O kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] se tady toho napsalo už hodně. Je to ta loď, u které byla nalezena prasklina na vnějším skle jednoho průzoru přistávacího modulu. Ještě jednou se k ní vrátím a myslím, že to ještě nebude naposledy. Odpovědní pracovníci Čínského úřadu pro pilotované kosmické lety (CMSA - China Manned Space Agency) v rámci pravidla "Bezpečnost kosmonautů na prvním místě" rozhodli, že kosmická loď přistane na Zemi bez posádky. Návratový modul kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] nakonec přistál v pořádku a bez poškození v automatickém režimu 19. ledna 2026 v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko nedaleko kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan]. Čínští plánovači letů tak neplánovaně získali kapacitu pro návrat některých velkých zařízení ze stanice na Zemi.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Takže v prvních lednových týdnech nového roku 2026 se posádka Čínské kosmické stanice, kterou tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang], mimo provádění vědeckých experimentů, věnovala i balení výsledků experimentů a větších zařízení, která by se jinak na Zemi nemohla dopravit a která byla určena buď k likvidaci nebo poletovému prozkoumání.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
A tak se balilo...
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
... a balilo...
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
... a ukládalo do kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20]. Během celého procesu přenosu a upevňování jednotlivých balíků věnovali kosmonauti velkou pozornost rozložení hmotnosti a vyvážení, aby byla zachována stabilita kosmické lodě během jejího návratu a sestupu na Zemi.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Jedním z velkých balíků nákladu byl vyřazený kosmický skafandr Feitian [Fej-tchien] s modrými rozlišovacími pruhy označovaný jako "B", u kterého byla splněna podmínka životnosti 20 použití.
Pro výstupy kosmonautů mimo stanici se používají skafandry Feitian [Fej-tchien] druhé generace. Každý skafandr má hmotnost 120 kg a oproti první generaci byl vylepšen tak, že umožňuje lepší pohyb. Je vybavený podpůrným systémem, který chrání kosmonauta pracujícího ve vesmíru, včetně kontroly teploty v rozmezí 24-28 °C, regulace tlaku v obleku na 40 kPa, zásobování kyslíkem, napájením a komunikačním systémem. Každý kosmonaut si může velikost skafandru přizpůsobit svému tělu, zejména pro ruce a nohy, aby byl pohodlnější. Skafandry jsou na povrchu označeny barevnými pruhy, které slouží jako rozpoznávací znamení jednotlivých kosmonautů. Tři původní skafandry na stanici byly označeny červenými (A), modrými (B) a žlutými (C) pruhy. Skafandry byly původně navrženy pro minimálně 15 použití při kosmických vycházkách v rozmezí tří let. Po důkladném vyhodnocení stavu skafandrů, ať už při pozemských zkouškách, tak i na stanici, rozhodli konstruktéři o dalším prodloužení životnosti na dvacet použití během čtyř let. A právě skafandr Feitian [Fej-tchien] s modrými rozlišovacími pruhy (B) byl použitý už při dvaceti kosmických vycházkách, čímž dosáhl stanoveného limitu. Tento již nepotřebný skafandr kosmonauti zabalili a uložili napříč sedaček v návratovém modulu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Je zvykem, že se kosmonauti před výstupem mimo stanici podepíší na zadní stranu skafandru.
Ačkoliv skafandry Feitian [Fej-tchien] vychází principiálně z ruských skafandrů Orlan, tak nejsou pouhou kopií. Zatímco vnější architektura se velmi podobá modelu Orlan-M, vnitřní systémy, elektronika a materiály byly vyvinuty v Číně. Byly vyvinuty nové tkaniny pro udržení tlaku, digitální komunikační systémy a řídicí logika. Výsledkem je skafandr, který využívá osvědčenou a robustní mechanickou konstrukci ruského skafandru, ale zahrnuje moderní čínskou avioniku a výrobní techniky.
