Ted kdosi zmínil v jedné diskuzi že když letěli na Měsíc tak jim v Apollu nefungovalo 150 000 součástek či zařízení a přesto misi splnili. Jelikož mám rád přesná fakta tak bych radši slyšel co o tom víte.
citace:Jediná o které vím já je ten čuflík (asi joystick) kterej Armstrong musel nahradit propiskou ... Teda respekt! Bez propisky by se rozšvihali na kusy
To nebyla propiska, ale Fisher Space Pen, specielní "propiska" fungující v beztížném stavu.
10.12.2011 - 23:50 - Vlado1
citace: To nebyla propiska, ale Fisher Space Pen, specielní "propiska" fungující v beztížném stavu.
To měla být blbost za miliony. Až tam poletí tak ať si vezmou tužku se strouhátkem.
Ve scénáři se objevila i porucha toho nejspolehlivějšího stroje. Mechanické hodinky.
10.12.2011 - 23:57 - Vlado1
Malá souvislost.
citace:NASA postrádá kameny z Měsíce
NASA chybí přes 500 položek materiálu z vesmíru, ukázala vnitřní kontrola. Zpráva varuje, že kvůli nedostatečnému systému kontroly NASA riskuje, že o unikátní vzorky přijde.
Slavná instituce vlastní 140 tisíc kamenů z Měsíce, 18 tisíc meteoritů a na 5000 zrnek vesmírného nebo kometárního prachu. Více než 26 tisíc těchto vzorků půjčila muzeím nebo vědeckým institucím. Ke konci loňského roku chybělo 517 vzorků včetně 218 ukradených měsíčních kamenů, které později NASA získala zpět.
Pětina vzorků se ztratila kvůli administrativním chybám, někdy jde o pověstnou zapomnětlivost vědců. Jeden výzkumník například zapomněl, že si před 35 lety půjčil devět vzorků z Měsíce, jiný měl 14 let deset kousků meteoritů, aniž s nimi pracoval.
citace: To nebyla propiska, ale Fisher Space Pen, specielní "propiska" fungující v beztížném stavu.
To měla být blbost za miliony. Až tam poletí tak ať si vezmou tužku se strouhátkem.
Vše začalo v šedesátých letech minulého století, v době, kdy mezi světovými velmocemi USA a tehdejšími USSR vrcholil boj o dobytí vesmíru. Vesmírné agentury se tenkrát mimo jiné potýkaly s obrovským problémem, jakými psacími potřebami vybavovat posádky svých misí na jejich cestách za poznáním. Vzhledem ke sterilnímu prostředí na palubách vesmírných lodí by byla ideálním řešením kuličková pera, u kterých je ale problém již v principu jejich funkce. K tomu, aby psala, potřebují sílu zemské gravitace, díky které při psaní inkoust přirozeně stéká na kuličku. Ve stavu beztíže zkrátka nefungují. Další velký problém spočíval v možnosti úniku řídkého inkoustu z otevřené, nebo poškozené náplně do okolí. Z těchto důvodů nezbývalo astronautům ve vesmíru nic jiného, než používat obyčejné tužky (mise Mercury a Gemini). Ano, zdánlivě nejjednodušší a nejlevnější řešení. Zde však vyvstávalo další nemalé riziko s potenciálem pozdějších katastrofálních následků. Při použití tužky totiž hrozilo odlomení křehké tuhy a její následné nekontrolovatelné poletování uvnitř plavidla. Kdyby se později tento zbloudilý, navíc elektricky vodivý úlomek tuhy dostal do útrob vysoce citlivých přístrojů, mohl zde zapříčinit zkrat, nebo mechanicky znehybnit některé jejich pohyblivé části.
citace:Zde však vyvstávalo další nemalé riziko s potenciálem pozdějších katastrofálních následků. Při použití tužky totiž hrozilo odlomení křehké tuhy a její následné nekontrolovatelné poletování uvnitř plavidla. Kdyby se později tento zbloudilý, navíc elektricky vodivý úlomek tuhy dostal do útrob vysoce citlivých přístrojů, mohl zde zapříčinit zkrat, nebo mechanicky znehybnit některé jejich pohyblivé části.
Myslím, že by nebyl problém udělat tuhu lehce pružnou s nějakou příměsí.
