|
UMSF/jmknapp opět boduje. Doplnil svůj web o další tracking detaily.
Tentokrát pro každý sol, kdy se rover pohyboval, uvádí :
- délku ujeté trasy na centimetry
- dobu jízdy na sekundy
- mapu trasy za daný sol
- v grafu vynesenou okamžitou rychlost a elevaci roveru (vůči místu přistání)
http://curiositymsl.com/tracking/drivelog.html |
|
citace:
UMSF/jmknapp opět boduje. Doplnil svůj web o další tracking detaily.
Pokud by chtěl někdo sledovat nově ujeté úseky téměř on-line (se zpožděním max 1 hodinu od přijetí signálu na Zemi), je nově k dispozici notifikace na twitteru https://twitter.com/CuriosityLog
Zatím poslední záznam je z 20.12.2012 - sol 133.
Přes svátky měla Curiosity pohov, žádný pohyb, jen pořizování 360° panoramatu a další statické úkoly.
Jízda by měla pokračovat každým dnem, možná už dnes - stále se hledá vhodné místo pro první test vrtačky.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=29369
gigapan:
http://gigapan.com/gigapans/fb0bd2f50c9dbead2998ea9543a942aa
|
| 03.1.2013 - 22:24 - Vlado 1 | |
|
Kde se tam vzala eroze dešťovou vodou? Jako jsou pupínky na některých kamenech.
Bojím se aby jím tam do záběru nevjely Tatrovky z rallye.
 |
| 03.1.2013 - 23:32 - David | |
|
Porovnal jsem pohyb roverů na Marsu v první stovce SOLů, MSL vychází nejpomalejší.
MER A : 7OO m
MER B : 8OO m
MSL : 500 m
Průměrný denní pohyb u MERů za celou misi je 11 a 4 m a u MSL 5 m ke 100mu SOLu. |
| 06.1.2013 - 19:49 - Rosťa L. | |
|
| Curiosity našla na Marsu podivný objekt. Fosilie dávného života? |
|
citace:
Curiosity našla na Marsu podivný objekt. Fosilie dávného života?
IMHO autor spíš trpí senzacechtivostí, než aby to stálo za vážnější komentář. |
|
http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/curiosity-se-pripravuje-na-marsu-na-prvni-vrt-944085
A kedy konečne objaví ropu?  |
|
Pohyb MSL v Yellowknife Bay za posledních 22 solů
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=29392 |
| 07.1.2013 - 15:07 - Jiřík | |
|
citace:
Curiosity našla na Marsu podivný objekt. Fosilie dávného života?
Jedná se o ucho průhledného Marťana |
|
citace:
citace:
Curiosity našla na Marsu podivný objekt. Fosilie dávného života?
Jedná se o ucho průhledného Marťana
Neviem ale ja v tom vidím skôr niečo ine. V kontexte bloku ktorý je odfoteny sa jedna o zlepenec - krásne z neho trčia oble klasty hornín rôzneho druhu.keďže už boli neďaleko najdene horniny sopecneho pôvodu nečudoval by som sa keby to bol klast kremena. nič odolnejsie a tak rozšírené v korovych častiach planét nie je .... |
|
Ak materiál prišiel do staku s vodou, mohla by to byť aj opalová drúza.
Síce to na prvý pohľad vyzerá ako ulita nejakého živočícha, ale silne pochybujem, že by si uchovala lesk... |
|
tiež ma napadol ten opál..
ale mohol by to byť aj selenit
http://www.malachit-obchod.cz/?Sadrovec-(Selenit),103
lenže to sú všetko hydratované minerály
mohli by v takom drsnom prostredí vydržať bez "zvetrávania", a straty lesku?
v každom prípade, predsa sa len našlo niečo, čo má potenciál pre export  |
| 07.1.2013 - 23:31 - Vlado 1 | |
|
Tam určitě musel projet tank . Při té gravitaci to musel byt Tigr nebo aspoň T 37 že to tak drtí kameny.
http://www.exoplanety.cz/2012/12/30/nove-fotografie-z-marsu-curiosity-drti-kameny/
|
|
Curiosity je celkom ťažká - cca 900kg, takže tlak je okolo 150kg na koleso a kolesá sú kovové... Na marse je to nejakých 50kg.
Kamene na povrchu, ak sa dobre pozrieš, majú formu plochých dosiek vypreparovaných vetrom a teda budú dosť zvetrané. [Upraveno 08.1.2013 Alchymista] |
|
citace:
tiež ma napadol ten opál..
ale mohol by to byť aj selenit
lenže to sú všetko hydratované minerály
mohli by v takom drsnom prostredí vydržať bez "zvetrávania", a straty lesku?
v každom prípade, predsa sa len našlo niečo, čo má potenciál pre export
V pripade opalu je problem ten ze ten vznika zo silikatoveho gelu (nezriedenej kyseliny kremicitej) jeho put sa zacina vo vode a konci bez vody ... aridne prostredie sposobuje unik vody a teda krasny irizujuci, priehladny a mliecny opal sa meni na bezduchu bielu hmotu ta sa dalej rozpada pretoze opal je amorfny a voda v nom vytvara tuhsie vazby ...
