Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Průzkum Venuše
21.5.2016 - 18:34 - 
V projektu Post Apollo byla Venuše cílem pilotovaného průletu. [Upraveno 21.5.2016 David] 
21.5.2016 - 18:39 - 
A od kdy se bezpečně vědělo, jaký bude panovat na povrchu tlak ? A jak dlouho trvá vývoj a výroba sond ?  
21.5.2016 - 22:04 - 
Viz LK 71 05a :
Cituji: „Radiometrická měření (pozn.: ze Země) ukázala, že planeta vysílá poměrně silné infračervené záření, vysvětlitelné buď vysokou povrchovou teplotou, nebo neobvykle hustou atmosférou.“ K rozhodnutí mezi oběma možnostmi bylo nutné pozorování zblízka. Mariner 2 v r- 1962 zjistil, že jasová teplota klesá k okraji disku, takže jde skutečně o tepelné záření. Mariner 5 v r. 1967 změřil zákrytovým experimentem tlakový profil atmosféry až do hloubky 38 km nad povrchem, hlouběji se vlny pohlcovaly nebo odrážely. Ovšem „ k přesnému odvození tlaku a teploty z pozorovaného zkreslení signálu (pozn.: zákrytový experiment) je ostatně třeba znát chemické složení měřené atmosféry“ . První přímé měření vlastností atmosféry provedla Veněra 4 v r. 1967 (dosáhla Venuše těsně před Marinerem 5). Její konstruktéři však neměli spolehlivé podklady o atmosféře. „ Na př povrchový tlak se tehdy odhadoval v rozmezí 1-100 at. v závislosti od dosud neznámého složení atmosféry.“
Veněra 4 poprvé přímo měřila složení atmosféry, tlak a teplotu. Na konci sestupu dosáhla teplota 262°C a tlak 22 at . Pak došlo k zničení pouzdra, nebo spíše došly baterie. Zprvu se vědci domnívali, že byla zničena při dopadu na povrch, neboť nesprávně fungoval výškoměr. Z tlakového profilu a získaného chemického složení atmosféry se pak již dost přesně odvodil tlak na povrchu, což pak potvrdily sondy, které přistály. Další sondy Veněra 5,6 však neměnily podstatně konstrukci (zřejmě byly z větší části již vyrobeny)
Cituji z https://en.wikipedia.org/wiki/Venera_4 : Although the Venera 4 design did allow for data transmission after landing, the Venera 3–6 probes were not built to withstand the pressures at the Venusian surface. The first successful landing on Venus was achieved by Venera 7 in 1970.
 
22.5.2016 - 02:50 - 
quote:
A od kdy se bezpečně vědělo, jaký bude panovat na povrchu tlak ? A jak dlouho trvá vývoj a výroba sond ?
Počítaj najmenej tak rok.
Iný problém sú ale preťaženia pri vstupe do atmosféry Venuše - púzdro vstupovalo do atmosféry Venuše druhou kozmickou rýchlosťou - okolo 11,5km/s a zostup bol skoro určite balistický. Pri návrate na Zem od Mesiacu dosahovali podobné púzdra pri balistickom zostupe špičkové zrýchlenia až 40G, v hustejšej atmosfére Venuše dosiahlo zrýchlenie púzdra Venera-4 špičkovo až 300G. A na takéto zrýchlenia museli byť púzdra konštruované, čo je technický problém minimálne porovnateľný s konštrukciou púzdra dostatočne odolného voči tlaku a teplote.
300G zodpovedá zhruba rýchlosti dopadu z výšky 100m (~160km/h) zbrzdenej na 30 centimetroch - alebo z výšky 10 metrov (~50km/h) zbrzdenej na troch centimetroch.

[Upraveno 22.5.2016 Alchymista]
 
