|
citace:
...
V ruském segmentu jsou všechny moduly hodně nezávislé (mají vlastní solární panely, akumulátory a jejich chlazení), ale důsledkem je patlanice propojovacích kabelů na 28VDC a hadic a také výrazně nižší výkon dostupný pro experimenty.
V americkém segmentu už je organizace infrastruktury jiná. Energetický systém používá koncept specializovaných zdrojů ("elektráren" na koncích nosníku) napájejících páteřní zálohovaný rozvod na vyšším napětí. Toto umožňuje vyšší flexibilitu, výrazně vyšší výkony a menší ztráty (podobně jako pozemská rozvodná síť vysokého napětí).
Vyšší flexibilitu, ale take vyšší zranitelnost. Je to vždy otázkou vyvážení mezi bezpečností a provozuschopností. Každý z přístupů má svoje. V běžném provozu je podstatně lepší americký přístup, v případě krize je lepší mít více záložních zdrojů. |
|
Problém je, že stanicu "americkej koncepcie" nepostavíš z nuly a zrejme sa tiež nedá zostaviť bez výraznej "ľudskej asistencie".
Takže tak či tak musíš na miesto stavby dopraviť najprv "ruský modul" - "niečo", čo je plne autonomne, schopné samostatne fungovať - zabezpečiť si priestorovú orientáciu, stabilizáciu dráhy, dlhodobé elektrické napájanie, spojenie s ďalšími objektami, prípadne je aj obyvateľné, tj. obsahuje všetky systémy zabezpečenia životných podmienok osádky a primerané zásoby. |
|
citace:
citace:
...
V ruském segmentu jsou všechny moduly hodně nezávislé (mají vlastní solární panely, akumulátory a jejich chlazení), ale důsledkem je patlanice propojovacích kabelů na 28VDC a hadic a také výrazně nižší výkon dostupný pro experimenty.
V americkém segmentu už je organizace infrastruktury jiná. Energetický systém používá koncept specializovaných zdrojů ("elektráren" na koncích nosníku) napájejících páteřní zálohovaný rozvod na vyšším napětí. Toto umožňuje vyšší flexibilitu, výrazně vyšší výkony a menší ztráty (podobně jako pozemská rozvodná síť vysokého napětí).
Vyšší flexibilitu, ale take vyšší zranitelnost. Je to vždy otázkou vyvážení mezi bezpečností a provozuschopností. Každý z přístupů má svoje. V běžném provozu je podstatně lepší americký přístup, v případě krize je lepší mít více záložních zdrojů.
Ehm, v čem přesně spočívá větší zranitelnost systému, který má zdroje energie decentralizované na jednotlivé vzájemně nezávislé moduly? Pokud vím, máme přísloví, že není moudré cpát všechna vejce do jednoho košíku. Je snad také "více zranitelný" systém fotovoltaických tašek na střeše vlastního domu, abych připomněl další z projektů Elona Muska? Já bych spíš řekl, že až se něco podělá a celý kontinent postihne blackout, tak ten s vlastním zdrojem elektřiny (a případně ještě vlastní studnou na zahradě) to jasně vyhraje. Poukazu na krizi moc nerozumím, v podstatě veškeré kosmické aktivity jsou vždy a za všech okolností jednou nohou v krizi, a to ani nemusí přijít pandemie. |
|
citace:
Problém je, že stanicu "americkej koncepcie" nepostavíš z nuly a zrejme sa tiež nedá zostaviť bez výraznej "ľudskej asistencie".
Takže tak či tak musíš na miesto stavby dopraviť najprv "ruský modul" - "niečo", čo je plne autonomne, schopné samostatne fungovať - zabezpečiť si priestorovú orientáciu, stabilizáciu dráhy, dlhodobé elektrické napájanie, spojenie s ďalšími objektami, prípadne je aj obyvateľné, tj. obsahuje všetky systémy zabezpečenia životných podmienok osádky a primerané zásoby.
... a na ruský segment nepřipojíš energeticky náročnější experimenty. takže třeba MELFI lze provozovat jen v americkém segmentu. Dalším příkladem je magnetický spektrometr AMS-2, který taky "u rusů" nespustíte.
ps: stanici můžete stavět i bez univerzální "stavební buňky/ruského modulu". Prostě po dobu výstavby záklsdní verze bydlíte v dopravní lodi.
|
|
Čo ťa vedie k domnienke, že sa na "ruský modul" nie je technicky možné nainštalovať väčšie zdroje energie?
Bývanie v dopravnej lodi je síce možné, ale rozumne realizovateľné len v prípade použitia SpX-SS, prípadne - veľmi obmedzene - raketoplánu. Musí totiž zabezpečiť posádku po dobu potrebnú na plánované montážne činnosti pri výstupoch do otvoreného vesmíru.