Skafandr Feitian [Fej-tchien] je klasifikován jako polotuhý. Jádro obleku tvoří tvrdá horní část trupu, v podstatě pevný kyrys vyrobený z hliníkové slitiny nebo kompozitních materiálů. Tento tvrdý krunýř zajišťuje strukturální pevnost a slouží jako upevňovací bod pro helmu, paže a spodní část těla. Tuhý trup nabízí několik výhod. Při natlakování nemění tvar, což stabilizuje geometrii skafandru a umožňuje předvídatelné umístění ovládacích prvků a displejů. K tomuto pevnému trupu jsou připojeny měkké končetiny.
V batohu skafandru Feitian [Fej-tchien] je umístěn přenosný systém podpory života PLSS (Primary (portable) life support system). Tato jednotka je funkčním srdcem skafandru a obsahuje zařízení nezbytná k udržení kosmonauta naživu. PLSS je opatřen panty a slouží jako vstupní dveře do skafandru, což je konstrukční prvek převzatý z ruského skafandru Orlan.
Kyslík je uložen ve vysokotlakých lahvích v batohu. Systém reguluje přísun kyslíku tak, aby v obleku udržoval tlak přibližně 40 kPa. Tento tlak je výrazně nižší než atmosférický tlak na úrovni mořské hladiny 101,35 kPa a který je i v modulech stanice. Nižší tlak je nezbytný, aby se zabránilo přílišnému ztuhnutí skafandru. Kdyby byl skafandr natlakován na úroveň mořské hladiny, byl by tuhý jako nafouknutá pneumatika, což by znemožnilo jakýkoli pohyb. Nastavení na 40 kPa představuje kompromis, který zajišťuje dostatek kyslíku pro lidské tělo a zároveň umožňuje ohýbání kloubů skafandru.
Před opuštěním přetlakové přechodové komory musí kosmonauti podstoupit protokol předběžného dýchání. Protože skafandr pracuje při nižším tlaku než je ve stanici, existuje riziko dekompresní nemoci. Dusík rozpuštěný v krvi může tvořit bubliny, pokud tlak klesne příliš rychle. Aby se tomu zabránilo, dýchají kosmonauti před výstupem do vesmíru po stanovenou dobu čistý kyslík, čímž z těla vyplavují dusík. Přesná doba závisí na poklesu tlaku a konkrétním použitém protokolu, ale provozní tlak 40 kPa skafandru Feitian [Fej-tchien] umožňuje kratší dobu předdýchání ve srovnání se skafandry s nižším tlakem.
Pro srovnáni americké skafandry EMU (Extravehicular Mobility Unit) mají provozní tlak ve skafandru 29,6 kPa a běžný protokol trvá přibližně 4 hodiny. Modernější protokoly (např. s využitím cvičení na veloergometru) mohou zkrátit dobu na přibližně 2 hodiny dýchání čistého kyslíku před EVA (Extravehicular activity).
U ruských skafandrů Orlan je postup odlišný a obvykle zahrnuje kratší dobu intenzivního předdýchání čistého kyslíku v přechodové komoře (často kolem 30–60 minut), protože jejich skafandry pracují s vnitřním tlakem 40 kPa.
Podrobný proces přípravy u čínských skafandrů není známý, ale vzhledem k technické podobnosti s ruským systémem se předpokládá podobně efektivní, kratší doba předdýchání (řádově desítky minut až 1-2 hodiny) ve srovnání s americkým protokolem.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Na průzor s prasklinou namontovali kryt na vnitřní straně průzoru uvnitř kabiny, který zlepšil jeho tepelnou ochranu a utěsnění pro případ narušení vnějšího skla během průchodu atmosférou.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Posádka také provedla podrobné kontroly těsnění dokovacího průlezu a poklopu, čímž potvrdila, že všechny těsnicí funkce jsou neporušené a poklop je bezpečný.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Pohled do meziprostoru mezi stanicí a kosmickou lodí, kde jsou vidět lamely androgynního mechanismu dokovacího portu. V pozadí je prostor orbitálního modulu lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20], který je taky přeplněný balíky, pravděpodobně s odpadem, který shoří v atmosféře Země spolu s orbitálním modulem.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
A kosmická loď Shenzhou-20 [Šen-čou 20] se mohla v automatickém režimu odpojit od stanice.