Zajímavé bylo že je neohrožovaly kuličky vody . Svévolně a reprezentačně vypouštěné před kamerou v VM.
Nekde jsem cetl,ze kdyz se chystal prvni american na MIR chystal se uz v Rusku s ruskym kolegou a strasne se divil proc si bere tolik normalnich klasickych propisek.Rus byl prekvapen proc se ho na to pta prece aby kdyz bude potreba mel cim psat a pod.Amik se vytasil s perem za x milionu a kecama ze v beztizi propiska nepise atd ale byl rychle ubezpecen ze ne vsemu se ma verit a ze vse funguje vetsinou jinak nez velci odbornici predpokladaji a vypocitaji.
Jakou pouzil Aldrin na Mesici nevim ale v programu Apollo byla propiska spec.pro psani ve vakuu.
Fisher Space Pen bylo patentováno jako pero do nulové gravitace. Podrobností o historii a použití je na netu dostatek. Vyrábí se a prodává dodnes. Sám jsem si kdysi jedno dovezl a brzo přestal používat - drážkování na úchopu je nepříjemě ostré.
1. To ze všichni blázni jsou básnici neznamená ze všichni básníci jsou blázni
2. Cena pera pro beztížný stav byla už v době uvedení velmi nízká (tehdy do $100). Nyní si ho můžeš koupit za cca $30-$60.
3. Jestliže vývoj space pen stál poměrně vysokou částku, tak to neznamená, že vývoj jakéhokoli nového pera stojí výrazazně méně.
4. Vývoj zaplatila firma vyrábějící propisky a NASA si je ráda kupuje protože jsou kvalitní,levnější než parkery a naíc píšou ve stavu beztíže.
Vykašlete se na písátká (Klaus už jí má doma) a zkuste řešit zásadný problém. Kuličky vody ve vznosu a vliv na spolehlivost elektroniky. N a ISS to řeší průvan s několikanásobným filtrem.
citace:Vykašlete se na písátká (Klaus už jí má doma) a zkuste řešit zásadný problém. Kuličky vody ve vznosu a vliv na spolehlivost elektroniky. N a ISS to řeší průvan s několikanásobným filtrem.
Na Apollech to řešili stejně - viz neustálé stěžování Wallyho Schirry na nesnesitelný průvan při Apollu 7.
citace:Pepo z depa tvoje dedukce jsou spíše pro pláč.
1. To ze všichni blázni jsou básnici neznamená ze všichni básníci jsou blázni
2. Cena pera pro beztížný stav byla už v době uvedení velmi nízká (tehdy do $100). Nyní si ho můžeš koupit za cca $30-$60.
3. Jestliže vývoj space pen stál poměrně vysokou částku, tak to neznamená, že vývoj jakéhokoli nového pera stojí výrazazně méně.
4. Vývoj zaplatila firma vyrábějící propisky a NASA si je ráda kupuje protože jsou kvalitní,levnější než parkery a naíc píšou ve stavu beztíže.
1.Neresim kazdy ma svuj nazor.
2.100 dolacu v 60 letech byla cena za propisku opravdu velmi nizka i pro amika u nas to byl u normalnich lidi pomalu rocni plat u nich Te za to klidne odpraskli.
3.To jsem nepochopil - snad si to vztahujete na nase dalnice nebo neco podobneho,tam je to rok od roku lacinejsi.
4.To hlavni - Pise normalni propiska z NARPY v bezt.stavu - ANO a o to tady frci.
NASA poztrácela stovky svých měsíčních kamenů, uvádí nová zpráva
by Denise Chow, SPACE.com Staff Writer
Date: 09 December 2011 Time: 11:52 AM ET
Tento měsíční kámen NASA astronauti sebrali na lunárním povrchu v roce 1971 při misi Apollo 14.
CREDIT: NASA/Sean Smith
NASA poztrácela nebo zašantročila více než 500 měsíčních kamenů, které její Apollo astronauti nasbírali a přivezli na Zemi, tvrdí nová zpráva agentury.
