Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  70    71    72    73    74  >>
Téma: Fyzika
29.5.2021 - 18:19 - 
citace:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3318316-astrofyzici-vytvorili-nejpresnejsi-mapu-temne-hmoty-ve-vesmiru-realita-neodpovida

„Model předpokládá, že temná hmota bude víc v chuchvalcích – jenže to vypadá, že je rozmístěna rovnoměrněji,“ popsal Jeffrey.

„Může to vypadat jako drobnost, ale pokud se ukáže, že tyto náznaky jsou pravdivé, pak to může znamenat, že s Einsteinovou teorií obecné relativity, jedním z velkých pilířů fyziky, není něco v pořádku,“ říká fyzik.


Problém je skôr s pánom Jeffreyom..

Čo je to tá "temná hmota"?
Ste si naozaj istý, že to viete?
A je to vôbec hmota? [upraveno 29.5.2021 18:20]
 
29.5.2021 - 19:13 - 
Je to jako éter. Již jsem psal dříve, že vědci nezapocitavaji vliv elmag vlnění. Od dob Fridmana.
100 let.
Temné něco je berlicka jako éter.
Výše jsem dával odkazy na Vavryčuka a Neumana.
Kol7k váží 1 foton při nárazu do hvězdného prachu. Tam hledejte vysvětlení TM A TE.
 
30.5.2021 - 09:33 - 
@petrpetr
Započítali.
A nie je to ono.

Prach?
Dokonca spočítali, ako často sa dva fotóny zrazia a vytvoria pár pozitrón elektrón.
https://www.newscientist.com/article/dn22452-first-stars-light-seen-through-extragalactic-fog/
 
10.6.2021 - 07:30 - 
citace:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_odpor
Odpor vodičů se vzrůstající teplotou stoupá (kladný teplotní součinitel elektrického odporu), kdežto odpor polovodičů, uhlíku a některých speciálních slitin kovů se vzrůstající teplotou klesá (záporný teplotní součinitel elektrického odporu).


Hmm.. O tomto som doteraz nevedel..
Tak ma napadlo..
Existuje aj čosi ako "záporná" supravodivosť?
Neprejavovala by sa pri extrémnom ochladení vodiča, ale naopak pri jeho zahriatí..
 
10.6.2021 - 08:00 - 
citace 29.5.2021 - 18:19 - Slavomír Fridrich:

Čo je to tá "temná hmota"?
Ste si naozaj istý, že to viete?
A je to vôbec hmota?


"Temná hmota" může být chápán jako placeholder, kromě toho, že jde o neviditelnou hmotu je zde druhé víceméně stejně silné vysvětlení, že jde spíš o modifikaci Newtonova gravitačního zákona, resp. obecné relativity, pokud jde o působení na velmi velké vzdálenosti. Problém je, že konkurenčních teorií modifikované gravitace je několik a mají svoje vlastní problémy a jen některé ty teorie dokáží vysvětlit, proč by to tak mělo být (a ty jsou často exotické zasse jinak).

Obecně, těch pozorování, které jsou konzistentní se simulacemi zahrnujícími temnou hmotu, není zase tolik - a je zase dost pozorování, které temnou hmotu dost vylučují.

Vlastnosti "temné hmoty" coby skutečné hmoty by musely být hodně zvláštní a tvar struktur, obklopujících galaxie, ještě divnější. Naopak se dá temná hmota téměř vyloučit u některých menších struktur, kde anomálie pozorujeme taky. Je to dost složité....

Galaxie jsou hodně zvláštní struktury, jejich rotace je nejen anomální, ale co jsem tak zaslechl i synchronizovaná - i při těch obrovských vzdálenostech - a těžko si představit přirozený mechanismus, který do každé, úplně jinak velké galaxie, přidá přesně správné množství temné hmoty, aby se dosáhlo požadovaného efektu. A co teprve galaxie, které prošly srážkama! Jak si zajistí, aby se temná hmota vždy rozdělila v tom správném poměru? Apod.

Spíš se tedy odkláním od hledání "temné hmoty" jako konkrétní zatím neznamé částice či formy hmoty (ostatně, tenhle směr experimentálně vyloučil už velké množství hypotetických částic) a spíš bych se pokusil opravit formulace přírodních zákonů tak, aby byly konzistentní s pozorováními. (Na čemž je samozřejmě nejzajímavější pochopit nejen, že se to těmi zákony řídí, ale taky PROČ se to jimi řídí - tedy nejen nahradit jeden vzoreček jiným a empiricky změřit nové konstanty... ale taky uvěřitelně vysvětlit, proč se příroda podle toho vzorečku chová...)
 
