Kvůli nepříznivému počasí se start nosné rakety H-IIA se sondou Al Amal posouvá na někdy mezi 20. a 22. červenec 2020. Upřesněný termín bude určený v závislosti na zlepšení počasí.
Bylo stanoveno nové datum startu nosné rakety H-IIA (F42) se sondou Al Amal na neděli 19. července 2020 ve 21:58 UT, tj. 23:58 SELČ. Datum startu se může ještě změnit v závislosti na vývoji počasí na kosmodromu na japonském ostrově Tanegashima [Tanegašima]. Startovací okno trvá až do 12. srpna 2020.
Počasí na japonském kosmodromu na ostrově Tanegashima [Tanegašima] vypadá dobře a tak byl vydaný příkaz k převozu nosné rakety H-IIA (F42) se sondou Al Amal z montážní budovy VAB (Vehicle Assembly Building) na startovací rampu. Nosná raketa na mobilní startovací plošině urazila vzdálenost asi 500 m za asi 30 min.
V současné době probíhá závěrečné odpočítávání ke startu. Ten je naplánovaný na dnešní půlnoc, konkrétně: 19. července 2020 ve 21:58 UT, tj. 23:58 SELČ.
Ve španělštině. Ale jinak dobrý článek. Dá se toho dost pochopit.
Mě zaujal obrázek porovnání oběžných drah s ostatními sondami u Marsu. Al Amal má mít pracovní dráhu 20 000 x 43 000 km, ale teprve to porovnání mně dalo lepší představu. [upraveno 20.7.2020 14:17]
Tá dráha nebude asi výsledok nejakej "nízkonákladovej architektúry"?
Slabý pohon..
Samotná sonda mi pripadá, ako keď sa prispôsobí upgraduje "bus" z nejakého komerčného geostacionárneho satelitu.
..
Hmm..
Čosi takéto ako základ.. http://www.astronautix.com/s/starbus.html
Mohlo by to byť ono? [upraveno 20.7.2020 15:42]
citace:Tá dráha nebude asi výsledok nejakej "nízkonákladovej architektúry"?
Slabý pohon..
Samotná sonda mi pripadá, ako keď sa prispôsobí upgraduje "bus" z nejakého komerčného geostacionárneho satelitu.
..
Hmm..
Čosi takéto ako základ.. http://www.astronautix.com/s/starbus.html
Mohlo by to byť ono? [upraveno 20.7.2020 15:42]
Ano, mohlo. Sonda byla postavena na univerzitě v Coloradu jako komerční zakázka:
"bus" GEOSTAR? https://en.m.wikipedia.org/wiki/GEOStar
al yah 3
..
@kacenka
Môže to byť síce sranda, že si tú sondu jednoducho kúpili..
Ale keď si človek uvedomí, že NASA by to isté zrobila úplne od začiatku, minimálne za pol miliardy a s pol dekády prieťahov..
Začne to byť tragikomédia.. [upraveno 20.7.2020 16:35]
Ještě nějaké obrázky ze včerejšího startu nosné rakety H-IIA se sondou Al Amal.
Zaujalo mě, že v článcích na ČT nebo Českém rozhlasu jmenují sondu jen jako "Amal". Bez toho "Al". Jak jsem zjistil, tak Amal znamená v arabštině "Naděje" a to "Al" je jen člen. Takže "Al Amal" by mělo znamenat "ta Naděje". Ale všude jinde i na domovských stránkách název píšou jako "Al Amal". Arabštině nerozumím, tak nevím, jestli je správnější "Amal" nebo "Al Amal". Ale předpokládám, že to redaktoři konzultovali s nějakým arabistou.
citace:Tá dráha nebude asi výsledok nejakej "nízkonákladovej architektúry"?
Slabý pohon..
Sonda Al Amal má studovat marťanskou atmosféru a vysoká oběžná dráha je uváděná jako výhoda, že sonda bude mít přehled o celé atmosféře "na jeden pohled". Je otázkou jestli to byl účel nebo z nouze cnost.
SAE ako nováčik zaujala nový prístup. Mohol sa pokúsiť urobiť všetko sám a vyvinúť domácu technológiu podobnú tomu, čo urobila India. To by trvalo roky. Prípadne by si mohol kúpiť niekoho iný dizajn kozmickej lode, čo by bola najrýchlejšia cesta.