Co sa tyka selenitu tak tu velmi o tom nemoze byt rec pretoze selenit je hydrotermalna odroda sadrovca ktora vznika za extremnych podmienok (vlhkost, teplota prip. tlak) a len extremne podmienky ho dokazu urdat v povodnej forme. Takze ak by to bol sadrovec je to mozne ten bol objaveny uz oportunity v zilkach ...voda v sadrovci je viazana ionovou vazbou takze na to aby sa dostala zo sadrovca su potrebne iste podmienky a nestaci na to len aridne prostredie ... ale ako kazdy vieme tak z trdostneho radu sa jedna o druhy najmaksi mineral v tomto rade a teda transport vodou by nevydrzal!
Pozn. ... hladame mineral/horninu svetlej farby ktora vydrzi dlhy transport vodou (musi byt tvrda a nerozpustna!-do istej miery) a aridne prostredie.. napadaju ma tieto mineraly zo skupiny zivcov (tie sa ale vyskytuju v takychto mierach hlavne v hlbinnych vyvreninach ale maju problem s extremnymi podmienkami), karbonaty ... no ziadna z tychto skupin nie je nijak casta na Marse takze na tuto stranu vy som nesiel ... je si treba uvedomit ze na marse nie je platnova tektonika a nikdy nebola takze ani rozne druhy metamorfitov sa tu neuplatnuju jedine tie co vznikli pri sokovej metamorfoze pocas impaktov ... [Editoval 08.1.2013 random] |
|
citace:
Curiosity je celkom ťažká - cca 900kg, takže tlak je okolo 150kg na koleso a kolesá sú kovové... Na marse je to nejakých 50kg.
Kamene na povrchu, ak sa dobre pozrieš, majú formu plochých dosiek vypreparovaných vetrom a teda budú dosť zvetrané. [Upraveno 08.1.2013 Alchymista]
ja tam vidim len kamene povyberane z regolitu pri pohybe roveru .. je to to iste ako ked niekto urobi cerstvu mozajku na podlahe a nejaky dobrak sa mu tam prejde bagandzami ... bovybera mu kamienky z jemneho piesocku a poprehadzuej ich ... trenie je svina! ... ked su tam nejake polamane kusy tak len od toho ze su velmi ploske a nevydrzali vahu roveru (aj to su dolamane len ich okraje)
... takze ziadna senzacia .... |
|
citace:
Curiosity je celkom ťažká - cca 900kg, takže tlak je okolo 150kg na koleso a kolesá sú kovové... Na marse je to nejakých 50kg.
Přesněji 57 kg /kolo
citace:
Kamene na povrchu, ak sa dobre pozrieš, majú formu plochých dosiek vypreparovaných vetrom a teda budú dosť zvetrané. [Upraveno 08.1.2013 Alchymista]
Curiosity taky jezdí po špičatých kamenech, takže dostávají zabrat i její hliníková kola, viz
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00147/opgs/edr/ncam/NRA_410546191EDR_F0051902NCAM00350M_.JPG
...
V neděli (sol 149) došlo k prvnímu použití kartáče DRT na odstranění povrchové vrstvy prachu z kamene "Ekwir_1", poblíž "Snake River" v lokalitě "Yellowknife Bay".
Animovaný gif místa před a po kartáčování : http://makeagif.com/media/1-07-2013/2F9VrG.gif
Tisková zpráva : http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2013-009&cid=release_2013-009 |
|
| http://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/255464-sonda-curiosity-na-marse-zacala-pouzivat-specialnu-kefu/ |
|
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6646
|
|
Takže máme potvrzeno - žilky světlého minerálu v trhlinách větších, převážně pískovcových a siltovcových kamenů na dně Yellowknife Bay, jsou z větší části hydratovaný síran vápenatý, tedy sádrovec, nebo bassinit (stejně jako nalezla Opportunity v Cape York na okraji kráteru Endeavour).
Vědci konečně vytipovali oblast i konkrétní místo pro první odběr vzorků vrtačkou. Jako již tradičně, místo dostalo jméno po nedávno zesnulém členu MSL týmu - "John Klein".
Téměř vodorovná plocha bude nejdříve zbavena prachu pomocí DRT, pak nastoupí kamera MAHLI a spektrometr APXS. Pokud inženýrský tým potvrdí, že je vybraný kámen bezpečný, dojde k odběru vrtačnou někdy v následujících solech.
