|
http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=623&postdays=0&postorder=asc&start=0
Doporucuji si precist toto forum - tam o tom pisi jako spis o nesmyslu - jinak kdyby se nedaril odkaz tak: wwww.aldebaran.cz pak Teorie relativity a Mikrovlnny pohon - tak se to forum jmenuje. |
| 23.10.2007 - 09:34 - Ervé | |
|
| Zpět k Marsu, podle údajů v článku o kontaminaci kamery Surveyoru je to opravdu neprůkazné a také nepravděpodobné. Život na Marsu je ale možný a je možné i přenesení odolných bakterií mezi planetami (uvnitř vyvržených kusů kamenů, přece jenom tam obvykle bývají lepší podmínky - rotace zajišťuje víceméně stabilní teplotu. MSL snad napoví víc. Pro důkladný průzkum ale 1 MSL stačit nebude, snad jich podobných poletí víc (Evropský, později třeba i Čínský). |
| 12.12.2007 - 09:07 - Adolf | |
|
Další zajímavý odkaz na možný život na Marsu (i jinde namalých skalnatých planetách) vedle toho, co tu před pár dny uvedl pan Vítek. To se mi zvlášť líbí, protože to hezky rezonuje s tím, co jsme tu diskutovali v životě na Venuši zvlášť pak v souvislosti hypotézou hluboké horké biosféry. Nyní však tohle:
http://www.space.com/scienceastronomy/071211-mars-meteorite.html |
| 20.11.2008 - 16:56 - filip | |
|
neviem o com sa tu bavite, ale toto je super stranka:
http://www.kf.fpv.ukf.sk/OFyzike/ |
| 20.11.2008 - 16:57 - filip | |
|
tuto je to ete raz, zle som to skop.
http://www.kf.fpv.ukf.sk/ofyzike.html |
|
http://vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality/50-hlava22
____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
čo dodať.
A tí istí jedinci plánujú dovoz vzoriek z Masu na Zem. Ostáva len tajne dúfať, že tá misia vybuchne už na rampe...
[Upraveno 08.5.2010 Alchymista] |
| 08.5.2010 - 16:54 - milan 81 | |
|
| no to je narez nicmene naprosta pravda :-( |
| 30.7.2010 - 10:32 - Adolf | |
|
| http://www.novinky.cz/veda-skoly/207357-vime-kde-na-marsu-najit-zkamenely-zivot-tvrdi-vedci.html ____________________
Áda |
| 06.8.2010 - 20:32 - Adolf | |
|
O stromatolitech na Marsu:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5195 ____________________
Áda |
| 10.9.2010 - 23:56 - Adolf | |
|
Vesmír zaprasíme. Mars zasviníme! 
 Jak by mikrobi mohli pomoci kolonizovat Mars
By Jeremy Hsu
Astrobiology Magazine
posted: 09 September 2010
07:42 am ET
Maličcí mikrobiální kamenožroutíci by mohli těžit mimozemské zdroje z Marsu a vydláždit cestu pro první lidské kolonisty. Nečekejte jen, že přetvoří povrch Rudé planety na novou Zemi v nějakém blízkém termínu, říkají výzkumníci.
Jeden z nejslibnějších planetárních kolonistů pochází z cyanobakterií. Tato pravěká bakterie pomohla pomocí kyslíku vytvořit obyvatelnou Zemi před nejméně 2,5 miliardou let a od té doby spoléhajíc na fotosyntézu a konverzi slunečního svitu na energii kolonizovala prakticky všechna možná prostředí.
U cyanobakteriích a dalších kameny obývajících mikrobů je též dokázáno, že mohou přežít hluboké kosmické vakuum na zařízeních jako je evropská plošina k jejich vystavování těmto podmínkám BIOPAN a plošina EXPOSE na Kosmické stanici. Pouze drsná kosmická radiace na nízké orbitě Země představuje pro tento odolný organismus život ohrožující problém.
„Jsou docela schopny tolerovat extrémní podmínky,“ řekl Charles Cockell geomikrobiolog z Open University v Británii. „Ale překvapila nás jejich schopnost tolerovat takové podmínky jako je vakuum.“
Naštěstí úplně takové drsné podmínky cyanobakterie na Marsu nebudou muset vydržet.
