Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8  >>
Téma: Terraformace a kolonizace kosmu
19.11.2019 - 20:09 - 
quote:
ano, nemusíme tam řešit základní podpůrnou konstrukci, ale jinak...



no ale to je rozdiel pomerne podstatny
 
19.11.2019 - 20:16 - 
quote:
Samozřejmě s tím dv pro tělesa, terá jsou na relativně stabilních drahách, nepočítaje v to gravitační asistenci, máte pravdu. Ale jsou tělesa na drahách, které až tak stabilní nejsou, jako např. již zmíněný Chiron. Ale ten je moc velký, na toho nemáme. Ale jsou tělesa, pro které by potřebný impuls nebyl potřeba tak velký, například komety, které mají perihelium v blízkosti Marsu. Kdybychom výbuchem pod povrchem takového tělesa vymrštili 1km3 materiálu s průměrnou rychlostí 1km/s (na což potřebujeme přibližně 1EJ - píšete, že 1Mt je cca 4EJ), pak by těleso 1000km3 získalo dv v řádu 1m/s. (A máme ještě silnější zbraně.) To se zdá málo, ale změna dráhy po době 10exp7 sec = 120 dní by byla již 10exp4 km. To by se mohlo zopakovat - případně + gravitační asistence, a na kolizní dráhu to dostat. Myslím, že vhodných těles najdeme dost - o většině pod 10km asi ještě pořád nevíme, chce to podrobnější průzkum, zejména kometárních těles. Koneckonců nedávno kolem Marsu jedna taková kometa poblíž proletěla, stačilo včas jen ťuknout.
Rozhodně se stavím za změnu atmosféry a hydrosféry, bydlení v krytu považuji za dlouhodobě neakceptovatelné. Ale názor Vám nevnucuji.


samozrejme je to zaujimava, a zda sa aj pomerne realisticka moznost. Trosku sa ale obavam ze vysledne dV by bolo vzdy "plus-minus", takze Mars by sme mozno trafili, mozno nie :/

Ale povedzme ze by sme trafili. Pravdepodobne chceme, aby sa podmienky na marse po impakte stabilizovali co najrychlejsie. Takze aky bude horny limit velkosti komety? A od toho odvodena otazka - kolko komet budeme potrebovat?
 
19.11.2019 - 20:58 - 
quote:
quote:
ano, nemusíme tam řešit základní podpůrnou konstrukci, ale jinak...



no ale to je rozdiel pomerne podstatny


Tak jasně, brnkacka to neni;-)
 
19.11.2019 - 21:04 - 
quote:

samozrejme je to zaujimava, a zda sa aj pomerne realisticka moznost. Trosku sa ale obavam ze vysledne dV by bolo vzdy "plus-minus", takze Mars by sme mozno trafili, mozno nie :/

Ale povedzme ze by sme trafili. Pravdepodobne chceme, aby sa podmienky na marse po impakte stabilizovali co najrychlejsie. Takze aky bude horny limit velkosti komety? A od toho odvodena otazka - kolko komet budeme potrebovat?


Právě, problém šťouchnutí je nejistota přesného vysledku, čím dřív ho provedete, tím menší bude třeba, ale o to víc se násobí chyba


To není jako v Armageddonu, kde to šťouchnutí dopadlo tím jediným moznym blbým způsobem, aby se trefily obě [upraveno 19.11.2019 21:08]
 
20.11.2019 - 09:11 - 
quote:


Někdo tu navrhoval řešit teraforming marsu pálením fosilních paliv, to jaksi naráží na jeden drobný problém, nejsou tam žádná....


hovoril som o odpadovom teple, nie o spaľovaní fosílnych palív, tie som nikde nespomenul, odpadové teplo je aj z jadrového reaktora, v podstate z akejkoľvek ľudskej činnosti sa generuje teplo. Môj komentár vychádzal z toho, že teraformovanie planéty ako ju chápeme je záležitosť tak či tak minimálne na tisícročia, preto som písal, že za tie stáročia a tisícročia ak budeme na marse stavať mestá, infraštruktúru a s tým súvisiaci a potrebný priemysel, tak sa pri tom bude generovať aj teplo. Ešte raz opakujem bavíme sa o tisícročiach, to už môžu byť na marse veľkomestá a priemysel s obrovskou spotrebou energie (pred 500 rokmi bol v severnej amerike vrcholom architektúry stan, takže kto vie povedať čo bude o tisích či dvetisíc rokov).
 
20.11.2019 - 09:52 - 
Pokiaľ sa bavíme o tisícročiach, tak samozrejme sú v hre aj pomerne "jemné" metódy.

