mantra "keď to dáme do prevádzky, on sa už náklad zjaví sám od seba" sa nenaplnila ani u "space shuttle", očakávať to zase je asi chyba
jenže problém je jinde, SS bylo nutné po přistání v podstatě rozebrat a sestavit, to jednak trvalo, jednak to bylo drahé, představa, že stroj bude za týden hotový pro další let se nanaplnila, naopak to trvalo několik měsíců a bylo to dražší, než klasické rakety
náklad se sám samozřejmě nezjeví, pokud jeho doprava je stále stejně drahá
něco jiného se stane, pokud cena vyneseného kilogramu na orbit dramaticky poklesne, pak náklad bude, to nemějte strach (a je jedno, jestli za zlevnění bude moci F9R, Skylon, okřídlená poverpoint verze Angary, či něco ještě více futuristického)
to PinkasJ: obávám se, že si ty okrajové podmínky nastavujete hodně podle potřeby
jinak F9 už jednou motor explodoval, a na misi to vliv nemělo
architektura s 9 motory není jenom o tom, že jiný nemají, je kardinální pro motorické přistání
jestli jste si všiml, tak se přistává na jediný motor a to ještě s omezeným tahem
nahraďte ho jediným motorem a nepřistanete
aneb nevím o motoru, který by měl pracovní rozsah 10 - 100 %
a na hodnocení, zda je Angara lepší, nebo horší, je poněkud brzy, zatím letěla dvakrát, jednou suborbitálně s maketou, jednou na přechodovou Geo dráhu opět s maketou
citace: U F9 bylo použití mnoha motorů nutnost, silnější neměli, až budou mít silnější, určitě nedají 27 motorů do F9H.
ale daju. Ono ta nutnost je nakoniec aj cnost, kedze neexistuje iny sposob ako motoricky pristat s prvym stupnom. Nutna redukcia tahu je tak vyrazna, ze proste treba zhasnut 8 motorov a nechat bezat jeden, a este aj ten skrtit.
Ohladom porovnania Angary a Falconu, ziadna raketa nie je "lepsia", su natolko ine ze nejdu porovnat. Falcon mieri na znovupouzitie a tomu sa podriaduje cele riesenie. Angara mieri na modularnost a maximalnu efektivitu jednorazoveho pouzitia, a opat sa tomu podriaduje cele riesenie.
To je ako porovnavat Extru 300 a Boeing 747 - ktore je lepsie lietadlo? Preto hovorim ze F9 je jedina raketa "novej generacie" - uplne ina ako vsetky ostatne.
Prvé dve strany obsahujú informácie o Angare. Môžeme sa dozvedieť o výrobe ďalších troch A5 v Polete a o príprave prerábania PO Polet na sériový závod výroby týchto rakiet.
Bajkal Rusové vystavují už 20 let a neletělo zatím nic, ani se reálně nevyvíjí.
Úspora F9R nemusí nakonec být nijak velká (v ceně za kg), ale jde podle mně spíš o variabilitu Falconu 9 - pro lehčí náklad nemusíte hledat doplněk, ale použijete F9R s nižší nosností za nižší cenu. A variabilita A1/3/5/7 je celkem nanic - A1 nejspíš nebude létat, protože Dněpr je levnější (starých Satanů je víc než dost), A3 bude konkurovat Sojuzu 2 - který ma dané zakázky na Sojuz/Progress, takže větší podporu. Nakonec potřebujete jen nahradit Proton pomocí A5 a 7, a je efektivní kvůli tomu párovat 5 a 7 bloků? Angara není ani základ pro velkou raketu (s 60 t nosností nebo větší), základní blok by musel být větší. Za 5 let uvidíme, třeba se pletu, možná je Angara fakt levná a prosadí se.
citace:A1 nejspíš nebude létat, protože Dněpr je levnější (starých Satanů je víc než dost)
Před dvěma týdny prohlásil generální konstruktér GKNPC im. Chruničeva Vladimir Nestěrov, že do roku 2020 budou probíhat letové zkoušky a v jejich rámci má být uskutečněno pět startů lehké A1 a pět startů těžké A5.
"Должно быть осуществлено десять запусков по программе летных испытаний: пять запусков легкой ракеты-носителя и пять — тяжелой."
A náklad? V rámci zkoušek prostě létat musí, takže kapacitu budou nabízet pod cenou. Do té doby možná budou Satany spotřebovány, takže je větší šance na provoz po roce 2020.
citace:Nutna redukcia tahu je tak vyrazna, ze proste treba zhasnut 8 motorov a nechat bezat jeden, a este aj ten skrtit.
