quote: Tenhle screenshot z uvedeného videa je myslím dostatečně jasný (2:53). Stačí?
Při pohledu zdola, napnuté čtvrté lano, není nikdy vidět.
Při pohledu z vrchu, je čtvrté lano napnuté v obrazech : 2:56frame) 7,10. - 2:57:6,10,12,14,20.-2:59:19až 30. - 3:00,3:01,3:02 :0 až 30.
Ono těch zvláštností tam je více. Motory bez plamenů. Rovnoběžnost lan při pohledu z hora (beru v úvahu i perspektivu). Neodfouknutý prach z povrchu. Neusazený prach na vozítku, při mohutné prašnosti dle video záběrů) . Malá změna uhlu záběru povrchu, při dosedání.
quote:
Beru na vědomí. Ale je dobré mít přehled o jiných pohledech a názorech.
a pri tvorbe inych pohladov a nazorov je zase dobre najskor eliminovat vlastnu nevedomost. Lebo pokial ti nieco nesedi, tak na 99,99% len nemas dostatok informacii.
Napriklad spominal si, ze na zaberoch nevidno plamen z trysiek. Specialne toto dost podrobne komentovali ludia z JPL pri predstavovani videa. Je to skratka vlastnost tohto druhu paliv, ze pri takto nizkom tlaku ma "neviditelne" splodiny. Da sa to overit na snimkoch modulu Chang-e 5 pri starte z mesiaca - tam je zaber priamo do trysky.
Tiez si spominal kable - isteze sa z jedneho uhla zbiehaju a z druheho su paralelne, pretoze vsetky tri su zavesene v jednom bode. Perspektiva sirokouhlej kamery zariadi zvysok.
A tak by sme mohli pokracovat, ale skusenost vravi ze to aj tak nikam nevedie.
quote: Chang-e 5 pri starte z mesiaca - tam je zaber priamo do trysky.
To je pro mne jeden z důkazů že Čína na měsíci nepřistála.
Aleši, jak se dá vysvětlit, že stíny Change 4 směruju na sever, když sonda měla přistát 46stupni jižní šířky?
Stín může směrovat, jedině v kurzu 110 až 250 stupňů. A ne, práve opačným smerom, než na fotce.
quote:Aleši, jak se dá vysvětlit, že stíny Change 4 směruju na sever, když sonda měla přistát 46stupni jižní šířky?
Stín může směrovat, jedině v kurzu 110 až 250 stupňů. A ne, práve opačným smerom, než na fotce.
Jak jste zjistil, že stín na fotce směřuje na sever? Já tam vidím, že sonda je osvětlená ze západu a vrhá stín na východ. Přibližně samozřejmě. To by mohlo odpovídat těm Vašim 110 stupňům. Fotka samozřejmě trochu zkresluje.
quote: neviditelne" splodiny. Da sa to overit na snimkoch modulu Chang-e 5 pri starte z mesiaca - tam je zaber priamo do trysky
To je pro mne jeden z důkazů že Čína na měsíci nepřistála.
Aleši, jak se dá vysvětlit, že stíny Change 4 směruju na sever, když sonda měla přistát na 46stupni jižní šířky?
Stín může směrovat, jedině v kurzu 110 až 250 stupňů. A ne, práve opačným smerom, než na fotce.
Na fotce je směr stínu na kurzu 30 stupňů.
Jak už jsem psal, o "popíračství" tu nechci diskutovat. Než ale tyto příspěvky přesunu do "Vladovin" (a než Ti případně dám ban), chci napsat ještě jednu věc. Každý člověk (včetně mě a Tebe), má přirozenou tendenci upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc. Říká se tomu "potvrzovací zkreslení" (anglicky "confirmation bias") a ještě lepší český výraz je "předpojatost". Tato tendence je přirozená a v podstatě se s ní nedá téměř nic dělat. Jedinou rozumnou obranou je neustále si uvědomovat a připomínat si, že toto "zkreslení" máme a VĚDOMĚ prověřovat i informace, které podporují jiný názor, než "pro který jsem se rozhodl". Snaž se tedy, prosím, připustit i možnost, že dostupné informace jsou pravdivé a podle toho je i hodnotit a ověřovat (z různých zdrojů). Uvidíš, že jako v 99,99% předtím, se tvoje "svaté přesvědčení" ukáže jako chybné, a že "popíračský přístup" nestojí za nic (neodpovídá realitě a nepřináší nic užitečného).