V posledním lednovém týdnu se posádka Čínské kosmické stanice, kterou tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang] věnovala experimentům na oběžné dráze, monitorovala svůj zdravotní stav a prováděla údržbu na palubě kosmické stanice.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti kosmické medicíny kosmonauti pokračovali v práci na výzkumném projektu v oblasti farmakokinetiky. Sběrem vzorků slin, které budou odeslány zpět na Zemi, chtějí podpořit výzkumníky ve studiu chování léků v mikrogravitaci. Získaná data pomohou zlepšit protokoly pro užívání léků na oběžné dráze pro budoucí mise.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Posádka také dokončila několik klíčových hodnocení pomocí notebooků a specializovaného softwaru. Patřily mezi ně testy důvěry mezi kosmonautem a strojem, výzkum v oblasti průzkumu a využití, metakognitivní monitorování, emoční stav a schopnosti rozhodování v nouzových situacích.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Pokud jde o fyzické zdraví, posádka se účastnila cvičení na stimulaci dolních končetin v biomimetických samolepicích botách. Tato cvičení jsou navržena tak, aby stimulovala ohýbací svaly nohou v beztížných podmínkách. Pro další výzkum byly shromážděny údaje z elektromyografie a ultrazvukového vyšetření svalových skupin dolních končetin.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci fyzikálního výzkumu v podmínkách mikrogravitace kosmonauti vyměnili vzorky v experimentální skříni pro fyzikální pokusy s kapalinami (FPER - Fluids Physics Experiment Rack) v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Dále vyčistili a vyměnili materiály v experimentální komoře bezkontejnerové skříně pro experimenty s materiály bez nádob (CMER - Container-less Material Experiment Rack) v základním modulu Tianhe [Tchien-che], provedli údržbu elektrod na axiálních mechanismech a vyčistili pozorovací čočky okenních krytů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Za účelem udržení obyvatelnosti vesmírné stanice posádka pokračovala v provádění rutinního monitorování prostředí a úkolů souvisejících s řízením provozu stanice, jako je měření rychlosti proudění vzduchu a teploty a zaznamenávání osobní expozice hluku.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Všichni tři kosmonauti také podstoupili lékařské prohlídky, včetně dynamického elektrokardiografického měření a měření krevního tlaku, neinvazivních testů srdeční funkce, ultrazvukového vyšetření břicha, cév a svalů, měření hustoty kostí a vyšetření sluchu. Tato vyšetření jsou nezbytná pro sledování zdravotního stavu posádky na oběžné dráze.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Posádka se také i nadále věnovala každodennímu fyzickému cvičení, aby čelila fyziologickým změnám spojených s životem v mikrogravitaci.
CMSA také po podrobném zhodnocení rozhodla o prodloužení pobytu kosmonautů na stanici o jeden měsíc oproti plánu.
První kosmický let lodi Meng-čou, ještě bez posádky, je naplánován na září letošního roku. Nepoletí se k Měsíci, ale k čínské kosmické stanici. K ní se kosmická loď připojí a doveze také zásoby.
Zajímavé posuny v letových plánech. Mengzhou-1 [Meng-čou 1] měla letět až někdy ke konci roku. Ještě by se tam měly někdy připojit nákladní loď Tianzhou-10 [Tchien-čou 10] a pilotované lodě Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Pro Tianzhou-10 [Tchien-čou 10] už byl zveřejněný i emblém mise. Ale zatím je ticho po pěšině.
