Kdyby šlo o skutečnou spolupráci:
Rusové mohou nabídnout motory, které Číňané nemají – RD 191 (200 tun), RD 180 (400), RD 171 (800 tun), dále mají zkušenost s motory LOX/LH2 - RD 0120 (200 tun). Dále mají rozpracován nukleární tahač NUKLON.
Číňané mají vyspělou elektroniku, včetně výroby čipů a především finance. Mají také velmi výhodnou kosmickou základnu na ostrově Hai Van
Kdyby šlo o skutečnou spolupráci, včetně finanční, mohli by společně rychle postavit raketu třídy Atlas 5 a potom začít využívat nukleární tahač. Je to však značně nepravděpodobné, tedy budou spolupracovat s tím, co každý má a to bude znamenat další zpoždění Ruska.
citace 25.6.2021 - 13:49 - PinkasJ:Kdyby šlo o skutečnou spolupráci:
Rusové mohou nabídnout motory, které Číňané nemají – RD 191 (200 tun), RD 180 (400), RD 171 (800 tun), dále mají zkušenost s motory LOX/LH2 - RD 0120 (200 tun). Dále mají rozpracován nukleární tahač NUKLON.
Číňané mají vyspělou elektroniku, včetně výroby čipů a především finance. Mají také velmi výhodnou kosmickou základnu na ostrově Hai Van
Kdyby šlo o skutečnou spolupráci, včetně finanční, mohli by společně rychle postavit raketu třídy Atlas 5 a potom začít využívat nukleární tahač. Je to však značně nepravděpodobné, tedy budou spolupracovat s tím, co každý má a to bude znamenat další zpoždění Ruska.
[upraveno 25.6.2021 14:06]
Jenže Číňané mají vlastní motroy YF-100 a YF-77, a z nich poskládají všechno, co budou potřebovat. Nepotřebují Rusko.
citace 25.6.2021 - 17:23 - novák:Ten ostrov s kosmodromem se česky píše Chaj-nan, Číňani ho latinkou píší Hǎinán, zjednodušeně Hainan.
Hai Van je průsmyk ve středním Vietnamu.
To byl přepis, předtím, v 16.46 jsem napsal správný název Hai Nan. Spletl jsem si to v hlavě se zmíněným průsmykem Hai Van ve Vietnamu, přes který jsem několikrát jel.
Tři videa se sestřihem kosmické vycházky, kterou uskutečnili kosmonauti Liu Boming [Liou Po-ming] a Tang Hongbo [Tchang Chung-po] 4. června 2021. V každém videu jsou trochu jiné záběry. V tom třetím jsou i záběry z výcviku kosmonautů z výcvikového střediska:
V pátek 20. srpna 2021 uskutečnili čínští kosmonauti Nie Haisheng [Nie Chaj-šeng] a Liu Boming [Liou Po-ming] svůj druhý výstup do kosmického prostoru (EVA), který začal ve 02:38 SELČ (00:38 UT) otevřením poklopu přechodové komory v hlavním modulu Tianhe [Tchien-che]. Hlavním cílem výstupu byla instalace nové panoramatické kamery (známé jako panoramatická kamera D) a také záložního tepelného regulačního čerpadla, které bude součástí chladicího systému Čínské kosmické stanice. Čerpadlo instalované při pátečním výstupu do vesmíru bude sloužit jako záloha pro tři další, která se již na stanici nacházejí. Kosmonauti také dokončili instalaci dalších opěr pro nohy na stanici a pracovní plošiny na dálkovém manipulátoru stanice. Kosmonauti měli na sobě skafandry Feitian [Fej-tchien] druhé generace, které mohou podporovat EVA v délce až osmi hodin. Nie Haisheng [Nie Chaj-šeng] měl skafandr s červenými pruhy, zatímco Liu Boming [Liou Po-ming] měl na skafandru pruhy modré. Kosmonauti ukončili svou činnost o hodinu dříve, než bylo plánováno v 08:33 SELČ (06:33 UT) a celkem strávili kosmonauti mimo kosmickou stanici 5 hodin a 55 minut. Tento výstup do volného prostoru byl teprve třetím výstupem v historii čínského vesmírného programu. Při předchozí kosmické vycházce v červenci 2021 byli partneři Liu Boming [Liou Po-ming] a Tang Hongbo [Tchang Chung-po]. Ve videu je vidět, že na zádech skafandru s červenými pruhy přibylo další jméno.
Dvě krátká videa shrnující výstup do kosmického prostoru:
Kdo má víc času, tak zde je shrnutí celého výstupu do 13 minutového videa:
Čínští kosmonauti Nie Haisheng [Nie Chaj-šeng], Liu Boming [Liou Po-ming] a Tang Hongbo [Tchang Chung-po] obývající Čínskou kosmickou stanici představili základní modul Tianhe [Tchien-che] studentům univerzit a žákům středních škol v Hongkongu. Zde je zřejmě jen část videa. Zajímavý je pohled do soukromé kóje.
56 letý Nie Haisheng [Nie Chaj-šeng] je prvním čínským kosmonautem, který překročil 100 dnů v kumulované době strávené na oběžné dráze Země. Nie Haisheng [Nie Chaj-šeng] letěl dříve do vesmíru při kosmických misích Shenzhou 6 a 10 [Šen-čou] a v současné době pobývá na Čínské kosmické stanici v rámci mise Shenzhou 12 [Šen-čou 12]. Zajímavé je, že má v různých zdrojích rozdílný datum narození, včetně toho obrázku výše. Zřejmě správný datum narození je 13. října 1964.
I čínští kosmonauti se kochají pohledem na naši planetu z oběžné dráhy. Takový výhled na Jihoafrickou republiku měl Tang Hongbo [Tchang Chung-po], který pořídil koncem srpna tento snímek.
Tang Hongbo [Tchang Chung-po] pořídil už 30. července 2021 i tento snímek zachycující pobřeží severní Afriky, poloprůhlednou slupku atmosféry lemovanou nažloutlým zářením sodíkové vrstvy ve výšce 80–105 km a hvězdné nebe. Tang Hongbo [Tchang Chung-po] používá k focení chytrý telefon Huawei P40 Pro.
Ještě bych k tomu dodal, že po odpojení kosmické lodě Shenzhou 12 [Šen-čou 12] od předního stykovacího portu provedli kosmonauti nácvik přiblížení ke spodnímu stykovacímu portu (nadir) hlavního modulu Tianhe [Tchien-che].
), tak ještě jedno krátké video ze života na Čínské kosmické stanici, tentokrát na téma udržování fyzické kondice: 