Jen na okraj: toto by popravdě šlo řešit tak, že motor použitý při přistání by byl trochu jiného typu, než "boostery" (s Angarou to niesouvisí)
Aj tak sa da, ale skoncite pri tom ze musite vyvijat novy motor, s moznostou vyrazneho skrtenia tahu (co je samo osebe oriesok) a potom budete mat dva vyrobne procesy na dva motory.
Naproti tomu mozete pouzit jeden motor, ktory uz aj tak mate, ale v prvom stupni bude 9 kusov. Co je riesenie, ku ktoremu pri planovanom supertazkom nosici tak ci tak sklznete...
Podle debaty na NK http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum13/topic8603/?PAGEN_1=81 (spodní příspěvek z 27.03.2015 05:40:13) odvolávající se na tiskovku Koptěva http://www.tvroscosmos.ru/4757/ má Angara 5V vypadat takto: 1. a 2. stupeň URM-1 s RD-191, na 3. stupni vodíkový RD-0150. Na nosnost 35 tun sestava potřebuje ještě zvednout tah RD-191 o 10% na 40 sekund a tah RD-0150 ze 40 na 77 tun. Prý to dá až 37 tun, ale Koptěv odhaduje 34-35.
Koptev prezradil i iné veci. Napríklad to, že o A5V má záujem armáda! Jej vývoj by mal stáť zhruba 40 mld. rubľov. Riaditeľ Chruničeva zase odhaduje jej vývoj do roku 2023. Koptev stále spomína vývoj dvojstupňovej verzie rakety A5 pre pilotovanú loď.
Ještě uvádím několik dalších údajů z vystoupení a odpovědí ředitele RKA Koptěva na konferenci:
Celým vystoupením se neslo téma omezených finančních prostředků – nyní došlo k zdražení (vzhledem ke kursu Rbl), ale doplňkové prostředky z rozpočtu zatím nejsou
Supertěžká raketa – nejlepší variantu předložila RKK Energie, vycházející z motorů rakety Energia RD 171 a RD 0120 . Odhadnuté náklady 700 mld Rbl v starém kursu ( asi bez letových zkoušek). To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu a tím omezit řadu programů a nemít řadu let vhodnou raketu.
Alternativní projekt předložil Chruničev – raketu A5V s třetím H2 stupněm, nosnost LEO cca 35 tun, GTO 12 – 12.5 tun. Bude třeba zvětšit tah voroněžského LPX/LH2 motoru RD -0150 z 40 tun na 77 tun (Voroněž říká, že to jde) a na 40 sec zvětšit tah motorů RD191 o 10%.
Pro srovnání konkurence (která vypouští na GTO z menších zeměpisných šířek): Delta4H : 12-14 tun, Ariane: 10-11 tun, čínská CZ-7 z Hainanu: 10 tun (plán)
Angara A7 s druhým vodíkovým stupněm měla vynášet až 50 tun na LEO, ale stupeň měl velký průměr, musel by se vyrábět na kosmodromu a musela by být upravena vypouštěcí rampa. Průchod železničního profilu je jen 4m, s reservou 3,9 m
A5V může zajistit přistání a krátkodobý pobyt 2 kosmonautů na Měsíci v tzv. dvoufázvém schématu, v každé fázi by byly použity 2 rakety A5V se spojením na LEO. Angaru začali ve skutečnosti stavět až v r. 2006, neboť Proton se stal a stále je zajatcem „zelených“ v Kazachstánu a také kvůli nezávislosti ruské kosmonautiky.
Je vyroben ještě jeden Zenit, má být vypuštěn v r. 2017. Dále osud nejasný.
Rusové navrhují využívat MKS do r. 2024, USA do r. 2027. Dopraví nové plánované moduly s tím, že zajistí případnou samostatnou funkci ruského segmentu v budoucnosti.
Po zavedení amerických kosmických lodí pro LEO se může Rusko věnovat i komerční dopravě turistů na MKS ( pokud partneři souhlasí), stejně tak kdyby oddělili svůj segment.
Supertěžká raketa – jsou plánovány vědecko-technické práce např. využití stlačeného zemního plynu a pod.
