Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7  >>
Téma: Chang'e 5
16.9.2021 - 22:47 - 

[Zdroj obrázku: (Credit: NASA/GSFC/Arizona State University): http://lroc.sese.asu.edu/posts/1172 ]

Je to sice již "stará" událost, ale tady to ještě nebylo. Snímky sond na povrchu Měsíce nebo Marsu jsou oblíbené a náhoda tomu chtěla, že hned druhý den po přistání sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5], přelétávala americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nad místem přistání. Na snímku, který byl pořízený 2. prosince 2020 je vidět přistávací modul spolu s tehdy ještě připojeným vzletovým modulem, nicméně takové podrobnosti tam samozřejmě vidět nejsou. Tým LRO vypočetl souřadnice místa přistání na 43,0576° s. š. a 51,9161° z. d. s výškou terénu -2570 m.



[Zdroj obrázku: (Credit: NASA/GSFC/Arizona State University): http://lroc.sese.asu.edu/posts/1186 ]

Sonda LRO vyfotografovala místo přistání čínské sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] ještě 7. února 2021, těsně před západem Slunce, kdy je vidět protáhlý stín, který patří už jen přistávacímu modulu (bez horního vzletového modulu).



[Zdroj obrázku: (Credit: NASA/GSFC/Arizona State University): http://lroc.sese.asu.edu/posts/1172 ]

Na snímku pokrývající větší oblast (šířka celého snímku je 61 km a místo přistání sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] je uprostřed bílého čtverce), je vpravo nahoře vidět vinoucí se kanál (rilla), který byl vytvořený tekoucí čedičovou lávou před více než miliardou let. Světlá oblast na jihovýchodě je pahorek, který je vidět i na panoramatickém snímku okolí místa přistání. Tento pahorek je ve vzdálenosti asi 20 km a je to vlastně pozůstatek staršího masívu, který vyčnívá nad mladším povrchem, který byl vytvořený masívním výlevem vysoce tekutých čedičových láv někdy před 1 - 2 miliardami let.





22. února 2021 se čínský prezident Xi Jinping [Si Ťin-pching] setkal ve Velké síni lidu (čínský parlament) v Pekingu se zástupci vědců a techniků, kteří se podíleli na misi měsíční sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] a poblahopřál jim k úspěšně provedené misi.






Sonda nakonec přivezla 1,731 kg vzorků hornin, a to podpovrchových odebraných vrtákem z hloubky do jednoho metru a také vzorky z povrchu, které byly odebrány odběrovým zařízením na konci pohyblivého ramene. Materiál obsahuje tmavá zrna, jemný "prach" a čedičové sklo.




Část vzorků je možné si prohlédnout v Čínském národním muzeu v Pekingu, kde je asi 100 g umístěno uvnitř nádoby vyrobené z umělého křišťálu, která má tvar čínské bronzové rituální nádoby na víno. Nádoba byla navržena s ohledem na kosmické odkazy, jako například, že je vysoká 38,44 cm, což odkazuje na průměrnou vzdálenost Země a Měsíce 384 400 km. Šířka nádoby je 22,89 cm, což zase odkazuje na dobu trvání mise 22,89 dnů. Vzorek je uložený v kulové dutině uprostřed krystalu představující Měsíc a pod ním je zobrazena mapa Číny.



Zdroj obrázku: (Credit: Xander89 CC BY 3.0): https://en.wikipedia.org/wiki/Lagrange_point#/media/File:Lagrange_points_simple.svg

Po oddělení návratového modulu proletěl orbitální modul sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] kolem Země a byl navedený na dráhu směřující k Lagrangeovu bodu L1 soustavy Slunce - Země, který je od Země vzdálený asi 1,5 miliónů km. Podle oficiální zprávy po 88 dnech letu vstoupil orbitální modul na oběžnou dráhu kolem bodu L1 15. března 2021 v 05:29 UT. Řídící středisko zde provádělo testy a pozorování po dobu asi 6 měsíců. 30. srpna 2021 amatérští pozorovatelé zaznamenali pohyb orbitálního modulu a jeho sledováním určili jeho trajektorii, která jej navedla na průlet kolem Měsíce, který se uskutečnil 12. září 2021. Dříve se podle zákulisních zpráv spekulovalo, že by se orbitální modul mohl vyslat směrem k Venuši. Ale podle zástupce hlavního konstruktéra sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] je návštěva Venuše nemožná z důvodu nedostatku paliva. Cíl pohybu orbitálního modulu tak není známý. Spekuluje se, že teď probíhají gravitační manévry kolem Měsíce, které by mohly vyslat orbitální modul na jinou dráhu.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/CLEP): https://mp.weixin.qq.com/s/St6ECblRILauOTVqP0RM7Q

Snímek z monitorovací kamery na orbitálním modulu sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] zobrazuje stav jednoho panelu slunečních článků.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/CLEP): https://mp.weixin.qq.com/s/St6ECblRILauOTVqP0RM7Q

Orbitální modul sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5], ještě když pobýval v prostoru Lagrangeova bodu L1 soustavy Slunce - Země, vyfotografoval svou širokoúhlou kamerou Zemi s Měsícem ze vzdálenosti asi 1,5 miliónů kilometrů.



Zdroj obrázku: (Credit: CNSA/CLEP): https://mp.weixin.qq.com/s/St6ECblRILauOTVqP0RM7Q

Stejnou kamerou orbitálního modulu sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] bylo zachyceno Slunce.



http://lroc.sese.asu.edu/posts/1172
http://lroc.sese.asu.edu/posts/1186
https://www.space.com/china-chang-e-5-moon-rocks-first-photo?utm_campaign=China%20Space%20News%20Update&utm_medium=email&utm_source=Revue%20newsletter
https://websitedevelopment.top/2021/09/06/the-chinese-change-5-orbiter-returns-to-the-moon/ [upraveno 17.9.2021 21:37]
 
14.5.2022 - 08:29 - 
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1525362286742863877  
<<  4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.167029 vteřiny.