Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  60    61    62    63    64  >>
Téma: Fyzika
30.5.2019 - 20:52 - 
Před pár lety Google financoval výzkum studené fúze. Nenašel se ale jediný náznak toho, že by takový jev mohl skutečně existovat.

http://www.osel.cz/10570-google-jde-po-studene-fuzi-zatim-bezuspesne.html

 
31.5.2019 - 10:15 - 
Já to dám raději sem, aby tam nezaplácnul vlákno se Starlinkem.

quote:
...Vydělil jsem povrch Země počtem satelitů, vyšla mi jedna družice na cca 40000km2 a nakonec mi vyšlo několik málo desítek viditelných družic...


Musí se počítat s tím, co je vidět nad obzorem. Vezmou se dvě soustředné koule. Jedna je Země o poloměru R a na té vnější o poloměru R+h se pohybují družice. K té menší kouli se pak v místě pozorovatele vede tečná rovina, která z té větší sféry ukrojí vrchlík a to je to co je vidět.



Počet viditelných družic Nh na obzorem je pak



kde N je celkový počet družic, které se pohybují na té vnější sféře, S je plocha vrchlíku a jmenovatel zlomku je plocha celé vnější sféry. Spočítá se tedy plocha toho vrchlíku. Vedete to na nepříliš složitý dvojný integrál. Ten se sestaví tak, že buď poctivě spočítáme Jakobián, nebo použijeme metrický tenzor pro sférické souřadnice, ten najdeme třeba na Aldebaranu, což je ve výsledku vlastně to samé, jako ten první případ, nebo si to namalujeme a spočítáme, jak vypadá plošný element ve sférických souřadnicích, což je asi nejrychlejší. No, vlastně nejrychlejší je, že si ten vzoreček, najdeme třeba na wikině.



kde r=R+h. Takže, když pak dosadíme do toho prvního vzorečku, dostaneme pro počty družic nad obzorem jednoduchý výraz:



O trochu složitější případ je to o čem psal Milantos, když nás zajímá jenom počet družic, které budou nad obzorem od určité výšky alfa.



Tady se ten vrchlík zmenší a má výšku x, a abychom mohli spočítat jeho plochu, musíme spočítat úhel theta. To uděláme pomocí Sinové věty a dostaneme:



Pak je to už ten samý postup, jako v prvním případě a dostaneme výsledný vzoreček:



Takže když do nej dosadíme, zjistíme, že při plné konstelaci Starlinku se bude neustále 10° nad obzorem pohybovat 242 družic a v případě, že se budou realizovat i ty další systémy jich bude 570.
 
31.5.2019 - 12:13 - 
Ano, ano, už jsem si to mezitím taky dohledal. Já jsem vzdálenost nepočítal, jenom odhadoval a špatně. Bez výpočtu to hodně klame.  
31.5.2019 - 12:39 - 
Super vysvětlující příspěvek a krásná matematika.
Jen bych dodal, že kuloví vrchlík lze velmi snadno spočítat tak že:


Kde Skv je povrch kulového vrchlíku, Sk je povrch koule, r poloměr a d průměr koule, a h je výška kulového vrchlíku.



Vzorec pro povrch koule počítám že každý zná ze základní školy, či lze snadno získat právě přes určitý (dvojný) integrál.

Jinak mě docela zaujal zápis určitého integrálu, kdy u spodní meze používáte integrační proměnná = 0. To jsem ještě neviděl.
 
01.6.2019 - 23:50 - 
quote:

Jinak mě docela zaujal zápis určitého integrálu, kdy u spodní meze používáte integrační proměnná = 0. To jsem ještě neviděl.



Je pravda, že takové značení mezí u vícenásobných se moc často nepoužívá, ale občas se s ním lze setkat. Viz např. konec strany 30
http://www1.maths.leeds.ac.uk/~frank/math2420/notes.pdf

Většinou se ale meze píšou bez značení, které integrační proměnné meze se týkají



přičemž obecně platí, že se v zápisu určitého integrálu postupuje od středu ven. Pro integraci přes první proměnnou platí meze u vnitřního symbolu integrálu a pro tu druhou zase platí ten vnější a podobně, jestliže těch integračních proměnných je víc. A teď se snadno může stát, že něco počítáte, nedáváte pozor a místo dxdy napíšete dydx a pak najednou dostanete úplně jiný výsledek, protože pro y budou platit meze u toho vnitřního symbolu a pro x zase u vnějšího.

