But "failure" isn't necessarily a bad thing, McDowell said. "Even if you get 10 seconds of propulsion data … that can still be a very good result … you can still be legitimately very happy with that."So even if the rocket is in the air for only 10 seconds, you can still get a ton of data on how the engine and all the rocket's different systems perform, McDowell said.
I kdyby to letělo jen 10 sekund, mají data, která před tím nikdy neměli.
Zítra nad ránem mezi 4:00 - 6:30 SELČ (2:00 - 4:30 UTC) je startovní okno pro raketu Rocket 3 společnosti Astra. Start by se měl odehrát na kosmodromu Kodiak(Kodiak Island).
Lodě nezlobily jen u přistání Crew Dragona, ale i při pokusu o start Rocket 3. Byly v zakázané oblasti.
A taky příliš silný vítr ve vysokých výškách zlobil. Další pokus zítra.
Podle Scotta Manleyho jim chybělo 0.5 km/s a příčinou byl špatný poměr paliva a kyslíku v 2.stupni - palivo jim ke konci došlo, kyslík přebýval. Prý poletí bez změn hardwaru a softwaru - tedy asi plánují fakt jen natankovat palivo a kyslík v lehce jiném poměru...
Kosmodrom Kodiak je na hodně nebezpečném místě.
Vzpomeňme na sopku a další https://en.wikipedia.org/wiki/Novarupta
A nebo Megatsunami v aljašské zátoce Lituya roku 1958.
Potenciál v této oblasti na sesuv stále je.
Mít kosmodrom 38 m.n.m je výše nežli Fukušima, ale...
Nevím, jak to mají amíci s balistickými raketami atd...
Navíc v oblasti zemětřesení +7,5 jednou za cca 250 let.
Dle SwissRe
Zajímavý rozhovor s Chrisem Kempem, zakladatelem několika společností, též pracoval pro NASA jako vedoucí IT a též jako první CTO (Chief Technology Officer), viz https://en.wikipedia.org/wiki/Chris_Kemp Chris Kemp(44) je nyní CEO Astra Space Inc. v Alamedě v Kalifornii, jenž má v současnosti asi 180 zaměstnanců. Viz též https://en.wikipedia.org/wiki/Astra_(aerospace)
Cílem je obsluhovat trh družic o hmotnosti stovek kilogramů. Cena startu cca půl miliónu dolarů, při hmotnosti 500kg to máme 1000 USD na kilogram.
V blízké době by Astra měla vstoupit na burzu NASDAQ. Při příštím startu by už měla Astra poskytovat veřejnosti videostream.
Vlastní raketa se dopravuje v jediném kontejneru. Přípravu na start zvládá tým 5 lidí. Řídící středisko při startu má dnes dalších 5 lidí + pozorovatel z FAA, ale pracují na tom, aby nebylo vůbec potřeba, všechno bude ovládat software.
Současná verze rakety je 3.2, vyrábějí malou sérii asi 12 raket, budou je vypouštět co měsíc počínaje koncem léta. Pracují na verzích 4 (co týden) a 5. Snaží se o co nejjednodušší návrh. Například aerodynamický kryt stál 250 tisíc USD, nynější je vyroben z hliníkových trubek s potahem a stojí desetinu $25 000. Pokud možno žádný 3D tisk, který je pro sériovou výrobu drahý. Kemp má slova obdivu ke způsobu vývoje Starship od SpaceX.
Nejvíce pozornosti věnují bezpečnosti, tedy aby se raketa při svém letu neodchýlila z letové obálky schválené FAA, což by mohlo ohrozit životy a zdraví lidí nebo majetek. Na druhou stranu Astra nevynáší lidské posádky a tak nemusí věnovat až tak velkou pozornost spolehlivosti (která něco stojí) a když se nepodaří dopravit jednu, dvě družice ze sta, tak se při těchto cenách zas tak nic neděje.
Blízkým cílem je jeden start měsíčně. Vývojáři ale už pracují na jednom startu týdně a časem by měli rádi kadenci jeden start denně. Pravidelně by pak měli startovat z asi 12 míst, možná že nejen v USA.
Znovupoužitelnost v této kategorii nemá smysl. Snaží se o to, aby "hliníková plechovka" - raketa byla co nejlevnější a pokud možno shořela v ovzduší a zkorodovala v moři. Druhý stupeň by měl být aktivně naváděn ke zničení v atmosféře.
Vyvíjejí Satellite bus, družicovou platformu, na kterou by si zákazník(zákazníci) jen dodal své zařízení či přístroj(e) a software a už se nemusel starat o nic jiného. Žádná starost o orientaci, sluneční panely, atd.
Vyvíjejí AstraOS, kterým by měla protékat veškerá firemní data včetně financí, takže budou schopni říci co kolik stojí a modelovat finanční dopad různých technických rozhodnutí. Takové lepší účetnictví.
Jako konkurenci na trhu družic řádu stovek kilogramů vidí Kemp Virgin Orbit, i když na vypouštění potřebují Boeing-747 a těch kontejnerů mají podstatně více než jeden a cena je 12M. RocketLab mají drahou karbonovou raketu, takže se jim asi vyplatí ji zachraňovat a navíc se posouvají s Neutronem s nosností nahoru mimo tuto kategorii. Výhodou Astry je, že zákazník si může zvolit dráhu a dobu startu, zatímco u družic coby přívažků (ride-share) třeba u Falconu-9 si nemůže poroučet.
Společnost Astra Space Inc. získala v únoru 2021 od NASA kontrakt v hodnotě 7,95M USD na vypuštění roje družic TROPICS pro sledování bouřek.
