|
Barva planety může napovědět o jaký život by tam mohlo jít.
https://www.space.com/alien-life-search-expanded-photosynthesis-signatures.html
 |
|
Bakterie využívající wolfram, by měly být odolnější vůči radiaci.
http://astrobiology.com/2019/07/tungsten-as-interstellar-microbial-radiation-shielding.html
 |
|
citace:
http://arstechnica.com/science/news/2010/12/bacteria-can-integrate-arsenic-into-its-dna-and-proteins.ars
http://www.nasa.gov/topics/universe/features/astrobiology_toxic_chemical.html
Nie sú to ani iný mimozemšťania...
Protebaktérie zo skupiny Halomonadaceae z jazera Mono Lake v kalifornskej Eastern Sierra dokázali pri nedostatku fosforu a prebytku arzénu zabudovať do štruktúry svojej DNA a niektorých ďalších životne dôležitých organickým molekúl arzén miesto fosforu. Vo svojej biochémii teda dokážu v prípade potreby využívať miesto fosforečnanov menej stabilné arzeničnany.
Nie je to síce dôkaz života mimo Zeme, ale je to dôkaz, že pozemská schéma biochémie je oveľa pružnejšia a prispôsobivejšia, ako sme si doteraz mysleli.
[Upraveno 02.12.2010 Alchymista]
Asi to tak nakonec úplně přesně nebude...
https://news.nationalgeographic.com/news/2012/07/120709-arsenic-space-nasa-science-felisa-wolfe-simon/ |
|
První spektra a biosignatury planet obíhající bílé trpaslíky.
http://astrobiology.com/2020/01/high-resolution-spectra-and-biosignatures-of-earth-like-planets-transiting-white-dwarfs.html |
|
K trpaslíci jako nejvhodnější kandidáti pro hledání planet s životem.
BTW, nepsal jsem to tu už někde? Nebo je to falešná vzpomínka?
http://astrobiology.com/2020/01/goldilocks-stars-are-best-places-to-look-for-life.html
 |
|
To neviem, červený trpaslíci, nielen triedy K, sa tu diskutovali opakovane.
Zaujímala by ma jedna vec: doba existencie atmosféry "pozemského typu"
Teda ako dlho pri danej hviezde potrvá, kým jej hviezdny vietor, žiarenie a erupcie CME roztrhajú atmosféru planéty povedzme na úroveň povrchového tlaku na Marse. A tiež doba, za ktorú hviezdny vietor "vyčeše" z planéty vodu zo "zemskej" úrovne na úroveň Marsu (Mars beriem ako "krajnú medzu" pre existenciu vyšších foriem života - organizmy typu hmyz, červy... - pri povrchu planety)
Druhá vec - aká je dlhodobá stabilita prirodzených satelitov planét zemského typu (teda systém Zem-Mesiac) v zelenej zóne trpaslíkov typu K. Mám totiž dojem, že planéty zemského typu v zelenej zóne sú pri nich nevyhnutne vo viazanej rotácii.
edit:
Jeden nápad na obídenie problému viazanej rotácie a potrebného "veľkého satelitu" - "planéta" sama je veľkým mesiacom obrej planéty typu Jupiter v zelenej zóne. Tým by sa obišiel aj problém gravitačného zámku a striedanie dňa a noci na celom povrchu, aj problém prílivu a odlivu potrebného na prechod života na súš.
Obdobie "Života na kozmickej strelnici" v systéme veľkej planéty je síce riskantné, ale nemusí mať dlhé trvanie...
Zaujímalo by ma, či sa niekto zaoberal stabilitou takéhoto systému "troch telies"
[upraveno 9.1.2020 12:55] |
|
aká je dlhodobá stabilita prirodzených satelitov planét zemského typu (teda systém Zem-Mesiac) v zelenej zóne trpaslíkov typu K. Mám totiž dojem, že planéty zemského typu v zelenej zóne sú pri nich nevyhnutne vo viazanej rotácii.
