V 11:34 SEČ odstartovala z kosmodromu Šríharíkota nosná raketa PSLV-XL s misí Proba-3. jedná se o dvojici vědeckých družic Evropské kosmické agentury ESA ke studiu Slunce, zejména pak jeho atmosféry. Družice jsou zároveň demonstrátorem letu ve velmi přesné formaci. Pozorovací družice má hmotnost 340 kg a rozměry 1,1×1,8×1,7 m. K získání elektrické energie využije výklopný panel s fotovoltaickými články. Pro větší motorické manévry a ustavení vzájemné polohy využije jednosložkové raketové motorky. Pracovní zajištění velmi přesné vzájemné polohy zajistí navigační systém s třemi sledovači hvězd, šesti detektory Slunce, dvojicí přijímačů GPS, čtyřmi silovými setrvačníky a dvojicí tříosých měřících gyroskopů. Druhá družice, která bude tvořit stínítko, má hmotnost rozměry 200 kg a rozměry 0,9×1,4×0,9 m. Také je vybavena systémem orientace a stabilizace, který sestává ze stejné sady přístrojů jako na má hlavní družice. Navíc má dodatečné optické prvky pro hlídání vzájemné polohy. Hlavním vědeckým přístrojem mise Proba-3 je kamera, de facto koronograf, ASPIICS. Jeho úkolem bude sledovat sluneční koronu v širokospektrálním rozsahu od 536 do 566 nm a ve specifických oblastech na čarách železa a helia. Doplňkovými vědeckými přístroji je radiometr DARA a spektrometr 3DEES. Družice Proba-3 se budou pohybovat ve vzájemné vzdálenosti okolo 150 m na oběžné dráze s výškou perigea 600 km, apogea 60530 km a sklonem 59° vůči rovníku. Životnost družic je minimálně 2 roky. Na misi Proba-3 se také významně podílely česká průmyslová a vědecká pracoviště. Firma TOPTEC dodala optickou sestavu, Honeywell měřící gyroskopy a Serenum krycí dvířka apertury koronografu. Pracoviště Akademie věd ČR jsou zapojená do vědeckého programu.
Start úspěšný, dobrá zpráva. Tak snad začalo lepší období - starty v první polovině 25 jsou jen dva, ve třetím kvartálu plánují 8, což nemají šanci stihnout. Uvidíme. Snad se podaří i druhý start Ariane 6 v únoru.
ESA a NASA by se měli dohodnout na vypuštění základního obytného, energetického a pohonného bloku stanice, možná ještě jednoho laboratorního modulu pro svůj výzkum. Komerční firmy by pak měli dodat vlastní laboratorní/výrobní/turistické moduly. Jinak bude jeden čekat na druhého a nikdy se nic reálně nepostaví a nevypustí. Provozovat stanici je drahé a výsledky nejisté, proto se bez podpory států zatím neobejde.
Michale, už se Rusové nějak ozvali ohledně ISS a roku 2028? [upraveno 11.12.2024 07:27]
je viacero premenných, ktoré môžu dlhodobé plány tak zamotať, že dnes nad niečím uvažovať je varenie z vody. Jedným z faktorov je to, ako sa budú uberať geopolitické vzťahy. Vojna, ktorá niektoré projekty zmrazila, alebo úplne stopla sa skončí a po tom sa veci budú uberať zase inak, ako by sa dnes zdalo. Veľkým faktorom môže byť aj to, keď sa starship osvedčí a zalieta. Potom sa bude môct počítať v nejakej jeho upravenej podobe s vynášanými modulmi rozmerov o ktrých dnes môžeme snívať. To isté New glenn
Povedal by som, že sme zrovna v období, ked nevieme ako sa vyvŕbi viacero vecí, ktoré môžu stavbu väčšej stanice ovplyvniť dosť výraźným spôsobom. Za rok dva môže byť všetko oveľa jasnejšie a koncepty, ktoré vymyslia dnes budú minulosť. [upraveno 11.12.2024 08:17]
Nesouhlas. Vynášení nákladu zlevní, ale náklady na vývoj modulů pořád budou mnohem vyšší. Celková cena tak klesne jen o trochu. Bez prvních kroků ale ty další nebudou. Náklad dimenzovaný pro Falcon Heavy vynese i Starship nebo New Glenn, tam problém není.