10.6.2021 - 10:24 - 
citace 10.6.2021 - 08:00 - xChaos:

Galaxie jsou hodně zvláštní struktury, jejich rotace je nejen anomální, ale co jsem tak zaslechl i synchronizovaná -


to som ešte nepočul, veľmmi zaujímavé

https://www.sciencemag.org/news/2018/02/these-synchronized-galaxies-are-upending-what-we-know-about-universe

 
10.6.2021 - 12:27 - 
@Chaos

Už to označenie mi pripadá absurdné.
Keď sa povie "pozorujeme temnú hmotu", tak vlastne žiadnu "hmotu" nevidíme a preto jej hovoríme "temná".


Ale čo to vlastne v reále vidíme?
Ako by sa "to" čo pozorujeme, dalo čo najpresnejšie popísať.
Trebárs takto

Pozorujeme anomálie prejavov zakrivenia časopriestoru v okolí hmotných objektov, prostredníctvom deformácií geodetík fotónov pochádzajúcich s ešte vzdialenejších objektov.
A tie anomálie, keďže ďalekohľad je aj "časohľad" - čím ďalej od "nás" sa pozeráme, tým vzdialenejšiu minulosť pozorujeme.
Pozorované anomálie, nepozorujeme "dnes" ale pozorujeme ich "v minulosti".

Ja mám podozrenie, že ak nijakú "temnú hmotu" netreba ani len na popis pozorovaného, nebude ju treba ani na vysvetlenie toho javu.
 
10.6.2021 - 12:45 - 
citace 10.6.2021 - 12:27 - Slavomír Fridrich:
@Chaos

Už to označenie mi pripadá absurdné.
Keď sa povie "pozorujeme temnú hmotu", tak vlastne žiadnu "hmotu" nevidíme a preto jej hovoríme "temná".


Ale čo to vlastne v reále vidíme?
Ako by sa "to" čo pozorujeme, dalo čo najpresnejšie popísať.
Trebárs takto

Pozorujeme anomálie prejavov zakrivenia časopriestoru v okolí hmotných objektov, prostredníctvom deformácií geodetík fotónov pochádzajúcich s ešte vzdialenejších objektov.
A tie anomálie, keďže ďalekohľad je aj "časohľad" - čím ďalej od "nás" sa pozeráme, tým vzdialenejšiu minulosť pozorujeme.
Pozorované anomálie, nepozorujeme "dnes" ale pozorujeme ich "v minulosti".

Ja mám podozrenie, že ak nijakú "temnú hmotu" netreba ani len na popis pozorovaného, nebude ju treba ani na vysvetlenie toho javu.


Ano to je jeden z paradoxů "temné hmoty". Jedna z mála věcí, které o ní zcela jistě víme, je to, že není temná, ale absolutně průzračná. A že vůbec existuje je známo pouze z jejich gravitačních účinků na "naši hmotu".
 
10.6.2021 - 13:10 - 
V akých najmenších rozmerových škálach boli efekty temnej hmoty a temnej energie pozorované?  
10.6.2021 - 13:54 - 
Problém konstruktu temné hmoty (něco jako éteru) je, že se opírá o měření, která jsou nepřesná. netušíme, co se vše děje ve vesmíru s informací, která ve formě elmag vlnění (většinou fotonů, mikrovlnné pozadí) dostává k nám.
Předpokládáme, že prostoročas je v nám známém vesmíru stejných vlastností a že kosmický prach excitovaný fotony neovlivňuje mikrovlnné pozadí (není původcem).
Václav Vavryčuk a Libor Neumann tvrdí, že to je velká mýlka.
https://www.youtube.com/watch?time_continue=4348&v=qETMbvwBgM4&feature=emb_title
https://vesmir.cz/cz/o-nas/autori/v/vavrycuk-vaclav.html
https://www.researchgate.net/profile/Vaclav-Vavrycuk

https://science21.cz/conference/wp-content/uploads/2019/11/2102_Neumann_LiborNeumann_GravityStateOfArtV1.16.pdf
https://science21.cz/conference/wp-content/uploads/2019/07/Libor_Neumann_Experimental-verification-of-electromagnetic-gravity-effect-Weighing-light-and-heat.pdf







 
10.6.2021 - 16:09 - 
citace 10.6.2021 - 13:10 - Alchymista:
V akých najmenších rozmerových škálach boli efekty temnej hmoty a temnej energie pozorované?