To asi sotva, protože obyvatelná zóna okolo hvězd K se nachází nějakých 100 milionů kilometrů daleko od hvězdy; abych byl přesný, tak u alfy Centauri B (typ K1) by měla planeta stejné oslunění jako Země ve vzdálenosti 105 milionů km, u epsilon Eridani (typ K2) ve vzdálenosti 89 milionů a u epsilon Indi (typ K5) ve vzdálenosti 71 milionů. Je vyloučené, aby měla planeta v takové vzdálenosti vázanou rotaci, tím spíš, že hvězdy K jsou méně hmotné, než Slunce (epsilon Indi jenom 0,66 Slunce). |
|
skúsil som počítať čas uzamknutia podľa "zjednodušeného vzorca" uvedeného na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Tidal_locking
pre Zem, Slnko a vzdialenosť 100 milionov km mi vyšiel čas ~500 milionov rokov, pre vzdialenosť 150 milionov km mi vyšlo ~5,5 miliardy rokov a pre 50 milionov km len ~7,5 milionu rokov - tj. okamžite.
Pre Zem, hviezdu s polovičnou hmotnosťou a vzdialenosť 150 milionov km vyšiel čas 22 miliard rokov, ale pre 100 milionov km len 2 miliardy rokov a pre 50 milionov km už len 30 milionov rokov - teda skoro okamžite.
Rýchle skracovanie doby uzamknutia so zmenšovaním veľkej poloosy je dané tým, že veľká poloosa dráhy vystupuje v zjednodušenom vzorci v šiestej mocnine. Zjednodušený vzorec je len orientačný, ale ani presnejší vzorec nie je nejak presný, pretože v ňom vystupujú "neurčité" ťažko definovateľné parametre ako "disipačná funkcia" a "Loveho číslo" charakterizujúce plasticitu obiehajúceho telesa.
Preto sa domnievam, že môj výrok o nevyhnutnej viazanej rotácii planét v obývateľnom páse hviezd menších ako Slnko je oprávnený a správny.
[upraveno 9.1.2020 18:18] |
|
citace:
skúsil som počítať čas uzamknutia podľa "zjednodušeného vzorca" uvedeného na wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Tidal_locking
pre Zem, Slnko a vzdialenosť 100 milionov km mi vyšiel čas ~500 milionov rokov, pre vzdialenosť 150 milionov km mi vyšlo ~5,5 miliardy rokov a pre 50 milionov km len ~7,5 milionu rokov - tj. okamžite.
Pre Zem, hviezdu s polovičnou hmotnosťou a vzdialenosť 150 milionov km vyšiel čas 22 miliard rokov, ale pre 100 milionov km len 2 miliardy rokov a pre 50 milionov km už len 30 milionov rokov - teda skoro okamžite.
Rýchle skracovanie doby uzamknutia so zmenšovaním veľkej poloosy je dané tým, že veľká poloosa dráhy vystupuje v zjednodušenom vzorci v šiestej mocnine. Zjednodušený vzorec je len orientačný, ale ani presnejší vzorec nie je nejak presný, pretože v ňom vystupujú "neurčité" ťažko definovateľné parametre ako "disipačná funkcia" a "Loveho číslo" charakterizujúce plasticitu obiehajúceho telesa.
Preto sa domnievam, že môj výrok o nevyhnutnej viazanej rotácii planét v obývateľnom páse hviezd menších ako Slnko je oprávnený a správny.
[upraveno 9.1.2020 18:18]
v tom vzorci něco nesedí, ani Země, ani Venuše vázanou rotaci nemají a měly by ji podle něj mít |
|
presné to iste nebude a tie výsledky môžu byť kľudne v rozsahu 20-500% - alebo i o rád. Ale nič lepšie som nenašiel...
Tak ma napadá - u Zeme by mohol mať nejaký efekt napríklad obiehajúci Mesiac. A tekuté jadro...
Venuša - uvádza sa, že rotáciu Venuše zabrzdila hustá atmosféra. Mohla by ju aj "trochu roztočiť" z viazanej rotácie do opačného smeru? Vetry predsa poháňa tepelná energia zo Slnka..
