Po 10 minutách letu byly vypnuty 4 motory druhého stupně a nákladní loď Tianzhou-4 [Tchien-čou 4] se oddělila. Je na oběžné dráze a zhruba za 6 hodin by se měla připojit k základnímu modulu Tianhe [Tchien-che].
Jen pro shrnující informaci. 9. května 2022 v 19:56:37 SELČ (17:56 UT) ze startovací rampy č. 201 čínského kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan] odstartovala 53 m vysoká dvoustupňová nosná raketa Dlouhý pochod 7 (Y5), která vynesla na oběžnou dráhu zásobovací nákladní loď Tianzhou-4 [Tchien-čou 4].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Nákladní loď Tianzhou-4 [Tchien-čou 4] se připojila 10. května 2022 ve 02:54 SELČ (00:54 UT) k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che] Čínské kosmické stanice.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Na palubě nákladní lodě je 6,5 tuny nákladu. Zhruba 1,5 tuny tvoří zásoby pohonných hmot. Zbývajících 5 tun jsou zásoby a vybavení v 200 balících pro posádku mise Shenzhou-14 [Šen-čou 14], která by se měla ke stanici vydat 5. června 2022. Na palubě jsou mimo jiné i semena pšenice, sóji a kukuřice pro kosmické experimenty. Zajímavostí je, že na povrchu nákladní lodě je upevněná malá družice (cubesat), ale o jejím poslání není nic známo.
Pro zajímavost porovnání kapacity nákladu v současnosti používaných nákladních lodí, které není úplně objektivní, protože každá nákladní loď má jiné využití. Hmotnost nákladu, kterou není možné úplně definovat je přibližná:
Tianzhou: 6 500 kg ( z toho 5 000 kg kusový náklad, 1 500 kg pohonné hmoty)
Cygnus NG: 3 700 kg
Dragon 2 Cargo: 3 000 kg (možnost upevnění vnějšího nákladu do "trunku" + umožňuje dopravu asi 2 200 kg na Zemi)
Progress MS: 2 500 kg ( z toho 1 700 kg kusový náklad, 400 kg pohonné hmoty, 400 kg voda)
Současná konfigurace Čínské kosmické stanice po připojení nákladní zásobovací lodě Tianzhou-4 [Tchien-čou 4] k zadnímu stykovacímu portu 10. května 2022. Stanice je teď "osiřelá" a letí v automatickém režimu, což je také poslední období neobydlené stanice. 5. června 2022 by se ke stanici měla vydat další tříčlenná posádka v kosmické lodi Shenzhou-14 [Šen-čou 14], čímž by mělo započít období trvalé přítomnosti čínských kosmonautů na stanici. Další posádky se budou měnit s překrývajícím pobytem bez přerušení obydlení stanice.
Záznam startu nosné rakety Dlouhý pochod 7 (Y5) s nákladní lodí Tianzhou-4 [Tchien-čou 4]:
Méně obvyklý pohled zdola na startující raketu Dlouhý pochod 7:
A pohled na startující raketu z vrcholu obslužné věže startovací rampy. Tento pohled má v oblibě Tory Bruno z ULA a také jej okomentoval na Twitteru: "Napodobování je nejupřímnější formou lichocení...":
A připojení nákladní lodě Tianzhou-4 [Tchien-čou 4] k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]:
Ve srovnání s Tianzhou 6 500 kg (z toho 5 000 kg kusový náklad, 1 500 kg pohonné hmoty) jste neuvedl HTV Kounotori 6000-6200 kg nákladu, další srovnatelný ATV už nelétá.
HTV má schopnost vozit kompletní skříně, to TZ nemá.
Cargo Dragon má schopnost dovézt na zem až 2 t nákladu. To Čína zatím nemá vůbec. Ve srovnání se Sojuzem sice Shenzhou doveze na Zem víc nákladu, větší kusy nebo metrák to ale nebude.
citace 15.5.2022 - 09:23 - Ervé:Ve srovnání s Tianzhou 6 500 kg (z toho 5 000 kg kusový náklad, 1 500 kg pohonné hmoty) jste neuvedl HTV Kounotori 6000-6200 kg nákladu, další srovnatelný ATV už nelétá.
HTV má schopnost vozit kompletní skříně, to TZ nemá.