Dále, jak již psal Jaro cena vývoje A5V bude cca 40 mld. Rbl a Koptěv kladl důraz na úpravu jen dvoustupňové A5 pro lety na LEO s novou kosmickou loďí příp. nákladem. Pozn.: Již dříve bylo uvedeno, že tato varianta má mít nosnost na LEO 18 tun a je relativně jednoduchá. Bylo rovněž uvedeno, že A5 je zatím 2x dražší než Proton, ale cena bude záviset na využití a sériovosti, jako tomu bylo u Protonu [Upraveno 30.3.2015 PinkasJ]
citace:
Pro srovnání konkurence (která vypouští na GTO z menších zeměpisných šířek): Delta4H : 12-14 tun, Ariane: 10-11 tun, čínská CZ-7 z Hainanu: 10 tun (plán)
O tej Číne sa bud pomýlil alebo má nesprávne informácie. Reálnou konkurenciou totiž nebude CZ-7, u ktorej sa predpokladá nosnosť 5 ton na GTO, ale CZ-5, kde to bude pri najťažšej verzii až 14 ton.
citace:
Rusové navrhují využívat MKS do r. 2024, USA do r. 2027.
Ak je to pravda, tak je to celkom sranda. Kto by to pred pár rokmi povedal, že na takto dlhšie využívanie ISS budú tlačiť skôr Američania ako Rusi.
Koptěv mluvil o nové čínské kyslíko – kerosenové raketě jako „semjorce“ tedy sedmičce o startovní hmotě okolo 570 tun a při startu s Hainanu (28°) nosnost na GTO 10 tun , tedy zcela zřejmě o CZ-7.
Ta má letět prvně v r. 2016 a podle http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_%28rocket_family%29
má mít startovní hmotu 594 tun, nosnost na GTO 7 tun. Buď se tedy Koptěv spletl., nebo těch 7 tun není z Hainanu, ale ze severního kosmodromu (což se mi nezdá).
citace:Supertěžká raketa – nejlepší variantu předložila RKK Energie, vycházející z motorů rakety Energia RD 171 a RD 0120 . Odhadnuté náklady 80 mld Rbl v starém kursu (bez letových zkoušek). To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu a tím omezit řadu programů a nemít řadu let vhodnou raketu.
Opravdu řekl jen 80 mld. RUB? Nemyslel 80 mld. RUB ročně?
Poslech jsem si znovu konferenci Koptěva a zcela zřejmě jsem přehodil číslo nosnosti supertěžké rakety 80 tun s její cenou. Tu uvedl Koptěv skutečně 700 mld Rbl. Děkuji za upozornění a omlouvám se. Zároveň to v předchozím článku opravuji.
citace:Supertěžká raketa – nejlepší variantu předložila RKK Energie, vycházející z motorů rakety Energia RD 171 a RD 0120 . Odhadnuté náklady 80 mld Rbl v starém kursu (bez letových zkoušek). To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu a tím omezit řadu programů a nemít řadu let vhodnou raketu.
Opravdu řekl jen 80 mld. RUB? Nemyslel 80 mld. RUB ročně?
zrejme sa myslelo rocne, sudiac podla casti "To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu" (kolko prostriedkov ma RKA? ma rocny rozpocet)
aj tak mi to pride strasne vela, ak rozpocet je 180 mld.
citace:zrejme sa myslelo rocne, sudiac podla casti "To by znamenalo polovinu prostředků RKA dát jen na raketu"
Mně se to vystoupení Koptěva seká, a tak se jen domnívám, že tu polovinu myslel v případě realizace rakety v nějakém ambiciózním časovém horizontu.
Fakt je, že v původní verzi projektu FKP na období 2016 - 2025 bylo na superraketu žádáno prvních 214,6 miliard rublů, tedy v průměru 21,5 miliardy RUB ročně. http://izvestia.ru/news/575302
V tomto zdroji ovšem byly celkové náklady na supertěžkou raketu odhadnuty jen na 500 miliard RUB.
citace:A5V může zajistit přistání a krátkodobý pobyt 2 kosmonautů na Měsíci v tzv. dvoufázvém schématu, v každé fázi by byly použity 2 rakety A5V se spojením na LEO.
Navrhovaná architektura pro přistání na Měsíci celkem dobře odpovídá tomuto cíli. Celková nosnost čtyř A5V na LEO bude cca 140 tun, což je nepatrně více než u Apollo, takže nebude mise příliš omezená . Hlavně lze velmi dobře rozdělit hmoty na jednotlivé rakety. Jelikož zřejmě u druhé fáze – vynesení kosmické lodi k Měsíci - nebude postačovat hmota tahače 35 tun (vyneseného prvou raketou) k urychlení 35 tun vynesených druhou raketou k Měsíci , bude muset pomocný blok určený k zbrzdění na LLO kromě toho asi pomoci k dosažení rychlosti potřebné pro přelet k Měsíci a pak bude odhozen. Podobně tomu bude asi i u prvé fáze: Pomocný blok lunárního modulu bude muset pomoci tahači k přeletu k Měsíci, pak zbrzdit modul na LLO a bude odhozen. Pro návrat z LLO na Zemi bude využit vlastní servisní modul lodě s posádkou. Tím bude možno plně využít nosné kapacity všech 4 raket A5V. V době předpokládané mise na Měsíc by měly již rakety Angara být hlavním nosným prostředkem Ruska, takže sériovost modulů bude velká a tak i snad cena bude přijatelná. Do té doby však se celá architektura může změnit. [Upraveno 04.4.2015 PinkasJ]
nemá tá architektúra taký "malí problém" s orbitálnou mechanikou?