V prvním únorovém týdnu posádka Čínské kosmické stanice, kterou tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang] dělila svůj pracovní čas mezi vědeckými experimenty, údržbu stanice a jejího vybavení a monitorováni svého zdravotního stavu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti kosmické medicíny si kosmonauti odebrali vzorky krve, které budou použity ke studiu vzorců změn a adaptačních mechanismů v kostech, nervech a mozkových cévách kosmonautů během dlouhodobých kosmických letů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Pomocí notebooků posádka také provedla experimenty týkající se vlivu dlouhodobého vystavení mikrogravitaci na rozdíly v horním a dolním zorném poli a jejich kognitivní neurální mechanismy.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti fyzikálních věd v podmínkách mikrogravitace kosmonauti vyčistili a vyměnili materiály v experimentální komoře bezkontejnerové skříně pro experimenty s materiály bez nádob (CMER - Container-less Material Experiment Rack) v základním modulu Tianhe [Tchien-che], provedli údržbu elektrod na axiálních mechanismech a vyčistili pozorovací čočky okenních krytů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Dále rozebrali a znovu sestavili experimentální moduly pro dynamiku tekutin a vyměnili experimentální vzorky ve skříni pro fyzikální pokusy s kapalinami (FPER - Fluids Physics Experiment Rack) v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci monitorování prostředí na palubě a údržby vybavení použili kosmonauti měřič rosného bodu k monitorování teplotního prostředí uvnitř stanice a provedli testy čistoty vzduchu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Také třídili zásoby a uklízeli kabinu stanice.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci péče o zdraví kosmonauti používali biomimetické samolepicí boty využívající adsorpční sílu k udržení síly svalů na nohou.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Také podstoupili vyšetření očí, zraku a zrakového nervu.
Zhang Lu [Čang Lu] předvádí svou tradiční kaligrafii s čínským znakem "FU" ( 福 ), což znamená "požehnání" a "štěstí".
Samozřejmě, že i v Číně se řídí moderním gregoriánským kalendářem, ale tradiční svátky se řídí podle čínského lunárního kalendáře. Na 17. února 2026 našeho kalendáře připadl letos začátek čínského Nového roku, také nazývaný i lunární Nový rok, ale v Číně jsou to Svátky jara nebo také Jarní festival. Jarní festival je nejvýznamnější z tradičních čínských svátků, který se významem může srovnávat s našimi oslavami Vánoc. V průběhu svátků se setkávají celé rodiny a pořádají se nejrůznější akce s množstvím jídla a pamlsků. Oslavy spojené s mnoha tradicemi, ale i pověrami, trvají 14 dnů a končí 15. dnem Svátkem lampionů, který tentokrát vyšel na 3. března 2026. Důležitou součástí oslav je červená výzdoba. Červená je v Asii považována za šťastnou, a proto se používá právě k výzdobě. V Číně se používají například stuhy, lampiony nebo papírové vystřihovánky. K oslavám se připojili i čínští kosmonauti na oběžné dráze. Od 31. října 2025 Čínskou kosmickou stanici obývá posádka kosmické lodě Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang]. Podle pověr by se po celou dobu oslav Svátků jara nemělo uklízet a tak si kosmonauti s předstihem kosmickou stanici řádně uklidili a ozdobili, čímž si na stanici vytvořili sváteční atmosféru. Ve všech třech modulech vyvěsili kuplety s novoročními přáními a také nesměly chybět ani červené uzly pro štěstí s čínským znakem "FU" ( 福 ), což znamená "požehnání" a "štěstí". Je to jeden z nejběžněji viděných čínských znaků, který je hojně používaný zvláště v období oslav Svátků jara.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti se svátečně oblékli do modrých kombinéz zdobených tradičními tmavě červenými vzory příznivých oblaků a nahráli poselství Číňanům do nového roku Ohnivého Koně. Tento rok je spojován s energií, svobodou, akcí a rychlými změnami, přičemž ohnivý živel přináší vášeň a odvahu riskovat.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti se samozřejmě nemohli přidat k milionům Číňanů na Zemi a navštívit své rodiny, ale na oslavu svátku si alespoň uspořádali vlastní tradiční "silvestrovskou" večeři s chutnými pochoutkami a vydatným jídlem. Za doprovodu kuaibanu [kchuaj-panu], tradičního čínského umění kombinujícího rytmické tleskání s vyprávěním příběhů, v podání Zhang Hongzhanga [Čang Chung-čanga], posádka odhalila své slavnostní menu: dušené vepřové koleno, vepřové maso s bambusovými výhonky, dušené hovězí maso s pěti kořeními a sladko-slané pečené vepřové maso char siu. A nemohly chybět tradiční plněné vařené knedlíčky, které jsou pro "silvestrovskou" noc nepostradatelné a které symbolizují shledání a prosperitu. K jídlu se podával zelený, černý a mléčný čaj a jako dezert měli zmrzlinu a jablka.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
"Knedlíčky s vepřovým masem a denivkami", oznámil velitel mise Zhang Lu [Čang Lu].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
"Během Jarního festivalu jíme knedlíčky", řekl Wu Fei [Wu Fej].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
"Jíst knedlíčky v roce Koně přináší štěstí a požehnání!“, dodal Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang].
