|
citace:
čekat až cca dva roky na startovací okno a pak vydržet několik měsíců dlouhý let a související přetížení může jen zdravý člověk ...
S tím vážným nemocným na Marsu jsem opravdu neuvedl vhodný příklad, i když by statisticky nemusel vždy čekat 2 roky na startovní okno. Ale k takové trvalé kolonii by určitě občas přijížděli různí specialisté a vědci, kteří by tam nechtěli zůstat více než jedno startovní okno. Jistě by si chtěli udělat životní výlet i někteří dobrodružní politici.
Také je velmi pravděpodobné, že někteří jednotlivci v kolonii budou nabaženi životem v poušti a v maskách a budou se chtít vrátit. Nejspíše to budou i děti kolonistů. Pro takové malé skupinky lidi by byla trvalá stanice s landerem dobré řešení. Myslím si, že by tam pendlovaly lodě každé okno. Jak už jsem psal, tu stanici by však mohla nahradit vždy poslední loď, která někoho přivezla a zůstává na orbitě Marsu.
Spíše si myslím, že na Marsu žádná kolonie nebude a budou tam jen jednorázové malé výpravy vědců a odborníků, kterým postačí na orbitě jejich loď, kterou přiletěli a s kterou se vrátí. Ovšem jestli se uskuteční projekt SpX, vše bude jinak.
[upraveno 20.3.2020 20:58] |
|
Mimochodem, nevím, jestli si to někdo uvědomil, ale toho času zažíváme docela zajímavou generálku života na Marsu. Doma si člověk může dělat, co ho napadne, a je omezený pouze rozlohou a vybavením svého bytu/domu. Když chce ale jít ven, ať je to kamkoliv, třeba i do lesa, musí si bezpodmínečně nasadit humusku na ksicht.
Ve svém osobním autě ji sice mít nemusí, ale jakmile chce vystoupit, situace se opakuje.
Na Marsu by to bylo samozřejmě ještě o několik řádů horší, tam by nestačila maska, člověk by musel na sobě mít skafandr.
Já za sebe musím přiznat, že v nastalých podmínkách jsem nejradši doma, a nejen proto, že se to má a musí. Faktem je, že i když venku nastal docela impozantní nástup jara a v přírodě je nepochybně moc hezky (to o Marsu neplatí), nijak mne to tam za daných okolností neláká. |
|
Slavomír Fridrich, Nový Jiřík
Otázka financování a návratu investic je ta, kterou jsem několikrát v příspěvkách ke kolonizaci Marsu zdůrazňoval: Kdo a proč to bude platit? Něco jiného je výzkumná výprava, kde jde také o prestiž státu. Pro USA by asi nebyla katastrofa dát nějakých $200 miliard na výpravu na orbit Marsu a potom za jedno startovní okno o něco více na krátké přistání lidí na povrchu. Určitě by se našli vědci, kteří by do toho šli. USA financují mnoho jiných výzkumů a se zapojením dalších kosmických agentur by to bylo únosné.
Začít nyní s kolonizaci Marsu však vidím zcela mimo realitu. Ten příspěvek od Nový Jiřík je trefný.
|
|
citace:
Mimochodem, nevím, jestli si to někdo uvědomil, ale toho času zažíváme docela zajímavou generálku života na Marsu. Doma si člověk může dělat, co ho napadne, a je omezený pouze rozlohou a vybavením svého bytu/domu. Když chce ale jít ven, ať je to kamkoliv, třeba i do lesa, musí si bezpodmínečně nasadit humusku na ksicht.
Ve svém osobním autě ji sice mít nemusí, ale jakmile chce vystoupit, situace se opakuje.
Na Marsu by to bylo samozřejmě ještě o několik řádů horší, tam by nestačila maska, člověk by musel na sobě mít skafandr.