No, a protože třeba já, když něco počítám, tak dělám často chyby a pomalu potřebuju mít po ruce koš na papíry, tak si u těch vícenásobných integrálů pro jistotu dělám značení, které proměnné se ty meze týkají, hlavně když se integruje přes dvě proměnné stejného typu jako jsou třeba úhly, jak jsem to udělal ve výpočtu s dohledností družic. No, a teď koukám, že zrovna tam jsem při prvním zápisu integrálu tuhle chybu udělal . Výsledek je sice správně, ale ty symboly integrálu by měly být v opačném pořadí.
 
21.6.2019 - 00:36 - 
Teď máme lepší představu, co se děje s družicí při návratu do atmosféry.

https://www.sciencealert.com/scientists-put-a-satellite-in-a-plasma-tunnel-and-melted-it-to-vapour-for-the-science
 
08.7.2019 - 02:02 - 
Potřebujete drahý, žhavý, nebezpečný raketový motor pro zobrazení machových diamantů? Ale kdeže!

https://twitter.com/wonderofscience/status/1147146865848344576

https://en.wikipedia.org/wiki/Shock_diamond
 
08.7.2019 - 03:52 - 
Lenže na zobrazenie predvedených treba trochu viac špeciálneho vybavenia - voľným okom sú neviditeľné, na rozdiel od tých z motoru. Zobrazenie je zrejme tieňová fotografia v polarizovanom svetle a snímané rýchlobežnou kamerou 50 000 fps

Záber je vysoký nejakých desať centimetrov a fľaša odlieta rýchlosťou 10-12m/s (za predpokladu, že video má rýchlosť 30fps)
 
19.7.2019 - 00:51 - 
AMS-2 umístěný na ISS by měl mít nástupce - AMS-100.

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=52665
 
07.8.2019 - 20:30 - 
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Photonic_laser_thruster
Nikdy bych nečekal, že to napíšu jinak, než jako vtip... ale "sdílejte, než to smažou" :-)

(To jako fakt? kolikrát se ten laser může odrazit?)
 
08.8.2019 - 07:08 - 
quote:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Photonic_laser_thruster
Nikdy bych nečekal, že to napíšu jinak, než jako vtip... ale "sdílejte, než to smažou" :-)

(To jako fakt? kolikrát se ten laser může odrazit?)


Na krátké vzdálenosti se odrazí mnohokrát, jak se ale dostanete na vzdálenosti v řádech sto kilometrů v atmosféře a tisíc mimo ni, už nejspíš neudržíte vzájemnou polohu tak přesně, aby odraz měl smysl. Vzhledem k nízkému výkonu a poměru hmota/tah to moc praktické asi nebude.
 
08.8.2019 - 15:55 - 
Vysvětlení a hodnocení možností (nejen) této techniky jste mohli slyšet a vidět na mé přednášce v roce 2011 "Hranice možností kosmických pohonů":
http://www.hvezdolet.cz/hranice%20moznosti%20kosmickych%20pohonu.htm
:-)
Vysvětlit mohu samosebou i dnes. Nejpřístupnější je patrně na kosmoschůzce (nebo po v hospodě, pokud budu).
:-)


Ervé

Posláno 08.8.2019 - 07:08


quote:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Photonic_laser_thruster
Nikdy bych nečekal, že to napíšu jinak, než jako vtip... ale "sdílejte, než to smažou" :-)

(To jako fakt? kolikrát se ten laser může odrazit?)


Na krátké vzdálenosti se odrazí mnohokrát, jak se ale dostanete na vzdálenosti v řádech sto kilometrů v atmosféře a tisíc mimo ni, už nejspíš neudržíte vzájemnou polohu tak přesně, aby odraz měl smysl. Vzhledem k nízkému výkonu a poměru hmota/tah to moc praktické asi nebude.
 
08.8.2019 - 16:05 - 
Mě to přijde jako zajímavější varianta k laserovým plachetnicím typu Breakthrough Starshot. Tam taky akcelerace potrvá relativně krátkou dobu... vlastně jediné o co jde, je aby hnací laser měl kolem sebe ještě zrcadlo a aby celá hnací soustava byla ve vakuu... 
09.8.2019 - 07:37 - 
quote:
Mě to přijde jako zajímavější varianta k laserovým plachetnicím typu Breakthrough Starshot. Tam taky akcelerace potrvá relativně krátkou dobu... vlastně jediné o co jde, je aby hnací laser měl kolem sebe ještě zrcadlo a aby celá hnací soustava byla ve vakuu...