Ještě celkový kontext okolí
 |
|
Dopustím se drobného rouhačství a na vteřinu se vcítím do role kospirátora.
... ta "bílá věc" má jednoznačně tvar zkamenělé dvouhlavé želvy (při pohledu shora) 
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00158/mhli/0158MH0185000011R0_DXXX.jpg |
|
citace:
citace:
citace:
Curiosity našla na Marsu podivný objekt. Fosilie dávného života?
Jedná se o ucho průhledného Marťana
Neviem ale ja v tom vidím skôr niečo ine. V kontexte bloku ktorý je odfoteny sa jedna o zlepenec - krásne z neho trčia oble klasty hornín rôzneho druhu.keďže už boli neďaleko najdene horniny sopecneho pôvodu nečudoval by som sa keby to bol klast kremena. nič odolnejsie a tak rozšírené v korovych častiach planét nie je ....
Ještě se krátce vrátím k tomuto "drobnému povyku pro nic" s malým upřesněním.
Detailní snímek, o kterém je řeč, byl pořízen během solu 132 kamerou MAHLI ze vzdálenosti pouhé 3 cm od povrchu kemene "Gillespie Lake". Tento snímek zabírá oblast pouze 4,3 cm na šířku s rozlišením 26,1 mikronů na pixel.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00132/mhli/0132MH0158001000E1_DXXX.jpg
Kámen byl identifikován jako hrubý pískovec, přičemž největší zrna, na snímku vlevo dole (včetně toho světlého), mají 2 mm v průměru (na délku).
Pro srovnání , zde je tentýž kámen ze vzdálenosti cca 0,5 m.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/00132/mhli/0132MH0157001000E1_DXXX.jpg
|
|
Joe Knapp rozšířil svůj MSL Drive log o čtyři nové hodnoty:
- celkovou ujetou vzdálenost po každé jízdě
- azimut/sklon/náklon roveru po každé jízdě
http://curiositylog.com/ |
|
citace:
Kámen byl identifikován jako hrubý pískovec, přičemž největší zrna, na snímku vlevo dole (včetně toho světlého), mají 2 mm v průměru (na délku).
Dik za celkovy nahlad na scenu ... mal som male podozrenie ze to bude male ... skoda ze k obrazku neprikladaju kalibracnu mierku
Ak maju klasty najvacsi rozmer 2mm je to hrbozrnny pieskovec ak maju viac ako 2mm je to jemnozrnny zlepenec ... tak je to v sedimentologii
|
|
citace:
Ak maju klasty najvacsi rozmer 2mm je to hrbozrnny pieskovec ak maju viac ako 2mm je to jemnozrnny zlepenec ... tak je to v sedimentologii
K tomu bych doplnil pěknou tabulku z učebnic geologie (sedimentologie) v USA, kterou dala nedávno do placu Emily L. na UMSF.
Jednoznačně se v ní definuje anglické názvosloví pro různé velikosti sedimentačních frakcí, od balvanu až po jíl.
 |
|
Nový snímek přistávací oblasti z MRO/HiRISE, pořízený 2.1.2013 (sol 145).
Zřetelně viditelné jsou stopy po kolech - celá trasa od Bradbury landing až ke Glenelg, stejně jako ztmavlý povrch ovlivněný spalinami sestupových motorů.
Rover je ten velmi světlý útvar na snímku vpravo, už v zátoce Yellowknife.
http://www.uahirise.org/images/wallpaper/2880/ESP_030168_1755.jpg
Edit:
Ještě přidám panorama okolí, které Curiosity pořídila z místa, na kterém je zachycena na horním snímku
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2013/20130115_Sol137_Mastcam34_m.jpg?__utma=113505944.274659995.1358444977.1358444977.1358444977.1&__utmb=113505944.5.10.1358444977&__utmc=113505944&__utmx=-&__utmz=113505944.1358444977.1.1.utmcsr=(direct)|utmccn=(direct)|utmcmd=(none)&__utmv=-&__utmk=236712257 |
|
Velmi zdařilý 45 min dokument "Martian Mega Rover" na NatGeoTV
http://youtu.be/XIvLilkVw5E |
|
citace:
K tomu bych doplnil pěknou tabulku z učebnic geologie (sedimentologie) v USA, kterou dala nedávno do placu Emily L. na UMSF.
Jednoznačně se v ní definuje anglické názvosloví pro různé velikosti sedimentačních frakcí, od balvanu až po jíl.
ano aj slovenska a ceska sedimentologia ma tiez takuto tabulku. Ale u nas sa hovori jemnozrnny zlepenec a nie granulovany. Ale to je detail. V konecnom dosledku ci sa jedna o ilovec, prachovec, pieskovec alebo zlepenec je jasne ze z tej istej materskej/kych hornin/y moze vzniknut rovnaka zmes.