Já za sebe musím přiznat, že v nastalých podmínkách jsem nejradši doma, a nejen proto, že se to má a musí. Faktem je, že i když venku nastal docela impozantní nástup jara a v přírodě je nepochybně moc hezky (to o Marsu neplatí), nijak mne to tam za daných okolností neláká.
... to ovšem platí pro Vás a pro "starší a pokročilé" (neberte to osobně).
Ale třeba malé děti a jiné domácí zvířectvo MUSÍ VEN na vzduch. Ať už v kočárku, nebo po svých. Nejde jen o fyzickou stránku věci - doma mají rychle nedostatek podnětů a "zboří každý dům" ... ;-)
|
|
citace:
... to ovšem platí pro Vás a pro "starší a pokročilé" (neberte to osobně).
Ale třeba malé děti a jiné domácí zvířectvo MUSÍ VEN na vzduch. Ať už v kočárku, nebo po svých. Nejde jen o fyzickou stránku věci - doma mají rychle nedostatek podnětů a "zboří každý dům" ... ;-)
tak domaci zvirectvo hadam na marse riesit nemusime, a co sa tyka deti, prave zazivame dobu, kedy mladez vacsinu tych podnetov prijma z virtuálneho sveta.
Na zemi to asi nie je uplne najidealnejsie a je to zdrojom castych múdrych reci o cumeni do smartfonu, ale v obmedzených uzavretých priestoroch moze byt virtualna realita zdrojom tolko potrebných podnetov.
Samozrejme v primeranej kombinacii s realnym pohybom, napríklad vo velkych priestoroch urcenych na rekreaciu a pohyb (kvazi-park). Detske preliezky by napríklad mohli byt modularne, aby sa po urcitej dobe dali prestavat a nezacali nudit.
Tak ci tak vyrastanie v takomto prostredi by asi nebolo tak zabavne ako na zemi, to bez debaty. |
|
| IMHO výchova detí "na Marse" alebo i kdekoľvek mimo Zem bude prebiehať odlišne. Jedna preto, že sú iné podmienky, ale aj preto, že výrazne odlišné riziká. |
|
Ale inak musím poznamenať.
Že je fakt neuveriteľné, o akom širokom okruhu problémov sa vedie diskusia. Zjavne preto aby sa nemusela viesť o tom, ako s tým aj reálne začať.
 |
|
... to ovšem platí pro Vás a pro "starší a pokročilé" (neberte to osobně).
Neberu, já jsem ještě švarný mládec věku 59 let. |
|
citace:
malé děti a jiné domácí zvířectvo MUSÍ VEN na vzduch. Ať už v kočárku, nebo po svých.
Tak by ma zaujímalo, ako by sa toto malo/dalo realizovať. Napríklad na Mesiaci 
Inak s tezou yamata, že dostatočné podnety zaistia gadžety a virtuálna realita, sa dá celkom polemizovať.
Učenie (sa), výcvik a trening nových členov komunity bude zložitý proces - a bude v ňom mnoho úskalí. Už len samotná veľkosť komunity a jej vekové a "sociálne" zloženie je celkom dôležitá vec. A môžu sa v nej ľahko vyskytnúť rizikové osoby. Nemyslím rizikové z hľadiska osobnosti - pedofili a podobné osoby, ale rizikové z hľadiska vzorov a vzorcov chovania, ktoré môže od nich decko prebrať.
[upraveno 22.3.2020 23:06] |
|
citace:
citace:
malé děti a jiné domácí zvířectvo MUSÍ VEN na vzduch. Ať už v kočárku, nebo po svých.
Tak by ma zaujímalo, ako by sa toto malo/dalo realizovať. Napríklad na Mesiaci
Inak s tezou yamata, že dostatočné podnety zaistia gadžety a virtuálna realita, sa dá celkom polemizovať.