22.5.2016 - 09:55 - 
z 10 metrů na 3 centimetrech? Tak to je teda soda, to je v podstatě skočit ze čtvrtého patra do kypré hlíny  
22.5.2016 - 12:46 - 
Re Alchymista: „Počítaj najmenej tak rok.“ (vývoj a výroba sond).
--------------------------------------------------------------------------
Myslím, že to bylo spíše několik roků, zvláště u sond, které měly i přistát a dokonce přenést obraz. Všechno se muselo modelovat, ověřit principy, vybírat varianty řešení, provádět kalibraci přístrojů pokud možno na reálné podmínky, provádět testy všech částí i kompletní sondy. Samozřejmě úpravy jednotlivých sovětských sond 1 a 2. generace, když už základní princip byl ověřen trvaly méně, ale i tak bylo mnoho úprav (viz L-K 1982-11 a-d) . Na př. snaha zkrátit průletu atmosférou, stanovení doby brzdění padákem ( u Veněra 14 jen 9 -10 min), aby přesto dopadová rychlost byla jen 7-8,5 m/s. Velice se rozšiřoval rozsah měření: Veněra 12 a 14 prováděla celkem 14 atmosférických měření během sestupu, na př. síly větru doplerovským principem, plynový a chromatograf zaznamenával i málo zastoupené molekuly, hmotový spektrometr (250 spekter atmosféry) zjistil stopy izotopů Neonu a Xenonu, dále optický spektrometr pracující za letu i po přistání, nefelometr velmi jasně ukázal jednotlivé vrstvy mraků, přístroj Groza registroval el. výboje v atmosféře a současně měřit aerosolové částice a jejich vodivost, po přistání registroval případné otřesy. Na sondách byly 2 rentgenové fluorescenční spektrometry pro rozbor částic za letu a odebrané horniny při přistání. Speciální rameno s hrotem vtlačované do půdy měřilo její mech. vlastnosti a vodivost, dva telefotometry s rozkladovým mechanismem a kalibračními barevnými filtry pro získání barevného záběru. Teplotu na povrchu zajišťoval obal se solemi, který udržoval teplotu, dokud se sůl neroztavila. Unikátní bylo vrtné zařízení Arachis. Doprava vzorku z tlaku 90 at do vakuovaného prostoru pouzdra k rozboru je tak zajímavá, že doporučuji si to přečíst (L-K 1982 -11d) Na všech těchto přístrojích pracovaly jednotlivé oddělení Akademie věd , které mely tehdy často špičkovou světovou úroveň. Jen koordinace jejich práce s konstruktéry sondy musela zabrat mnoho času. Takže si myslím, že to byla spíše nikdy nekončící práce po mnoho let.

Uveřejnění dobových L+K považuji za úžasný nápad a moc děkuji všem, kdo se o to zasloužil.Čtu je podruhé ( v mládí poprvé – měl jsem je i svázané) a vysoko oceňuji práci autorů článků. Výkony těchto sond (amerických i sovětských) oceňuji dnes ještě více než tehdy, kdy se zdálo, že celý vesmír je na dosah. Jsme přesvědčen, že kdyby dnes nic nebylo známo o Venuši, i při současné technice by stejné výkony, na př. s přenosem obrazu a rozborem vzorků v pekelných podmínkách byly považovány za špičkové. O to více mně je líto, že na zdejších niti zazněly názory jako že "mužici něco měřili a nevěděli co, že skončili s dlouhými nosy, že tehdejší úroveň sovětské vědy byla k pousmání". Je dobře, že tato niť je uzavřena. [Upraveno 22.5.2016 PinkasJ]
 
22.5.2016 - 13:17 - 
quote:
A od kdy se bezpečně vědělo, jaký bude panovat na povrchu tlak ? A jak dlouho trvá vývoj a výroba sond ?

Tahle moje "řečnická " otázka reagovala na Davidům příspěvek ( naštěstí už s ostatními podobnými skončil ve sběru) proč sondy Věněra 5-6 nebyly už konstruovány na tlak, který byl od dob Věněry 4 znám. Jenže ten tlak byl v podstatě znám až v průběhu roku 1969 a první 2 sondy startovaly již v tomto roce.. Teprve pro Věněru 7 ( startujíci v roce 1970) už bylo možno reagovat
 
22.5.2016 - 13:26 - 
quote:
z 10 metrů na 3 centimetrech? Tak to je teda soda, to je v podstatě skočit ze čtvrtého patra do kypré hlíny
Takáto predstava je mylná. Zabúdate na "deformačné zóny" ľudského tela, ktoré sa výrazne podieľajú na znížené preťaženia u kritických orgánov.
Tých 10 metrov by platilo jedine pre hlavu v prípade "hlavou napred" a dotyčný nešťastník by sa tie tri centimetre "zapichol" do hliny. Inak nohy a panva - ich svaly, kĺby a kosti - fungujú ako tlmiaca konštrukcia a zbrzdia ťažisko tela (je zhruba na úrovni pupku) na dráhe dlhej 50-70cm, čo dáva pre ťažisko tela zrýchlenie len 15-20G. Tých 300G by zodpovedalo skôr pádu "nadplacato" do kyprej hliny z výšky 100 metrov do ktorej by sa nešťastník otlačil 20-25cm hlboko a jeho telo by sa "rozpláclo" o ďalších 5-10cm.
IMHO lepšia (a oveľa menej morbídna) predstava o zrýchlení 300G je dopad púzdra z výšky 100 metrov na strechu auta, ktorá by sa o tých 30cm preliačila...