Hmm..
V rozmeroch našej vlastnej galaxie Mliečnej cesty.
A práve u nás "doma" predvádza "temná hmota" tú najexotickejšiu vec, ktorú nikde inde vo vesmíre nepozorujeme.

Skoncentrovala sa do útvaru v okolí stredu galaxie, v obežnej dráhe Slnka teda našom bezprostrednom okolí totálne absentuje a potom ďalej ku kraju je halo.
Popisuje sa to ako "malá kobliha vo veľkej koblihe".

Všade inde "to" tvorí normálne kompaktné halo, ktoré časom "chladne" a koncentruje sa k stredu.

Graf rotačných rýchlostí našej galaxie.
červená - teoretický "správny" výsledok
modrá - pozorované



Všetky ostatné "normálne" galaxie


Fakt.. Naša vlastná galaxia je v tomto "humanocentricky" abnormálna.

 
10.6.2021 - 16:43 - 
temná hmota= kosmický prach pod vlivem elmag vlnění - světla...
Nemáme pozorovací schopnosti...
Potřebovali bychom nějakou vědeckou sondu nad diskem sluneční soustavy potažmo mléčné dráhy.
 
10.6.2021 - 17:39 - 
nezmysel - prach a plyn vidno. Vždy. Ešte aj cestou k Proxime ho je dosť a dosť - najmenej tak dvadsať ton na meter prierezu.

Slavomír Fridrich - to je, povedal by som, jedna z hlavných "podivností". Majú to všade, len u nás nie
 
10.6.2021 - 19:34 - 
Alchymisto nepochopils. Nepočítáme váhu prachu, ale tlak svetla-elmag vlnění na prach.To je to, co vidíme jako temnou hmotu. Asi jsi se nekoukal na přednášku Libora Neumanna. 
11.6.2021 - 12:24 - 
citace 10.6.2021 - 19:34 - petrpetr:
Nepočítáme váhu prachu, ale tlak svetla-elmag vlnění na prach.To je to, co vidíme jako temnou hmotu. Asi jsi se nekoukal na přednášku Libora Neumanna.

Tú prednášku som nenašiel.
Iba niečo o predpovedaní zemetrasení, pomocou čohosi ako "virgule".
https://magazin.aktualne.cz/cesky-odbornik-predpovida-zemetreseni-obri-bude-koncem-roku/r~b0c98fc426d411e49cb2002590604f2e/
Ten pán má fakt široký záber.

 
11.6.2021 - 12:55 - 
Libor Neumann není obyčejný IT kybernetická bezpečnost, je to její hlavní autor v ČR a dělal dlouhá pro stát...rozumí IT oboru a elektromagnetismu jako málokdo.
To měření s kyvadlem a předpovídáním zemětřesení dělá od roku 2006 původně společně s geofyzikálním ústavem. Jako koníček...
Jeho stránky:
https://www.dynamicgravity.org/
http://www.dynamicgravity.org/mereni2/
To kyvadlo není problém vyrobit, spíš jde o seřízení a ustálení. Je to velmi citlivé zařízení.

Předpovídání zemětřesení realizují s NASA (měří dlouhé vlny ze satelitu cca 5 let).
Upozorňují, kde je velké napětí v zemské kůře. Bohužel přesnost místa a času je stále chabá, takto v lednu upozorňovali chilskou a peruánskou geo službu na hrozbu zemětřesení a ti pak používají lokální metody, které to zpřesňují.

Ta přednáška je zde:
https://science21.cz/conference/?p=967
https://science21.cz/conference/wp-content/uploads/2019/11/2102_Neumann_LiborNeumann_GravityStateOfArtV1.16.pdf
https://science21.cz/conference/wp-content/uploads/2019/07/Libor_Neumann_Experimental-verification-of-electromagnetic-gravity-effect-Weighing-light-and-heat.pdf

Je to jediný jeho záznam...

Jinak postupný vývoj na co přišel je na:
https://www.researchgate.net/profile/Libor-Neumann

Je to poměrně nový pokus se světlem a fyzikové si drbou nad tím hlavu.
A zcela mění náhled na fridmanovu rovnici, existenci temné hmoty/energie, velkého třesku a to společně s Václavem Vavryčukem, který mluví o pulsujícím vesmíru.