Učenie (sa), výcvik a trening nových členov komunity bude zložitý proces - a bude v ňom mnoho úskalí. Už len samotná veľkosť komunity a jej vekové a "sociálne" zloženie je celkom dôležitá vec. A môžu sa v nej ľahko vyskytnúť rizikové osoby. Nemyslím rizikové z hľadiska osobnosti - pedofili a podobné osoby, ale rizikové z hľadiska vzorov a vzorcov chovania, ktoré môže od nich decko prebrať.
[upraveno 22.3.2020 23:06]
male komunity trpiace nedostatkom vsetkeho - to bude vlastne navrat k lovcom a zberacom podla sucasnych poznatkov su taketo skupinky mimoriadne sudrzne a spravodlive, pretoze prezitie kazdeho jedneho zavisi na ostatnych. Socialna a majetkova diferenciacia nastala az v spolocnosti, ktora si zacala potravu pestovat, usadila sa na jednom mieste, co umoznilo vznik majetku.
Kolonisti na inej planete budu skor v postaveni lovcov a zberacov, nez v postaveni majetnych a nemajetnych. |
|
Asi bychom spíše zde měli diskutovat o technických problémech jak základny na Marsu, tak případně kolonizace.
Co se týká elektřiny a tím také tepla, obě studie NASA uvažují jaderný energetický blok. Solární panely by musely mít velkou rozlohu, postavit je a uvézt do chodu by pro první výsadek trvalo dlouho a mezitím by lidé potřebovali teplo i kyslík. Navíc přes noc by žádnou energii nedávaly a byly by nutné těžké baterie.
Co se týče jaderného bloku, studie uvádí, že by musel mít svůj pojezd a musel by kvůli radiaci sám odjet asi 1km od místa, kde bude základna i ISRU. Za sebou by táhl elektrický kabel pro připojení k ISRU a dalším spotřebičům. Jelikož studie také uvádí, že ISRU by od začátku (1 odletové okno předem příletem posádky) vyrábělo kyslík z CO2, není mi moc jasné, jak by se zajistilo propojení toho kabele na ISRU. Přitom ve studii je, že by přistávaly separátně.
|
|
PinkasJ - musím ti odporovať. Možnosť dlhodobého prežitia izolovanej skupiny je podľa mňa oveľa viac závislá na psychickom stave a psychologických a psychických vlastnostiach členov skupiny, než na ich technickom vybavení a jeho možnostiach. Už preto, že možnosti technického vybavenia sa dajú s veľkou spoľahlivosťou zistiť vopred... Mindráky nie.
Problém diskusií na túto tému je, že sme tu skôr "technici" než "psychologovia a psychiatri". A nevidím šancu, že sa to nejak zlepší.
[upraveno 23.3.2020 09:00] |
|
citace:
Možnosť dlhodobého prežitia izolovanej skupiny je podľa mňa oveľa viac závislá na psychickom stave a psychologických a psychických vlastnostiach členov skupiny, než na ich technickom vybavení
Tohle skoro i může platit téměř kdekoliv na Zemi. Na Marsu to ale víc bude o technice... bez té tam fakt přežít nejde... |
|
citace:
Tohle skoro i může platit téměř kdekoliv na Zemi. Na Marsu to ale víc bude o technice... bez té tam fakt přežít nejde...
A bez toho aby tam niekto aspoň "zapichol vlajku" a urobil "odtlačky topánok na povrchu", to nepôjde už vôbec.
|
|
citace:
...
male komunity trpiace nedostatkom vsetkeho - to bude vlastne navrat k lovcom a zberacom podla sucasnych poznatkov su taketo skupinky mimoriadne sudrzne a spravodlive, pretoze prezitie kazdeho jedneho zavisi na ostatnych. ...
1) na Marsu není co lovit a sbírat! ;-)
2) soudržnost těchto skupin je dána nutností společně čelit jiným skupinám (které na Marsu nebudou) a nástrahám prostředí (které na Marsu budou v podobě různých selhání techniky). |
|
citace:
Tohle skoro i může platit téměř kdekoliv na Zemi. Na Marsu to ale víc bude o technice... bez té tam fakt přežít nejde...
