Pozrel som sa na rozloženia satelitov Starlink.
Pri 400 kusoch v 20 rovinách po 20
nepretržité pokrytie bude od cca 38 do 60° zemepisnej šírky.
dolný červený krúžok zobrazuje zemepisnú šírku kde sa vysielacie kužele (56,55°=satelit 25°nad obzorom) spoja a hore to siaha až k 60°.
Nechce sa mi definovať všetkých 400 satelitov. Mám ich 20 v jednej obežnej rovine, po 2 v ďalších troch.
citace: ...SpaceX tak chce během jediného startu (60 Starlinků) dostat družice do tří různých rovin dráhy (nejprve prvních 20 do jedné roviny, po cca 40 dnech dalších 20 do druhé roviny a nakonec po dalších cca 40 dnech zbývajících 20 do třetí roviny).
Trochu som oprášil kalkulačku s uzlovou precesiou.
Vychádza mi stočenie ωp350km=4.9739 °/den, ωp550km=4.4892 °/den
rozdiel= 0.4847 deg/day
Ak teda budú v 20 rovinách 360/20=18°
18/0.4847= 37.1364 dní
Docela sedí.
Je samozrejme, že z výšky 350 na 550 km nepreskočia, a teda by sa to malo počítať integrálom, ale teší ma, že som v obraze.
Celestrak.com už uvádza TLE satelitov vypustených 11.11.
Sapce-trak.com zatiaľ nie. http://celestrak.com/NORAD/elements/starlink.txt
Edit:
Celstrak ma aj sledovanie satelitov. Znej vychádza, že prvý prelet vláčiku v našich končinách bol 12.11.2019 10:34Z a večerný po 24 hodinách 15:15
Pekne je vidieť roviny dráh nultej a tejto dávky. [upraveno 15.11.2019 08:44]
Celestrak nemá ošetrenie na začiatok udalosti, teda sa dá zobraziť a tesne po štarte. V skutočnosti letel o 15:20 a teda trochu na západ, ale aj táto predstava je skvelá: [upraveno 15.11.2019 09:00]
space-track.com už pozná TLE Starlink #1
Začína Starlink 1007 pre 2019-074A 44713:
44713 STARLINK 1007 2019-074A PAYLOAD US 2019-11-11 AFETR 90.59 53.01 304 303
Začína 19318.91668981= 14.11.2019 23:00 a za deň vystúpal o 5 km. [upraveno 16.11.2019 02:09]
Registroval som ju. Len nerozumiem tomu prečo ju robil. Satelity sú živé, každý obeh aktívne zvyšujú výšku. On zo súčasných TLE ukazuje ako sa rozutekajú. Ale to sa nestane.
Spolu v cca jednej rovine vystúpajú na 350 km, 20 vystúpa na 550, za 40 dní uzlovou precesiou a vystúpaním sa vytvorí ďalšia rovina pootočená o 18° a za 40 dní sa to zopakuje.
Nie aké obrázky k tomu som dal na forum.elonx.cz
https://www.reddit.com/r/Starlink/
Edit
Škrtám podtrhnutý text. V noci na mobile som to zle vyhodnotil.
[upraveno 18.11.2019 07:26] [upraveno 18.11.2019 07:27]
Tak ak sa domaľujú aj križujúce satelity tak nepretržité pokrytie je od 60 po cca 28°.
Myslím si, že s krátkymi výpadkami snáď aj k 25°.
Podotýkam, že satelit pokrýva oblast ak je nad obzorom 25°.
Vo finálnej faze s 1584 satelitov sa počíta s uhlom 40°.
2 min video je na youtube.
Trochu som oprášil kalkulačku s uzlovou precesiou.
Vychádza mi stočenie ωp350km=4.9739 °/den, ωp550km=4.4892 °/den
rozdiel= 0.4847 deg/day
Ak teda budú v 20 rovinách 360/20=18°
18/0.4847= 37.1364 dní
Docela sedí. Je samozrejme, že z výšky 350 na 550 km nepreskočia, a teda by sa to malo počítať integrálom, ale teší ma, že som v obraze.
Precesia uzlov rovín obehu satelitu Starlink.
Za 34 dní stúpania z 350 na 550 km sa rovina satelitu v konštantnej výške 350 km otočí o 170°, stúpajúceho o 161,5° a ich konečné pootočenie rovín bude o 8.5°. [upraveno 26.11.2019 08:50]
Starlink v1-2 má štartovať na Silvestra 5:40 nášho času.
Teda prelietavať ponad nás krátko po 6.
Ak by vyšlo počasie, tak 2.st F9 by mohlo byť vidieť a na Nový rok vláčik.(Slnko 15° pod obzorom)
Ešte spočítať, ako to bude s obežnými rovinami.
2.1. končí 40 dňová precesia rovín prvých 20 satelitov a začne stúpanie druhých 20.
Astronomové jsou zásadně nespokojeni s nárůstem světelného smogu, který přinese tento naprosto zbytečný a škodlivý systém: https://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni/ztrata-nocni-oblohy-kvuli-desetitisicum-druzic.html
Kromě toho jeho produktem bude bezprecedentní zašpinění drah kolem Země předměty, které ohrozí budoucí rozumné využívání kosmu, pilotované i nepilotované.