[upraveno 9.1.2020 20:40] |
|
citace:
v tom vzorci něco nesedí, ani Země, ani Venuše vázanou rotaci nemají a měly by ji podle něj mít
Tak Země má Měsíc, takže tam to pravidlo asi nebude úplně sedět, bych řekl.
A Venuše má den delší než rok. Asi je jen otázka krátkého geologického času, než se zastaví. Bych si tipl. |
|
| Plus Zem zrejme dostala slušný impulz aj pri vzniku Mesiaca. |
|
v tom vzorci něco nesedí, ani Země, ani Venuše vázanou rotaci nemají a měly by ji podle něj mít
Tak Země má Měsíc, takže tam to pravidlo asi nebude úplně sedět, bych řekl.
A Venuše má den delší než rok. Asi je jen otázka krátkého geologického času, než se zastaví. Bych si tipl.
Otázka zní, čemu kdo říká den. Doba rotace, tedy siderický den? Jenže z hlediska vázané rotace je důležitý spíš den sluneční (sol), který na Venuši trvá cca 58 dní a vzniká skládáním oběžné doby a pomalé rotace. O "zastavení" rotace Venuše ale vůbec nemá smysl uvažovat, protože rotuje retrográdně, takže pro zajištění vázané rotace by se retrográdní rotace musela nejdřív změnit na prográdní, a teprve pak by planeta hypoteticky mohla směřovat k vázanosti. Navíc jsou tu vzájemná slapová působení planet, která vázanost taky komplikují až znemožňují. Dokonce ani Merkur nemá vázanou rotaci. A Venuše je zvláštním způsobem v rezonanci se Zemí. |
|
| A není u vázané rotace sluneční den rovný siderickému ? Pokud tedy mluvíme o planetě, obíhající kolem Slunce . |
|
citace:
A není u vázané rotace sluneční den rovný siderickému ? Pokud tedy mluvíme o planetě, obíhající kolem Slunce .
Pochopitelně, ale jelikož Venuše kolem Slunce obíhá prográdně, tak při vázané rotaci by samozřejmě také prográdně rotovala. Jenže rotuje retrográdně, což znamená, že pokud by měla dospět k vázanosti, tak by se její rotace musela úplně přetočit na druhou stranu, a to se nestane ani do doby, než ze Slunce bude rudý obr. |
|
Zrovna som čítal Kosmos 6/2019 a J.Grygar v Žni objevů LII/2017C v kapitole 2.1. Exoplanety píše:
citace:
K. Garcia-Sage aj. poukázali na podobný efekt pro planetu b u hvězdy Proxima Centauri, která je typickým červeným trpaslíkem se silnou magnetickou a radiační aktivitou. Zejména kolem magnetických pólů planety dochází proto k erozi atmosféry, což je efekt, který pozorujeme kolem magnetických pólů Země navzdory zcela nepatrné sluneční agresi. Kdyby naše Země byla od Proximy tak málo vzdálena jako je její exoplaneta b, tak by o svou atmosféru rychle přišla.
V predchádzajúcom odstavci sa potom píše o tom, že silné magnetické polia červených trpaslíkov (ako TRAPPIST-1) spôsobujú hviezdne vetry o päť rádov silnejšie ako slenčný v okolí Zeme, tým ovplyňujú magnetosfery planét a spôsobujú ich prepojenie s magnotosferou hviezdy, čo vedie k rýchlej deštrukcii atmosféry.
Ďalej tam píše, že XUV žiarenie červených trpaslíkov je porovnateľné s XUV žiarením Slnka, aj keď je bolometrická jasnosť trpaslíka výrazne menšia.
|
|
citace:
K. Garcia-Sage aj. poukázali na podobný efekt pro planetu b u hvězdy Proxima Centauri, která je typickým červeným trpaslíkem se silnou magnetickou a radiační aktivitou. Zejména kolem magnetických pólů planety dochází proto k erozi atmosféry, což je efekt, který pozorujeme kolem magnetických pólů Země navzdory zcela nepatrné sluneční agresi. Kdyby naše Země byla od Proximy tak málo vzdálena jako je její exoplaneta b, tak by o svou atmosféru rychle přišla.