Samozrejme, funkčná technika a jej správne prevádzkovanie je kdekoľvek vo Vesmíre (a konieckoncov i na Zemi) nevyhnutnou podmienkou dlhodobého prežitia.
Čo sa týka správnej psychiky a psychologie ako podmienky prežitie - za priam ukážkový príklad považujem príbeh lode Bounty a následne vzbúrencov na ostrove Pitcairn. |
|
citace:
citace:
Tohle skoro i může platit téměř kdekoliv na Zemi. Na Marsu to ale víc bude o technice... bez té tam fakt přežít nejde...
Samozrejme, funkčná technika a jej správne prevádzkovanie je kdekoľvek vo Vesmíre (a konieckoncov i na Zemi) nevyhnutnou podmienkou dlhodobého prežitia.
Čo sa týka správnej psychiky a psychologie ako podmienky prežitie - za priam ukážkový príklad považujem príbeh lode Bounty a následne vzbúrencov na ostrove Pitcairn.
... a co konkrétně z té historie? Do které skupiny by jste se zařadil kdykoliv v průběhu "akce"?
|
|
citace:
citace:
...
male komunity trpiace nedostatkom vsetkeho - to bude vlastne navrat k lovcom a zberacom podla sucasnych poznatkov su taketo skupinky mimoriadne sudrzne a spravodlive, pretoze prezitie kazdeho jedneho zavisi na ostatnych. ...
1) na Marsu není co lovit a sbírat! ;-)
2) soudržnost těchto skupin je dána nutností společně čelit jiným skupinám (které na Marsu nebudou) a nástrahám prostředí (které na Marsu budou v podobě různých selhání techniky).
vidim ze si ako vzdy pochopila podstatu, tak este na dovysvetlenie:
1) prirovnanie k lovcom a zberacom vychadza z psychologických podmienok a poziadaviek, nie z druhu stravy
2) soudržnost těchto skupin je dána nutností společně čelit - niecomu. Na zemi to boli hlavne predatori a hlad (na planete kde zije dokopy menej ludi ako dnes v jednom meste sa inym skupinam da vyhnut relativne lahko. Ale ano, obcas museli celit aj inym skupinam). Na marse to bude hlavne to prostredie. Zakladna podmienka nutnosti spolocne niecomu celit ale bude zachovana. |
|
potrebuješ veľmi rozdielne psychické profily
1) človeka, ktorý bude mať nervy na to, aby veselo pobzukujúc opelil denne niekoľko tisíc kvietkov
2) človeka, ktorý s vedomím toho, čo všetko sa môže pokašlať, vylezie vonku na telekomunikačný stožiar a vysiac na jednej ruke vymení vadný antenny zosilovač
3) človeka, ktorý sa nebude príliš nudiť, ak bude sedieť desať hodín denne na velíne a sledovať niekoľko sto, možno niekoľko tisíc "budíkov" kontrolujúcich stav vzduchu v kolonii - a dokáže prehliadnuť Ferove korozívne metánovo-merkaptanové prdy, ale neunikne mu drobná netesnosť na dverách zadného skladu.
... a ďalších podobných...
Hlavné ale je, aby sa v maličkom priestore základne zniesli a nepozabíjali.
[upraveno 23.3.2020 13:39] |
|
Hypotéza: V první etapě kolonizace Marsu tam nebudou nejen žádné děti, ale ani dospělí ve věku "potenciální táta a máma". Kdo by ale o usídlení tam mohl mít zájem, to by byli aktivní důchodci, kterým sice s věkem již ubývají síly, ale na Marsu s jeho 0,38 g budou zase supermani. Tito lidé by tak získali novou možnost seberealizace, přitom už ve svém věku nebudou tak závislí na potřebě procházek, ale o to víc budou chtít něco vytvářet - ve věku, ve kterém už s něčím podobným vůbec nepočítali. Jim by mohly stačit ty habitaty velikosti rodinného domku, jejichž návrhů se na internetu vyrojila celá řada. Že na Marsu umřou, to by se tak nějak rozumělo samo sebou, s tím by sami počítali, a vzhledem k tomu, že ještě na stará kolena získají možnost uskutečnit něco opravdu významného, tak by jim to možná ani nevadilo. Záleželo by samozřejmě na důkladné psychologické selekci uchazečů, aby to psychicky a mentálně zvládli a nesložili se, čímž by ohrozili i všechny ostatní.