Těžba mimozemských kamenů
Mikroby už k pomoci při extrakci materiálů na Zemi využíváme, včetně více než 25 procent světové nabídky mědi. Mikrobi by mohli k podobným účelům posloužit i na jiných planetách, aby tu těžili zdroje, spořili raketové palivo potřebné k dopravě takových zdrojů ze Země a snad i k zajištění lepšího samozásobitelství základny pro lidi, řekl Cockell.
On spolu s kolegyní Keren Olsson-Francis chtěli nejdříve vidět, jak dobře by si cyanobakterie mohly poradit s kameny nalezenými na Měsíci a Marsu. Pro studii uvedenou v srpnovém vydání žurnálu Planetary and Space Science testovali několik typů cyanobakterií.
Mikrob známý jako Anabaena cylindrica stanul jasně na stupni vítězů u různých typů kamenů, ať už mají vysoký nebo nízký obsah křemene. Přežili také až do 28 dnů vystaveni podmínkám sucha v Marsovském scénáři.
Ale obsahy křemíku v kamenech znamenají velké rozdíly v rychlosti růstu u všech typů cyanobakterií – ryolitové skály s vyšší obsahem křemene významně růst zpomalily. Vysoký obsah křemene rovněž mikrobům vadil při rozrušování těchto kamenů a uvolňování užitečných prvků a živin.
Ovšem mikrobi si vedli dobře při rozrušování čedičových skal podobných měsíčním kamenům i těm na Marsu stejně jako u anorthositové skály podobné lunárnímu regolitu. To naznačuje, že cyanobakterie by mohly spolu s rostlinami pracovat přímo na místě při využití mimozemských povrchů.
„Lidstvo bylo dosud zcela provázáno s mikrobiálním světem, takže je logické, že bychom měli v tomto vztahu s mikroby pokračovat, když půjdeme do vesmíru,“ řekl Cockell. „Otázkou je, jak bychom co nejproduktivněji mohli optimalizovat vstup do vesmíru.“
Přežití na povrchu
Cockell poukázal v přehledu v srpnovém vydání Trends in Microbiology na další způsoby, jimiž mikrobi mohou pomáhat otvírat novou hranici jakou je vesmír.
Někteří mikrobi mohou dostat oxidované železo z redukovaného železa v pyritové rudě a též vytvořit kyselinu sírovou, která dále kámen rozrušuje. Jeden kyselinu milující železo oxidující mikrob se ukázal být schopným snad i k využití materiálů z Murchisonova meteoritu podle studie z roku 2009 od Gronstala a kolegů.
Mikrobi mohou také jak lidem tak robotům pomoci poradit si s hrozbou měsíčního prachu nebo s prachovými bouřemi na Marsu. Studie od Liu a kolegů z roku 2008 ukázala jak umělé vysázení cyanobakterií do pouštních písků ve Vnitřním Mongolsku vytvořilo do 15 dnů tuhou kůru. Takovéto kůry se rovněž ukázaly jako schopné vydržet vítr dosahující rychlosti téměř 33 stop za sekundu (10 metrů za sekundu).
Výzkumníci rovněž začali s experimenty s mikrobiálními palivovými články, které by mohly jednoho dne pomoci na povrchu Marsu vyrábět metanové palivo z oxidu uhličitého a vodíku.
Ale žádná z těchto hezoučkých mikrobiálních aktivit by se pravděpodobně neděla v situaci vystavení venkovním podmínkám na měsíci či Marsu. Místo toho by mikrobi mohli svou práci dělat uvnitř chráněných bioreaktorů nebo podobných zařízení, vysvětlil Cockell.
„Mám podezření, že byste je mohli použít v podmínkách skleníku,“ řekl Cockell. Dodal, že některé pomalu rostoucí variety cyanobakterií měly potíže i za optimálních laboratorních podmínek.
Útok na povrch
Na místě jsou slova varování, která by měla ochladit naděje na to, že mikrobi by se mohli stát předvojem při transformaci Marsu na bujnou zelenou a modrou planetu. Ale výzkumníci stejně zkouší předvádět, jak by mikrobi mohli terraformingu Rudé planety pomoci.
Lidé by mohli nejdříve potřebovat Mars dotlačit do stavu známého jako ekopoesis. Geoinženýři by mohli pomoci povrchovou teplotu zvednout o 60 stupňů C tak, aby na povrchu Marsu mohla opět existovat kapalná voda, stejně jako zahustit atmosféru a snížit množství ultrafialové záření a kosmických paprsků, které na povrch dopadají.