Zajímavostí je, že tradiční čínská "silvestrovská" jídla mají symboliku v jejich výslovnosti. Například výslovnost čínského znaku pro "rybu" zní podobně jako znak pro "prosperitu" nebo "nadbytek" a symbolizuje bohatý a pohodlný život, a proto většina rodin podává na "silvestrovskou" večeři ryby. Ryba by měla být posledním jídlem starého roku a její zbytky mají zůstat na první dny roku nového, protože Číňané věří, že když rok začíná a končí "přebytkem", bude se jim lépe dařit po celý rok.
Salát nebo v čínštině Shengcai [Šeng-cchaj] zní podobně jako čínská fráze "získávání bohatství", takže "všichni" jedí ke konci roku salát.
Rýžový dort s osmi poklady je typickým čínským novoročním dezertem. Mnoho rodin po celé zemi rádo zakončuje novoroční večeři tímto dezertem.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Ve srovnání se svými kolegy z předchozích misí měla posádka Shenzhou-21 [Šen-čou 21] na stole o jedno jídlo navíc: čerstvě upečené sváteční koláčky z vesmírné trouby. Horkovzdušnou troubu (známou také jako fritéza) přivezli sebou na stanici 31. října 2025 a instalovali ji do druhé "kuchyňky" v modulu Wentian [Wen-tchien]. Při její premiéře v listopadu 2025 si v ní kosmonauti upekli kuřecí křidélka a hovězí steaky. Horkovzdušná trouba je navržena pro pečení/grilování bez kouře a mastnoty a je navržena pro 500 použití.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Během oslav Svátků jara se v Číně nepracuje a zaměstnanci mají většinou volno a tak i kosmonauti dostali dva dny volna na odpočinek. Volno využili k vlastním aktivitám, včetně videohovorů s příbuznými, přáteli a kolegy, a užívali si některých zábavných aktivit jako je třeba karaoke v mikrogravitaci.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Letos však posádka zašla ještě o krok dál a natočila hudební videoklip v beztížném stavu, který oslavuje četné úspěchy země v oblasti kosmických letů. Píseň ve videoklipu zpívá velitel Zhang Lu [Čang Lu] a její refrén zní: "Ať pětihvězdičková červená vlajka vlaje vysoko ve vesmíru." Píseň doprovází sestřih záběrů ze startů čínských raket, dokování kosmických lodí ke stanici, výstupů do otevřeného vesmíru a vědeckých experimentů prováděných na orbitální stanici.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Všimněte si i zajímavé výzdoby skafandrů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Ve druhém videu předvádí Wu Fei [Wu Fej] cvičení na novém zařízení na posilování svalů trupu, které bylo na stanici dopraveno nákladní lodí Tianzhou-9 [Tchien-čou 9] v červenci 2025. Specializované cvičební zařízení o výšce 1,7 metru, šířce 1 metru a hmotnosti 130 kg, které bylo instalováno v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien] (mezi spacími kójemi a kuchyňkou), je navrženo tak, aby zabraňovalo svalové atrofii a kardiovaskulárním problémům během dlouhodobých kosmických letů, a využívá plynový odpor k simulaci odporu podobného zemskému při cvicích, jako jsou sklapovačky, otočky a kliky.
Video:
Rozšířené video v čínštině:
Videoklip s oslavnou písní v podání velitele Zhang Lua [Čang Lua]. Video je hodně potichu:
Současná sestava Čínské kosmické stanice po odletu nákladní zásobovací lodě Tianzhou-9 [Tchien-čou 9] 6. května 2026 v 08:34 UTC (10:34 SELČ) od zadního stykovacího portu základního modulu Tianhe [Tchien-che], kde byla připojena téměř deset měsíců. Stanici tak tvoří 3 velké moduly a jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou]. Celek má hmotnost přibližně 83 tuny.
Posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang].
Plán letů k Čínské kosmické stanici v roce 2026:
7. května 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-7 se zásobovací lodí Tianzhou-10 [Tchien-čou 10].
konec května 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-23 [Šen-čou 23] se třemi kosmonauty.
začátek června 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-22 [Šen-čou 22]s kosmonauty mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21].
září 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-10A s kosmickou lodí Mengzhou-1 [Meng-čou 1] bez posádky, která by se měla připojit ke stanici.
listopad 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Na palubě budou dva čínští a jeden pakistánský kosmonaut.
listopad/prosinec 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-23 [Šen-čou 23]. Na palubě budou dva čínští členové mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a pakistánský kosmonaut z mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Zbylý člen mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] zůstane na stanici na další půlroční pobyt spolu s dvěma členy mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24], čímž by měl dosáhnout ročního pobytu na oběžné dráze Země.
Jak jsem poznamenal v některém z předešlých příspěvků, tak o prasklém skle průzoru kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] ještě nebylo napsáno vše. V rozhovoru pro China Media Group v únoru 2026 kosmonauti mise Shenzhou-20 [Šen-čou 20] podrobně popsali, jak objevili prasklinu v průzoru den před plánovaným návratem.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Chen Dong [Čchen Tung], velitel posádky, řekl, že si poškození všiml při provádění závěrečných kontrol návratového modulu. "Byl jsem to já, kdo šel provést kontroly. Prohlížel jsem si kabinu pouhým okem, když jsem v průzoru zahlédl něco jako trojúhelníkový tvar. Moje první myšlenka byla, jestli se na vnější straně okna nějakým způsobem nepřichytil malý list. Ale pak jsem si rychle uvědomil, že to nemůže být možné, protože jsme byli ve vesmíru. Jak by tam mohl vůbec být spadlý list?"
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Poté, co na to Chen Dong [Čchen Tung] upozornil, si této anomálie všimli i další dva členové posádky, Chen Zhongrui [Čchen Čung-žuej] a Wang Jie [Wang Ťie]. Wang Jie [Wang Ťie], který působil jako letový inženýr na misi Shenzhou-20 [Šen-čou 20], dříve pracoval jako letecký technik zapojený do výstavby Čínské kosmické stanice, než se stal kosmonautem. Uvedl, že ačkoli si trojice nebyla hned jistá, co vlastně viděla, necítil se nervózní. "Vlastně jsem nebyl nijak zvlášť nervózní. Vnější vrstva průzoru je ochranná vrstva a uvnitř jsou dvě vrstvy nesoucí tlak, a pokud se tlak v kabině nezmění, jsme v bezpečí. Také dobře znám náš pozemní tým, že ať se stane cokoli, provedou analýzu a experimenty, aby určili, zda se můžeme bezpečně vrátit a zda prasklina ovlivňuje naši bezpečnost, než přijme konečné rozhodnutí. Takže jsem si nedělal přílišné starosti."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Aby posádka přesně zjistila, co se na průzoru nachází, využila veškeré vybavení dostupné uvnitř stanice k vyfotografování a zdokumentování abnormální oblasti, včetně pracovní podložky, pracovního telefonu a lupy, než nakonec prasklinu potvrdila pomocí mikroskopu s 40násobným zvětšením. "Byl to mikroskop ve tvaru pera. Na jednom konci je objektiv, který je připojen k tabletu – zařízení, které používáme k prohlídce skafandrů pro výstupy do vesmíru, zejména k ověření, zda nedošlo k poškození v utěsněných částech," uvedl Chen Dong [Čchen Tung]. "Mikroskopem jsme velmi jasně viděli malé praskliny. Některé byly poměrně dlouhé a jedna byla kratší. Také jsme mohli vidět, že některé praskliny procházely celou tloušťkou." Celá prasklina měla přes 10 milimetrů.
Přestože byla poškozena, návratová kabina zasažená úlomky vydržela při návratu do atmosféry teploty dosahující přes tisíc stupňů Celsia a 19. ledna 2026 úspěšně přistála na Zemi. Počáteční kontroly provedené pozemním personálem v místě přistání potvrdily, že celkový vzhled návratového modulu byl normální a že předměty uvnitř byly v dobrém stavu.
