A nebo se rozhodnou jet běžným způsobem a časem do oblasti dojedou nebo taky ne, to záleží na životnosti vozítka. Následující vývoj nám napoví.
 
21.3.2020 - 21:45 - 


(Zdroj obrázku je zde na 4. straně dokumentu: https://advances.sciencemag.org/content/advances/suppl/2020/02/24/6.9.eaay6898.DC1/aay6898_SM.pdf )

Ty radarogramy mě zaujaly. Přemýšlel jsem nad rozdílem mezi radarogramy z míst přistání sond Chang'e 3 a Chang'e 4 [Čchang-e]. Jen pro zopakování vlevo (A) je radarogram z vozítka Yutu (z Moře dešťů) a vpravo (B) je z vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] (z kráteru Von Kármán). Jestliže ta fialová barva znamená odraz radarového signálu od kamenů, tak jak to že na radarogramu z místa přistání Chang'e 3 [Čchang-e 3] je ta vrstva tak hustá hned u povrchu. Dospěl jsem k závěru, že tam musí být ohromné množství kamenů hned pod povrchem. Vyhledal jsem si nějaké snímky z místa přistání sondy Chang'e 3 [Čchang-e 3] a ... kamenů je tam opravdu hodně.



"Pyramidový kámen". Množství kamenů a balvanů je hlavně v kráterech a bezprostředním okolí. Je vidět, že obě místa přistání jsou opravdu hodně rozdílná. A podle radarogramu i snímků okolí to vypadá, že v místě přistání sondy Chang'e 3 [Čchang-e 3] je pod povrchem enormní množství kamenů a balvanů.

Podívejte se na 360° panoramata od Andrew Bodrova z obou míst. Doporučuju přepnout si pohled na celou obrazovku. Pohyb je myší a nezapomeňte si to přiblížit (kolečkem myši nebo vlevo v rohu je ovládání).

Panorama z místa přistání sondy Chang'e 3 [Čchang-e 3] z Moře dešťů: https://www.360cities.net/image/lunar-panorama-change-3-lander

Panorama z místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4] z kráteru Von Kármán: https://www.360cities.net/image/first-lunar-far-side-panorama-change-4


Zde je ten obrázek Pyramidového kamene ve vysokém rozlišení: https://www.planetary.org/multimedia/space-images/earth/yutu-rover-view-of-pyramid-rock.html [upraveno 21.3.2020 21:57]
 
22.3.2020 - 00:23 - 
On ten "radarogram" z Mora Dažďov môže byť taký, aký je, aj kvôli efektu "keď pre stromy nevidno les", teda situácie, kedy je energia signálu v blízkej vrstve odrazená späť (alebo naopak pohltená) v takom množstve, že do väčšej hĺbky už proste skutočne "žiadny signál" neprenikne.
Respektíve - je radarový ekvivalent "opticky hustého prostredia", napríklad hmle v noci. Objekty vo väčšej vzdialenosti sú neviditeľné nielen preto, že k nim cez vrstvu hmly preniká len malá časť svetla, ale aj preto, že aj to málo odrazeného svetla je v hmle opäť pohlcované a zároveň odrážané späť (teda už "od pozorovateľa").
A zachytený "spodný okraj" vrstvy je potom len akýmsi merítkom radarového ekvivalentu "optickej hustoty prostredia".

Mimochodom - odkazované PDF uvádza na obrázku S4 rýchlosti šírenia elektromagnetického vlnenia v regolite. Je veľmi nízka - len 16-19 cm/ns, teda len 53-63% rýchlosti svetla vo vakuu.
[upraveno 22.3.2020 00:40]
 
22.3.2020 - 14:43 - 
On ten rozdíl je logicky geologicky vysvětlitelný:

v Moři dešťů je přítomná vrstva kompaktního bazaltu, kterou na povrchu načechraly dopady meteoritů, takže při povrchu mnoho kamenů, pod nimi kompaktní skála

to rozhraní může být nejenom o útlumu signálu (mlha z alchymistova příměru), ale taky o kompaktním rozhraní, které se ale skrývá v šumu všesměrně se odrážejících signálů (betonová zeď na hranici dosvitu světel)

v kráteru Von Karmán je evidentně přítomné obří množství různorodých sypkých klastik, něco bude zbytek spadlý po vzniku kráteru, většina pak pochází z materiálu z okolních impaktů, což vysvětluje i vrstevnatost

mmch - obdobné vrstvy klastik bych čekal i pod vrstvou bazaltů v mořích, jak zajímavá by tady byla reflexní seismika
 