Ale Cockell zůstává opatrný ve věci pravděpodobnosti, že by mikrobi mohli Mars přetvořit na lidmi obyvatelný v relativně krátkém časovém výhledu.
„Terraforming je obtížnější, protože zkoušíte v krátkém časovém úseku změnit planetární podmínky,“ poukazuje Cockell. „To na Zemi trvalo udělat stovky milionů let.“
To neznamená, že lidé nemohou inženýrsky vykonstruovat super-varietu mikroba, který by to trikem mohl zmáknout, řekl Cockell. Ale jeho zájem zůstává zaměřený na praktičtější aplikaci sklízení zdrojů a pokračování v testech, jak dobře si různí mikrobi vedou s širokou paletou mimozemských kamenů.
Další vzrušující možnosti mohou vzniknou z toho, jak si mikrobi dobře povedou při spolupráci na těchto úkolech.
„Jednou z věcí, které opravdu ještě nerozumíme, je zda můžeme k vylepšení těžby z kamenů použít společenství organismů,“ řekl Cockell.
Někteří věří, že bychom mohli Mars ‚terraformovat‘, abychom ho přetvořili na něco podobného Zemi a odstranit tak pro budoucí lidské kolonisty potřebu ochranných habitatů. Credit: NASA/J. Bell (Cornell U.) and M. Wolff (SSI)
Mikrobi mohou pro kosmické průzkumníky dělat mnohem více kromě toho, že jim jen pomohou sklízet zdroje. Credit: TRENDS in Mikrobiology
Fosílie cyanobakterií staré asi 850 milionů let z Bitter Spring ve střední Austrálii. Credit: J. William Schopf
____________________
Áda |
| 24.9.2010 - 21:21 - Adolf | |
|
Mikrobi se správnou příměsí? Syntetický život by mohl usnadnit výlety na Mars
By Clara Moskowitz
Astrobiology Magazine
posted: 23 September 2010
07:54 am ET
Během balení na pilotovanou misi k Marsu nebo měsíci nemusí být tou nejlepší věcí jídlo nebo palivo, ale speciálně navržené organismy tyhle věci pro vás mohou udělat.
Vědci zkoumají možnosti konstrukce syntetických organismů, které by využily ve sluneční soustavě dostupných zdrojů k vytvoření zásobování, které by astronauti potřebovali k přežití na jiné planetě.
„Osobně mě zajímá usídlení ve vesmíru,“ řekl John Cumbers magisterský student v Ames Research Center NASA v Moffett Field v Kalifornii, který zkoumá syntetické mikroby. „Myslím, že máme dvě volby: Můžeme buď jít do vesmíru a žít v plechovce nebo do vesmíru můžeme jít a znovu v něm stvořit některé krásy přírody, které máme na Zemi.“
Cumber řekl, že neprosazuje terraforming nebo úplnou restrukturalizaci povrchu planety, aby připomínala Zemi, ale spíš použití bioinženýrských organismů v plánovaném a uvážlivém postupu k usnadnění života v cizím prostředí.
„Myslím, že můžeme udělat hodně toho, při čem je biologie produktivní, aniž bychom neplánovaným způsobem vypouštěli organismy,“ řekl Cumber magazínu Astrobiology.
Nebezpečí ‚Frankensteinského života‘
Tento koncept by s sebou nesl riziko i při pečlivém plánování, jak varují někteří experti v obavě před vytvořením „Frankensteinovského života“, kterým by se mohly stát invazivní druhy, což by neslo nezamýšlené důsledky pro lidi nebo i to cizí prostředí včetně jeho domorodého života.
Ovšem jiní vědci radí krotit svůj strach.
„Nemyslím, že by to bylo zvláště nebezpečné,“ řekl Chris McKay planetární vědec v Ames, který nepatří ke Cumbersovu projektu. „Druhy organismů, které by byly dobré na těžbu minerálů – např. acidofilních – nejsou tím typem organismů, které by způsobovaly choroby.“
Ale řekl, že tyto syntetické organismy by představovaly větší riziko znečištění při pátrání po cizím životě než normální mikrobi nesené v kosmické lodi lidmi.