aký veľký by mal byť časový interval, medzi odletom LEM a transportnej lode s LEO?
aj polárne dráhy majú čosi ako "sklon".. v prípade zeme k slnku..
mesačné k zemi, a ten sa počas obehu periodicky mení
na "apollo" dráhach to až taký problém nebol, ale aj apollo malo problémy, s možnosťami dosiahnuť určité dráhy s príliš "strmým" sklonom
pri takejto delenej architektúre, by sa to malo prejaviť naplno
to znamená buďto sa nechať obmedziť štartovacími oknami, alebo..
nebolo by najelegantnejším riešením tohto problému,
umiestniť stikovku, do L1 alebo L2 zem mesiac?
O tomto problému se pokud vím nikde nehovořilo. Všechno to jsou jen předběžné výpočty a úvahy. Koptěv řekl, že bez ohledu na měsíční program jsou na Vostočnom v plánu 2 startovní rampy pro Angaru. Takže předpokládám, že 2 starty z prvé fáze se uskuteční v rozpětí několika málo dnů a start druhé fáze se uskuteční, až LEM bude na LLO: Takže od prvého startu do přistání na Měsíci by mohl uplynout zhruba měsíc. Jak to ovlivní polární dráhy by musel zhodnotit odborník na planetární mechaniku. [Upraveno 04.4.2015 PinkasJ]
Je fakt, že díky využití polárních parkovacích drah by mohli mít lepší šanci např. dosáhnout jižní pól Měsíce (ale to by z Distant Retrograde Orbit mělo jít taky.. jestlipak plánují Rusové svojí cestu na Měsíc taky přes tuhle vysokou dráhu, oscilující mezi libračními body?)
Myslím, že na detailnějších plánech přistání na Měsíci pomocí A5V Rusové nepracují, vždyť nemají ještě ani raketu a její využití pro tento účel byl navržen poměrně nedávno. Já jsem při popisu architektury uvedl jen jako možnost spojení na LLO, ale to nikde zatím pokud vím řečeno nebylo. Stále jsou možnosti, že spojení bude na LEO, L1, L2 nebo vysoké dráze. Myslím, že na přesný plán letu si ještě řadu roků počkáme (možná někteří z nás se nedočkáme)
Myslím, že hlavně celkem rozumně chápou, že než na to posaděj lidi, tak by to za sebou mělo mít nějakou historii bezpečných letů... což by nějaký mega-nosič prostě neměl (protože by pro něj jiné využití nebylo). Taky Rusové nemají se superraketami tak dobré zkušenosti, jak USA se Saturnem V (u 1.startu Energie selhalo navedení nákladu na oběžnou dráhu, teprve 2.start s Buranem byl vlastně jediný 100% úspěšný start jakékoliv sovětské/ruské superrakety v historii)
Takže si myslím, že u ekonomické kalkulace superraketa vs. dnešní "heavy launcher" kategorie hraje roli právě šance ověřovat si spolehlivost na bezpilotních nákladech: přeci jen, to, že je něco man-rated je vždy o to, že vám raketa předtím nějaký čas lítala bezplitovně (viz současné lety SpaceX - před prvním letem člověka bude jasné, že spolehlivost je snad lepší, než 95% .. u superrakety SLS naproti tomu budou lidé na palubě už při 3.startu, což ve srovnání s počtem startů, které za sebou bude mít případně Angara, není zas taková výhra... je to popravdě vlastně docela hazard...)
citace:... u 1.startu Energie selhalo navedení nákladu na oběžnou dráhu...
No šak koho by napadlo napchať náklad motormi "vpred". Tam sa nejedná o zlyhanie superrakety, ale o zlyhanie pozemných operátorov. Nakoniec dodnes nie je jasné, či sa jedná o ľudskú chybu alebo o zámer vyvolaný gorbačovskou politikou. Predsalen jednalo sa o "kozmickú" zbraň a to sa nestotožňovalo s procesom odzbrojovania.
