Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  7    8    9    10  >>
Téma: Terraformace a kolonizace kosmu
01.4.2021 - 15:03 - 
Okolo Jupiteru môžu kľudne obiehať aj telesá veľké ako Zem a Venuša (pomer 1:317 a 1:390), možno až do veľkosti Neptunu (pomer asi 1:18).
A v stáde pidimesiačikov by tak veľké mesiace zrejme urobili selekciu bleskovo, možno ešte skôr ako by slapovo uzamkli svoju rotáciu, takže bez výraznejšieho rizika pre nasledujúci život. A to je len moja optimistická domnienka - celkom by ma zaujímalo, či na to existuje nejaké serioznejšie modelovanie.

Dinosaury a vesmír - prečo nie? Ale skôr nie, času na civilizaciu mali aj bez toho dosť a dosť a nevyužili ho - aspoň o tom nevieme.
Strojovú civilizáciu zrejme nemali a pokiaľ aj dosiahli napríklad úroveň keltov a galov predrímskeho obdobia alebo i egypťanov "predpyramidálneho" obdobia, tak zmizli celkom bez stopy, pretože žiadny výtvor netechnickej civilizácie miliony rokov neprežije.

Ervé - ani Džingischán, ani osmani nepredstavujú hrozby, ktoré by cestu do vesmíru zastavili. Hippíci hrozba boli/sú, islamský štát nie. A smrteľnú hrozbou predstavuje greendeal, hokejka a multikuti.
Na delfínoch nezáleží, civilizácie delfínov do vesmíru nelietajú.

Obežná rýchlosť nemá vplyv žiadny, proste sa lieta "po prúde", tak ako okolo Zeme či okolo Slnka. "bohatý" systém naopak ponúka "ľahko dostupné" ciele.
Radiácia a elektromagnetické polia - na vývoj pod pancierom atmosféry nebudú mať vplyv takmer žiadny. Na kozmické lety - toť otázka.

yamato - ač si to ľudia často neuvedomujú, výskyt rúd v žilách má hydrotermálne príčiny. Pri vhodnej teplote a tlaku sa vo vode rozpúšťa aj kremeň. Takže odpoveď je v prítomnosti vody v dostatočnom množstve. A voda je zrejme aj časť odpovede na platňovú tektoniku a živý vulkanizmus.
Ostatne - Theia mohol byť aj vodou bohatý svet ako Europa, Titan, Ganymed či iné veľké mesiace. [upraveno 1.4.2021 15:31]
 
01.4.2021 - 16:16 - 
Jojo, lehce dostupné:
https://en.wikipedia.org/wiki/Europa_Clipper
 
15.6.2021 - 14:10 - 
The Institutions of Extraterrestrial Liberty
Four days of webinars exploring the conditions for freedom beyond Earth

 
15.6.2021 - 20:25 - 
vyše šesť hodín - trochu pridlhé  
15.6.2021 - 20:40 - 
najjednoduchšie bude záujemcom poskytovať plnú slobodu hneď pri prvom prejave: Vyložiť za dvere a "Zem je tamtým smerom"... 
08.8.2021 - 08:14 - 
Scientific american : Future Space Travel Might Require Mushrooms
https://www.scientificamerican.com/article/space-travels-most-surprising-future-ingredient-mushrooms/?fbclid=IwAR2V3pjBZ6yiuh6JB0zKxY_D0B71xEalS5r0YGtFwtFzxK6srDSBYP-zBdg



Doplnujuce video: uz starsi rozhovor s autorom navrhu , (rozhovor priamo NESUVISI s temou clanku ).

 
08.8.2021 - 08:34 - 
Celkom zaujímavé a v mnohom podnetné...

Až na popár závažných drobností:
huby sú heterotrofné, nevytvárajú organické látky, nevedia robiť fotosyntézu, ani chemosyntezu cez siru, metan alebo železo. Potrebujú ma to symbiotické riasy (ako lišajníky).