Cargo Dragon má schopnost dovézt na zem až 2 t nákladu. To Čína zatím nemá vůbec. Ve srovnání se Sojuzem sice Shenzhou doveze na Zem víc nákladu, větší kusy nebo metrák to ale nebude.
HTV už taky nelétá a nástupce HTV-X, myslím, ještě není připravený. Ale jinak máte pravdu. Japonský HTV i evropský ATV byly "pořádné náklaďáky". Jak už jsem uvedl, to srovnání není objektivní. Každý má něco "navíc".
citace 15.5.2022 - 09:36 - MiraH:HTV už taky nelétá a nástupce HTV-X, myslím, ještě není připravený. Ale jinak máte pravdu. Japonský HTV i evropský ATV byly "pořádné náklaďáky". Jak už jsem uvedl, to srovnání není objektivní. Každý má něco "navíc".
HTV-X je v podstatě hotový. Co celý program brzdí je nosná raketa H3, která za sebou zatím nemá ani premiérový start. A to by HTV-X měla letět až po dvou testovacích startech H3. V manifestu programu ISS se s příletem HTV-X1 stále počítá začátkem druhé poloviny roku 2022, ale ...
Zdroj obrázku: (Credit: Wang Jiangbo/Xinhua) Youth.cn
29. května 2022 na kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku, byla vyvezena nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y14) z montážní haly na startovací rampu. Přímá cesta je dlouhá 1 500 m a dopravník celou sestavu přesunul rychlostí nepřekračující 30 m za minutu. Raketu na její cestě na startovací rampu doprovázeli pracovníci, kteří se podíleli na jejím sestavení. Nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y14) má vynést pilotovanou kosmickou loď Shenzhou-14 [Šen-čou 14] se třemi kosmonauty na palubě k šestiměsíčnímu pobytu na Čínské kosmické stanici, kterou v tuto chvíli tvoří základní modul Tianhe [Tchien-che] se dvěma připojenými zásobovacími nákladními loděmi Tianzhou-3 a 4 [Tchien-čou]. Oficiální jmenování posádky zatím nebylo zveřejněno. Ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y14) by mělo dojít 5. června 2022 v 04:43 SELČ (02:43 UT) (?).
Wang Yaping [Wang Ja-pching] je sice už dávno doma, ale čekání na start nové posádky k Čínské kosmické stanici si můžeme zkrátit jejím videem, ve kterém se s námi podělila o své zkušenosti s mytím vlasů na palubě stanice:
"Ahoj všichni. Určitě vás zajímá, jak si astronautky ve vesmíru myjí dlouhé vlasy. Nyní vám to ukážu. Nejdříve jsem si na vlasy nanesla speciální šampon a vidíte, že šampon pění. Není snadné umýt si vlasy ve vesmíru. Za druhé, protože mám mokré vlasy, musím si je umýt vodou, která mi pomůže se osvěžit. Po vymačkání vody na hlavě si musím nasadit ručníkové rukavice, aby se voda na vlasech vsákla. Nakonec si nasadím tento ručník na vlasy a počkám, až mi vlasy uschnou. To je celý proces mytí vlasů ve vesmíru."
Přestože posádka kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14] oficiálně oznámená ještě nebyla a neoficiálně se již něco takového "šuškalo", tak to vypadá na "únik informací" z filatelistického zdroje. A řekl bych, že to už můžeme brát jako fakt. Posádku kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14], která stráví na Čínské kosmické stanici půl roku a přijme vědecké moduly Wentian [Wen-tchien] a Mengtian [Meng-tchien], tedy bude zřejmě tvořit Chen Dong [Čchen Tung] (jako velitel, 2. let), Liu Yang [Liou Jang] (1. čínská kosmonautka, 2. let) a Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če] (1. let). Přítomnost ženy odpovídá dřívějšímu vyjádření Yang Liweie [Jang Li-weje], že v každé další posádce bude žena. Ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y14) s kosmickou lodí Shenzhou-14 [Šen-čou 14] by mělo dojít 5. června 2022 v 04:43 SELČ (02:43 UT) (?).
Docela vzácný snímek do soukromí Wang Yaping [Wang Ja-pching] ve své spací kóji na kosmické stanici.