Ja si ale zmysluplnú terraformácu predstavujem tak, že by mala trvať maximálne pár storočí. To je časový horizont, v ktorom sa realizovali niektoré stavby na zemi (napr. katedrály), takže je "overené", že v tomto časovom horizonte je možné projekt udržať pri živote.

V časovom horizonte tisícročí by zrejme nebolo možné udržať pri živote nejakú cielenú terraformáciu. Ťažko si predstaviť, že by sme dnes dokončovali pyramídy... V takom prípade by muselo ísť naozaj o vedľajší produkt civilizácie, ktorá na danej planéte funguje a prosperuje tak či tak.
 
20.11.2019 - 14:51 - 
quote:
quote:


Někdo tu navrhoval řešit teraforming marsu pálením fosilních paliv, to jaksi naráží na jeden drobný problém, nejsou tam žádná....


hovoril som o odpadovom teple, nie o spaľovaní fosílnych palív, tie som nikde nespomenul, odpadové teplo je aj z jadrového reaktora, v podstate z akejkoľvek ľudskej činnosti sa generuje teplo. Môj komentár vychádzal z toho, že teraformovanie planéty ako ju chápeme je záležitosť tak či tak minimálne na tisícročia, preto som písal, že za tie stáročia a tisícročia ak budeme na marse stavať mestá, infraštruktúru a s tým súvisiaci a potrebný priemysel, tak sa pri tom bude generovať aj teplo. Ešte raz opakujem bavíme sa o tisícročiach, to už môžu byť na marse veľkomestá a priemysel s obrovskou spotrebou energie (pred 500 rokmi bol v severnej amerike vrcholom architektúry stan, takže kto vie povedať čo bude o tisích či dvetisíc rokov).


Aha, to ale nefunguje, produkce odpadního tepla je tak malá položka, že se neprojeví, respektive zmizí v systému a vyzáří se

Přísun tepla od slunce je v tomhle ohledu o rady jinde
 
20.1.2020 - 16:40 - 
Nechci samozřejmě nikoho k ničemu navádět, ale kdyby snad někdo omylem měl pár semínek, tak mi je může nepozorovaně podstrčit. AniGMO fanatikům nic neprozradím.

http://www.osel.cz/10988-rajce-upravene-pro-pestovani-na-zakladnach-mimo-zemi.html

 
10.3.2020 - 11:46 - 
Zajímavá informace:
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=12210
To by mohlo kolonizaci Marsu dost usnadnit, stačilo by postavit základnu v místě s lokálním magnetickým polem. Bohužel není v článku uvedeno, jak silné je to pole v porovnání s pozemským standardem.
 
10.6.2020 - 14:33 - 
Koncept jak pěstovat potraviny na Měsíci a Marsu a zajistit prostředí pro přežití.

https://www.universetoday.com/146304/practical-ideas-for-farming-on-the-moon-and-mars/

 
10.6.2020 - 15:40 - 
Mne.. Ten návrh.. Pripadá dosť taký nejaký "naivný"..
Predovšetkým asi to bude dosť drahé a náročné na čas postaviť atď.. Ochrana pred žiarením dosť pochybná..
Ale nie som si istý, či to nie je iba osobné hodnotenie, v ktorom je zamontovaná nejaké to "estetické cítenie".. "Páči sa mi.. Nepáči sa mi.."
V architektúre sa predsa, každému môže páčiť niečo totálne odlišné..
 
10.6.2020 - 19:38 - 
Jenom bych všem terraformátorům Marsu chtěl připomenout (vím, že prakticky všichni to víte), že marsovská atmosféra nemá od vakua moc daleko, takže při normálním tlaku uvnitř se tento snaží vylomit m2 silou 10 tun. To není sranda. A když přiletí malý meteoritík, tak je luft venku natotata.

 

____________________
Pavel Nedbal
 
10.6.2020 - 23:35 - 
Obľúbená predstava... ale hlboko mylná.
Otvor v stene možno považovať za kritický prierez trysky pri expanzii do vákua.
Spočítajte prietok kritickým prierezom (Vami vybraných rozmerov), ak je tlak v "spalovacej komore" 1 atm (0,1MPa) a teplota 20-25°C.

Celkom rýchlo sa dopočítate k záveru, že na vytvorenie otvoru aby formulácia "luft je venku natotata" mala zmysel, potrebujete meteorit takých rozmerov (a teda dopadových energií), pri dopade ktorého budú mať obyvatelia kupoly - ak nejaký zostanú - úplne iné starosti, ako lepenie diery v kupole. Napríklad "čím tu jamu zasypať..."
[upraveno 10.6.2020 23:51]
 
10.6.2020 - 23:43 - 
quote:
Koncept jak pěstovat potraviny na Měsíci a Marsu a zajistit prostředí pro přežití.
Zasa jeden... ktorý ani netuší, že na obežnej dráhe Marsu je tok slnečného žiarenia ~585W/m2 a na povrchu, pod atmosférou, hoci riedkou, sotva 400W/m2 v rovníkových oblastiach.
Takže pod takouto "ekologickou strechou" bud prakticky tma...
 