Rozdrviť mycelium - to je skoro ako pokus kladivom rozbiť molitan...
Samozrejme to nefunguje a fungovať ani nemôže, mycelium je priestorová štuktúra z vlákien tvorených z veľkej časti chitinom (ako kutikula hmyzu) a "beta-glukanmi" a teda pružných. Musí sa strihať - sekať - rezať. Alebo podchladiť/zmraziť tak, aby stratilo pružnosť. Vysušenie nestačí.

K psylocibinu len jedno - veľmi rýchlo vzniká tolerancia, takže prudko rastie spotreba... až dosiahne stav "ako praženicu s cibuľkou alebo ako polievku s rajbaničkou?".

[upraveno 8.8.2021 08:59]
 
08.8.2021 - 10:27 - 
No, kategorie udržitelných uzavřených ekosystémů bude zajímavá sama o sobě. Protože je to daleko reálnější první krok, než úplná teraformace.

Na Zemi s tím žádné závratné výsledky nemáme, takže popravdě není jasné, z jakého důvodu by se to najedno nečekaně mělo povést na Marsu.... samozřejmě, určité plus je samotná sterilita okolního prostředí, ze kterého nemůže přijít žádná hrozba, ale fakticky se bojím, že ty začátky budou těžké, a že k soběstačnosti kosmických kolonií bude strašně dlouhá cesta (i když i vypěstování čerstvého salátu, aby se nejedly pořád jen konzervy, bude jistě úspěch...)
 
08.8.2021 - 12:02 - 
zavratne vysledky uzavretych ekosystem nie su hlavne pre snahu o autonomnu samoregulacnu sebestacnost.


Pokial by sme boli ochotny ich kombinovat s technologiou, tak nemaproblema...
aktivne
- menit ziarenie a teplotu
- menit koncentraciu zlozenia atmosfery
-...

tiez by to chcelo zriect sa naivnych predstav, ze rastliny vyprodukuju dostatok kyslika a pomoct im technologicky...
...Radsej sa zamerat na premenu anorganickych na organicke latky.


Co sa tyka vlastneho pestovania rastlin, tak si myslim, ze je zvladnute na velmi dobrej urovni...


 
08.8.2021 - 12:49 - 
citace 8.8.2021 - 10:27 - xChaos:
No, kategorie udržitelných uzavřených ekosystémů bude zajímavá sama o sobě. Protože je to daleko reálnější první krok, než úplná teraformace.

Moc nechápu, proč všichni blázní s uzavřenými ekosystémy. Pokud by na Marsu vznikla kolonie (pod kopulí, v podzemí apod.), tak se přece v žádném případě nebude jednat o uzavřený samoobnovující ekosystém. Právě naopak, dovnitř budou neustále proudit dodávky různých surovin (ze Země, později hlavně z okolních zdrojů), přičemž s rozvojem kolonie objem zejména těch místních dodávek bude prudce narůstat a díky tomu se ta kolonie bude taky rozšiřovat. Naopak lze očekávat, že nepoužitelné odpady budou odváženy ven a uskladňovány na určeném místě (třeba někde v kráteru), čímž se bude i okolí postupně kontaminovat pozemským životem.
 
09.8.2021 - 04:45 - 
Tak to si zrovna nemyslím. Na Marse, ale i na Mesiaci, bude organický uhlík a viazaný vodík osadníkmi veľmi starostlivo recyklovaný a pojem "nevyužiteľný odpad" sa na organický materiál vzťahovať určite nebude.

x-Chaos - celkom zásadný problém je otázka, čo všetko vlastne sebou osadníci dovlečú. Budú to veci evidované v zoznamoch, katalogoch a baliacich listoch, ale i veci neevidované.
A "neevidované" veci sú IMHO násobne dôležitejšie, ako položky ľubovoľného zoznamu či katalogu. Pretože ako sa "neevidovaná živá vec", napríklad z nosa, či z vlasov, zaradí do katalogu, tak asi vyrobila nejaký malér...
[upraveno 9.8.2021 04:54]
 