Tahle první várka kolonistů by mohla budovat obrovské haly, jejichž příklad už jsem tu uváděl dvakrát, takže ještě do třetice:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tropical_Islands
A v těch halách, v nichž by mohlo velmi pohodlně bydlet a žít 1000 lidí, už by se mohly usídlovat i skutečné rodiny, protože o všemožné podněty by tam bylo postaráno, a práce kolonistů by byla i dost různorodá: Pěstování potravin, údržba systémů stávající haly (hal), budování hal pro další kolonisty, nějaká ta výroba, a k tomu samozřejmě průzkum a prospekce venkovního prostředí, spojená s hledáním nových zdrojů. |
|
citace:
Hypotéza: V první etapě kolonizace Marsu tam nebudou nejen žádné děti, ale ani dospělí ve věku "potenciální táta a máma". Kdo by ale o usídlení tam mohl mít zájem, to by byli aktivní důchodci, kterým sice s věkem již ubývají síly, ale na Marsu s jeho 0,38 g budou zase supermani. Tito lidé by tak získali novou možnost seberealizace, přitom už ve svém věku nebudou tak závislí na potřebě procházek, ale o to víc budou chtít něco vytvářet - ve věku, ve kterém už s něčím podobným vůbec nepočítali. Jim by mohly stačit ty habitaty velikosti rodinného domku, jejichž návrhů se na internetu vyrojila celá řada. Že na Marsu umřou, to by se tak nějak rozumělo samo sebou, s tím by sami počítali, a vzhledem k tomu, že ještě na stará kolena získají možnost uskutečnit něco opravdu významného, tak by jim to možná ani nevadilo. Záleželo by samozřejmě na důkladné psychologické selekci uchazečů, aby to psychicky a mentálně zvládli a nesložili se, čímž by ohrozili i všechny ostatní.
Tahle první várka kolonistů by mohla budovat obrovské haly, jejichž příklad už jsem tu uváděl dvakrát, takže ještě do třetice:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tropical_Islands
A v těch halách, v nichž by mohlo velmi pohodlně bydlet a žít 1000 lidí, už by se mohly usídlovat i skutečné rodiny, protože o všemožné podněty by tam bylo postaráno, a práce kolonistů by byla i dost různorodá: Pěstování potravin, údržba systémů stávající haly (hal), budování hal pro další kolonisty, nějaká ta výroba, a k tomu samozřejmě průzkum a prospekce venkovního prostředí, spojená s hledáním nových zdrojů.
myslím, že se mýlíte.
1) kdo vydrží strasti startu, letu na Mars, přistání a okamžitého plného nasazení po přistání, tak musí být v perfektní kondici - takže žádný "senior na dožití" nepřipadá v úvahu.
2) hala "typu TropicalIsland" je v přetlakové(Marťanské) verzi obrovský projekt vyžadující desetitisíce tun speciálních materiálů. To je téměř nerealizovatelné. A navíc je to "příliš mnoho vajíček v jednom košíku" - spíš bych čekala hodně malých izolovaných habitatů propojených přechodovými komorami tak aby jedno selhání neohrozilo celou kolonii.