22.3.2020 - 16:15 - 
v prípade kompaktnej vrstvy bazaltu by som očakával skôr signál zodpovedajúci zobrazeniu Fig.S3 B pod úrovňou 450ns a vo väčšej hĺbke sa prípadne "plynule vytrácajúci" do stratena.
Podrobnejší pohľad na zobrazenie Fig.S3 (v odkazovanom PDF) ukazuje, že "spodný okraj" zobrazeného profilu z Mora Dažďov je tvorený "blednúcim", či "vytrácajúcim sa" obrazom, ale jeho "štruktúra" sa príliš nemení - balvany zjavne pokračujú do väčšej hĺbky.(TWT 600ns zodpovedá hĺbke 45-55 metrov)

Je možné, že to, čo je zobrazené na Fig.S3 B pod úrovňou 450ns (tj. ~36-42m pod povrchom) je už "kompaktná skala"?
[upraveno 22.3.2020 16:23]
 
22.3.2020 - 17:00 - 
u přechodu regolit skála bych čekal jasné odrazy, je to prostředí o velmi odlišných vlastnostech, spíš si myslím, že je to šum za hranicí dosahu

podobný je i na obrázku A, ale podstatně víc utlumený

zkusím dohledat nějaké pozemní výstupy z radarů a jejich interpretace [upraveno 22.3.2020 17:00]
 
22.3.2020 - 17:17 - 
to by bolo zaujímavé. Najlepšie ale aj s konfrontáciou s vrtanou alebo kopanou sondou. 
18.4.2020 - 23:18 - 


Odvrácená strana Mesíce tak, jak je viděná kamerou na retranslační sondě Queqiao [Čchüe-čchiao].




Tento (1.) snímek je pravděpodobně falešný. Jsou na něm poznat úpravy (2.). Ale v porovnání s originálním snímkem (3.) souhlasí poměrová velikost Měsíce a Země. Tak kdoví.






15. měsíční den strávilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] opatrným pojížděním směrem k 20m kráteru, který sám o sobě nemá výrazné okraje a navíc panovaly špatné světelné podmínky, které neumožňovaly bezpečné naplánování další cesty. Proto řidiči čekali na vhodnější postavení Slunce na obloze a postupovali postupně po malých úsecích.




Postupně se přibližovali ke kráteru, jehož okraje opravdu nejsou moc viditelné, u kterého nakonec strávilo vozítko i měsíční noc.


Do kráteru Von Kármán začaly dopadat první sluneční paprsky už 15. března, ale příhodné světelné podmínky nastaly až 17. března 2020, kdy se ve 23:30 UT probudilo, jako obvykle první, vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následoval až po asi 16 hodinách, což už bylo 18. března 2020 v 15:38 UT. Úspěšně tak v pořádku přečkaly mráz měsíční noci a započaly tak svůj 16. pracovní den na odvrácené straně Měsíce.




Původně chtěli řidiči směřovat vozítko na západ, ale po bližším prozkoumání snímků povrchu zjistili, že západním směrem je starý impaktní kráter jehož okraje jsou už obtížně identifikovatelné (na obrázku je to ta zelená kružnice). Plocha kráteru byla v minulosti zasažena velkým počtem meteoritů, po kterých zůstalo hodně malých kráterů, což je vidět i na severozápadním okraji kráteru (na obrázku je to ten žlutý ovál). Celou oblast degradovaného kráteru i s přilehlými malými krátery vyhodnotili řidiči jako rizikovou a rozhodli se ji objet. Naplánovali si, že pojedou na sever, objedou rizikové krátery a pak se vydají dál směrem na západ. (Nastíněný směr cesty žlutou přerušovanou šipkou.)