Kdyby to zrcadlo zdroje mělo adaptivní optiku, odrazy by fungovali do větší vzdálenosti. Problém je pomalé zrychlení, velká intenzita laseru při malé vzdálenosti a rychlý pokles výkonu daný růstem vzdálenosti. Navíc na orbitě Země by to fungovalo s nižší účinností kvůli zakřivení drah a nutnosti 100% kolmého dopadu, takže jen pár prvních oběhů, pak natočení a funkce jen po dobu přímé viditelnosti. Nárůst vzdálenosti pak znemožní více odrazů - dojde k rozptylu hlavně odražených paprsků. Získané delta v je tak otázkou.
Projekt je to ale zajímavý a mohl by pomoct se startem slunečních plachetnic ze střední nebo vyšší dráhy, obzvlášť kdyby zdrojů bylo několik a postupně si družici *předávali*. Řekněme trojice zdrojových družic na orbitě 3 000 km a pak nejmíň šest na GEO. Adaptivní optika laseru by pomohla zabránit přetížení plachty při malých vzdálenostech rozptýlením laseru a zrcadlo by pak soustřeďovalo odražené paprsky, postupně s růstem vzdálenosti by se laser zaostřoval a zrcadlo také. Jakmile by rozptyl laseru už byl velký, sonda by přešla jen na pohon Slunce. Podmínkou potřebnosti je kosmický program využívající desítek plachetnic.
 
09.8.2019 - 08:57 - 
quote:
quote:
Mě to přijde jako zajímavější varianta k laserovým plachetnicím typu Breakthrough Starshot. Tam taky akcelerace potrvá relativně krátkou dobu... vlastně jediné o co jde, je aby hnací laser měl kolem sebe ještě zrcadlo a aby celá hnací soustava byla ve vakuu...


Kdyby to zrcadlo zdroje mělo adaptivní optiku, odrazy by fungovali do větší vzdálenosti. Problém je pomalé zrychlení, velká intenzita laseru při malé vzdálenosti a rychlý pokles výkonu daný růstem vzdálenosti. Navíc na orbitě Země by to fungovalo s nižší účinností kvůli zakřivení drah a nutnosti 100% kolmého dopadu, takže jen pár prvních oběhů, pak natočení a funkce jen po dobu přímé viditelnosti. Nárůst vzdálenosti pak znemožní více odrazů - dojde k rozptylu hlavně odražených paprsků. Získané delta v je tak otázkou.
Projekt je to ale zajímavý a mohl by pomoct se startem slunečních plachetnic ze střední nebo vyšší dráhy, obzvlášť kdyby zdrojů bylo několik a postupně si družici *předávali*. Řekněme trojice zdrojových družic na orbitě 3 000 km a pak nejmíň šest na GEO. Adaptivní optika laseru by pomohla zabránit přetížení plachty při malých vzdálenostech rozptýlením laseru a zrcadlo by pak soustřeďovalo odražené paprsky, postupně s růstem vzdálenosti by se laser zaostřoval a zrcadlo také. Jakmile by rozptyl laseru už byl velký, sonda by přešla jen na pohon Slunce. Podmínkou potřebnosti je kosmický program využívající desítek plachetnic.


Souhlasím s tím, že jde o zajímavý projekt.

Jen připojím poznámku, že u ideálního lineárního svazku rovnoběžných paprsků (což ideální laser je), nenastává úbytek výkonu s růstem vzdálenosti. Výkon zůstává konstatní.
Mimochodem toto (rozbíhavost svazku) je jedno z kritérií kvality laserového zdroje. Současná technologie ovšem umožňuje vyrobit kvalitnější (méně rozbíhavé) lasery pouze nízkých výkonů.

(sci-fi on) ... a co se naučit vytvářet umělé kvasary a jejich polární výtrysk energie použít jako pohon příslušné mezihvězdné plachetnice? (sci-fi off) ;-)
 
11.8.2019 - 23:15 - 
Ani kvalitný laserový zväzok nie je "dokonale rovnobežný" - to je fyzikálny nezmysel.
Jednoducho preto, že Rayleighov kriterium platí aj opačným smerom. Amen.
 