„V každém případě se budeme muset naučit jak rozlišit rozdíl mezi znečištěním ze Země a cizím životem,“ řekl McKay.
Usnadnění života
Ke konstrukci organismu využitelnému na jiné planetě chtějí výzkumníci namíchat a zkombinovat žádoucí vlastnosti z množství různých druhů. Např. mohou začít druhy, které dovedou něco užitečného, jako je zpracování materiálů na biopalivo nebo potravinu. Ale tyto druhy se nemusí hodit pro drsné prostředí, jako je povrch Marsu, kde není žádná atmosféra bránící před škodlivým ultrafialovým záření a kde teploty mohou dosahovat mrazivých hloubek.
K vyřešení tohoto problému by výzkumníci mohli chtít organismům přidat geny od extrémofilních forem života – pozemských druhů, které jsou adaptovány na extrémní prostředí a dobře vybaveny k toleranci chladu a odolnosti vůči UV záření.
Vědci již v této snaze dosáhli určitých úspěchů. Cumbers popsal experiment, v němž výzkumníci geneticky upravili bakterii E. coli, aby přežívala za nižších teplot než normálně. Dosáhli toho přenosem genů pro ochranný faktor do buněk E. coli získaných z chlad tolerujícího organismu nalezeného v mořském ledu. Ochranným faktorem je protein, který jiným proteinům pomáhá, aby se správně skládaly.
Jedním z cílů, který se může při výzkumu vesmíru ukázat jako užitečný, je tvorba syntetické verze spiruliny – dietických doplňků získávaných z mikroskopických řas a vytvářených kyanobakteriemi. Spirulina je úplný protein, což znamená, že obsahuje všechny ty aminokyseliny, které lidé ve své dietě potřebují. To je činí ideální potravinou přibalovanou na kosmické mise.
Ale spirulina obecně roste v otevřených rybnících v teplé vodě na Havaji – takže adaptovat ji na život řekněme na měsíci je inženýrská výzva.
Balit se do vesmíru
Jedním z důvodů, proč jsou bioinženýrské organismy pro kosmické cesty tak lákavé, je že, by mohly uvolnit spoustu místa pro bagáž astronautů. Čím více si mohou kosmičtí cestující vyrobit, jakmile dorazí do místa určení, tím méně se toho musí zapakovat do kosmické lodi.
„Na pilotované mise na měsíc nebo Mars si budeme s sebou muset vzít téměř vše, aspoň pro začátek,“ řekl Cumbers. „Budeme-li mít tuto technologii, tak tam budeme moci vzít úplný genom nějakého organismu poslaného ho do kosmu – a tuto jedinou buňku přimět k replikaci ze zdrojů, které najde kolem místo zdrojů, které jsme vzali s sebou – tak budeme na počátku vyřešení tohoto problému.“
Cumbers svou práci presentoval s Lynnem Rothschildem svým vedoucím v Ames na Astrobiologické vědecké konferenci v dubnu v Legue City v Texasu.
Umělecká ilustrace budoucí měsíční základny. Syntetické organismy by mohly astronautům pomoci vyrábět potraviny a palivo. Credit: NASA
Bioreaktory obíhající Mars by mohly využít zdroje Rudé planety k tvorbě potravina a paliva. Někteří vědci navrhují bioinženýrsky syntetizované organismy, které by při těchto reakcích mohly pomoci. Credit: Eric Belita/John Cumbers
____________________
Áda |
| 11.10.2010 - 11:46 - Adolf | |
|
| http://scienceworld.cz/neziva-priroda/z-povrchu-marsu-mizi-organicke-slouceniny-6002 ____________________
Áda |
| 15.10.2010 - 19:51 - Adolf | |
|
Hluboké horké prameny na dávném Marsu vypadaly obyvatelně
By Jeremy Hsu
SPACE.com Senior Writer
posted: 12 October 2010
01:23 pm ET
Dávný dopad meteoru na Marsu odhalil první přímé důkazy o tom, jak horká kapalná voda mohla formovat obyvatelné podzemní prostředí.
Obrázky nafocené NASA Mars Reconnaissance Orbiterem odhalily první kameny z uhličitanů nalezené uvnitř Leightonova kráteru v hloubce, která byla kdysi 4 míle (6 km) hluboko pohřbená pod povrchem rudé planety.