A geopolitika? Si děláte srandu? I kdyby Putin padl, bude trvat nejmíň deset let, než se Rusko vzpamatuje z toho nejhoršího bordelu, do kterého ho Putin zatáhl. Rusko nemá co nabídnout, nemá smysl s ním počítat. Geopolitika na tom nic nezmění. Čínská vláda taky v dohledné době nepadne, a nějaká změna opatrnosti vůči ní nepřipadá v úvahu. [upraveno 11.12.2024 11:19]
citace 11.12.2024 - 11:15 - Ervé:Nesouhlas. Vynášení nákladu zlevní, ale náklady na vývoj modulů pořád budou mnohem vyšší. Celková cena tak klesne jen o trochu. Bez prvních kroků ale ty další nebudou. Náklad dimenzovaný pro Falcon Heavy vynese i Starship nebo New Glenn, tam problém není.
A geopolitika? Si děláte srandu? I kdyby Putin padl, bude trvat nejmíň deset let, než se Rusko vzpamatuje z toho nejhoršího bordelu, do kterého ho Putin zatáhl. Rusko nemá co nabídnout, nemá smysl s ním počítat. Geopolitika na tom nic nezmění. Čínská vláda taky v dohledné době nepadne, a nějaká změna opatrnosti vůči ní nepřipadá v úvahu. [upraveno 11.12.2024 11:19]
falcon heavy má síce peknú nososť, ale veľmi úzky aerodinamický kryt, tam neprichádza k čiadnemu posunu a stále by sme sa motali v tých úzkych pivničných bojleroch. Preto starsip a new glen so svojou šírkou, tam sa už bavíme o pekných piestoroch si myslím. [upraveno 11.12.2024 12:32]
citace 11.12.2024 - 08:17 - Lusyen:je viacero premenných, ktoré môžu dlhodobé plány tak zamotať, že dnes nad niečím uvažovať je varenie z vody. Jedným z faktorov je to, ako sa budú uberať geopolitické vzťahy. Vojna, ktorá niektoré projekty zmrazila, alebo úplne stopla sa skončí a po tom sa veci budú uberať zase inak, ako by sa dnes zdalo. Veľkým faktorom môže byť aj to, keď sa starship osvedčí a zalieta. Potom sa bude môct počítať v nejakej jeho upravenej podobe s vynášanými modulmi rozmerov o ktrých dnes môžeme snívať. To isté New glenn
Povedal by som, že sme zrovna v období, ked nevieme ako sa vyvŕbi viacero vecí, ktoré môžu stavbu väčšej stanice ovplyvniť dosť výraźným spôsobom. Za rok dva môže byť všetko oveľa jasnejšie a koncepty, ktoré vymyslia dnes budú minulosť. [upraveno 11.12.2024 08:17]
Souhlas. ;-)
Takže tipuju spíš, že ohledně lidí:
- Technicky vzato by bylo nejlepší už dávno začít stavět novou stanici a využívat při tom zázemí ISS (energie, orientace, posádka, ...). Samotnou ISS odstavit (nebo odprodat soukromníkům) až po základním zprovoznění nové stanice. Nyní stavěnou generaci "velkých" raket pak využít pro vynášení co největších nových modulů.
- V realitě ovšem půjde opět o peníze, politiku, zahraniční zájmy ve skupinách spolupracujících států (obdoba čínské "pandí" politiky), ...
- na ISS dojde k trvalému uzavření ruské části (již nyní jsou části ruského segmentu uzavřeny kvůli trhlinám, únikům vzduchu a zastaralosti. Americký segment bude mít naopak trvanlivost prodlouženou. Nikdo to ovšem takto nenazve (ruské uzavření se bude prezentovat jako "optimalizace provozu", americké prodloužení životnosti pak bude třeba "prohlubující se mezinárodní spoluprací").
- američtí soukromníci se zaměří spíš na "vyhlídkové lety" (SpaceX několikadenní s fakultativním výletem na polární záři a na ISS, BlueOrigin na krátkodobé lety
- čína otevře svoji stanici "svému klubu" států (a možná tam pozve i rusko)
- indie si staví vlastní stanici "po indicku", protože to bude součástí jejího soupeření a mocenského pošťuchování s Pákistánem.
ak niečo europe ide, tak sú to vedecké prieskumné misie. Ak mám povedať svoj pohľad, bol by som radšej, ak by sa peniaze v rozpočte ESA používali na takéto misie a aby naši astronauti na základe partnersiev radšej využívali stanice vybudované a vlastnené našimi spojencami. Pretože takto nebude z rozpočtu ani poriadna stanica ani poriadna misia
@Lusyen
Lenže ono to v praxi funguje naopak.
Áno uznávam.. Pilotované lety sú z 66% "číri populizmus".