Zrejme ti uniká zásadná vec - "To", čo dopravíš na cieľovú orbitu ako prvé v poradí, musí byť schopné "základých funkcií" - komunikácie, stabilizácie dráhy a priestorovej orientácie, spojenia sa s ďaľším objektom/dielom. Dokonca "to" môže byť len dočasná súčasť budúcej stanice - keď budovaná stanica získa všetky nevyhnutné základné funkcie z iných dielov, tento diel sa môže odpojiť či prípadne aj zlikvidovať.
Samozrejme, "To" môže to byť aj dopravná loď s posádkou. Ale potom musí montáž prebiehať tak, aby počas celej doby montáže, až do momentu dosiahnutia "samostatnosti", bola k budovanej stanici dopravná loď nepretržite pripojená.
[upraveno 18.5.2020 12:19] |
|
citace:
Čo ťa vedie k domnienke, že sa na "ruský modul" nie je technicky možné nainštalovať väčšie zdroje energie?
Nejvýkonější ruský modul je Zarja. Disponuje ustáleným elektrickým výkonem 3kW, což při palubním napětí 28V znamená, že vedením teče 108 Ampér, kabely i konektory jsou velké a těžké a musí být dimenzovány na zkratový proud 250A (najděte si na netu jak velký je běžný pozemský kabel s konektorem na 250A). Jsou zde významné problémy s chlazením ztrátového tepla drátů a konektorů (vakuum izoluje). Celý povrch modulu Zarja už je pokrytý pomocnými aparáty (radiátory chlazení, nádrže paliva, ...). Tady už nic navíc neumístíte.
Navíc samotný modul se nemůže ideálně orientovat vůči slunci a tedy efektivita chlazení i FV panelů není nic moc. Toto vede na ne zcela optimální tepelný režim a na nutnost natahání různých doplňujících vedení a hadic vnitřkem stanice (včetně vzduchových rukávů).
Takovýhle modul energeticky neutáhne třeba modul experimentu AMS-2 (spotřeba 7kW), nebo MELFI (špičková spotřeba 4kW).
Celková spotřeba stanice nyní je až 70kW. A tento výkon musíte i uchladit.
Naproti tomu samostatně orientované FV panely ISS dávají 240kW špičkového výkonu.
Celý systém na koncích základního nosníku s bateriemi a natáčenými chladícími radiátory napájí vysokonapěťový rozvod stanice s ustáleným výkonem 124kW.
citace:
... Ale potom musí montáž prebiehať tak, aby počas celej doby montáže, až do momentu dosiahnutia "samostatnosti", bola k budovanej stanici dopravná loď nepretržite pripojená.
ISS byla budovaná po nějakou dobu bez stálé posádky a bez trvalé orientace a stabilizace.
ps: ... a co třeba Skylab, který opakovaně byl bez posádky? |
|
Skylab bol v princípe "ruský modul". Dokonca viac - bol kompletnou samostatnou stanicou, vrátane vedeckého a experimentálneho vybavenia a zásob.
ISS bola počas stavby opakovane bez posádky, pretože prvý vypustený modul - Zarja - zabezpečoval všetky potrebné funkcie.
citace:
Navíc samotný modul se nemůže ideálně orientovat vůči slunci a tedy efektivita chlazení i FV panelů není nic moc.
Pochopiteľne - pretože je zabudovaný v zostave stanice. Orientácia stanice sa riadi požiadavkami efektívnosti a funkcie zásobovania energiou a chladenia plnia iné diely zostavy, ktoré to robia efektívnejšie.
citace:
Nejvýkonější ruský modul je Zarja. Disponuje ustáleným elektrickým výkonem 3kW
V zostave stanice zrejme viac produkovať nepotrebuje.
"Zlepenec" šiestich podobných modulov - stanica Mir - produkoval v záverečnej fáze využívania 25-30kW. Skylab mal plánovaný elektrický výkon >10kW, po strate jedného "krídla" solárnych panelov (pri štarte) mal k dispozícii necelých 8kW.
[upraveno 19.5.2020 13:04] |
|
... já se nepřela, jen jsem říkala, že energetický systém ISS je o level výš než slepenec modulů "á la Mir". Viz:
https://en.wikipedia.org/wiki/Electrical_system_of_the_International_Space_Station
|
|
No, to by bylo hodně špatné, kdyby naISS nebyl lepší energetický systém, když je ta stanice o generaci novější a stavěla se mimo jiné na základě zkušeností s provozem Miru
Ostatně zvažovaný Mir2 už měl taky být energeticky jinde.
Otázka taky je, proč Kačenka označuje Mir jako slepenec, když je ISS také z dílů... [upraveno 19.5.2020 18:32] |
|