Družice TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation Structure and Storm Intensity with a Constellation of SmallSats) mají mít velikost krabic na boty a mají být vypuštěny asi v první polovině roku 2022 při třech startech z atolu Kwajalein. To vychází 2,65M na start.
Tak raketa Astra číslo 0006 po 2 minutách 30 sekundách letu selhala. Vypadá to že asi v době maximálního namáhání a hned poté byl let ukončen destrukcí. Co se ale opravdu nevidí je, že se po startu začala naklánět, ale vybrala to. Zkrátka je vidět, jak má prvních pár sekund výraznou vodorovnou složku rychlosti. Pochybuji, že ten náklon na začátku byl v plánu, ale řídící systém si s tím skvěle poradil. Neuvěřitelné.
Objevila se teorie, že jeden z motorů bouchl hned po startu, což vysvětluje ten podivný průběh startu. V tom případě je zázrak, že se to vůbec odlepilo od rampy a letělo to pohromadě takhle dlouho....
https://mobile.twitter.com/Kemp/status/1431812555324854272
Chris Kemp
@Kemp
Reviewing flight data and video, two things are very clear - 1) An engine shut down right after launch 2) Everything that happened next made me incredibly proud of our team. Space may be hard, but like this rocket, we are not giving up. #AdAstra
citace 22.11.2021 - 19:18 - yamato:astra sa dostala na orbit za rekordnych 5 rokov od zalozenia. Potvrdzuje tym uspesnost iterativneho pristupu k vyvoju (fail forward)
Yamato, tohle všechno je fajn, ale mám obavu, že cíle Astry, Alfy a dalších jsou dost přízemní, tj. vynést na LEO pár metráků nějaké družice a inkasovat za to peníze; větší ambice nevidím, výjimkou je snad jen Rocket Lab s budoucím Neutronem. SpaceX naproti tomu od začátku tvrdila, že jejím cílem je lidská kolonizace Marsu a ne jenom vynesení nějakého malého zařízení pár set kiláků nahoru. A taky se podle toho chovali s tím, že všechny dosavadní úspěchy jsou jen vývojové mezifáze k finálnímu cíli.
Pokud mám u těch nováčků pravdu (a opravdu velice rád bych se mýlil), tak o nějakém pokroku v kolonizaci vesmíru nemůže být řeč a až na další to zůstane jen na SpaceX a CNSA. Role NASA zůstane v nějakém střednědobém horizontu (tj. až se ukáže, že koncepce SLS je naprostý průser) jen v nepilotovaném průzkumu Sluneční soustavy, Roskosmos nebo ESA pak už nelze brát vážně vůbec.
Sama SpaceX se ke kolonii na Marsu taky nedostane. Musí spolupracovat s NASA nebo jiným miliardářem ochotným dávat na to prachy. A motivací pro NASA je zase konkurenční boj s CNSA. Jinak souhlas, malé firmy chtějí jen mít program s trochou slávy a zisku. Tak to ale funguje.
citace 23.11.2021 - 06:30 - Ervé:Sama SpaceX se ke kolonii na Marsu taky nedostane. Musí spolupracovat s NASA nebo jiným miliardářem ochotným dávat na to prachy. A motivací pro NASA je zase konkurenční boj s CNSA. Jinak souhlas, malé firmy chtějí jen mít program s trochou slávy a zisku. Tak to ale funguje.
A proč by (SpaceX) musela? Muskův majetek je toho času něco přes 300G USD, to by mělo bohatě stačit. Je mu 50, na onen svět si ty miliardy s sebou nevezme, tak proč by nevrazil všechno do toho, co změní ne svět, ale vesmír, aspoň ten okolní, a z Muska udělá z hlediska historické paměti konkurenta Kolumba nebo Magellana?
NASA už dávno není urychlovací partner. Pravda, začínající SpaceX hodně pomohla subvencí na Falcon 9, bez toho už by SpaceX dávno neexistovala, ale nelze nevidět, že kdykoliv NASA rozděluje peníze na nějaký projekt mezi vícero zájemců, SpaceX je svým podílem vždycky až poslední v řadě. Tedy kromě HLS, kde (zatím) nikdo další není, ale to už si do budoucna Kongres ošéfuje, aby "spolehliví dodavatelé" jako Boeing, BO a další neměli škodu.
Už jsem to tu psal, ale napíšu znovu - EM by udělal nejlíp, kdyby si vytvořil výrobní a kosmodromové portfolio nejen na území USA, ale i Ruska, Číny a třeba Brazílie. Tam všude by ho vítali s otevřenou náručí a měl by přitom jistotu, že i kdyby to někde skončilo blbě, tak to ostatní by zůstalo a fungovalo. Boca Chica a Canaveral pro potřebnou kadenci startů SH/SS beztak stačit nebudou.
citace 22.11.2021 - 19:18 - yamato:astra sa dostala na orbit za rekordnych 5 rokov od zalozenia. Potvrdzuje tym uspesnost iterativneho pristupu k vyvoju (fail forward)
Yamato, tohle všechno je fajn, ale mám obavu, že cíle Astry, Alfy a dalších jsou dost přízemní,
ja som ale nepisal ze Astra nas dostane na Mars. Pisal som ze iterativnym vyvojom vyvinula orbitalny nosic za 5 rokov. Pre porovnanie, Vega sa vyvijala od roku 2003 (podpis prvych kontraktov) do roku 2012
Mozno sa niekto nabuduce zamysli, nez zacne hejtovat rozbijanie lietajucich vodojemov. A mozno nie.