Toto není něco, nad čím bysme, byť příznivci kosmonautiky, měli jásat. Je to krádež statku, který patří všem. Rozumní by měli protestovat a tlakem dolačit k vytvoření potřebné legislativy, která by tomu učinila přítrž.
Pravda bude někde mezi. Největším zdrojem světelného smogu jsou dnes pozemské aglomerace, míst, odkud je hvězdné nebe vidět opravdu kvalitně, po Zemi ubýá.
Naštěstí došlo ke změně plánů, takže družice jsou na drahách, na kterých po čase samovolně zaniknou v atmosféře.
Podobné kritice kdysi čelily družice Iridium, kterých bylo přitom neporovnatelně méně...
citace:
Naštěstí došlo ke změně plánů, takže družice jsou na drahách, na kterých po čase samovolně zaniknou v atmosféře.
Z těch 550 km to bude přes 10 roků.
Iridia "vadila" , ale síť měla jen 66 satelitů. To ve finální verzi Stralinku bude ( doufám tedy, že nebude ! ) startovat 2x týdně .
A to jsou satelity pouze od SpX...
myslim si ze pockajme na tie cierne Starlinky a potom hodnotme kvalitu oblohy
obavy o zaprasenie obeznych drah trochu zdielam, a to z dovodu ze zrazka satelitov sa ani pri tej najlepsej snahe neda uplne vylucit. Co vo svetle Murphyho zakonov znamena ze raz sa to stane. A pri takomto pocte satelitov to znamena realnu hrozbu domino-efektu
Pokud by satelity neměly sluneční panely, tak by tomu černý nátěr mohl pomoci. Takhle jsem celkem skeptický- snížení jasu o nějakých 0,5 mag je sice alespoň něco, ale není to až zase tak výrazné, jak by bylo potřeba. Ale neřeší to v podstatě problém - pouze pro normální lidi, dívající se na oblohu z tmavých míst na Zemi top bude mít nějaký význam.
Alchy: to už tu(téměř)bylo - vypuštění pořádné hromady jehliček kvůli radiokomunikaci odrazem...
Jinak k nějaké regulaci bude muset dojít, ale ta bude muset vycházet z nějakého stavu a to už bude na LEO minimálně částečně funkční Starlink.
A co si budem povídat - něco takového nebude snikdo další vynést tak příštích deset let...
Jestli vůbec.
citace:Pokud by satelity neměly sluneční panely, tak by tomu černý nátěr mohl pomoci.
tak zrovna Tesla sa dost vytrapila so solárnymi panelmi, ktore nevyzeraju ako kus skla, ale skor ako kus matneho kovu, funguju a nie su extra drahe Mozno to najde uplatnenie niekde uplne inde ako na strechách
Prelet F9 2st ponad nás 24 min po štarte ,
žiaľ Slnko bude viac ako 36° pod obzorom, tak prelet nebude osvetlený.
Ďalší prelet o 4:24 UTC je ponad Pyreneje a severnú Afriku, a o 24 hodín je to isté.
Pohľad na opačnú stranu dráhy (180°) o cca 12 hodín je za dňa.
Teda pre vizuálne pozorovanie skoro nič.
V ďalších dňoch vláčik podľa heavens-above.com alebo iných satelitných trackerov.
TLE:
STARLINK 2
1 00000U 20001A 20007.12553241 -.00000000 00000-0 -00000-0 0 11
2 00000 53.0340 37.7601 0447064 51.8071 123.2878 14.94063621 05
5:25 nášho času 11° nad obzorom na juhu pre Bratislavu: [upraveno 6.1.2020 13:50]
Edit:
Pozrel som sa na ďalšie najbližšie dni, tak okrem vyššie uvedeného preletu nízko na juhu 7.1. 5:25 nebude vidieť v našich končinách.
Tak snáď ďalší štart. [upraveno 6.1.2020 14:49]
vynášať sa bude na 290 km
stúpanie 1 až 4 mesiace na 550 km
"... spoločnosť SpaceX poskytuje TLE pred štartom, aby astronómovia mohli
lepšie koordinovať svoje pozorovania so satelitmi."
[upraveno 7.1.2020 12:54]
Celestrak
Zdá sa, že máme nominálne nasadenie, takže predbežné TLE by mali platiť pre nadchádzajúce hodiny, zatiaľ čo prvé efemeridy čakáme. https://twitter.com/TSKelso/status/1214387698309517312
Môžeme sa tešiť na obrázky od južnejších susedov.
Prenos komentovala aj Lauren Lyons
Lauren Lyons je absolventkou Princetonskej univerzity s BSE v odbore strojárstva a letectva a Harvardskej univerzity s magisterským programom vo verejnej politike. Je inžinierkou pre integráciu misií a certifikáciu systémov v SpaceX, kde pracuje na certifikácii kozmickej lode Dragon 2, ktorá vezme posádku NASA na medzinárodnú vesmírnu stanicu. Keď nevypúšťa rakety, Lauren je vedúcou inštruktorkou, zakladateľkou začínajúcich startupov a spisovateľkou beletrie.
[upraveno 15.11.2019 09:00]
Mozno to najde uplatnenie niekde uplne inde ako na strechách
[upraveno 6.1.2020 13:50] 
