Skôr ako sa posekáte a ja začnem mazať, skúste si prečítať, že píšete prakticky to isté a čo sa mňa týka, som u Ervého bez problémov odlíšil osobný názor od komentára k článku, a bez ohľadu na to, či súhlasím, jeho rozčarovanie nad Boeingom je snáď pochopiteľné...
Zabúdate na jednu vec.
"Black budget". https://www.wired.com/1995/11/patton/
Teda aspoň podľa môjho názoru.
Tý páni z kongresu, neboli proti "komercionalizácii" z dôvodov korupcie.
Ale preto že sa dovtedy s rozpočtom NASA a výdavkami na "vedu" tak pekne a ľahko kreatívne pracovalo. A namiesto toho aby v rozpočte svietila položka 100 miliónov na vývoj napr. "neviditeľného dronu". Dala sa tá suma prirátať napríklad k SLS, alebo Starlineru.
Veď nikto sa donedávna nečudoval ani nijak nespochybňoval, že lety do vesmíru sú veľmi drahé.
Ak má niekto dneska problém, tak sú to kamuflovači "špeciálnych rozpočtov".
Ale ak chcete, už to spomínať nebudem.
Keď vám teda pripadá, zmysluplnejšie hudrovanie pána Ervé.
Vzhledem k Číně, Iránu a Rusku je rozpočet na špiony a nové zbraně pochopitelný.
Pokud jde o CST-100, doufám, že to letos Boeingu vyjde. Druhá loď je dobrá věc.
Na pátečních 00:54:47 SELČ je naplánován dlouho, ale opravdu dlouho, očekávaný start nosné rakety Atlas V N22 (což je fakticky verze 422) s kosmickou lodí CST-100 Starliner. Jedná se o opakování nepilotované zkoušky OFT nové kosmické lodi včetně jejího připojení k ISS. Start proběhne ze vzletové rampy SLC-41 na kosmodromu CCSFS. Od horního stupně nosné rakety se Starliner oddělí v 01:09:45 SELČ a k dokovacímu uzlu IDA-2 na modulu Harmony se připojí v sobotu v 01:10:26 SELČ. U ISS zůstane připojen přibližně pět dní, tedy cca do 26. května. Průlez mezi Starlinerem a ISS by měl být otevřen v sobotu okolo 17:45 SELČ. Na palubě Starlineru je přibližně na 470 kg nákladu včetně velkého množství památečních předmětů. Část se vrátí na Zemi a doplněno bude o 270 kg dalšího nákladu. Předpověď počasí podle 45 WS dává 80% šanci na příhodné podmínky pro start. Později večer přijdu s podrobnějším popisem zkoušky OFT-2, která je kritická pro zajištění pravidelného střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici ISS.
Podle prohlášení Boeingu došlo při navádění kosmické lodi CST-100 Starliner k závadě (anomálii) na dvou motorech OMAC. Další oznámený problém byl pomalejší náběh systému pro chlazení vnitřku kosmické lodi.
Dnes proběhne odpojení kosmické lodi CST-100 Starliner od dokovacího portu IDA-2 na modulu Harmony. Kosmické loď tak splnila další část testovací a kvalifikační mise Boe-OFT 2. Harmonogram odletu a přistání je následující (časy v SELČ; pozor láme se den):
* 20:36:00 Odpojení od ISS
* 21:33:50 Vstup na odletovou dráhu
* 00:05:07 Zahájení brzdícího manévru (Δv=124,7 m/s)
* 00:06:05 Konec brzdícího manévru
* 00:08:46 Oddělení servisního modulu
* 00:33:25 Vstup do atmosféry
* 00:44:21 Odhození tepelného štítu
* 00:44:23 Vytažení dvou stabilizačních padáků
* 00:45:33 Vytažení tří hlavních padáků
* 00:49:07 Dosednutí do vytyčené oblasti na WSSH (White Sands Space Harbor)
V takovém případě bude celková délka mise Starlineru OFT-2 5 dní, 23 hodin, 54 minut a 20 sekund.
Starliner Boe-OFT-2 se odpojil v plánovaném čase a teď oblétá stanici. Za necelou hodinu, kolem 21:50 SELČ, bude ISS přelétat nad ČR (téměř v nadhlavníku). Starliner v té době stále ještě bude jen pár set metrů od stanice (maximálně pár kilometrů), takže si lze vyzkoušet, jestli bude Starliner vedle ISS samostatně rozlišitelný triedrem, nebo i prostým okem. Ověřte si to a dejte vědět, co jste viděli.
Tak z Mostu jsem byl úspěšný. Obloha byla sice ještě hodně světlá, takže hvězd bylo vidět jen pár, ale ISS zářila jako drahokam už na příletu od západu a v triedru jsem kousek od ní viděl i Starliner. Ještě před dosažením nadhlavníku se jasnost Starlineru zvětšila, takže jsem obě tělesa mohl pozorovat a rozlišit pouhým okem. Starliner z mého pohledu letěl necelou desetinu sekundy před ISS, takže musel být od stanice vzdálen méně než 1 km (alespoň zdánlivě). Obloha u nás byla prakticky jasná (bez mráčku), takže přelet jsem viděl celý, prakticky až do zapadnutí do stínu, a v triedru byl Starliner pořád jasně před ISS. Pěkné pozorování. Hodně neobvyklé.
Super viditelný průlet. ISS se nedala přehlédnout. Na západním obzoru jsem ji pozoroval triedrem a měl jsem dojem, že Starliner je v těsné blízkosti stanice asi 90° ke směru letu. Jak se stanice blížila k nadhlavníku, tak se Starliner trochu vzdaloval a přemístil se před stanici. Nevím, jestli to byl jen optický efekt nebo skutečný vzájemný pohyb. Ale byl velice realistický a řekl bych, že byl skutečný. Od Velkého vozu jsem Starliner viděl volným okem a docela mě překvapilo, jak byl jasně vidět. Malá ale ostrá hvězdička poblíž stanice. Dobrý zážitek z pozorování průletu. Děkuju za upozorneni na průlet.