Pracovní měsíční den vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] trvá pouhých 6 dnů pozemských. Z celkových asi 14 pozemských dnů, které trvá měsíční den, ubere 1 den po východu Slunce čekáním na vhodné světelné podmínky pro pobuzení vozítka. To se probudí samostatně, pokaždé v jinou dobu, právě v závislosti na postavení vozítka a světelných podmínkách. Večer musí jít vozítko spát taky asi 1 den před západem Slunce. Ze zbývajících asi 12 dnů musíme odečíst asi 6 dnů trvající polední pauzu, kdy je vozítko přepnuto do klidového módu, ve kterém přečká polední žár slunečních paprsků. Zbývá tedy jen 6 dnů. 3 dny "dopoledne" a 3 dny "odpoledne", kdy může vozítko pracovat. Pozemní tým se musí ohánět, aby v tomto omezeném čase splnil všechny plánované úkoly. Nejinak tomu bylo i 16. měsíční den.

Dle plánu - viz výše - směřovali řidiči první tři dny vozítko severním směrem. Postoupili o 3 "pojezdy". Plánovali, že dále budou pokračovat západním směrem, ale Slunce už vystoupilo vysoko na oblohu, a tak se rozhodli, že raději připraví vozítko na polední pauzu.

Během polední pauzy řidiči pomocí získaných panoramatických snímků pečlivě analyzovali okolní terén. Z analýzy jim vyplynula dobrá i špatná zpráva. Dobrou zprávou bylo, že terén ve vytyčeném severozápadním směru je relativně plochý a bude se jim snadno cestovat. Ale špatnou zprávou bylo, že v oblasti je málo "spacích míst".

Vozítko musí před hibernací, ve které přečká měsíční noc, zaujmout vhodné postavení. Těch podmínek bude určitě víc, ale patří mezi ně vhodná orientace vzhledem k východu, tak aby paprsky vycházejícího Slunce dopadaly co nejoptimálněji na nastavený panel slunečních baterií. Další podmínkou je vhodný terén, který zajistí stabilní postavení vozítka.

Takže mimo vyhledávání zajímavých vědeckých míst pro přístroje vozítka a plánování bezpečné cesty mezi krátery patří i vyhledávání vhodných "spacích míst".




Po polední pauze postoupili s vozítkem do vhodného "spacího místa". Řidiči překontrolovali postavení a zjistili, že pozice plně vyhovuje podmínkám pro hibernaci. Přestože vozítko bylo na bezpečném místě, tak se s tím řidiči nespokojili a opakovaně prohledávali mapu a hledali další vhodná "spací místa". Nakonec vybrali dvě další místa. Jedno na severu a druhé na severozápadě. Tato místa byla vybrána jako alternativní body budoucího postupu. Po pečlivější analýze jim vyplynulo, že severní místo (žlutý ovál) je sice rovné, ale je blízko kráteru na severovýchodě, což zvyšuje riziko možné nestability a zároveň toto místo je mimo směr budoucího postupu. U druhého "spacího místa" na severozápadě (červený ovál) zase zjistili, že je na vnitřním okraji velkého kráteru se sklonem terénu 5°, což znesnadňuje řízení vozítka a existuje nebezpečí jeho sesuvu.

Obě "spací místa" nebyla ideální a pokud by řidiči pokračovali v jízdě, existovalo riziko, že by vozítko nebylo připraveno na hibernaci včas. Po pečlivém zvážení situace se řidiči nakonec rozhodli zůstat v dosavadní pozici a připravit vozítko na hibernaci zde.

Zbytek měsíčního dne vyplnili pořízením panoramatických snímků. Po jejich vyhodnocení si potvrdili správnost rozhodnutí, protože terén na severozápadě je členitý a nejsou tam vhodná místa pro spaní.




Pohled severovýchodním směrem. Vpředu je nevýrazný 20m kráter, který vozítko objelo. V pozadí je území budoucího průzkumu.


Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] se přepnulo do hibernačního módu 31. března 2020 v 00:25 UT. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] jej následoval asi po 8 hodinách v 09:30 UT. Tím pro ně skončil 16. měsíční den a očekávaly příchod 14 denní měsíční noci.

Vozítko během 16. měsíčního dne ujelo 24,667 m a prolomilo tak 400m hranici ujeté vdálenosti. Ta se nakonec zvětšila na 424,455 m.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
14. měsíční den 9,56 m
15. měsíční den 32,533 m
16. měsíční den 24,667 m
-----------------------------
Celkem: 424,455 m




Poloha vozítka Yutu 2 [Jü-tchu 2] na mapě od Phila Stookeho. Ve vysokém rozlišení je mapa zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45800




Poloha vozítka na "mapě" Pekingského aerokosmického řídícího střediska. Je na ní vidět lépe měsíční terén.