|
|
Nový Jiřík
Jsou to hezké vidiny, ale raději bych se bavil o tom, jak ta kolonizace konkrétně začne. Co všechno bude mít výsadek předem dovezeno cargo loděmi (tedy jedno okno předem), kde vezmou v prvních dnech kyslík a dostatek tepla, jak zprovozní svůj energetický blok, nebo jak bude zprovozněn před jejich příletem. Mluvilo se o 100 lidech v Starshipu. Každý si snad dovede představit, jaký by to byl problém, kolik kyslíku a vody by bylo okamžitě třeba, atd. Myslím, že to je zcela nereálné, první lidé musí přiletět v počtu řádově do 10, nejlépe 4-6 a každá činnost musí být pro každého detailně naplánována a měli by mít i jistotu, že když něco podstatného selže, mohou se hned odpravit na čekající loď na Orbitě Marsu a tam přečkat a mít zásoby všeho do dalšího odletového okna. V opačném případě to vidím jako hazard, který těžko někdo schválí a bude financovat
|
|
citace:
Jsou to hezké vidiny, ale raději bych se bavil o tom, jak ta kolonizace konkrétně začne.
Najskôr by sme sa museli baviť o nejakej predprípravnej fáze..
O čomsi ako bolo Gemini pred Apollom.
Ale keďže bohužiaľ "väčšinový konsenzus" niečo také pokladá za "zbytočné zdržiavanie" a "otravovanie".
Nepohneme sa ďalej kým sa "väčšinový konsenzus" nezmení.
Kým sa nespraví krok "a" alebo "nula", nie je možné naplánovať ani vykonať krok "b" - "1", následne uvažovať o "c" je fakt už venovanie sa fatamorgánam.
Žiadne realistické plány "program", momentálne neexistuje.. |
|
Můžeme si odmyslet „většinový konsenzus“ na tomto serveru, který nemůže ovlivnit realitu ani v nejmenším, stejně jako ji nemůže ovlivnit menšinový názor.
Máme ale zde reálně dva hlavní plány pro Mars: Muskův projekt kolonizace Marsu s ním spojený vývoj SH/SS a pak prvý krok plánovaný NASA – let na orbitu Marsu.
Projekt SpX je postaven na SH/SS, je celkem jasný, stokrát jsme ho probírali. Dokud nepoletí SH/SS a SS nepřistane z 2.kosmické rychlosti, dokud nebude odzkoušeno tankování na LEO, nic už nevymyslíme ani pro, ani proti. Až když toto bude fungovat, můžeme diskutovat, zde je reálné poslat lidi na Mars, aniž budou mít předem zajištěno palivo pro návrat. V případě většinového souhlasu se můžeme zabývat technickými detaily cargo misí a pak vlastním přistáním lidí a zajištění všech jejich potřeb a činnosti
Druhý hráč v poli je NASA ( pokud se neobjeví Čína). NASA však musí nejdříve splnit svůj prvý cíl – Měsíc a teprve se může reálně věnovat druhému cíli – letu na orbitu Marsu. Ovšem jeden z podstatných kmenů jejich architektury je SLS a Orion a ty by měly být odzkoušeny během programu pro Měsíc ( kromě zesílení tepelného štítu Orionu pro 2.kosmickou rychlost). Pak je tam řada složitých, dosud neodzkoušených problémů, jako konstrukce Gateway, přečerpávání paliva, solární elektrický pohon, otázka stability paliva po dobu cca 1100 dní, otázka ochrany proti záření, adaptace organizmu, zásoby …. Tyto otázky bychom mohli začít zde diskutovat, nebo ovšem také můžeme čekat, až je NASA začne konkrétně řešit.
|
|
citace:
NASA však musí nejdříve splnit svůj prvý cíl – Měsíc a teprve se může reálně věnovat druhému cíli – letu na orbitu Marsu. … Tyto otázky bychom mohli začít zde diskutovat, nebo ovšem také můžeme čekat, až je NASA začne konkrétně řešit.
Napište mi na jiri-hosek@post.cz a večer Vám pošlu nějaké novinky k tématu. |
|
@PinkasJ
NASA
Podstatné je to kam sa pomocou SLS a Orionu bude dať lietať.