Na Tvojí prvotní otázku odpovím jen stručně a "ve Tvém stylu". Na zmiňovaném snímku stín Change 4 směřuje cca na východ (v azimutu kolem 100°), což je v souladu s předpoklady. A teď ten "tvůj styl": Dokaž (nejen "deklaruj"), že to tak není a že stín směřuje Tebou uvedeným azimutem 30°. A prostě vím, že pravdu mám já.
P.S.: Tuto diskuzi přesunu do Vladovin nejpozději za týden, protože sem prostě nepatří (je zbytečná, nekorektní a matoucí).
quote:Stín může směrovat, jedině v kurzu 110 až 250 stupňů. A ne, práve opačným smerom, než na fotce.
To je omyl. počas polárneho dňa môže tieň opísať kruh.
Bez znalosti východu a západu Slnka v čase a mieste pristátia vychádzaš z mylných predpokladov.
quote:Na fotce je směr stínu na kurzu 30 stupňů.
To je omyl. Panely smerujú približne východ-západ.
ak ZANEDBÁME neznámy sklon terénu, (okraj foto nie je sklon), V tom prípade 30° by tieň od pravej prednej nožičky smeroval medzi ľavé nožičky. lenže on smeruje medzi zadné nožičky.
Podľa smeru a dĺžky tieňa ODHADUJEM foto na 13.jan. a smer tieňa medzi 45-90°.
quote:To je omyl. počas polárneho dňa môže tieň opísať kruh.
Bez znalosti východu a západu Slnka v čase a mieste pristátia vychádzaš z mylných predpokladov.
Stín neopíše žádný kruh. Bude se posovat 12st za 24h, po linii rovnoběžky ve velikosti 45,5st..
Pak podle času,můžeš vektorově spočítat kurs skutečného stínu.
S těma 30st jsem to přehnal. Dejme tomu je to je70st.
Musí být, ale nad 100st . V poledne bude kurs 180st.
Tento záběr je pohled přímo na sever. Pravá a levá noha je ve směru východ , západ.
Stín má kurs 90 st. . Jako by sonda přistála na rovníku.
Při přistání na 44st severní šířky by měl mít stín kurs 50st..
Cange 3
Další můj postřeh. Na kamen se práší, možná miliardu let, ale na kamenu ani v jeho záhybech prach není. Neprší tam, nefouká tam. Tak kdo ten prach odstranil?
Omlouvám se za psaní slova kurz, Nebo jako kapitán, námořní plavby, řvu na kormidelníka, kurs, se z. Proto že to je znělé. A na to slyší. Vyzkoušejte si to.
quote:Change 3
Další můj postřeh. Na kamen se práší, možná miliardu let, ale na kamenu ani v jeho záhybech prach není. Neprší tam, nefouká tam. Tak kdo ten prach odstranil?
Práši?
Aj najmenšie zrniečko prachu, ktoré zrovna nepriletelo z vedľajšie kráteru, dopadá na kamene rýchlosťou ~2,4km/s a vyrobí obláčik plazmy a plynu s priemerom zhruba stonásobku až tisícnásobku svojich rozmerov a kameňom aj trochu zatrasie.
Takže prach sa musí sakra snažiť, aby sa na plochách udržal. Čož sa mu na menej sklonených plochách viditeľne celkom darí.
Mimochodom - evidentne si nikdy nepreliezal staré priemyslové objekty, alebo aj strechy kostolov.
Prach, usadzujúci sa tam desaťročia, má skoro presne tento "geologický" charakter, s "násypmi" a "suťovými svahmi" na úpätí "kolmých" alebo "strmých" stien. Priestor "nad organom" sa vyznačoval tým, že voľné tehly a ďalšie "pohyblivé" predmety boli na hornej strane zaprášené relatívne málo, zrejme v dôsledku akustických vibrácií bol z nich postupne ztriasaný. Dala sa podľa toho dokonca poznať v malte uvoľnená tehla.
quote:To je omyl. počas polárneho dňa môže tieň opísať kruh.
Bez znalosti východu a západu Slnka v čase a mieste pristátia vychádzaš z mylných predpokladov.