Kráter Von Kármán je starý kráter, jehož dno bylo zaplaveno před 3,6 miliardami let vyvřelými čedičovými horninami. Později bylo dno kráteru překryto vyvrženým materiálem z okolních kráterů. Jak jsem to pochopil, tak ty výtrysky vyvrženého materiálu nejsou rovnoměrné a pravidelné. A materiál z těchto výtrysků nevytvoří nějakou souvislou vrstvu, ale je nepravidelně a přerušovaně rozprostřený po ploše. Sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] přistála v oblasti, kde je dno překryté právě tímto vyvrženým materiálem z velkých okolních kráterů, jako jsou Finsen a Von Kármán L. Ve vzdálenosti 1,8 km od vozítka je oblast, která by měla být bez těchto nánosů vyvržených hornin. Měla by tam být oblast s původními čedičovými horninami. Nebo snad s menší vrstvou nánosů. Čínští vědci by tak chtěli studovat změny v tloušťce regolitu a lépe porozumět mechanismu a distribuci vyvržených hornin z kráterů. Rozhodli se do budoucna směřovat cestu vozítka tímto směrem. Na obrázku je to oblast ohraničená červenou linkou. Ale vzdálenost 1,8 km je pro vozítko hodně veliká. Při současné průměrné rychlosti by tam jelo vozítko několik let. Objevila se informace, že by tam chtěli jet další rok. Ale pokud by tam chtěli dojet za rok, tak by průměrná ujetá vzdálenost musela stoupnout na nějakých 150 m za měsíční den, což je ale v možnostech vozítka, protože dle specifikací bylo vozítko navrženo s maximální rychlostí jízdy až 200 m/hod! Ale to je jen teorie. V současné době je průměrná rychlost 26,5 m za měsíční den. Uvidíme, jakou strategii čínští plánovači zvolí. Zde si dovolím zaspekulovat. Na obrázku je ještě zaznamenaná poloha přistání bílým křížkem a dosud ujetá vzdálenost bílou linkou. V porovnání s celkovou oblastí je to poměrně krátká vzdálenost. Na snímku jsou ještě fialově zakroužkované krátery ve vzdálenosti 220 m, pak jsou na západě ještě další krátery a světlejší kráter ve vzdálenosti 1,3 km. Myslím si (ale nemám to nijak potvrzeno), že jsou to body zájmu čínských vědců a budoucí trasa je bude kopírovat. Takže vozítko objede starý degradovaný kráter (na snímku je mezi současnou polohou vozítka a krátery ve vzdálenosti 220 m) a pojede západním směrem ke skupině kráterů a pak se stočí na sever s "konečným" cílem v místě zeleného bodu. V cílové oblasti je několik kráterů, jejichž poloha mně připomíná "dinosauří stopu". Podle "ní" se dá určit poloha na jiných snímcích z větší výšky.




Již dříve byla vytvořena reliéfní mapa okolí místa přistání sondy Chang'e 4 [Čchang-e 4], která byla vytvořena z topografického modelu dle snímků z americké měsíční sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Modře je značena nižší úroveň terénu (krátery). Bílou šipkou je označeno místo přistání - Statio Tianhe [Stacio Tchien-che]. Vlevo nahoře je cílová oblast "dinosauří stopa". Když si dáte záležet, tak na mapě najdete i starý degradovaný kráter, který vozítko bude objíždět. Není moc výrazný a je vodorovně vlevo od špičky šipky ve vzdálenosti délky šipky.




Pohled na okolí místa přistání (označeného bílým čtverečkem) na snímcích ze sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Kdo by chtěl zkoumat podrobnosti, tak originál je zde: http://lroc.sese.asu.edu/posts/1100





Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] i vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] byly před letem důkladně testovány v zařízení pro simulaci měsíčních misí v Montážním, integračním a testovacím centru AIT (Assembly, Integration and Test Center) provozovaném Čínskou aerokosmickou společností pro vědu a technologii CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) ve městě Tianjin [Tchien-ťin]. Zařízení disponuje plochou pro simulaci měsíční půdy o rozloze 800 m² se svahem 8°, 15° a 20°. Simuluje i měsíční gravitaci a sluneční osvětlení.