Namiesto toho krajina hľadala partnerov s dlhoročnými skúsenosťami s odosielaním strojov do vesmíru. Jeho vesmírny tím veril, že by to pomohlo vyhnúť sa mnohým nástrahám pri pokuse o stiahnutie takýchto misií prvýkrát, zatiaľ čo výcvik budúcich inžinierov, od ktorých sa očakáva, že v ďalšej misii vystúpi na väčšie úlohy. V tomto procese vedúci predstavitelia krajiny dúfajú, že zasejú semená budúcim spoločnostiam.
citace:
Sonda Al Amal má studovat marťanskou atmosféru a vysoká oběžná dráha je uváděná jako výhoda, že sonda bude mít přehled o celé atmosféře "na jeden pohled". Je otázkou jestli to byl účel nebo z nouze cnost.
Mno.. Výskum atmosféry.. Neviem..
Zaujímali ma v tomto doteraz, hlavne možnosti pre teleoperačný prieskum.
Dráhy obzvlášť medzi Phobosom a Deimosom, sú nestabilné a náročné na station keeping, spoločné pôsobenie mesiacov je vo výsledku podobné ako od Mesačných masconov.
Satelity pre výskum pozemskej klímy, zväčša zdá sa idú na polárne dráhy.
Inak zmienku o tom, kto tie dáta zo sondy vezme a bude ich vedecky skúmať som nenašiel.. Alebo prehliadol..
Sonda Al Amal Spojených arabských emirátů na své cestě k Marsu úspěšně provedla 17. 8. 2020 plánovaný první korekční manévr TCM1 (Trajectory Correction Maneuver).
Jednalo se o první zapálení 6 motorů, které slouží k větším změnám rychlosti sondy a tedy k uskutečnění korekčních a brzdících manévrů. Každý motor má tah 120 N.
Byly zveřejněny snímky Marsu, Jupiteru a Saturnu pořízené palubním sledovačem hvězd.
3. září 2020 sonda Al Amal uletěla téměř 127 miliónů kilometrů a zahájila fázi „normálního provozu“, po úspěšném dokončení fáze uvádění do provozu, ve které řídící tým zajistil nominální provoz všech palubních systémů. Se zvětšující se vzdáleností mezi sondou a Zemí se během přeletové fáze omezí komunikace jen na základní operace. Sonda má přiletět k Marsu v únoru 2021.
Sonda Al Amal Spojených arabských emirátů přiletí 9. února 2021 k Marsu, kde provede motorický brzdící manévr, který bude trvat 30 minut a při kterém spotřebuje téměř polovinu svých zásob pohonných hmot. Tento manévr sondu zbrzdí z asi 34 km/s na asi 5 km/s a navede ji na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu s parametry 1 000 x 49 380 km s dobou oběhu 40 hodin. Následovat bude období testování sondy a změna její oběžné dráhy na konečnou s parametry 20 000 x 43 000 km s dobou oběhu 55 hodin. Na této vysoké eliptické dráze bude sonda zkoumat celkovou atmosféru Marsu a její dynamiku.
Spojené arabské emiráty se připravují na přílet sondy Al Amal k Marsu. Zítra 9. února 2021 v 16:30 SEČ (15:30 UT) započne brzdící motorický manévr, kdy se zažehne 6 motorů sondy (každý s tahem 120 N) na dobu 27 minut, který sondu zbrzdí z asi 34 km/s na asi 5 km/s a navede ji na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu s parametry 1 000 x 49 380 km s dobou oběhu 40 hodin. Sonda má zásobu 800 kg hydrazinu, který slouží jako palivo a při manévru se spotřebuje téměř polovina jeho množství. Při manévru bude sonda na dobu 15 - 20 minut v zákrytu za planetou. Signál bude mít asi 11 minutové zpoždění a bude jej přijímat 34m parabolická anténa DSS-65, případně DSS-55 nebo DSS-54 ve Španělsku, která je součástí mezinárodní sítě antén DSN (Deep Space Network). O úspěšném navedení na dráhu kolem Marsu se tedy dovíme někdy kolem 17:08 SEČ. Pokud se manévr podaří, tak se Spojené arabské emiráty stanou 5. zemí, která úspěšně dosáhla Marsu.
citace:který sondu zbrzdí z asi 34 km/s na asi 5 km/s a navede ji na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu s parametry 1 000 x 49 380 km s dobou oběhu 40 hodin. Sonda má zásobu 800 kg hydrazinu, který slouží jako palivo a při manévru se spotřebuje téměř polovina jeho množství...