09.8.2021 - 07:31 - 
Vždycky to bude o poměru cena/výkon - nikdo nebude vozit stovky tun materiálu pro skleníky, aby vypěstoval pár tun jídla. Vždy se bude spíš využívat místní materiály. Prázdné nádrže s osvětlením a marťanskou půdou (po převaření), exkrementy a bakterie, bahnitý rybníček s kapry, skleníky se zeleninou, prasátko pro likvidaci odpadů ze skleníků a kuchyně. [upraveno 9.8.2021 07:32] 
09.8.2021 - 09:52 - 
Presný popis základného zasvinenia vesmíru ("zaprasenia vesmíru" podľa Adolfa) 
18.5.2022 - 16:25 - 
V navaznosti na spominany tlak na Marse...
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=2956&page=99&tid=1242#pid176543

Aky je minimalny tlak pre pestovanie rastlin?

človek má pre 100% O2 .. 0,35bar

ratliny môžu fungovať na 100% CO2?
Alebo treba namiesat nieco ako CO2 + 02 ... pri nejakom tlaku?

 
18.5.2022 - 18:13 - 
100% CO2 atmosféra nelze použít. S vodou reaguje a vytváří poměrně hodně kyselé prostředí. Tuším někam k pH 3. 
18.5.2022 - 23:18 - 
to ale plati len pri tlaku 1 bar a 20°C? 
19.5.2022 - 02:30 - 
Zůstal bych u tlaku 1 bar a pokojové teplotě. Vše ostatní pozemským rostlinám ubližuje.
Když kvasí kvas ve skleněném demižonu, tak se tam neuchytí ani řasy. CO2 ve velkém mnozství rostliny zabíjí. Na Visalajích ve skleníku AV kdysi onehdy přidávali 2x více CO2, ale stále to bylo malinko. A rostliny více prosperovaly. Je to molekula s nejnižším chemickým potenciálem. Fotosyntéze moc nerozumíme.
Můžeš udělat levný pokus. CO2 není drahé.
CO2:
https://www.engineeringtoolbox.com/CO2-carbon-dioxide-properties-d_2017.html


 
19.5.2022 - 11:37 - 
Jo. Kolem 0,5 baru je zřejmě hranice přežití rostlin. Vcelku nemá smysl se bavit o marsovské atmosféře, musí být hustější.
A chemie mezi 1 bar a 0,5 bar nebude moc odlišná, bych si tipl.

https://biology.stackexchange.com/questions/1242/what-is-the-lowest-pressure-at-which-plants-can-survive
 
19.5.2022 - 13:45 - 
Mimochodem, rostliny taky dýchají, v čisté CO2 atmosféře by rychle chcíply. Takže CO2 a O2 je nutnost, stejně tak minimálně 0,5 baru. Dusík je v hnojivu, ale fazole a spol potřebují půdní bakterie a tedy vzdušný dusík.

https://www.quora.com/How-would-plants-grow-in-an-atmosphere-of-pure-CO2
 
18.1.2023 - 20:51 - 
citace 8.8.2021 - 08:34 - Alchymista:
Celkom zaujímavé a v mnohom podnetné...

Až na popár závažných drobností:
huby sú heterotrofné, nevytvárajú organické látky, nevedia robiť fotosyntézu, ani chemosyntezu cez siru, metan alebo železo. Potrebujú ma to symbiotické riasy (ako lišajníky).

Rozdrviť mycelium - to je skoro ako pokus kladivom rozbiť molitan...
Samozrejme to nefunguje a fungovať ani nemôže, mycelium je priestorová štuktúra z vlákien tvorených z veľkej časti chitinom (ako kutikula hmyzu) a "beta-glukanmi" a teda pružných. Musí sa strihať - sekať - rezať. Alebo podchladiť/zmraziť tak, aby stratilo pružnosť. Vysušenie nestačí.

[upraveno 8.8.2021 08:59]

Myco-architecture off planet: growing surface structures at destination (30.3.2018)
https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/niac/2018_Phase_I_Phase_II/Myco-architecture_off_planet/
 
21.1.2023 - 00:04 - 
Výhoda houby je v odolnosti na ionizující záření. Zase taková hloupost to ve vesmíru není.
Ochranný štít, izolace...
 
<<  7    8    9    10  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.091620 vteřiny.