edit
Ad Venera 5 a Venera 6 - je celkom dobre možné, že v čase ich štartu už sovieti vedeli (či aspoň tušili), že na povrch Venuše sa púzdra funkčné nedostanú. Okrem zosilnenia púzdra sa o predošlej Venera 4 líšili menším padákom (15m2 oproti 55m2 u Venera-4), čo umožňovalo v hustej atmosfére rýchlejšie klesanie. Púzdra Venera-5 a Venera-6 niesli len prístroje na experimenty v atmosfére, žiadny z niýšie uvádzaných prístrojov nie je určený na štúdium vlastností povrchu planéty. Mimochodom - také prístroje neniesla ani Venera-4. To naznačuje, že sovieti v tom čase s pristátím funkčných sond na povrchu Venuše "asi príliš nepočítali", inak by tam nejaký taký prístroj určite bol.
quote:
The probe carried a radio altimeter, two resistance thermometers, an aneroid barometer, eleven gas analyzer cartridges, an ionization densitometer, and photoelectric sensors.

- tlakomer MDDA-A (МДДА-А )pre meranie tlaku v rozsahu do 40atm
- plynový analyzátor G-8 (Г-8 ) s jedenástimi? kazetami
- ionizačný "hustomer?" VIP (ВИП ) na meranie hustoty atmosféry
- fotoelektrický osvitomer? FO-69 (ФО-69) na meranie osvetlenia
- "teplomer" IS-164D (ИС-164Д ) na meranie teploty
- rádiovýškomer

[Upraveno 22.5.2016 Alchymista]
 
24.5.2016 - 11:50 - 
http://www.kosmonautix.cz/2016/05/vyzkum-venuse-4-dil/

Kosmosnautix.cz - Výzkum Venuše – 4.díl
 
27.5.2016 - 11:43 - 
quote:
21.5.2016 - 22:04 - PinkasJ
Zprvu se vědci domnívali, že byla zničena při dopadu na povrch, neboť nesprávně fungoval výškoměr.
Už nevím, kde jsem to četl, ale pokud jsem to z angličtiny přelouskal správně, tak nebyl ani tak problém s výškoměrem, jako s interpretací dat jím poslaných. Výškoměr byl prý upravený vojenský a data z něj bylo možno interpretovat různě. Což nejspíš způsobilo tu chybu.

quote:
22.5.2016 - 12:46 - PinkasJ
O to více mně je líto, že na zdejších niti zazněly názory jako že "mužici něco měřili a nevěděli co, že skončili s dlouhými nosy, že tehdejší úroveň sovětské vědy byla k pousmání".
Když ve tvých příspěvcích (a ne jen tam) čtu, co všechno Sovětští vědci v průzkumu Venuše museli řešit, překonat a co dokázali, nechápu, jak někdo, kdo se prý zabývá historií kosmonautiky, dokáže napsat takovéto věty:
"Mohlo by se stát, že by čtenáři nabyli mylného dojmu, že Sověti provedli svými sondami rozhodující základní výzkum Venuše, ale opak je pravdou. První dvě americké sondy změřili vše a stanovily rozhodující parametry a Sověti jen “ příštipkařili“."
zde


Jinak děkuji všem, kdo se zasloužili o uveřejnění článků z L+K na toto téma. Je to skvělé. [Upraveno 27.5.2016 Povl]
 
03.6.2016 - 20:40 - 
http://www.kosmonautix.cz/2016/05/vyzkum-venuse-5-dil/

Kosmonautix.cz - Výzkum Venuše, 5-tý díl
 
14.6.2016 - 22:16 - 
http://www.kosmonautix.cz/2016/06/vyzkum-venuse-7-dil/
Kosmonautix.cz : Výzkum Venuše- 7 díl
 
12.12.2016 - 17:55 - 
V NASA Glenn Research Centre vytvořili komoru pro simulaci venušského povrchu.

http://www.sciencealert.com/there-s-a-tiny-version-of-venus-sitting-in-ohio

 
14.1.2017 - 20:24 - 
https://www.nasa.gov/offices/oct/early_stage_innovation/niac/2012_phase_I_fellows_landis.html 
09.2.2017 - 12:19 - 
V NASA se podařilo zkonstruovat čip, který dokázal fungovat v "pekáči" simulujícím podmínky na Venuši.

http://gizmodo.com/nasa-has-finally-built-a-computer-chip-to-survive-on-ve-1792149284