 
13.6.2021 - 15:41 - 
@petrpetr
Pán Neumann ma nepresvedčil..
Stále si myslím že vesmír je do seba uzatvorená "bublina".
A že keď pozorujeme "temnú hmotu", ipso facto anomálne gravitačné pôsobenie - zakrivenie časopriestoru bez toho aby ho spôsobovala nejaká viditeľná hmota.
Tak vidíme "to" zakrivenie povrchu do seba uzatvorenej bubliny.
 
13.6.2021 - 20:28 - 
Otazka znie kde v tvojej uvahe konci fyzika a zacina filozofia...  
13.6.2021 - 20:47 - 
Slavo, nechej to na fyzicich. Ať zopakuji Liborův pokus s 1W elmag vlnění. A nebo se stan fyzikem.
Mě dostal také Vaclav Vavryčuk.
A to je člověk, ktery upozornil na fridmanovu rovnici.
100 let jsme zanedbavali...
 
13.6.2021 - 22:36 - 
@petrpetr
Čo mám nechať na fyzikov, najzákladnejšiu logiku?

@Martin Jediný
V plochom expandujúcom priestore, by sme mali vidieť zvláštnu optickú vadu..
"hyperboliku geodetík".. čo by malo mať za následok..

Urob si pomyselný experiment, vezmi dve laserové ukazovátka, pekne ich zrovnaj desať centimetrov od seba, o blikni s nimi na stenu.. Tak aby svietili "dve červené bodky" premietnuté na stenu, presne desať centimetrov od seba..
V plochom expandujúcom priestore, by si s tým mal mať trochu problém.
Fotóny letia určitý čas, za ktorý priestor medzi nimi expanduje.. tie "dve červené bodky na stene" by ti to malo, od seba trošililinku roztiahnuť od seba..

A svetlo ktoré k nám prichádza zo vzdialených objektov, by malo podliehať určitému rozptylu.. Rozostreniu..

Ale mi nič také nepozorujeme.. Iba červený posun..

Priestor rozťahu je fotóny iba pozdĺžne.. dva fotóny letiace v "rade" za sebou..

Prečo expandujúci priestor, od seba neodtiahnehne aj dva fotóny ktoré by leteli paralelne vedľa seba?

Vesmír predsa expanduje všesmerovo..


[upraveno 13.6.2021 22:37]
 
14.6.2021 - 07:54 - 
S tou všesměrovou rovnoměrnou expanzí si nejsem jistý. Já si to představuji, že když máš bod ve vesmíru a od něj 3 úsečky, tak může se expandovat/smršťovat každá trochu ninak.
Záleží na vlastnosti toho bodu a vzájemných vlivech okolí.
Gravitace je vlastnost časoprostoru.
 
14.6.2021 - 12:50 - 
Slavo - narazíš na problém s tvrdením, že "gravitačne viazané systémy sa nerozpínajú". Navyše - nič také ako "dva paralelné lúče" nedokážeš fyzikálne realizovať. Nie ty, alebo pozemská civilizácia, myslím principiálne. Pretože heisenbergov princíp neurčitosti. A z rovnakého dôvodu je už vopred zrejme splnená tvoja požiadavka
citace:
... svetlo ktoré k nám prichádza zo vzdialených objektov, by malo podliehať určitému rozptylu.. Rozostreniu..
O "dostatočné rozostrenie" sa práve postará princíp neurčitosti - bude "väčšie ako postačujúce" na splnenie tvojej požiadavky.
Vtip je totiž v tom, že aby si "zaostril rozmazanie", potrebuješ hodne veľký objektív. Lenže na velikom (aj maličkom) objektíve nevieš povedať, kaďiaľ presne tie "zaostrené lúče" objektívom prešli, takže máš neistotu určenie vzájomnej polohy lúčov prinajmenšom na úrovni priemeru objektívu...
 