11.8.2019 - 23:44 - 
quote:
Ani kvalitný laserový zväzok nie je "dokonale rovnobežný" - to je fyzikálny nezmysel.
Jednoducho preto, že Rayleighov kriterium platí aj opačným smerom. Amen.

Bohužel, je to tak. Před nedávnem jsme to tu řešili s ohledem na laserovou komunikaci. Vztah pro výpočet rozběhu je dohledatelný na internetu a samotného mě překvapilo, jak nepříznivé výsledky nám vycházely.
 
25.9.2019 - 12:45 - 
http://www.osel.cz/10787-na-velkem-hadronovem-srazeci-patraji-po-tajemnem-kondenzatu-barevneho-skla.html
Když Einstein formulovat speciální teorii relativity, tak tím mimo jiné vypustil přízrak kondenzátu barevného skla. Úžasně pojmenovanou formu hmoty, která by se měla skrývat uvnitř extrémně energetických protonů a těžkých atomových jader už dlouho hledají fyzici. Na LHC se teď prý už dostali na samotný okraj barevného skla.
..
Nie som si istý.. Ten efekt je pozorovaný iba "zvonku"?
Alebo to bude pozorovať aj posádka vesmírnej lode pohybujúcej sa vysokou relativistickou rýchlosťou na svojej vlastnej hmote?
Lenže to by zase bolo "tak trochu" v rozpore s postulátmi OTR..
 
25.9.2019 - 13:19 - 
To je jednoduché - treba sa konečne vzdať predstavy, že všetky súradnicové systémy sú si vzájomne rovnocenné. Nie sú.
"Právo silnejšieho" je prirodzený efekt a funguje univerzálne.
 
25.9.2019 - 17:25 - 
@Alchymista
Prehrýzol som sa k tomuto
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vzta%C5%BEn%C3%A1_soustava
"Fyzikální pojem vztažné soustavy je velmi důležité odlišovat od matematického pojmu souřadnicové soustavy. Zaměňování těchto dvou pojmů je časté a vede k obtížím a paradoxům zejména v oblasti teorie relativity."
Nemohol by byť problém v tomto?
..
Vyhrabal som zdrojový článok s ktorého to prebrali do Osla..
https://www.livescience.com/lhc-could-find-einstein-missing-matter.html [upraveno 25.9.2019 17:38]
 
25.9.2019 - 19:08 - 
Myslel som vzťažné sústavy...

Prečítal som to ešte raz...
Efekt zrejme vzniká pri "blízkych prieletoch" protonu okolo protonu, keď je ich vzájomná rýchlosť dostatočne vysoká a vzdialenosť dostatočne malá.


 
25.9.2019 - 19:54 - 
Jedna s častíc v kanáli urýchľovača vydá fotón cyklotrónového magnetobrzdného žiarenia, ďalšia s týmto fotónom koliduje a ihneď vyžiari ďalšie žiarenie, na tej sekundárnej emisii je vidieť podľa jej "spektra" (dá sa to takto nazvať?) v akom bol nukleón konkrétnom stave.

Myslím že v tom článku sa skôr ako o "objave", vraví o "silnom náznaku" existencie javu.
Stále sa to môže aj nepotvrdiť a neobjaviť.
 
27.9.2019 - 10:25 - 
New model proposes jets go superluminal in gamma-ray bursts -- ScienceDaily
https://www.sciencedaily.com/releases/2019/09/190924152835.htm
Do Gamma-Ray Jets Really Achieve Superluminal Speeds? | Astronomy | Sci-News.com
http://www.sci-news.com/astronomy/superluminal-gamma-ray-jets-07631.html
... but do so without violating Einstein's theory of relativity.
Astrophysicists: gamma-ray jets exceed the speed of light - Big Think
https://bigthink.com/surprising-science/astrophysicists-gamma-ray-jets-speed-of-light
 
27.9.2019 - 18:09 - 
Nový rekord pri dvojštrbinovom experimente, makromolekuly s 2000 atómov vytvárajú interferenčné obrazce.
https://phys.org/news/2019-09-atoms-quantum-superposition.html
 
10.10.2019 - 12:11 - 
Článok patrí do rozsiahlejšieho cyklu, autor najprv zhadzoval iba infinitívnu matematiku..
Ale potom sa už fakt rozbehol..
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=602831
quote:

3. Celé je to ptákovina, žádné (baryonové strukturované) objekty létat vysokými rychlostmi nebudou, neboť není síly, která by jim dodala takové zrychlení. I kdyby se naše dostatečně velký zdroj, při vysokých rychlostech by musela selhávat vlastní interakce pohonu, uvažujeme-li dosud známé možnosti reaktivního pohonu.