V auditu vydaném v úterý 8. prosince Kancelář generálního inspektora NASA uvedla, že agentura postrádá „dostatečnou kontrolu nad uložením svých depozit měsíčních kamenů a dalšího astromateriálu, čímž se zvyšuje riziko, že by tyto unikátní zdroje mohly být ztraceny.“
Zpráva zdůrazňuje důležitost dodržování přísnějších předpisů k uvolňování měsíčních materiálů výzkumníkům a pečlivějších inventárních postupů při jejich půjčování a navracení.
„NASA zažívá ztráty astromateriálů už od okamžiku prvního návratu vzorků z misí Apollo,“ upřesnil generální inspektor Paul K. Martin ve zprávě. „Kromě disku Mount Cuba, potvrdila NASA i že 516 dalších úložek astromateriálů už bylo postráceno či ukradeno mezi rokem 1970 a červencem 2010, včetně 18 lunárních vzorků údajně ztracených v roce 2010 výzkumníkem a 218 lunárních i meteoritických vzorků ukradených od výzkumníků z NASA Johnson Space Center v roce 2002, ale mezi tím zachráněných.“
Martinův úřad auditoval 59 výzkumníků, kteří od NASA obdrželi vzorky, a zjistil, že 11 z nich, čili 19 procent, nebylo schopno veškerý půjčený materiál už najít.
Zpráva rovněž zjišťuje, že Kancelář získávání astrometeriálů a péče o ně v Johnson Space Center v Houstonu má záznamy o stovkách vzorků, které už neexistují, a úložkách u 12 výzkumníků, kteří zemřeli, šli do důchodu nebo na jiná pracoviště, občas aniž by to kancelář věděla a aniž by vrátili vzorky.
Lunární vzorek 60025. Astronauti Apolla 16 tento vzorek sebrali v roce 1972, když byli na své páté měsíční misi – první misi ke vzorkování z lunárních vysočin.
CREDIT: NASA
„Ta kurátorská kancelář nezajistila, že se tyto úložky výzkumných vzorků efektivně využijí a rychle vrátí NASA,“ napsal Martin. „Např. jsme zjistili jednoho výzkumníka, který měl pořád lunární vzorky, které si půjčil před 35 lety, a na kterých nikdy neprováděl výzkum.“
V reakci na tuto zprávu generálního inspektora agentura hledá způsoby jak upravit své postupy a dohody o jejich půjčování.
„NASA je zavázána k ochraně našich národních s kosmem spojených artefaktů a sdílení těchto pokladů s výzkumníky zvenčí i s obecnou veřejností,“ řekl v prohlášení mluvčí NASA Dwayen Brown. „Souhlasíme s doporučeními obsaženými v nedávno vydané zprávě generálního inspektora přezkoumávající kontrolu NASA nad zápůjčkami měsíčních kamenů a dalších astromateriálů výzkumníkům a pedagogům. Akce převážně vyústí ve změny dohod o zápůjčce a procedur kontroly inventáře.“
Agentura nepovažuje lunární horniny a další vzorky z měsíce za vysoce ohrožení, dodal Brown.
Tyto ztráty je ale snad třeba vložit do kontextu, řekl Robert Pearlman, redaktor collectSPACE.com, on-line publikace a komunity pro kosmickou historii a nadšenců pro tyto artefakty.
„Podle Kanceláře generálního inspektora ze z 26 000 vzorků NASA, co má v úschově, už 517 ztratilo,“ řekl Pearlman SPACE.com. „Pro to není pro kosmickou agenturu a její kurátory žádná omluva, ale při tolika vzorcích rozptýlených po celé planetě lze pravděpodobně určité ztráty očekávat.“
Ty zašantročené měsíční vzorky jsou i tak opravdu politováníhodné, dodal, a mohlo by to být i projevem širšího problému v psychice veřejnosti.
„Možná, že je to projevem doby, kdy když někteří vědečtí výzkumníci a vzdělávací organizace, které si půjčily vzorky a pak je ztratili, tak vlastně už neuznávali raritnost a historický význam tohoto lunárního materiálu,“ řekl Pearlman. „Vypadá to, že měsíc, nebo přinejmenším jeho výzkum lidmi, už během posledních čtyřech desetiletí ztratil něco ze své záře.“
John Young, astronaut a veterán námořnictva, salutuje US vlajce u místa přistání v Descartes během první výpravy mimo plavidlo Apolla 16 (EVA-1). Young, velitel lunární přistávací mise Apolla 16, vyskakuje z lunárního povrchu, když zrovna astronaut a veterán letectva Charles M. Duke Jr., lunární pilot, fotil tento obrázek.