Lenže práve vďaka tomu, najviac zaujímajú širokú laickú verejnosť a robia celú vec populárnou.
Podpora pre program pilotovaných letov, automaticky znamená viac financií aj pre robotické vedecké prieskumné misie.
Ak budete proti pilotovanej kozmonautike, neušetríte nič.
citace 11.12.2024 - 15:11 - Slavomír Fridrich:@Lusyen
Lenže ono to v praxi funguje naopak.
Áno uznávam.. Pilotované lety sú z 66% "číri populizmus".
Lenže práve vďaka tomu, najviac zaujímajú širokú laickú verejnosť a robia celú vec populárnou.
Podpora pre program pilotovaných letov, automaticky znamená viac financií aj pre robotické vedecké prieskumné misie.
Ak budete proti pilotovanej kozmonautike, neušetríte nič.
súhlasím s vami pán Fridrich a vôbec to neprotirečí s tým, čo som napísal. Veď pilotovaná kosmonautika môže byť v spolupráci s partnermi napríklad na gateway, alebo novú budúcu stanicu. Vyžiada si to však takto oveľa nižšie náklady, keďže budú buď zdielané, alebo iba formou platenej miestenky. Atraktivita tak zostáva a tiež bude a viac peňazí na vedu vo vzdialenejších kútoch slnečnej sústavy.
Predpokladám, že na konci dňa to tak aj bude, ze európa finančne a technologicky vtúpi do iného projektu stanice ako dieľčí partner [upraveno 11.12.2024 15:29] [upraveno 11.12.2024 15:29]
citace 11.12.2024 - 15:27 - Lusyen:Predpokladám, že na konci dňa to tak aj bude, ze európa finančne a technologicky vtúpi do iného projektu stanice ako dieľčí partner
To je veľmi pravdepodobné.
Bez nejakej zásadnejšej reformy vzťahov ESA a EÚ, ktorá by umožnila podstatné navýšenie financovania. Bude problematické vtesnať do rozpočtu ESA (ako vypadá dnes), aj niečo také skromné ako bola kedysi plánovaná stanica Columbus.
Najprv musí mať Európa viac vlastných astronautov, a až potom vznikne potreba - argument "keď budú lietať na našu vlastnú stanicu.. ušetríme.."
citace 11.12.2024 - 12:26 - Lusyen:
falcon heavy má síce peknú nososť, ale veľmi úzky aerodinamický kryt, tam neprichádza k čiadnemu posunu a stále by sme sa motali v tých úzkych pivničných bojleroch. Preto starsip a new glen so svojou šírkou, tam sa už bavíme o pekných piestoroch si myslím. [upraveno 11.12.2024 12:32]
Kryt Falconu Heavy je malý (5,2 m x 13 m), jenže zatím nikdo nepotřeboval větší. New Glenn se 7 m průměrem asi přinutí Muska vyvinout taky 7 m kryt, vzhledem ke konstrukci Starshipu některé náklady bude muset dál vynášet Falconem Heavy. Cena vývoje a výroby nákladu je ale to, co rozhoduje.
Evropa má velkou skupinu kosmonautů, chybí ale velký stát, který by ostatní i na vlastním příkladu naváděl ke stavbě lodi a stanice. Politické problémy (rozmazlenost a hloupost) teď ničí jak Francii, Německo, tak i Velkou Británii. [upraveno 12.12.2024 06:57]
Evropská kosmická agentura k dnešnímu dni ukončila vědecké provozování kosmické observatoře INTEGRAL. Ta sloužila k astrofyzikálním pozorováním v rentgenové a gama oblasti elektromagnetického spektra. Observatoř byla vypuštěna 17. října 2002 v 04:41:00,027 UT z kosmodromu Bajkonur a obíhala okolo Země po velmi výstřední oběžné dráze v výškou apogea okolo 150000 km. Za dobu provozu oběhla Zemi celkem 2886×. V souladu se závazkem ESA k minimalizování vzniku kosmické tříště, provedla observatoř INTEGRAL v roce 2015 sérii čtyř motorických manévrů. K jejímu zániku v atmosféře Země dojde v únoru 2029. INTEGRAL byla první kosmickou misí ESA, na které se podílela Česká republika v rámci rozbíhající se spolupráce v roce 1999.