4. Doplňte si další možnosti, pokud nějaké znáte.

Mám za to, že skutečné chování velkých objektů ani nikdo exaktním způsobem nezjistí, neboť k dispozici jsou jen příchozí vyzařování objektů zpoza pro člověka nepřekročitelného obzoru a vědci, kteří si malují představy mezihvězdných letů jsou fantastové a pohádkáři, kteří marní svůj života čas, stejně jako ho teď marním já, když se tím zabývám.

[upraveno 10.10.2019 12:12] [upraveno 10.10.2019 12:12]
 
10.10.2019 - 15:00 - 
quote:
Článok patrí do rozsiahlejšieho cyklu, autor najprv zhadzoval iba infinitívnu matematiku..
Ale potom sa už fakt rozbehol..
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=602831


Pořád mě nepřestanou udivovat jedinci, co mají dojem, že i přes století vědeckých oponentur a experimentů jsou to právě oni, kdo vyvrátí STR nebo OTR za pomocí své kuchyňské matematiky.
 
10.10.2019 - 16:43 - 
Nemám dojem že by spochybňoval priamo STR a OTR, skôr niektoré matematické nástroje a postupy následne výsledky a konštrukcie.
Povídání o nekonečnu 1. díl - Nekonečný rozvoj
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=533948
..
Povídání o nekonečnu 2. - Spornost aktuálního nekonečna
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=530078
quote:
Celé to proběhlo tak, že Jirka vzal kouzelnou hůlku, máchl do vzduchu, řekl Infinitum aktuális a bylo. Nadšení kolegové s hrachem snědli i broky, postavili piedestal pro hrnec s vtipnou kaší a po kanonizaci si už jen tak někdo nedovolil něco namítat. Noví studenti, ti jsou rádi, když se učení nabiflují, dostanou zápočty, protože pro život je především potřeba titul, nikoli nepřízeň neomylných profesorů. Učení je hodně a tak ani není čas se něčím zabývat hlouběji a (nebesa nedej) prostě. A potom, když už nějaký čas zbude, tak už naučené sami učí druhé nebo řeší jiné praktické problémy a to už se dostávají do kruhu ...rutina, zvyk, jistoty, pohoda, peníze, prestiž atd.

Z celé věci mám čím dál více dojem, že celá aktuálně infinitní matematika, je matematika Harryho Pottera, která s prominutím vypláchla mozek několika generacím matematiků a zkřivila všem pochopitelnou prostotu uloženou do zákonů čísel.


..
Povídání o nekonečnu 3. - Iluze Hilbertova hotelu
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=542907
..
Povídání o nekonečnu 4. - Gödelovy věty a jejich důsledky poprvé
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=551067
 
10.10.2019 - 16:46 - 
Povídání o nekonečnu 5. - Gödelovy věty a jejich důsledky podruhé
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=549151
..
Povídání o nekonečnu 6. - calculus
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=594000
..
Povídání o nekonečnu 7. část - Speciální teorie relativity
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=602831
..
Povídání o nekonečnu - 8. díl Obecná teorie relativity, Kvantový model, Teorie všeho
https://janacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702615
 
10.10.2019 - 17:22 - 
tým horšie pre neho, nedouka. 
10.10.2019 - 17:34 - 
Já musím uznat, že umí psát, že tam má matematiku, kterou bych musel já dlouho lovit v dávné paměti. Ale co je to platné, když vychází ze zcela mylných představ o tom, co je teorie relativity a jak funguje. Pořád tam například motá šířící se paprsky světla, s kterými STR ani OTR nemá nic společného. Také neustále ukazuje, že nechápe, že popisované jevy jsou v STR reciproční, nezávislé na rychlostech soustav. Od toho je to taky teorie relativity. Podle něj například kosmounaut v raketě stárne možná pomaleji, ale absolutně z pohledu všech soustav, a zároveň vidí okolní svět zryhleně. To zkátka není pravda, nebo to aspoň není to, co tvrdí STR, které to vyčítá.
Ale číst se mi to celé nechtělo.
 
<<  60    61    62    63    64  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.279956 vteřiny.