Wang Yaping [Wang Ja-pching] se mně z počátku jevila jako "příliš vážná" a usměrňující své mužské kolegy k vážnějšímu chování. Ale následující videa jsou důkazem, že se i ona dokáže "odvázat". Doufal jsem, že videa někdo umístí na Youtube, ale tam jsem je nenašel. Protože bych je chtěl uvést ještě před letem Shenzhou-14 [Šen-čou 14], tak sem dám alespoň odkazy na Twitter, i když to není ideální, protože se některé příspěvky zdvojují.
Na tiskové konferenci v Pekingu byla oficiálně oznámena posádka kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14]. Potvrdila se tak předchozí spekulace a posádku tedy tvoří Chen Dong [Čchen Tung] (uprostřed, velitel, 2. let), Liu Yang [Liou Jang] (vpravo, 1. čínská kosmonautka, 2. let) a Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če] (vlevo, 1. let). Zajímavostí jsou jmenovky na skafandrech, kde je uvedeno jako první jméno a pak příjmení, což je naopak s běžným uváděním čínských jmen, kdy první se uvádí příjmení a pak teprve jméno.
Start nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y14) s kosmickou lodí Shenzhou-14 [Šen-čou 14] je naplánovaný na 5. června 2022 v 04:44 SELČ (02:44 UT) z kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku. K setkání se stanicí dojde ještě téhož dne kolem 11:00 SELČ (9:00 UT). Na Čínské kosmické stanici stráví kosmonauti následujícího půl roku a jejich úkolem bude, mimo jiné, přijetí vědeckých modulů Wentian [Wen-tchien] a Mengtian [Meng-tchien].
Dnes 5. června 2022 v 11:42 SELČ (9:42 UT) se pilotovaná kosmická loď Shenzhou-14 [Šen-čou 14] připojila v automatickém režimu ke spodnímu (nadir) připojovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Na obrázku je současný stav připojených lodí.
Plakát posádky kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14] ve složení Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če], Chen Dong [Čchen Tung] a Liu Yang [Liou Jang]. Jejich letem započala éra trvalé přítomnosti čínských kosmonautů ve vesmíru. V současné době tak má lidstvo na oběžné dráze dvě trvale obydlené stanice s celkem 10 lidmi na svých palubách.
Video z přibližování kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14] ke stanici:
Krátké video z připojení kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14] ke spodnímu (nadir) připojovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]:
Posádka kosmické lodě Shenzhou-14 [Šen-čou 14] vstoupila na palubu Čínské kosmické stanice (pravděpodobně 5. června 2022 v 14:33 SELČ (12:33 UT):
... musím přiznat, že mě až udivuje "efektivita a promyšlenost" čínského přístupu k vesmírným aktivitám a ke stavbě stanice na LEO. Ostatní, když něco vyvinou a doladí, tak mají tendenci to nějakou dobu používat. Čína velmi účinně využívá svůj pozdější vstup do kosmického dění. Evidentně sledují po celém světě vymyšlené věci, vybírají je jak rozinky z koláče, kopírují, případně vylepšují a následně používají. Například:
Sojuz -> Shenzhou (mírně zvětšený a modernizovaný)
Je zajímavé, že parametry nosné rakety Long March 2F jsou horší, než ruské rakety Sojuz 2, ačkoliv koncepce rakety Sojuz je víc než 55 roků stará:
Long March 2F: startovní hmota 464 tun, LEO nosnost 8400 kg
Sojuz 2: Startovní hmota 313 tun, LEO nosnost 8500 kg
Důvodem je zřejmě, že Long March2F používá boostery na hypergolické palivo N2O4/UDMH . Ale proč nepoužívat něco, co se osvědčilo. Čína má nebo vyvíjí dostatečný sortiment nosičů, včetně s vrchními vodíkovými stupni, včetně asi také měsíční rakety.
Vývoj čehokoliv začíná tak, že še podíváš, jak to dělají jinde. Číňané prostě využívají 60 let zkušeností USA a SSSR. Bylo by spíš hloupé, kdyby to nedělali a vymýšleli za každou cenu vlastní řešení s nejistým výsledkem.
LM-2F vznikl přidáním pomocných boosterů, to vždycky zvětší hmotnost rakety. V nosnosti je taky záchranný systém, takže fér je srovnání s pilotovaným Sojuzem - 7200 kg proti 8400. [upraveno 6.6.2022 10:55]
