Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  148    149    150    151  >>
Téma: Provoz ISS
13.1.2021 - 08:05 - 
Díky za odkaz a popis.
Ervé, chci se zeptat na tu ionosféru.
Ta je kladně nabitá a pouštím/vybíjím záporně nabité elektrony?
Jde to i opačně, tj. z ionosféry nabít kondenzátor/baterii?
Jaký je rozdíl mezi kondenzátorem a baterií?
To natáčení panelů je rozumné, odpory vytápějí, ale tepla nesmí být moc, takže pak je chlazení.
Navíc se jedná o stejnosměr 160 V a 125 V. Stejnosměr je pokud se nemýlím nebezpečnější nežli střídavé. Proto je v autech standartně 12 V.
Nejsem elektro, tak se ptám...
Díky.
 
13.1.2021 - 09:52 - 
quote:
Díky za odkaz a popis.
Ervé, chci se zeptat na tu ionosféru.
Ta je kladně nabitá a pouštím/vybíjím záporně nabité elektrony?
Jde to i opačně, tj. z ionosféry nabít kondenzátor/baterii?
Jaký je rozdíl mezi kondenzátorem a baterií?
To natáčení panelů je rozumné, odpory vytápějí, ale tepla nesmí být moc, takže pak je chlazení.
Navíc se jedná o stejnosměr 160 V a 125 V. Stejnosměr je pokud se nemýlím nebezpečnější nežli střídavé. Proto je v autech standartně 12 V.
Nejsem elektro, tak se ptám...
Díky.


Připojím jen poznámky:

Energetický systém ISS je stavěný modulárně a zvládá výrazně vyšší výkony, než jakákoliv jiná kosmická aplikace. To ale znamená, že musí používat dvě napětí:
-- vyšší (převážně distribuční) napětí pro základní rozvod (zde je zvoleno 124.5VDC, kvůli kompatibilitě s americkým "zásuvkovým napětím"). Na vyšším napětí zároveň máte nižší spínací ztráty, nižší proudy, nižší průřezy a hmotnosti kabelů, ... atd.

-- a nižší úroveň napětí je přístrojové 28VDC (letecký a průmyslový standard, používá ho ruský segment, raketoplán,... atd)

--------

- obecně jakákoliv aplikace s vyššími výkony bude muset být řešena obdobně. I na zemi existuje základní distribuční síť na vyšším napětí (v ČR typicky 22kV) a systém transformátorů pro převod na "zásuvkové" napětí (v ČR typicky 230/400VAC). Momentálně energetický systém ISS disponuje výkony cca o dva řády většími, než jakákoliv jiná kosmická aplikace.

- energetický systém ISS standardně nepálí nadbytečnou energii v odporech. Nemá to zapotřebí, jde pouze o nouzovou možnost. Díky PWM regulaci si bere z panelů jen tolik co potřebuje.

- do ionosféry se nevybíjí žádný velký výkon. De fakto tyhle vybíječe nejsou přímo součástí výkonového energetického systému stanice.
Jde jen o to, že na prvcích stanice vzniká náboj a ten musíte srovnat s okolním prostředím (tedy je to takové "uzemnění"). Podobně to mají letadla (většinou na koncích křídel a na směrovce).

- Solární panely dávají cca 137 až 180VDC, ale hodnota se mění podle teploty a zatížení a klesá díky stárnutí materiálu a díky ionizaci materiálu panelů. Nové dávaly 177-180VDC, nyní dávají "jen" 160VDC.

- při pohledu na ISS si všimněte, že kromě solárních panelů jsou tam i tepelné radiátory (typicky kolmé na solární panely pro maximální účinnost).

- prostorové uspořádání je zhruba takové, že na koncích základního nosníku stanice se otáčí celá primární energetická sestava (otočný čep s ingrovaným komutátorem je označen SARJ) - v ose nosníku jsou baterie a výkonová elektronika, na ní jsou připojeny křídla solárních panelů (které se mohou naklápět kolem čepu BGA) a kolmo na ně radiátor tepla vznikajícího při nabíjení baterií a při provozu příslušné výkonové elektroniky. Na Youtube existují hezká časosběrná videa s otáčením panelů v čepu SARJ z důvodu sledování slunce.

- pro rozdíl mezi kondenzátorem a baterií doporučuji trochu samostudia. Zjednodušeně lze říci, že kondenzátor ukládá energii do elektrostatického pole, baterie ukládá energii do chemických reakcí. Díky tomu baterie umožňuje uložit o několik řádů větší množství energie.

- stejnosměrné napětí není nezbezpečnější než střídavé. Naopak je v některých aplikacích bezpečnější. Problematika je ale poměrně komplikovaná.
Míra nebezpečnosti je v první řadě daná spíš hodnotou napětí, proto je snaha v mnoha aplikacích udržet napětí co nejnižší, alespoň dokud to výkonově jde. V autech se až s přibývajícím elektrickým vybavení přechází na vyšší napětí. Ve starých autech a motorkách (kde byla tak akorát poziční žárovička) bylo 6V, nyní je většínou 12V, některé novější auta a náklaďáky mají 24V, nyní nastupující hybridní a mild-hybridní pohony mají 48V, plně elektromobily mají ještě více. S tím právě souvisí i problémy se servisem, hasením a pod. u elektromobilů.
[upraveno 13.1.2021 10:17]
 
13.1.2021 - 10:04 - 
quote:
Ahoj, v souvislosti s hrozícími blackouty v Evropě se chci zeptat na záludnou otázku.
Jak je řízen přebytek/nedostatek ee na ISS, případně jak se to obecně řeší ve vesmíru. Je to ostrovní provoz. Jsou tam masivní kondenzátory/baterie, které jsou zajištují pružnost rozvodné sítě?
Sluneční kolektory nabíjejí, ale co zabraňuje přepětí. Radiátory?
Díky za odpovědi.


Hezky to popsal Aleš. Vypadla však odpověď, co se stane s reálnými přebytky el. energie, ke kterým i přes veškerou snahu dochází. Ty se převedou na teplo a vyzáří přes radiátory do okolního kosmického prostoru.
 
13.1.2021 - 10:05 - 
Podoba Mezinárodní kosmické stanice ISS po včerejším (12.1.) odletu nákladní kosmické lodi Dragon 2 SpX-21. U ISS tak zůstávají připojené pilotované lodě Crew Dragon Resilience (Crew-1) a Sojuz MS-17 a dva nákladní Progressy MS-14 a MS-15. K další změně dojde 13. února po odletu Progressu MS-14.

 
<<  148    149    150    151  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.221129 vteřiny.