V 05:03 SEČ odstartovala ze vzletové rampy 43/120 na kosmodromu Ťiou-čchüan nosná raketa Kinetica-1 s devíti menšími družicemi, které úspěšně vypustila na SSO oběžné dráze. Jednalo se o tři čínské družice Jilin-1 Gaofen-07 (Ťi-lin Kao-fen) pro pozorování Země ve vysokém rozlišení.
Dále byly na palubě čínské družice Yixing-A (I-sing) o níž nic nevíme, Dongpo-15 (Tung-pcho) která je také součástí sítě Ťi-lin a Yuxing-2 09 (Jü-sing). Posledně jmenovaná družice slouží k trasování cílů (lodě, letadla) v téměř reálném čase. Kinetica-1 vynesla také Slippers2Sat, první CubeSat postavený nepálskými žáky základní školy. Egyptská družice SPNEX má za úkol sledovat změny klimatu.
Poslední vynesená družice nese název 813. To má odkazovat na datum založení Domu moudrosti (Bajt al-Hikma) Al-Ma’múnem. Jedná o první družici vzniklou z iniciativy SSA. Postavily ji Spojené arabské emiráty a má sloužit k hyperspektrálnímu (400–1700 nm; 5 nm) pozorování Země. Družice o hmotnosti 260 kg bude pořizovat, dle pracovního módu, snímky s prostorovým rozlišením od 5 do 20 metrů.
V 02:08 SEČ odstartovala ze vzletové rampy 43/95B na kosmodromu Ťiou-čchüan nosná raketa Kuaizhou-11 (Kchuaj-čou). Jednalo se zatím o její čtvrtý start a třetí úspěšný. Na nízkou oběžnou dráhu s výškou 530 km a sklonem 41,5°vynesla technologickou družici Xiwang-5 (Si-wang).
Mnohem zajímavější je ale Dier 5 (Tie). Jedná se o demonstrační misi vědecké družice řady B300-L. Užitečný náklad může mít hmotnost až 300 kg a je pro něj vyčleněno 100 unifikovaných pozic. Vnitřní experimentální prostor má objem 1,8 m³. Úroveň zbytkového zrychlení je od 10⁻³ do 10⁻⁵ g₀. První mise (Dier 3) se v prosinci 2024 nedostala na oběžnou dráhu při havárii nosné rakety Kinetica-1. Aktuální mise má trvat až jeden rok a na palubě je 34 experimentů z oblasti lékařství, materiálového výzkumu a věd o životě. Do budoucna se plánuje i návratová varianta kabiny Dier.
V 03:00 SEČ odstartovala z Ťiou-čchüan ke své premiérové misi dvoustupňová nosná raketa CZ-12A. Ta má na výšku 70,4 metru, průměr 3,8 metru (4,2 nebo 5,2 metru přes aerodynamický kryt) a startovní hmotnost až 437 tun. Raketa konstrukčně vychází z CZ-12, která poprvé odstartovala loni v listopadu. V prvním stupni CZ-12A je však použito sedm raketových motorů LY-70 o tahu 785 kN. Jako pohonné látky se využívá kapalný kyslík a metan. Druhý stupeň pohání raketový motor YF-209V o tahu 940 kN a využívá také jako pohonné látky kapalný kyslík a metan. Papírová nosnost rakety CZ-12A na nízkou oběžnou dráhu je 12 tun, pokud se zachraňuje první stupeň tak pak pouze 9 tun.
Dnešní start byl úspěšný a druhý stupeň dosáhl oběžné dráze. Není zřejmé, zda byl vynášen nějaký náklad. První stupeň se pokusil o přistání na betonové ploše v oblasti Min-čchin v provincii Kan-su, přibližně 255 km jihovýchodně od kosmodromu Ťiou-čchüan. Místo se nachází blíže kosmodromu, než je tomu v případě nosné rakety Zhuque-3 (Ču-čchüe). Dnešní pokus o přistání prvního stupně se však nezdařil a ten dopadl asi dva kilometry přistávací plochy.
Gratulace k úspěšnému startu. V roce 2026 se jak ZQ-3, tak CZ-12A naučí přistávat a startovat s rychlou frekvencí a pak budou schopni vynést konstelace. Jen pořád doufám, že opustí tu příšernou 1150 km výšku s téměř neomezenou životností smetí.