V tomto starším videu jsou záběry z montáže a testování přistávacího modulu a vozítka:






Thomas Appéré si opět pohrál se zdrojovými obrázky a vytvořil anaglyf, na kterém je přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Snímek si můžete prohlédnout zde: https://www.flickr.com/photos/thomasappere/49645823342/in/dateposted-public/




Jen pro připomenutí, jak probíhá skládání velkých snímků. Ty jsou složené z menších snímků pořízených panoramatickými kamerami.


(17. měsíční den započal 16. dubna 2020.)

https://twitter.com/aj_fi
https://twitter.com/AJ_FI/status/1246785595613069314
https://twitter.com/thomas_appere/status/1237495051363717120
https://mp.weixin.qq.com/s/6yTryMdpdocn5CjATQ0y2w
https://www.bilibili.com/read/cv4980176
https://www.unoosa.org/documents/pdf/copuos/stsc/2020/tech-62E.pdf
http://lroc.sese.asu.edu/posts/1100
https://www.bilibili.com/read/cv5604364

嫦娥四号 玉兔二号 [upraveno 18.4.2020 23:33]
 
20.5.2020 - 13:39 - 








15. měsíční den strávilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] opatrným objížděním 20m kráteru, který sám o sobě neměl výrazné okraje a nebyl moc vidět. V popředí je vidět i menší kráter, jehož detail je na posledním snímku.


V průběhu 16. měsíčního dne byl problém najít vhodné „spací místo“. Terén byl komplikovaný a míst vhodných k hibernaci bylo málo. Nakonec řidiči vozítko odstavili na místě, kde zastavili a shodou okolností které také splňovalo i podmínky pro zaparkování. Mezi vhodné podmínky patří dostatečně rovný a pevný povrch bez rizika sesuvu do některého z mnoha se vyskytujících kráterů a možnost zaujmout vhodnou polohu vzhledem ke Slunci - nastavení panelu slunečních článků.




Na snímku je kráter, kolem kterého projelo vozítko během 16. měsíčního dne. V kráteru je údajně materiál podobný roztavenému sklu. Měl by to být stejný případ jako v kráteru, který vozítko zkoumalo během 9. měsíčního dne. V tomto případě vozítko zřejmě projelo jen kolem bez bližšího zkoumání.


V průběhu 16. měsíční noci, kdy vozítko ještě „spalo“, zahájili řidiči v Pekingském kosmickém řídícím středisku komplexní analýzu terénu a začali plánovat další cestu. Zjistili, že terén je posetý krátery a cesta mezi nimi je úzká. Přemýšleli jakou cestu mají vybrat. Snad po „hřebenu“ mezi krátery? Na obou stranách jsou krátery a „štěrk" a všude hrozí riziko sesunutí regolitu. Řidiči se nad situací mračili a hledali řešení. „Kudy se vydat?“ Nakonec s řešením přišel hlavní vedoucí týmu řidičů: „Pojďme to projet uprostřed!“ Ostatní řidiči byli zmatení, protože nevěděli, jak to hlavní vedoucí myslí.




Vpravo je červeně vyznačený nepravidelný kráter (prohlubeň). Žlutě jsou označeny místa se svahem (plytší krátery). A bylo nutno mezi nimi projet.

Hlavní vedoucí využil příležitosti a nakreslil na mapu zaoblenou jízdní trasu ve tvaru písmene „S“. „Podívejte se! Co tohle?“ Řidičům se rozšířily oči. To byla „boží operace“. Elegantní „S“, při kterém se vyhnou nebezpečným kolizním kráterům a většině „štěrku“. Ale řidiči se takové trasy trochu obávali. „Požadavky na takovou trasu jsou poměrně vysoké. Mohou vůbec vozítko ovládat tak přesně?“ Ale hlavní vedoucí si byl jistý: „Uvolněte se! Jezdíme po Měsíci. Jsme profesionálové.“ Řidiči se tedy připravili na další den a čekali až se vozítko probudí.