Uhličitany zadržují oxid uhličitý a mohou se formovat výslovně jen v přítomnosti vody, ale před tím byly nalezeny pouze na několika málo roztroušených lokalitách Marsu. mars-habitable-underground
Tohle je poprvé, kdy se uhličitany objevily v podzemí umístěném do teplejších období dávného Marsu, kdy bylo více atmosférického oxidu uhličitého stejně jako tu byla i dávná moře. Uhličitany se tu rovněž ukázaly spolu s křemičitanovými minerály a jíly, a ty naznačují přítomnost hydrotermálních systémů – podobných hlubokomořským pramenům na Zemi.
„Tyto objevy nenaznačují, že by tu opravdu byl život, ale odhalují velice silného kandidáta na obyvatelné prostředí, možná nejlepšího až dosud objeveného,“ řekl Paul Niles planetární geolog s Johnsonova kosmického střediska NASA v Houstonu.
Dávné horniny je možno podle Josepha Michalskiho planetárního geologa z Planetárního vědeckého institutu v Arizoně datovat až 3,5 či 4 miliardy let do minulosti. To znamená, že nemusí nezbytně odrážet podzemí Marsu tak, jak existuje dnes, ale poukazují na proces, který by mohl z podzemí Marsu učinit obyvatelné místo.
Výzkumníci dlouho v naději na nalezení života na Marsu hledali v podzemním prostředí, protože chladné, suché podmínky povrchu Marsu ve spojení s ultrafialovým zářením zde činí jeho existenci nepravděpodobnou.
„Podzemní prostředí poskytuje teplé, stabilní prostředí, které by mohlo v rámci našeho omezeného porozumění tomuto procesu vyhovovat vývoji života,“ uvedl v e-mailu Niles.
Podrobnosti výzkumu jsou ve vydání žurnálu Nature Geoscience z 10. října.
Mystérium metanu
Toto zjištění může rovněž znamenat velký pokrok ve směru vyřešení mystéria plynného metanu na dnešním Marsu. Tento plyn by mohl pocházet buď od mikrobů říhajících metan nebo z nebiologického geologického procesu, ale až dosud se žádný život jako pachatel neukázal.
Nedávná studie ukázala, že metan se z Marsu ztrácí za dobu kratší než je rok – což je další příznak toho, že něco musí na rudé planetě metan neustále vytvářet.
Ale nyní výzkumníci možná mají spíš geologické než biologické vysvětlení.
Hydrotermální procesy s horkou kapalnou vodou mohou chemicky interagovat s horninami způsobem, který metan vytváří, a nedávná studie Leightonského kráteru předložila silný důkaz toho, že hydrotermální systémy na Marsu přinejmenším už někdy existovaly.
Triumf geologického vysvětlení automaticky nevylučuje šance na život, řekl Michalski, který je spolu s Nilesem spoluautorem nedávné studie. Je tomu tak, protože hydrotermální systémy by z podzemního prostředí Marsu činily ještě přitažlivější místo k ukrytí života.
„A právě tohle je na metanu na Marsu vzrušující; buď se vytváří organicky nebo v prostředích, která by jako obyvatelná vyhovovala,“ řekl Michalsky SPACE.com.
Škrábání na povrchu
Zjistit toho o podzemí Marsu více bylo těžké, protože svrchní vulkanická kůra ukryla to, co leží pod ní. Leightonův kráter sám leží zrovna jihozápadně od obrovské spící marsí sopky zvané Syrtis Major mezi severní nížinou a jižní vysočinou.
Povede-li se výzkumníkům najít další krátery, které poskytnout další okna do podzemního jeviště, mohli by to potvrdit plíživé tušení, že uhličitany se plošně rozprostírají po velkých oblastech Marsu. Takové minerály by se mohly ukázat jako neocenitelný zdroj záznamů o historii vody, který sahá až do teplejších, uhlíkem bohatých období dávného Marsu.
„Problém s Marsem je ten, že vidíme pouze vrstvu, která je už hodně dlouho povrchová (kvůli chybějící deskové tektonice),“ vysvětluje Michalski. „Nejlepší způsob, jak se podívat do hlubších částí kůry je podívat se několik kilometrů hluboko do dopadových kráterů.“
Budoucí robotické mise po Mars Science Laboratory – NASA rover o rozměrech SUV určený k odpálení v roce 2011 by též mohly směřovat do oblastí podobných Leightonovu kráteru tak, že by mohly podrobně studovat chemické složení hornin.