11.6.2020 - 14:26 - 
quote:
quote:
Koncept jak pěstovat potraviny na Měsíci a Marsu a zajistit prostředí pro přežití.
Zasa jeden... ktorý ani netuší, že na obežnej dráhe Marsu je tok slnečného žiarenia ~585W/m2 a na povrchu, pod atmosférou, hoci riedkou, sotva 400W/m2 v rovníkových oblastiach.
Takže pod takouto "ekologickou strechou" bud prakticky tma...

Hm, a jak vysvětlíš, že na Saturnu není tma, nýbrž osvětlení přes tisíc luxů? Což je o dost víc, než kolik zajistí reflektory na hracích plochách špičkových fotbalových stadionů? [upraveno 11.6.2020 14:27]
 
11.6.2020 - 14:54 - 
kazdopadne robit na marse silou-mocou skleniky je tak trochu "pozemske" rozmyslanie. Na zemi ma sklenik zmysel, pretoze potrebujeme dostat dovnutra prirodzene svetlo, takze pouzijeme sklo.

Na marse potrebujeme udrzat vnutri hlavne tlak a nizku radiaciu. Dostat tam svetlo je tretorady problem.

Takze priestor by mal byt dostatocne pevny a odtieneny (=idealne jaskyna, alebo nejaka betonova stavba) a svetlo mozeme privadzat svetlovodmi. To ma aj tu vyhodu, ze sa s tym svetlom mozeme trochu pohrat a dat mu trochu pozemskejsi charakter (hlavne odstranit tu otravnu cervenu )
 
11.6.2020 - 15:55 - 
quote:
quote:
Zasa jeden... ktorý ani netuší, že na obežnej dráhe Marsu je tok slnečného žiarenia ~585W/m2 a na povrchu, pod atmosférou, hoci riedkou, sotva 400W/m2 v rovníkových oblastiach.
Takže pod takouto "ekologickou strechou" bud prakticky tma...

No, asi taková, že ani nepoznáme, že je tma
Vždyť to je jen o trochu méně ( ~2x), než na Zemi
 
11.6.2020 - 21:19 - 
quote:
Takze priestor by mal byt dostatocne pevny a odtieneny (=idealne jaskyna, alebo nejaka betonova stavba) a svetlo mozeme privadzat svetlovodmi. To ma aj tu vyhodu, ze sa s tym svetlom mozeme trochu pohrat a dat mu trochu pozemskejsi charakter (hlavne odstranit tu otravnu cervenu )

Jak to myslíš? To bys chtěl odfiltrovat červené spektrum a svítit nějakou fialovo-modro-zelenou? To by bylo fakt děsně příjemné osvětlení, modrým světlem se odpuzuje (hubí) hmyz.
 
11.6.2020 - 22:20 - 
Ja si myslím že ideálne by bolo použiť klasické žiarovky "Edisonovky".
Svieti to hreje to. A nevydáva to hnusné podprahové pazvuky.
S toho nikoho hlava bolieť nebude.
 
12.6.2020 - 10:35 - 
quote:
Ja si myslím že ideálne by bolo použiť klasické žiarovky "Edisonovky".
Svieti to hreje to. A nevydáva to hnusné podprahové pazvuky.
S toho nikoho hlava bolieť nebude.


keď klasický pestovateľ mariahuany môže fungovať na sodíkových výbojkách v zadebnených barákoch, prečo by nemohol podobný princíp fungovať v jaskyniach na marse krásne odtienených od vonkajšieho prostredia.
 
12.6.2020 - 17:45 - 
kludne to mozu byt ziarovky napajane zo solarov vonku, preco nie. Hlavne aby to svetlo malo nejaku "normalnu" farbu. 
12.6.2020 - 19:30 - 
Schválně, kdo z vás si přečetl pozorně celý článek? Alamo určitě ne.
Bloky plastu naplněné vodou(+ živinami, řasami, atd.) je velmi dobrý protiradiační štít.
Na Marsu určitě nikdo nemůže očekávat, že vnější světlo je to, co potřebujeme uvnitř. Prostě uvnitř budou světla vhodná pro lidi. A i ty bloky lze dosvětlovat pro lepší růst řas.
Pokud zapátráte v paměti, není to v principu nic originálního. O různých takových kopulích se mluví desítky let. Co je nové je použití místních surovin a plastu generovaného z řas v biotanku k výrobě dalších bloků. To je to podstatné na tomto návrhu.
 