V kráteru Von Kármán začalo svítat 15. dubna, ale vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] i přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] setrvávaly ještě v hibernačním stavu, ve kterém přečkávaly mráz čtrnáctidenní měsíční noci. Během měsíční noci teplota povrchu běžně klesá na -190 °C, ale přístroj na měření teploty povrchu umístěný na přistávacím modulu v minulosti naměřil i -200 °C. Vhodné světelné podmínky nastaly až 16. dubna 2020, kdy se ve 12:57 UT probudilo vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2]. Po téměř 16,5 hodinách jej, jako obvykle druhý v pořadí, následoval přistávací modul. Na Zemi bylo v tom okamžiku 05:25 UT 17. dubna 2020. Oba kosmické stroje byly plně funkční a zahájily tak 17. měsíční den na odvrácené straně Měsíce.

Po pečlivém nastavení všech parametrů řidiči konečně dokončili naplánování "pohádkové procházky", protože jízda musela být provedena s vysokou přesností. Po probuzení vozítka byl vyslán příkaz k pohybu a řidiči se nemohli dočkat okamžiku, kdy budou moci zkontrolovat projetí naplánované trasy.




Po zastavení udělali řidiči kontrolní zpětný snímek právě projeté „S křivky“. Vyjeté stopy přesně odpovídaly naplánované křivce.


Před polednem se vozítko zastavilo před dalším velkým kráterem. Řidiči tak opět stáli před rozhodnutím kudy se vydat dál. Dle snímků a map měli dvě možnosti. Severozápadní cesta byla přímá a krátká (asi 60 m), ale procházela složitou terénní oblastí s krátery. Naopak severovýchodní cesta byla plošší, ale také delší (asi 100 m) a terén v dálce bylo obtížné odhadnout. Každá cesta měla své výhody a nevýhody. Protože se řidiči nemohli rozhodnout, tak nechali vozítko přepnout do klidového módu na období polední přestávky s tím, že po polední přestávce popojedou s vozítkém o jeden pojezd na západ a pak se podle terénních údajů rozhodnou kam dál.

24. dubna byl pátý Čínský vesmírný den. Na Statio Tianhe [Stacio Tchien-che] panoval klid polední pauzy, kdy vozítko čekalo na zmírnění žáru slunečních paprsků. Ale řidiči na Zemi měli naopak plné ruce práce. Přenastavovali měření výšky Slunce nad horizontem. To je důležité pro automatické probouzení vozítka z hibernace. Řidiči korigovali odchylku 1,7°. Je to malá odchylka, ale při součtu nepříznivých okolností by jakákoliv chyba mohla způsobit ztrátu vozítka. Domnívám se, že tato kalibrace souvisí s pohybem Měsíce kolem Slunce. Jelikož Měsíc má sklon rotační osy vzhledem k ekliptice jen asi 1.5°, tak v průběhu roku se výška Slunce nad obzorem (při porovnání ve stejný měsíční čas) mění v rozmezí asi 3°. Takže jednou za čas musí řidiči přenastavit hodnoty pro probouzení vozítka. I díky této rekalibraci mohli řidiči vypočítat a najít vhodné „spací místo“ na severozápadní cestě.




Odpoledne řidiči přejeli s vozítkem do vyhlédnutého „spacího místa“, kde se vozítko otočilo a pořídilo zpětný pohled na ujetou trasu 17. měsíčního dne. Napravo je vidět první úsek dne ve tvaru „S křivky“. Vlevo blíže k obzoru je vidět přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4], který je ve vzdálenosti 292 m. A na obzoru je jihovýchodní val kráteru Von Kármán.




V závěru 17. měsíčního dne, na koncovém bodu LET01704, ve vzdálenosti 3 metry jihozápadně byl vyfocený malý impaktní kráter o průměru 1,3 m a hloubce asi 20 cm, na části jeho povrchu je materiál s vysokou odrazivostí. Povrch se zjevně liší od jasu okolní lunární půdy. Kráter bude předmětem zkoumání během 18. měsíčního dne.


V kráteru Von Kármán se Slunce chýlilo k západu a tak se vozítko muselo přichystat k přepnutí do hibernačního módu. Vypnutí nastalo 29. dubna 2020 ve 12:36 UT. Přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] se přepnul ten samý den ve 21:30 UT, což bylo o téměř 9 hodin později.



Pohled směrem budoucího průzkumu.


Vozítko během 17. měsíčního dne ujelo 23,225 m. Vypadá to, že se čínští plánovači rozhodli, že pojedou svým obvyklým tempem a cílová čedičová oblast ve vzdálenosti 1,8 km je jen dlouhodobým cílem výzkumu. Celková ujetá vzdálenost narostla na 447,68 m. Vozítko se nachází ve vzdálenosti 292 m severozápadním směrem od přistávacího modulu.