Mezi tím přístroje Mars Reconnaissance Orbiteru – Kompaktní průzkumný snímkovací spektrometr pro Mars (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) a Experiment s vysokým rozlišením vědeckých obrázků (High Resolution Imaging Science Experiment) – nadále už po pět let od vypuštění sondy provádí svůj výzkum.
„Tyto mise jsou součástí úsilí velké skupiny,“ řekl Michalski. „I když článek má jen dva autory, nechceme budit dojem, že pracujeme sami.“
Colorovaný obrázek HiRISE z centrálního vrcholu Leightonova kráteru ukazuje jednotlivé mezivrstvy uhličitanu (světle vybarveno) a chloridu (tmavě vybarveno). Tyto horniny naznačují, že mezivrstvy uhličitanových a jílových usazenin byly v hloubce metamorfovány za hydrotermálních podmínek. Credit: NASA/JPL/University of Arizona
Schématický diagram ukazující jak dopadové krátery mohou z hlubin exhumovat materiály. Centrální vrchol kráteru představuje materiál vyzdvižený z hlubin v tomto případě přibližně 6 km hluboko. Na tomto obrázku sestaveném z dat infračerveného spektra THEMIS a ze spektra přístroje OMEGA jsou přeloženy přes MOLA topografii zobrazující pohled na povrch Leightonova kráteru a schematický pohled v řezu. (Kráter má asi 65 km v průměru, protažení svislého rozměru je 10x.) Credit: NASA/JPL/University of Arizona
Originál a odkazy: http://www.space.com/scienceastronomy/mars-habitable-underground-101011.html ____________________
Áda |
|
| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2259781-je-na-marsu-zivot-cesti-vedci-vyvratili-jeden-z-nejoblibenejsich-dukazu |
|
Vědci na Moskevské státní univerzitě Lomonosova studovali odolnost mikroorganismů vůči gama záření při nízkých teplotách a tlacích. Výsledkem je předpoklad o daleko delší době, kdy na Marsu mohl být život.
https://phys.org/news/2017-11-biologists-microorganisms-mars.html |
|
Tak toto asi ještě bude zajímavé...
http://www.sciencemag.org/news/2018/01/mars-atmospheric-methane-sign-life-earth-changes-mysteriously-seasons |
|
Metanogenní bakterie jsou odolné potvory. Jeden z testovaných druhů v podmínkách pod povrchem Marsu pěkně prosperoval.
Zajímavostí je, že jeden z autorů má české předky.
https://phys.org/news/2018-04-life-survive-conditions-mars.html |
|
Další náznak, že na Marsu byl život.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-finds-ancient-organic-material-mysterious-methane-on-mars |
|
citace:
Další náznak, že na Marsu byl život.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-finds-ancient-organic-material-mysterious-methane-on-mars
človek sa poteší ak sa potvrdí, že na Marse je alebo bol život, ale ak stále je, čo to bude znamenať pre prípadné budúce osídľovanie? Pravdepodobne stopku na dlho |
|
Proč se nemůžeme spoléhat na automaty při hledání života na Marsu.
https://www.space.com/41551-finding-mars-life-robots-versus-humans.html |
|
Život na Marsu by mohl být dost hluboko...
https://www.space.com/42759-mars-life-deep-biosphere.html |
|
https://zive.aktuality.sk/clanok/146440/zvlastne-martanske-utvary-pripominaju-najstarsie-stopy-zivota-na-zemi/
Zvláštne marťanské útvary pripomínajú najstaršie stopy života na Zemi
Taliansky geológ Vincenzo Rizzo argumentuje, že ak marťanský život vznikol, zanechal v geologickom zázname podobné stopy, ako najstarší život na našej planéte. A tieto stopy by bolo možné odhaliť na záberoch marťanských hornín.
Najranejšie formy života na Zemi vo fosílnom zázname často prezrádzajú takzvané stromatolity. Ide o vrstevnaté štruktúry niekedy pripomínajú nevydarené bochníky chleba. Najstaršie pochádzajú z obdobia pred viac ako 3,5 miliardy rokmi.
Vincenzo Rizzo je presvedčený, že sa mu obdobné štruktúry podarilo identifikovať na záberoch marťanských hornín. |
|