12.6.2020 - 19:31 - 
quote:
To ma aj tu vyhodu, ze sa s tym svetlom mozeme trochu pohrat a dat mu trochu pozemskejsi charakter (hlavne odstranit tu otravnu cervenu )

quote:

Jak to myslíš? To bys chtěl odfiltrovat červené spektrum a svítit nějakou fialovo-modro-zelenou? To by bylo fakt děsně příjemné osvětlení, modrým světlem se odpuzuje (hubí) hmyz.

A premýšľali ste, prečo je tam svetlo červené?
Najskôr asi preto, že modrú a zelenú zložku niuečo odfiltrovalo a rozptýlilo... Takže ak z bieleho svetla odfiltrujete modré a zelené svetlo, dostanete červené svetlo. A keď z červeného svetla odfiltrujete červené svetlo, dostanete...

quote:
Hm, a jak vysvětlíš, že na Saturnu není tma, nýbrž osvětlení přes tisíc luxů? Což je o dost víc, než kolik zajistí reflektory na hracích plochách špičkových fotbalových stadionů?
To je pekné. Na slniečku je cez letný deň ku 100 tisíc luxov a keď je v lete "pod mrakom" tak je to nejakých 10-20 tisíc luxov. Citlivosť ľudského oka na intenzitu svetla je zhruba exponenciálna - a má obrovskú pružnosť
 
12.6.2020 - 22:14 - 
A opravdu jste přesvědčení, že světlo na Marsu je červené ? 
12.6.2020 - 22:49 - 
quote:
A opravdu jste přesvědčení, že světlo na Marsu je červené ?

Já tedy ne. Obloha je tam sice růžovo-oranžová, ale jak z toho vyplývám že je takové i Slunce? Svítí snad na Zemi modré Slunce, když máme modrou oblohu?
 
12.6.2020 - 23:51 - 
Na Zemi vnímáme barvu Slunce jako bílou a to v podstatě díky tomu, že jsou tak nastaveny receptory v našem oku. A je to barva světla až po průchodu atmosférou. Nad atmosférou je ale spektrální složení světla Slunce jiné = bez vlivu atmosféry .Obdobně to bude u Marsu 
13.6.2020 - 02:49 - 
Podľa wiki nie sú rozdiely medzi "farbou" svetla na Zemi "nad atmosférou" a "pri hladine mora" zásadné. Výrazné potlačenia sú skôr v UV a IR oblasti, ktorú ale nevidíme.

 
13.6.2020 - 03:24 - 
Spektra Země, Venuše a Marsu. Zajímavé srovnání...

https://www.researchgate.net/figure/Spectra-of-Earth-Venus-and-Mars-The-left-figure-shows-the-reflection-spectra-at-a_fig1_231005038
 
13.6.2020 - 09:13 - 
quote:
Podľa wiki nie sú rozdiely medzi "farbou" svetla na Zemi "nad atmosférou" a "pri hladine mora" zásadné.


No je potlačena zhruba 1/3 přicházejícího zážení a to nerovnoměrně ve viditelné části spektra. Takže k barevnému posunu dochází A tak tomu bude i u Marsu. Co považujeme za hodně nebo málo je už jen na každém hodnotiteli.Ale lze asi klidně konstatovat, že ( i vzhledem k individuálnímu vnímání barev každého jedince) bude charkter světla mírně barevně posunutý a jeho intenzita poloviční než na Zemi-což vjemově nerozlišíme.
Ta spektra Země, Venuše a Marsu vypovídají jak o vlasnostech atmosféry, tak oblaků , tak i povrchu.Proto jsou tak výrazně odlišná
 
13.6.2020 - 09:22 - 
quote:
Schválně, kdo z vás si přečetl pozorně celý článek? Alamo určitě ne.
Bloky plastu naplněné vodou(+ živinami, řasami, atd.) je velmi dobrý protiradiační štít.


To je iste zaujímavé.
Ale..
Ako by na tom takáto stavba bola z hľadiska, tepelných a tlakových cyklov?
Tak napríklad, smutne slávna Biosféra 2 mal okolo seba umiestnené veľké biele bubliny lungs - pľúca. Vlastne obrovské balóny na vyrovnávanie tlaku vzduchu.
Boli potrebné, pretože už rozdiel v teplote medzi dňom a nocou a následné zmeny tlaku by ten skleník nafúkli až do "rozhodenia".

V tom návrhu čosi také absentuje..

Potom je tu otázka..
A tá voda má byť kvapalná alebo ľad?
Pretože.. priemerná teplota na povrchu Marsu je asi tak mínus 50 stupňov Celzia..
 
<<  4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.226469 vteřiny.