Vo vyhliadke sú akurát tak škrty.
A jediné čo by ich mohlo prežiť je "Mesiac" zredukovaný iba na stanicu Gateway.
SpX
K projektom Elona Muska sa zadarmo, nijako vyjadrovať nebudem.
Ak mám o nich niečo, či už dobré alebo zlé povedať, nech mi za to Elon Musk zaplatí.
Nejde o nijakú "spupnosť", ale o to že dobré rady ktoré sú za darmo nikto obvykle nepočúva.
 |
|
citace:
Můžeme si odmyslet „většinový konsenzus“ na tomto serveru, který nemůže ovlivnit realitu ani v nejmenším, stejně jako ji nemůže ovlivnit menšinový názor.
On je to skôr totálny väčšinový nekonsenzus. A je to fakt balvan na ceste ktorý treba odvaliť.
Už som s tou myšlienkou dávno neotravoval.
Ale veci by prospelo, keby vznikla nejaká "nadácia" organizácia ktorá by sa snažila sformulovať a presadzovať, naozaj dlhodobý program, v ktorom by sa Mars a Mesiac, robotický aj pilotovaný prieskum dostali do zmysluplného celku.
Doterajšie organizácie či už štátne alebo "neziskovky" v tomto jednoducho zlyhali. |
|
cituji:
"Ale veci by prospelo, keby vznikla nejaká "nadácia" organizácia ktorá by sa snažila sformulovať a presadzovať, naozaj dlhodobý program, v ktorom by sa Mars a Mesiac, robotický aj pilotovaný prieskum dostali do zmysluplného celku."
=>
Už 10 let "Hvězdolet" (www.hvezdolet.cz). Zatím jen s minimální odezvou, tj. "cíl se líbí, ale počkáme až to za nás někdo udělá". ;-) Bohužel takhle to nefunguje. :-(
PS: Mnohými zaklínaný Musk jen primitivně kopíruje mé závěry z mé první přednášky v roce 2011 "Hledá se posádka hvězdoletu". Speciálně zmínka, že je třeba pro smysluplnou přepravu lidí stavět "kosmické zaoceánské parníky" namísto dnešních "kosmických kajaků". Což mimo jiné umožní použití lacinějších materiálů a především srazí cenu hvězdoletenky o několik řádů, tj. "Starship".
Tj. myšlenka byla: velikost korábu zlevní i kosmickou cestu!
Akorát Muskovi schází řada technologií, které jsou nezbytné, a hlavně posádka tak speciální, že se koupit/zaplatit nedá! Nemluvě o prodělečnosti celého podniku, což je pro komerční firmu zásadní problém, tj. na kolonizaci jiných planet pozemšťané vydělat nemůžou! (cena meziplanetární přepravy znemožňuje ziskový obchod)
|
|
@kocourek
Prepáčte.. Ale pripadá mi to vaše snaženie trošku "Cimrmanovské"..
Ale pravdu povediac.. Konkrétnu odpoveď, ako by sa to malo robiť "inak", aby taká snaha dopadla lepšie ako vaša, vlastne nemám.
|
|
citace:
Podstatné je to kam sa pomocou SLS a Orionu bude dať lietať.
S pomocí SLS a Orionu se lze dostat především na Gateway a to je zcela podstatné. Jelikož s Gateway se v novém plánu pro Měsíc nepočítá, může být Gateway umístěno na vysoké dráze, např. u libračního bodu L2.
Jinak je zajímavé, že všechny 3 studie letu na Mars – Zubrinův Mars Direct, Muskův plán kolonizace a NASA plán letu na Orbit Marsu a pak přistání na Marsu mají hodně společného. Zubrin odmítá jakékoliv rendezvous na LEO nebo na LMO.