V kosmických lodích Shenzhou [Šen-čou] je použita třívrstvá kompozitní konstrukci průzorů:
Vnější vrstva (na obrázku je to ta dole): tepelně odolná, navržená pro teploty přes 1000 °C při návratu. Slouží jako tepelně izolační sklo.
Střední vrstva: nosná, přenáší tlakový rozdíl mezi kabinou a vakuem.
Vnitřní vrstva: optická a hermetická, zajišťuje čistý výhled a těsnost kabiny.
8. května 2026 byla vyvezena dvoustupňové nosná raketa Dlouhý pochod 7 (Y11) se zásobovací nákladní lodí Tianzhou-10 [Tchien-čou 10] na startovací rampu na čínském kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Mobilní startovací plošina s nosnou raketou vyrazila z vertikální montážní budovy č. 502 a zamířila ke startovací rampě č. 201 po kolejové "železniční" trati s rozchodem 20 m. Dopravník urazil cestu dlouhou 2 600 m se čtyřmi zatáčkami zhruba za dvě hodiny. Start je naplánovaný na 11. května 2026 ve 02:14 SELČ (00:14 UTC). Bude se jednat o denní (ranní) start. Zajímavé je, že nosná raketa je mimo nápisy a vlajku celá bílá.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV/Daniel Marín)
Letecký pohled na část čínského kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. Zleva jsou startovací rampy č. 201 pro Dlouhý pochod 7 a 8, č. 101 pro Dlouhý pochod 5 a č. 301 pro Dlouhý pochod 10.
Nákladní loď Tianzhou-10 [Tchien-čou 10] dopraví na Čínskou kosmickou stanici více než 220 položek zásob o hmotnosti téměř 6,3 tuny, včetně 700 kilogramů pohonných hmot, které mají podpořit život a práci posádek Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a Shenzhou-24 [Šen-čou 24].
Nákladní loď Tianzhou-9 [Tchien-čou 9], která se 6. května 2026 odpojila od Čínské kosmické stanice, kontrolovaně vstoupila do zemské atmosféry 6. května 2026 ve 23:49 UTC (7. května 01:49 SELČ), kde většinou shořela, malé množství trosek dopadlo do oceánu.
Celkem krátké video z vývozu nosné rakety Dlouhý pochod 7 (Y11) s nákladní lodí Tianzhou-10 [Tchien-čou 10]:
Přidám ještě video ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 7 (Y11) s nákladní lodí Tianzhou-10 [Tchien-čou 10]. Na konci videa je vidět i rozevření panelů fotovoltaických článků na nákladní lodi:
A video z připojení nákladní lodě Tianzhou-10 [Tchien-čou 10] ke stanici. Nákladní loď se přibližuje ke stanici se dvěma bezpečnostními zastaveními ve vzdálenosti 400 m a 19 m:
Současná sestava Čínské kosmické stanice po připojení nákladní zásobovací lodě Tianzhou-10 [Tchien-čou 10] 11. května 2026 v 05:11 UTC (07:11 SELČ) k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 97 tun.
Posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang].
Plán letů k Čínské kosmické stanici v roce 2026:
konec května 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-23 [Šen-čou 23] se třemi kosmonauty. Jeden člen posádky bude na stanici pobývat celý rok. Další ze třetice bude kosmonaut z Hongkongu.
začátek června 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-22 [Šen-čou 22]s kosmonauty mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21].
září 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-10A s kosmickou lodí Mengzhou-1 [Meng-čou 1] bez posádky, která by se měla připojit ke stanici.
listopad 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Na palubě budou dva čínští a jeden pakistánský kosmonaut.
listopad/prosinec 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-23 [Šen-čou 23]. Na palubě budou dva čínští členové mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a pakistánský kosmonaut z mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Zbylý člen mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] zůstane na stanici na další půlroční pobyt spolu s dvěma členy mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24], čímž by měl dosáhnout ročního pobytu na oběžné dráze Země.