Ujetá vzdálenost:

1. měsíční den 44,185 m
2. měsíční den 75,815 m
3. měsíční den 43 m
4. měsíční den 15,9 m
5. měsíční den 11,76 m
6. měsíční den 22,33 m
7. měsíční den 24,88 m
8. měsíční den 33,13 m
9. měsíční den 13,661 m
10. měsíční den 5,108 m
11. měsíční den 28,852 m
12. měsíční den 26,438 m
13. měsíční den 12,636 m
14. měsíční den 9,56 m
15. měsíční den 32,533 m
16. měsíční den 24,667 m
17. měsíční den 23,225 m
-----------------------------
Celkem: 447,68 m





Dovolil jsem si upravit mapu od Phila Stookeho tak, aby dosud ujetá trasa byla vidět v celku a aby bylo vidět, jak vozítko postupuje více k severozápadu. Vzdálenost vozítka od přistávacího modulu je 292 m. Obrázek ve vyšším rozlišení je zde: http://imgway.cz/v/C4z.jpg . Originální mapa od Phila Stookeho je zde: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=45838


Andrew Jones zveřejnil na svém účtu na Twitteru snímky, které pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Má zřejmě dobrý zdroj v GSFC (Goddard Space Flight Center) nebo na Státní univerzitě v Arizoně, protože se mně nepodařilo dohledat zdroj snímků a i uvedením svého jména na snímcích naznačuje, že snímky jsou (prozatím) exkluzivní. Stejně jako on se ptám: „Najdete na nich vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2]?“ (Vidět je.):



Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] a přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] vyfocené v říjnu 2019 během 11. měsíčního dne. (Zdroj: NASA/GSFC/Arizona State University/Andrew Jones)




Vozítko Yutu 2 [Jü-tchu 2] a přistávací modul Chang'e 4 [Čchang-e 4] vyfocené na Štědrý den 24. prosince 2019 během 13. měsíčního dne. (Zdroj: NASA/GSFC/Arizona State University/Andrew Jones)


28. dubna 2020 Čínská národní vesmírná agentura (CNSA) zveřejnila druhou sadu vědeckých údajů výzkumu na odvrácené straně Měsíce, které by měly pocházet z období 3. a 4. měsíčního dne. Byla zveřejněna data z nízkofrekvenčního radiového spektrometru LFRS (Low Frequency Radio Spectrometer), který je umístěný na přistávacím modulu Chang'e 4 [Čchang-e 4]. Z přístrojů na vozítku Yutu 2 [Jü-tchu 2] byla zveřejněna data z panoramatické kamery PCAM (Panoramic Camera), podpovrchového radaru LPR (Lunar Penetrating Radar) a viditelného a blízko-infračerveného spektrometru VNIS (Visible and Near-Infrared Imaging Spectrometer). Uvolněná data jsou ve formátu PDS (Planetary Data System), který není běžně "čitelný". Celkem je to 1 471 souborů o celkovém objemu 7,18 GB a jsou přístupná zde: http://moon.bao.ac.cn/pubMsg/detail-CE42EN.jsp . Odkazy vedou na stránky v čínštině a pro stahování dat je nutné se na serveru zaregistrovat. Tak atraktivní snímky, jako z první sady uvolněných dat už nemůžeme čekat, ale předpokládám, že se časem dočkáme i dalších zajímavých vědeckých výsledků.

(18. měsíční den započal 16. května 2020.)

https://twitter.com/aj_fi
http://moon.bao.ac.cn/pubMsg/detail-CE42EN.jsp
https://www.bilibili.com/read/cv4980176
https://www.weibo.com/ttarticle/p/show?id=2309404499316386431055
https://www.cnbeta.com/articles/science/980287.htm

嫦娥四号 玉兔二号 [upraveno 20.5.2020 15:55]
 
20.5.2020 - 14:04 - 
Pokiaľ ste sa v minulých rokoch bavili vyhľadávaním miest pristátia apollo a sond na snímkoch LRO, tak lander Chang'e a následne aj vozítko Yutu uvidíte prakticky "okamžite".  
<<  20    21    22    23  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.532899 vteřiny.