CREDIT: NASA, Charles M. Duke Jr.
Zpět z měsíce
Mezi lety 1969 až 1972 přistálo během programu Apollo této agentury na měsíci 12 astronautů. Tito astronauti s sebou zpět ze šesti měsíčních přistání přivezli celkem 842 liber (382 kilogramů) lunárních hornin a půdy.
NASA měsíční kameny, meteority a vzorky z kometárního prachu běžně půjčuje muzeím, výzkumníkům, vzdělávacím a jiným institucím po celém světě. Kancelář pro získávání astromateriálů a péče o ně udržuje 140 000 lunárních vzorků, 18 000 meteoritických vzorků a asi 5000 vzorků ze slunečního větru, komet a kosmického prachu, uvádí zpráva.
„Jak to bylo v březnu 2011, více než 26 000 těchto vzorků bylo půjčených k vědeckému zkoumání, ke vzdělávacím účelům a za účelem veřejného vystavování,“ napsal Martin.
Udržet si nad těmito vzorky vrácenými z vesmíru lepší kontrolu bude pravděpodobně vyžadovat mnohem větší revizi systému, který nyní platí.
„Možná je ještě větší otázkou, proč se tyto vzorky aktivně nevyužívaly – buď při současných výzkumech, nebo ke vzdělávání – ty, které se ztratily, a jiné, které byly ukradeny, by měly být ještě podezřelejší,“ řekl Pearlman. „Proč jsou tu výzkumníci, kteří vzorky získali a nakonec je nepoužívali? Proč byly vzorky pro vzdělávání svěřeny jen jednomu členovi personálu takovým způsobem, že při odchodu té osoby o tom už nikdo další nevěděl?“
Kosmická agentura je odhodlána provést změny, aby si poradila s problémy uvedenými v nové zprávě, řekl Brown.
„Během historie tohoto programu NASA neustále revidovala, vyhodnocovala a aktualizovala své postupy, aby snížila počet incidentů vedoucích ke ztrátám vzorků,“ řekl. „NASA vtělí doporučení generálního inspektora od nových postupů a i už platných procedur. NASA plánuje dokončit úplný proces aktualizace během 9 měsíců.“
citace:tiez som niekde cital ze tusim Apollo 16 po ukonceni EVA nasli na podlahe LEM vytekajucu vodu
Ano,byla to vyprava APOLLA-15 (po navratu z prvni vychazky neco kolem 10,-ti litru) a pilot LM dal pozdeji na modleni.
Mam ale obavy ze se Vas,potazmo muj prizpevek zvrhne v osobni osocovani a vlastni jadro veci se uz nikdo nikdy nedovi.Trend dnesni doby,zvastu vagon,srozumitelna odpoved nulova.Viz propiska ve stavu beztize a pod.
20.12.2011 - 20:05 - v
citace:tiez som niekde cital ze tusim Apollo 16 po ukonceni EVA nasli na podlahe LEM vytekajucu vodu
Todle forum trpí zásadními nešvary a anarchií. Což mi většinou nevadí (internet má bejt takovej ), ale teď zrovna bych se velmi rád dozvěděl fundovanou odpověď na svou otázku.
Zatím se tu vesele mění téma a diskuze se vykolejuje kam kdo zrovna potřebuje. Typická ukázka toho když nefungují moderátoři.
Teda pánové s váma bych chtěl leťet na Mars nebo stavět raketu
Zajímavé, jak se údaje v různých zdrojích liší:
Hmotnost tepelného štítu - wikipedie udává 3000 lb (1360 kg) - to je ale víceméně nesmysl, když kabina celá, vybavená vážila 5,5 t.
Našel jsem oficiální údaj 1465 lb (665 kg) v NASA archivu, z kontextu by to měla být celková váha. Původně odhadovali o 200 liber víc, pak se jim ale pro kabiny Block II (všechny pilotované) podařilo váhu snížit (lepší výpočty a testy, použití materiálu s menší hustotou).
Astronautix uvádí 848 kg (1869 lb), což by mohl být původní údaj o hmotnosti nebo do toho počítají ještě něco jiného.