Dik za info, len tam bude niekde drobny preklep,
lebo delta v 29km/s pri spotrebe ani nie 1/2 zasob paliva
tak to by museli pouzit velmi mocny hydrazin
EDIT:
obezna Marsu okolo Slnka je cca 25 km/s
Unikova z Marsu je cca spominanych 5km/s
takze zbrzdia z cca 34 na cca 25+5=30, t.j. delta v 4km/s, co priblizne zodpoveda moznostiam hydrazinu. i tak minut menej ako 1/2 nadrze je prekavpivo efektivne. [upraveno 9.2.2021 10:27]
citace:který sondu zbrzdí z asi 34 km/s na asi 5 km/s
Dik za info, len tam bude niekde preklep,
lebo delta v 29km/s pri spotrebe ani nie 1/2 zasob paliva
tak to by museli pouzit velmi mocny hydrazin
Po pravdě, jsem tomu taky nechtěl věřit. Neumím to spočítat, ale uvědomuju si, že rozdíl rychlostí je obrovský. Ale mají to tak v popisu na oficiálních stránkách. Já si to vysvětluju tak, že rychlost 34 km/s je rychlost pohybu vzhledem ke Slunci a výsledná rychlost 5 km/s je vzhledem k Marsu. Sám si uvědomuju, že ty čísla nesedí, ale oficiálních informací moc není. Třeba se objeví správnějši informace časem.
obezna Marsu okolo Slnka je cca 25 km/s
Unikova z Marsu, t.j. voci Marsu je cca spominanych 5km/s
takze zbrzdia z cca 34 na cca 25+5=30, t.j. delta v 4km/s, co priblizne zodpoveda moznostiam hydrazinu. i tak minut menej ako 1/2 nadrze je prekavpivo efektivne.
EDIT2:
Hydrazin uvazujem obvyklych ISP 3500m/s
potom ln C=1,14 pre dv 4000m/s
z toho C=3,126
to znamena, ze (raketa pred spomalovanim) : (rekata po spomaleni) = 3,126
A do hmotnosti sa rataju aj nadrze a vlastna sonda.
takze ak byraketa stratila 68% hmotnosti, tak to mohlo byt aj viac ako 80% hydrazinu. preto som uvadzany udaj nazval prekavpivo efektivnym.
Odhliadnuc od tycho detailov ta sonda je tam a ti, co to pocitali vedeli co robia. [upraveno 9.2.2021 10:51]
S tou rychlostí je to nějak zamotané. Na oficiálních stránkách https://www.emiratesmarsmission.ae/ současná rychlost sondy je 21,4 km/s. Jinak suchá hmotnost sondy je 550 kg + 800 kg hydrazinu.
Ve zveřejněných informacích je uvedeno, že pro "zachycení" u Marsu má sonda Al Amal spotřebovat "téměř polovinu" z celkových cca 800 kg zásob paliva (tedy cca 400 kg paliva na MOI - Mars Orbit Insertion). Protože celková hmotnost sondy by měla být cca 1300 kg, tak pro ten "brzdicí manévr" (MOI) má zásobu delta-v kolem 1000 až 1200 m/s. To by mělo stačit, protože podle "Trajectory browseru" se lze v roce 2021 u Marsu "zachytit" (na vysoce eliptické dráze s parametry cca 200 x 200000 km) pomocí delta-v i jen kolem 600 m/s. Pokud má mít výsledná "záchytná" dráha parametry cca 1000 x 50000 km, tak to pak odpovídá celkové potřebě cca 1100 m/s delta-v (a tedy i očekávaným možnostem pohonu).
Doufejme tedy, že to dnes odpoledne dobře dopadne, a sonda Al Amal se opravdu dostane na plánovanou dráhu kolem Marsu.
Ale jinak dobrý článek. Dá se toho dost pochopit. 