V 17:07 SEČ odstartovala z kosmodromu Si-čchang nosná raketa CZ-3B. Na dráhu přechodovou ke geostacionární vynesla družicí Fengyun-4C (Feng-jün). Jedná se o třetího zástupce druhé generace čínských geostacionárních družic. Zavěšena bude pravděpodobně nad 133° v.d. Oproti družici Fengyun-4B došlo k vylepšení družicové platformy SAST-5000, která je nyní vybavena novými iontovými motory. Z šesti palubních přístrojů jsou 4 určeny k pozorování Země a dva k pozorování Slunce. Tři z nich jsou modernizované a tři nově vyvinuté. Vícekanálový zobrazovací radiometr dosahuje dvakrát lepšího prostorového rozlišení a pozorování celého disku Země se zkrátilo z 15 na 10 minut. Vylepšily se také parametry přístroje pro měření vertikálního profilu atmosféry. Upgrade se nevyhnul ani přístroj pro detekci bleskových výbojů. Ten nově obsáhne celý zemský disk. Nespoléhá již také na detektor CCD (400×600), ale mnohem větší CMOS (2560 ×2016). Výrazně se tak zvýšila také jeho citlivost.
V 04:47 SEČ (jiné zdroje uvádějí 04:57) odstartovala ze vzletové rampy 43/91 na kosmodromu Ťiou-čchüan nosná raketa CZ-2F/T. Na oběžnou dráhu s výškou perigea 350 km, apogea 600 km a sklonem 50° byl dopraven čínský miniraketoplán CSSHQ (Čchung-fu Š'-jung Š'-jen Chang-tchien Čchi). Jde o stroj podobný americkému X-37B. Čína pravděpodobně vlastní pouze jeden letový kus, který byl použit i při třech předešlých misích se starty v roce 2020, 2022 a 2023. Při dvou posledních byl na oběžné dráze okolo 9 měsíců. Přistání probíhá na střelnici Lop Nur. Účel miniraketoplánu nebyl nikdy oficiálně oznámen. Půjde ale jistě minimálně o platformu pro testování nových technologií. Při třetí misi bylo z paluby raketoplánu vypuštěno také několik objektů (potenciálních družic). Miniraketoplán CSSHQ byl několikrát vyfotografován lovci družic a také jednou z družic provozovaných společností Maxar (nyní Vantor). Snímek unikl při jedné vojenské konferenci v roce 2024. Na základě nich vznikla i tato vizualizace ukazující raketoplán s pomocným modulem.
Dnes v 04:00:08,227 SEČ odstartoval z kosmodromu Wen-čchang výrazně upravený první stupeň nosné rakety CZ-10A s kabinou kosmické lodě Mengzhou (Meng-čou). Ta má do konce desetiletí zajistit cestu čínských kosmonautů k Měsíci. O přistání se postará vyvíjený lander Mengzhou (Meng-čou). Při dnešním letu byla ověřena práce záchranného systému v kritickém okamžiku tzv. bodu max q. Maximální dynamický tlak dosáhl přibližně 27 kPa ve výšce okolo 11 km a v čase 66 sekund po vzletu. Další průběh letu kabiny Meng-čou byl následující:
* +01:08 – iniciace záchranné věžičky
* +01:17 – pokles tahu hlavního motoru záchranné věžičky
* +01:26 – ukončení práce hlavního motoru
* +01:31 – stabilizace kosmické lodě
* +01:32 – oddělení kosmické lodě a záchranné věžičky
* +14:08 – přistání kabiny Meng-čou do moře
Dle pracovníků Čínské agentury pro pilotované kosmické lety CMSA proběhl test úspěšně. A může se tak přikročit k dalším dvěma testům, které by se měly uskutečnit ještě v letošním roce. Zajímavé však byl sledovat také první stupeň rakety CZ-10A. Ten po 7 minutách a 50 sekundách od vzletu dosedl do moře při simulovaném měkkém přistání asi 365 km od místa startu. Záměrně to bylo z důvodu bezpečnosti vedle lodě, která má v budoucnosti stupně přímo zachytávat a zachraňovat.
PS pro Aleše. Možná by stálo zato pro čínský lunární program založit nové vlákno (snad jsem jej nepřehlédl).