Nejvíce asi čerpá ze Zubrinovo plánu Musk – především jeho myšlenku přímého letu na Mars i z něho zpět a výrobu methanu a O2 na Marsu. Zubrin chtěl použít 3 lety Ares 5, Musk chce použít supernosiče SH/SS, ale jejich kapacitu zvýšit několika dotankováním na LEO. Zubrin chce poslat 4 kosmonauty s návratem, Musk více kolonistů s podmíněným návratem. Navíc ARES 5 byl expendable a Zbrin tvrdí, že jakékoliv znovupoužití je dražší, než jednorázové použití.
Zubrinova koncepce počítá s automatickou výrobou paliva na Marsu před příchodem lidí. Cargo loď s nosností 40 tun k Marsu doveze 2-stupňový návratový stupeň ERV, k něm bude připojen 100 kW reaktor (odjede automaticky několik set metrů daleko s nataženým kabelem), automatický soubor pro výrobu paliva a 6 tun tekutého H2.
H2 má katalyticky reagovat s CO2 v atmosféře a vytvořit metan a vodu. Voda má být elektrolyticky rozložena na O2 a H2 a z H2 opět bude vyráběn CH4. Tak má být vyrobeno 24 tun CH4 a 48 tun O2. Dalších 36 tun O2 m být vyrobeno redukcí CO2 v z atmosféry. Celkem 108 tun paliva bude vyrobeno, což je 18 x více než přivezeného H2. 97 tun paliva bude naplněno do návratového stupně ERV, 11 tun bude určeno pro pozemní operace roveru s CH4/O2 spalovacím motorem s dojezdem až 1000 km
Další podobné 2 Ares 5 budou vyslány po sobě v dalším okně. Prvý vynese na Mars obytný modul se 4 kosmonauty a potřebami pro 3 roky a rover. Na Marsu je očekává plně natankovaný ERV, který bude sloužit také jako naváděcí radio - maják. Druhý Ares 5 ponese opět automatickou výrobnu paliva a druhý ERV. Ten bude sloužit jako další záloha pro případ, že by posádka přistála mnoho set km daleko od prvého ERV. V tom případě by druhý ERV byl přesměrován k místu přistání. Přistání všech modulů předpokládá aerobrakingem a padáky.
http://www.marspapers.org/paper/Zubrin_1991.pdf
Tato Zubrinova koncepce je dobře promyšlena, ale ARES 5 již není, mohla by ho nahradit SLS/Block 2. Musk plánuje mnohem více lidí, ale výroba paliva na Marsu by asi byla podobná. Stejně tak zdroj energie – jaderný reaktor.
Podstatným rozdílem plánu NASA je prvý krok jen na orbit Marsu a to přes Gateway. Jelikož Gateway bude na velmi vysoké dráze, odlet i přílet by zvládly i elektrické iontové pohony ( s pomocí chemických), nejlépe ovšem jaderné tepelné. Velká výhoda je, že kosmická loď i s pohony by nepřistávala a mohla by se vrátit na Gateway ke kontrole, znovu-vybavení a dalšímu letu. Také rozměry a vybavení kosmické lodi mohou být podstatně větší, než při letu přímo na povrch nebo z něho k Zemi. Posádka by byla dopravena těsně před odletem na Gateway v Orionu (až 6 lidí). Podle posledních úvah by Orion zůstal na Gateway, mohl by odvézt posádku Gateway pro střídání a po návratu lodi od Marsu ke Gateway by pro posádku přiletěl a odvezl ji na Zem. Ve stísněném prostoru by tedy posádka vždy byla jen několik dnů
Přistání na Marsu by pak mohlo být v druhé etapě, kdy byl dopraven jedno okno předem na Mars celý komplex pro výrobu paliva, včetně návratného landeru, asi jako v projektu Zubrina. Návratný lander by nevyslal lidi přímo k Zemi ale jen na čekající loď na dráze Marsu a ta by se v relativním pohodlí vrátila na Gateway.
To vše byly plány a představy, ale co bude po té epidemii je ve hvězdách
[upraveno 27.3.2020 20:28] |
|