14.6.2021 - 13:22 - 
Dovolím si vysloviť predstavu:
1)Hviezda (pre zjednodušenie hviezda) nech je izotropne žiariaci objekt, s nejakým vyžiareným energetickým výkonom naprieš spektrom.
2) Z vyžiareného výkonu sme schopní nejakým spôsobom vyjadriť počet vyžiarených fotonov za jednotku času, buď všetkých, alebo na nejakom konkretnom rozsahu vlnových dĺžok a energií. (Bude to nejaké šialene veľké číslo...)
3) sme schopní vyjadriť hustotu toku fotonov povrchom sfery o polomere vzdialenosti Zeme od hviezdy
4) máme zbernú plochu objektívu s nejakým priemerom, zachytávajúcu fotony prichádzajúce od hviezdy.
5) máme detekčný systém, schopný detekovať fotony s nejakou účinnosťou / pravdepodobnosťou zachytenia.
-> 6) na zobrazenie hviezdy je potrebné zachytiť nejaký minimálny počet fotonov
-> 7) na zachytenie potrebného počtu fotonov je potrebný nejaký minimálne čas

=> 8) presnosť určenia polohy (= najmenšia veľkosť "rozmazania" hviezdy) nemôže byť lepšia, ako vzdialenosť, o ktorú sa presunie objektív na Zemi počas zachytenia všetkých fotonov použitých na zobrazenie.

Je takáto predstava korektná? Ak nie - prečo? kde mám chybu?
 
14.6.2021 - 13:30 - 
@Alchymista
Za predpokladu že je vákuum plné pidiškriatkov ktorý sa bavia tak že s fotónmi hrajú všelijaké futbali a hokeje, rôzne ich rozkopávajú a driblujú..
A len tak zo srandy nakoniec zariadia, aby z bodu a, doleteli do bodu b, navyše sa cestou žiadne nestratili.
Je to zaujímavá "kvantovka" teória.

Asi radšej zostanem pri tej predpotopnej náuke, že fotóny sa pohybujú po geodetikách.
 
14.6.2021 - 13:57 - 
ad1) pokud si matně pamatuji, tak Slunce nevyzařuje stejné množství částic/fotonů všemi směry. Černá díra (je to hvězda?) také ne....:-)
ad2) Ano, číslo je šílené, proto se měří na W/m2, navic do toho mluví elmag pole sluneční soustavy
Ad3,4,5,6,7) To by mělo jít

Problém je, že ty fotony/částice narážení na prach, který s nimi dělá divy a dle mne i s časoprostorem.

Chtělo by to více identických teleskopů v různých bodech SS.


 
14.6.2021 - 20:55 - 
citace 14.6.2021 - 13:22 - Alchymista:

=> 8) presnosť určenia polohy (= najmenšia veľkosť "rozmazania" hviezdy) nemôže byť lepšia, ako vzdialenosť, o ktorú sa presunie objektív na Zemi počas zachytenia všetkých fotonov použitých na zobrazenie. ...


-> pri dostatocne kratkom case uzavierky bude snimka "derava"
--> nasledne vyskladat obraz zo serie snimkov...
 
14.6.2021 - 22:51 - 
Na poskladanej "snímke" bude objekt zobrazený ako plôška.
Aký bude vzťah medzi uhlovými rozmermi tejto plôšky a skutočnými uhlovými rozmermi objektu odvodenými z jeho rozmerov a vzdialenosti?
 
14.6.2021 - 23:34 - 
Ale takto "pomocou zaostrenia" sa vzdialenosti v kozme v praxi, predsa neurčujú..
Používa sa na to tzv. "štandardná sviečka".
 
15.6.2021 - 00:22 - 
samozrejme, že nie - ale o to vôbec nejde. Ty sa predsa chceš dopatrať, ako sa rozpína vesmír pomocou pozorovania "dvoch paralelných lúčov".
A ja sa pokušam ukazať, že to tak nejde.

BTW - čo je to tá "štandardná sviečka"? akože viem, že sa používajú cefeidy, supernovy a podobne. Lenže tiež viem, že s tými "štandardnými sviečkami" je to v realite hooodne neštandardné.
 
15.6.2021 - 10:12 - 
@Alchymista
Inde som sa dozvedel..
citace:
Kamoš čo vyučuje gravitáciu celý život na matfyze ( FMFI UK BA ) mi dnes napísal, že rovnobežné lúče dvoch laserov 1 meter vedľa seba by sa rozostúpili o vzdialenosť o 5 rádov menšiu než Planckova dĺžka.

Pokiaľ ide o vzďaľovanie Mesiaca kvôli rozpínanu vesmíru, vychádza to zhruba 1 nm/s ( nanometer za sekundu ), ale to je len formálny výpočet, v skutočnosti sa rozpínanie vesmíru na štrujtúry menšie než kopy galaxií neprenáša.

Mám prácu, takže končím. Maj sa.


Problém je.. Že to je dosť odlišná odpoveď od tej tvojej.
 
<<  70    71    72    73    74  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.216426 vteřiny.