Včera v 11:15 SELČ odstartovala ze vzletové rampy ELV na kosmodromu CSG nosná raketa Vega-C. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 666 km a sklonem 98° vůči rovníku byla vynesena družice Biomass pro pozorování Země. Od horního stupně se oddělila v 12:27 SELČ. Práce druhého stupně nosné rakety nebyla úplně optimální, ale ztrátu se podařilo dorovnat hornímu stupni AVUM. Náklad o hmotnosti 1131 kg se tak podařilo dopravit na požadovanou oběžnou dráhu. Cílem družice Biomass je zejména měření množství uhlíku uloženého v lesích. Mapovat navíc bude také topografii spodního patra lesa a podpovrchové útvary v pouštích a zaledněných územích. Doposud se pro studium vegetace a biomasy využívaly na družicích radary se syntetickou aperturou pracující v pásmu L na frekvenci okolo 1250 MHz. Mnohem výhodnější pro mapování lesů je ale využití radaru pracujícího na frekvenci od 430 do 460 MHz (pásmo P). Technologie byla úspěšně ověřena na letadlech, takže nastal čas pro první implementaci do družice.
Mise Biomass, resp. mise se SAR pracujícím v pásmu P, byla jako návrh předložena v roce 2005. O výběru mise bylo rozhodnuto v roce 2013. Stavbu družice protahovaly technické obtíže s některými prvky a také pandemie COVID-19. Hlavním a fakticky jediným vědeckým přístrojem na palubě je již několikrát zmíněný radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P. Radar pracuje ve třech pozorovacích módech, které se ale budou celkem netradičně, střídat po dlouhých časových úsecích. Prostorové rozlišení je až 47 metrů, tedy okolo 0,25 ha. Družice Biomass by měla pracovat minimálně 5 let a provést několik opakovaných pozorovacích kampaní.
citace 30.4.2025 - 22:14 - Martin Jediny:Antena ma 12 m priemer a je zjavne skladacia...
...ktosi kedysi kdesi spominal, ze v ESA je problem zohnat rozkladacie struktury velkeho rozmeru...
Rozkládací anténu těchto parametrů a použití umí na světě nejlépe americké společnosti NG a Harris. Právě druhá jmenovaná jí dodala pro Biomass.
Členské státy Evropské kosmické agentury ESA budou v červnu zasedat nad situací spojenou s návrhem rozpočtu NASA a zejména se změnou priorit a směřování tohoto dlouholetého partnera ESA. Doposud nadstandardní vztahy a důvěra jsou tak velmi ohroženy. Spolupráce ESA s NASA trvá desetiletí napříč různými vědeckými a technickými oblastmi. V mnoha situacích byly činnosti realizovány gentlemanskými dohodami, kdy se byrokratické kolečko nechalo běžet paralelně s realizací samotného projektu. NASA a ESA si také sdílely ty nejcennější poznatky, které byly a jsou celosvětově unikátní a nikdo jiný je nemá. To by nebylo možné bez dlouhé roky budované důvěry. Budu se opakovat, ale s novým směrem NASA se toto vše zpřetrhá a bude tomu konec. Situace ve Spojených státech amerických bude mít na ESA dopad také ekonomický. Ve společných programech a projektech je utopeno až 17 mld. euro. Jak to vše dopadne ukáží následující týdny. Situace je pro ESA o to těžší, že na konci roku se bude rozhodovat a plánech na další roky. ESA již začala v minulých letech pracovat na své větší nezávislosti a v tomto trendu bude nyní ještě silněji pokračovat.
Jestli to chápu, jde hlavně o Gateway (velký podíl ESA a evropských firem pracujících na objednávku pro NASA), servisní sekce Orionů (dodává ESA) pro Artemmis 4 a 5 a spoustu přístrojů na spoustě chystaných družic a observatoří. Snad se většinu podaří nějak zachránit (pomůže Kongres?). Důvěra je ale narušená.
Pokud jde o Nancy Grace, velkou nadějí je to, že ji má vynášet Falcon Heavy (Musk asi nebude proti misi) a je skoro hotová. ESA má významný podíl (s JAXA, CNES a Max-Planck-Institut v Heidelbergu).
citace 6.5.2025 - 09:55 - Václavík Michal:...ESA již začala v minulých letech pracovat na své větší nezávislosti a v tomto trendu bude nyní ještě silněji pokračovat.
...dôjde aj na pilotované lode, alebo to až súkromníci?
Nejdřív budou muset napravit škody.
Bylo by dobré vyvinout vlastní pilotovanou loď pro novou raketu (nástupce Ariane 6). Nákladní loď můžou udělat z pilotované, opačně to ale není nijak lehké ani rychlé. SpaceX stavěl Dragon s výhledem na pilotovanou loď, stejně to pak ale trvalo léta.