... Takze by som to nebral ako tragediu ked sa nieco pomota. Toho tu bude este dost. Ale je pravda ze toto clenenie ma zmysel hlavne co sa tyka vlastnosti hornin, eroznych a transportacnych podmienok a v neposlednej rade aj sposobu sedimentacie. No pre laika su to vsetko nic nehovoriace veci ... Pre sedimentologa cista tantra.
Mna osobne zaujima co su tie biele klasty zac. Ak je to sadrovec co je realne tak preco je vsade sadrovec aky ma vztah k oxidu zelezitemu v pode, preco vytvasa zilky - jedna sa o podobny mechanizmus ako vznikaju na zemi hydrotermalne-zilne loziska rud? Alebo sa jedna o nejaku metasomatozu?(to som mozno prehnal) ale na zemi je vyhradnym zdrojom sadrovca evaporizacia - podobne ako sol vznika ak sadrovec/anhydrid z morskej vody , preco v akridnom martanskom prostredi nachadzame sadrovec a nie anhydrid?, a kde sa podel vapenec? Bude aspon vapenec zastupeny v bazickych lavach? Kde je kremen? .. nebudem pokracovat lebo tycho tazok moze byt velmi vela. Skoda ze na nasej fakulte sa planetarna geologia studovat neda a nie je sa ani s kym o tom porozpravat lebo bud o tom prd vedia (bez urazky) alebo to povazuju za mrhanie casom ... Uvidime co na to povedia nasi vnuci  |
|
Nejsem geolog, takže tyto informace nejsem schopen fundovaně posoudit vlastními silami, ale můžu alespoň zprostředkovávat názory skutečných odborníků na planetární geologi, zapojených do mise MSL ...
Na poslední tiskovce z 15.1.2013 http://www.ustream.tv/recorded/28512078 se John Grotzinger zmínil, že nalezené sádrovcové žilky a další výsledky průzkumu v Yellowknife Bay vypovídají o tom, že v těchto místech byla voda přítomná v několika oddělených časových obdobích.
Nejdříve tekoucí voda přinesla naplaveniny, které se usadily a přetvořily v kámen. Později byla minimálně tato část kráteru Gale opět zaplavena, minerály nasyceny vodou a vznikly v nich nové konkrece a žilky sádrovce v trhlinách.
Jejich forma je někdy velmi překvapivá, jako například tady:
Na povrchu se někde nachází i všem dobře známé sférické konkrece - "borůvky", ale vědci zatím nezkoumali jejich složení, zda jsou také z hematitu, jako byly ty, které našla Opportunity v Meridiani Planum.
 |
|
citace:
http://www.ustream.tv/recorded/28512078 se John Grotzinger zmínil, že nalezené sádrovcové žilky a další výsledky průzkumu v Yellowknife Bay vypovídají o tom, že v těchto místech byla voda přítomná v několika oddělených časových obdobích.
ano a o tom som hovoril. Jena vec je tecuca voda ina vec je stojata voda a ina je voda pochadzajuca z horninoveho prostredia. Nie je jedno ako druhe. Este pred casom som pisal o nejakych turbiditoch tie sa prejabuju hlavne vo hlbokovodnom prostredi (jazera a oceany) tie vsak odtialto mozeme vylucit sedimenty ulozene vo vrstvach zatial nevykazuju specificke triedenie - ale to neznamena ze to tak nemohlo byt na tomto mieste len niet dokaz. Pravdepodobne sa v krateri nachadzalo jazero - lenze sladkovodne jazero nema tendenciu vytvarat sadrovce, dalsia vec je na to potrebny aj vapenec, pretoze sadrovec vznika ako produkt reakcie vapenca a siricitanov a siranov (je viac sposobov ako). Lenze v takom pripade ak by vznikol z odparujuceho sa jazera/mora vytvoril by vrstvy - to ze zaplnil pukliny a zlomy je ok ale kde su vrstvy? neexistuje sposob aby aspon reliktne sa nezachovali vrstvy sadrovca ak teda vznikol tak ako pisem - zatial vsak nie je dovod sa znepokojovat na vrchol mont sharp je to este daleko mozno sa nieco najde po ceste. Som zvedavy na prve analyzy z vrtu. Ci aj v usadenych horninach bude obsah sadrovca. Ak ano ako sa tam dostal? bol transportovany s horninou alebo neskor dotovany z jazera?
Co sa tyka borievok tak je to podobne ako v nasom (i vasom) oceane Mn-Fe konkrecie - bude sa jednat asi rovnako o globalny fenomen kde su na ich vznik potrebne iste vlastnosti vody a prostredie - a asi na marse kedysi existovali globalne velmi ustalene podmienky vhodne pre vznik tychto konkrecii. |