Stín neopíše žádný kruh. Bude se posovat 12st za 24h, po linii rovnoběžky ve velikosti 45,5st..
Pak podle času,můžeš vektorově spočítat kurs skutečného stínu.
S těma 30st jsem to přehnal. Dejme tomu je to je70st.
Musí být, ale nad 100st . V poledne bude kurs 180st.
suhlasim, cca 12st / 24 h.
suhlasim, na obed ma tien smerovat na juh
Nechapem ale, ako si sa dopracoval k 70st, navyse ak nepoznas realny datum fotky.
Navyse tvrdenie o minime 100 st. je nepodlozeny omyl, este aj na Zemi... (pozri vodorovne slnecne hodiny) este aj na 50st. to je v lete 3/4 kruh. https://www.energyweb.cz/web/EE/images/021.gif
Na Mesiaci to je trochu menej, ale tiež tieň môže chodiť viac ako 1/2 kruh.
Ale ty asi netusis v akej polohe bol Mesiac v case pristatia
a tiez vobec netusis kedy v case pristatia Slnko vychadzalo a zapadalo... t.j. kedy bol obed...
tvoja konspiracia nema oporu... [upraveno 12.4.2021 09:01]
quote:Change 3
Další můj postřeh. Na kamen se práší, možná miliardu let, ale na kamenu ani v jeho záhybech prach není. Neprší tam, nefouká tam. Tak kdo ten prach odstranil?
Práši?
Aj najmenšie zrniečko prachu, ktoré zrovna nepriletelo z vedľajšie kráteru, dopadá na kamene rýchlosťou ~2,4km/s a vyrobí obláčik plazmy a plynu s priemerom zhruba stonásobku až tisícnásobku svojich rozmerov a kameňom aj trochu zatrasie.
Takže prach sa musí sakra snažiť, aby sa na plochách udržal. Čož sa mu na menej sklonených plochách viditeľne celkom darí.
Práší.
Aj nejmenší zrnko prachu z vesmíru, které dopadne rychlostí 2,4 až 72 km/s vedle toho kamene, se v až v (10m) vrstvě regolitu zbrzdí a vyražená hmota zasype kamen.
Částice které budou mít vetší rychlost než 2,4km/s mohou padat i na Zem.
Jsou studie, že sypný uhel na Měsíci neplatí. Prý jsou to jehličky, které mezi sebou drží. Ve studii zapomínají na sopečný prach. https://ct24.ceskatelevize.cz/sites/default/files/styles/node-article_vertical/public/2321675-as11-40-5877hredit.jpg?itok=ipCQZ9Ch
Co může částečně odstranit prach z povrchu kamene, je lunotřesení. Ale to by musel být kolem kamene svah prachu. A to není.
quote: Ale ty asi netusis v akej polohe bol Mesiac v case pristatia
a tiez vobec netusis kedy v case pristatia Slnko vychadzalo a zapadalo... t.j. kedy bol obed...
tvoja konspiracia nema oporu...
Musíš si představit sluneční hodiny na obratníku Raka v datu 21 . 3 . Žádné uhly tam nejsou.
Hrál jsem se s tím na Kubě. Rozhoduje délka stínu . Dopoledne vlevo. Odpoledne vpravo od tyčky.
Mezi obratníkem Raka a Kozoroha, to je každý den, na jiné zeměpisné šířce.
Tak jsem se na to podíval
Opravuji. Foto je pořízeno 21.12.2013 22:46.
Východ slunce nad sondou byl 11.12.2013. 17:00
Poledne bylo (obed, kolmice) 19.12.2013 5:00
V čase pořízení fota, má být stín od kolmice 33° . Ale je 49° . Spojnice rohu solárního panel s rohem stínu.
quote: [
Musíš si představit sluneční hodiny na obratníku Raka v datu 21 . 3 . Žádné uhly tam nejsou.
Hrál jsem se s tím na Kubě. Rozhoduje délka stínu . Dopoledne vlevo. Odpoledne vpravo od tyčky.
Zkus to ještě jednou.21.3. = při jarní rovnodenností je Slunce nad rovníkem. Tam platí , že stín jde od západu, nulovou délku má v poledne a v 18 hodin směřuje na východ.
Na obratníku Raka tohle neplatí, tam Slunce 21. 3 neprochází zenitem , v poledne nebude mít nulovou délku a tudíž tam jsou úhly.