No dobře, ale jak to souvisí s tvrzením rozebíraným už dobrých deset příspěvků, že nejživotodárnější hvězdy jsou typu K? Na červené trpaslíky nikdo moc nesází a Proxima je M5. |
|
Včera zemřel Freeman Dyson.
https://www.nytimes.com/2020/02/28/science/freeman-dyson-dead.html
 |
|
Protein Discovered Inside a Meteorite - Slashdot
https://science.slashdot.org/story/20/03/03/2158223/protein-discovered-inside-a-meteorite |
|
http://www.sci-news.com/astronomy/phosphine-biosignature-gas-07957.html
https://twitter.com/DJSnM/status/1305221189011476481 |
|
https://twitter.com/ExtremophilesUK/status/1305331175041282048
Big #Astrobiology Announcement coming up in a few hours. According to the unconfirmed rumours this is linked with the detection of the #Biosignature #Phosphine in the #Atmosphere of #Venus and possible evidence for presence of #Life! Stay tuned! #Space #Microbiology |
|
Hmm, tak to zatím vypadá, že jen jeden z týmů chce vyhrát v soutěži o financování od NASA...
https://www.nationalgeographic.com/science/2020/09/possible-sign-of-life-found-on-venus-phosphine-gas/ |
|
citace:
Hmm, tak to zatím vypadá, že jen jeden z týmů chce vyhrát v soutěži o financování od NASA...
https://www.nationalgeographic.com/science/2020/09/possible-sign-of-life-found-on-venus-phosphine-gas/
Každopádně dobrý způsob jak se snažit získat peníze na misi NASA. Jenže při současném zaměření na Měsíc zbývá už jen málo pro nadějnější Mars a ještě méně pro mraky Venuše. |
|
https://www.syfy.com/syfywire/so-astronomers-may-have-found-evidence-of-life-on-venus
Their observations indicate a level of phosphine at 20 parts per billion (so, 20 molecules of phosphine out of a billion of everything else). That may sound low, but it turns out that from what we currently know, on Venus it's hard to make anywhere near that much. The phosphine was seen at altitudes of at least 50 km. The environment there is pretty hostile to phosphine, which would decompose fairly rapidly. They estimate that that it should all be gone in less than a thousand years at that level, and probably much faster. |
|
Vsádzam na "abiogenézu"..
 |
|
citace:
Vsádzam na "abiogenézu"..
Taky bych řekl, že vzhledem k extrémním podmínkám probíhají na Venuši i extrémní reakce s podivuhodnými výsledky. Pamatujete si perchloráty na Marsu? |
|
Sice to není "exo", ale ukazuje to, jak je život neskutečně odolný.
https://www.osel.cz/11688-fosilie-z-dob-pangey-a-ziva.html |
|
 hlboká horúca biosféra existuje... |
|
Tomu říkám terraformace vesmíru!
"Na oběžné dráze Země je čím dál více aparátů, což netěší zejména AGRONOMY, tudíž nepřekvapí, že i přes sebelepší snahy rizika kolizí rostou."
(https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/sedesat-metru-tolik-chybelo-ke-srazce-muskova-satelitu-s-konkurencni-druzici-na-orbite-40356981) |
|
citace:
Tomu říkám terraformace vesmíru!
"Na oběžné dráze Země je čím dál více aparátů, což netěší zejména AGRONOMY, tudíž nepřekvapí, že i přes sebelepší snahy rizika kolizí rostou."
(https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/sedesat-metru-tolik-chybelo-ke-srazce-muskova-satelitu-s-konkurencni-druzici-na-orbite-40356981)
Už to opravili.
Bych jim to okomentoval, ale mám tam doživotní ban(za to, že jsem slušně konstatoval, že můj příspěvek s odkazem byl smazán cenzorem a že si to diskutující bude muset sám dohledat). |