 
10.2.2017 - 11:04 - 
Tady ještě s dalšími podrobnostmi a historickými fakty

https://arstechnica.co.uk/gadgets/2017/02/venus-computer-chip/
 
11.2.2017 - 06:55 - 
http://www.osel.cz/9240-v-nasa-vyvinuli-extr-mn-odoln-ip-schopn-p-e-t-povrch-venu-e.html 
04.8.2017 - 20:14 - 
Rusko-americký tým pracuje na konceptu sondy Veněra-D.

https://www.roscosmos.ru/23875/
 
28.8.2017 - 15:52 - 
Cubesat u Venuše?

https://www.nasa.gov/feature/goddard/2017/nasa-studies-cubesat-mission-to-solve-venusian-mystery
 
30.8.2017 - 00:28 - 
Rover jako hodinový strojek. Vážně pěkný.

http://www.spaceflightinsider.com/space-centers/jet-propulsion-laboratory/jpl-proposes-exploring-venus-clockwork-rover/

 
28.2.2019 - 22:34 - 
Soutěž nápadů, jak vybavit mechanický rover pro Venuši čistě mechanickou kamerou...
https://challenge.gov/a/buzz/challenge/67/ideas/top
https://twitter.com/NASAJPL/status/1100506200242671616
https://www.nasa.gov/feature/automaton-rover-for-extreme-environments-aree
 
07.8.2020 - 11:57 - 
K Rogozinovi se dostal návrh na dopravu vzorků z Venuše na Zemi.
Nenašel jsem bližší info.

https://ria.ru/20200807/1575474087.html
 
07.8.2020 - 12:36 - 
Vzhledem k hmotě Venuše, teplotním a tlakovým podmínkám v její atmosféře i na povrchu si myslím, že z energetického hlediska by byl návrat vzorků mnohem těžší, než vzorků z Marsu. Navíc tam asi nikdy nepřistanou lidi (kromě snad na pár minut) a tak se těžko najdou peníze na takový projekt. 
07.8.2020 - 12:59 - 
Čo tak vzorky atmosféry?
quote:
Vedúci Roscosmosu považuje štúdium Venuše za dôležitejšiu ako štúdium Marsu, pretože môže pomôcť zabrániť rozvoju skleníkových efektov na Zemi.


"Iba" nejaká kapsľa ktorá by preletela cez vrchné vrstvy Venušinej atmosféry a doniesla trochu plynu..
Pekné efektné, relatívne nenáročné.
 
14.9.2020 - 22:10 - 
India seeks proposals for Venus mission in 2023
https://www.futuretimeline.net/blog/2018/11/23.htm
 
14.9.2020 - 22:17 - 
Rocket Lab is planning a private mission to Venus in 2023, using Electron to launch a Photon satellite to the planet's atmosphere in the hopes of providing more data in the search for life.
🚀
https://twitter.com/RocketLab/status/1305590296118345728
 
16.9.2020 - 13:20 - 
Tak Rogozin nejdřív vyhlásil, že je Venuše ruská planeta (ona byla spíš sovětská, ale co už).
https://www.themoscowtimes.com/2020/09/15/venus-is-a-russian-planet-roscosmos-chief-says-a71451
Aby následně Blošenka (podle rozkazu Rogozina) vyhlásil, že Venera D bude ruská sonda, na které dovolí letět americkým přístrojům, pokud to amíci budou chtít (to asi jako že za to zaplatí?)
https://www.almasdarnews.com/article/russias-roscosmos-to-work-on-venera-d-mission-to-venus-without-us-executive-director/
[upraveno 16.9.2020 14:07]
 
16.9.2020 - 13:38 - 
Tak je v tom ještě zmatek, protože podle tohoto:
https://www.euronews.com/2020/09/15/venus-is-a-russian-planet-russian-space-agency-announces-national-effort-to-explore-earth-
tím rusové mysleli, že na Venera D budou s amíky spolupracovat i nadále, ale postaví ještě další sondu nebo projekt čistě samostatně. To by bylo nejlepší řešení.
NASA má za sebou taky dost úspěchů u Venuše - Mariner 2, Mariner 5, vědecký průlet Marineru 10, Pioneer-Venus (orbiter a pouzdra) a Magellan.
 
16.9.2020 - 14:51 - 
Tak doufejme, že na Venuši nežije něco z Vegy...

Blbý vtip. Je třeba Rusům/Sovětům přiznat, že u Venuše byli opravdu úspěšní. Snad na úspěchy naváží, ať už sami nebo ve spolupráci.
 
16.9.2020 - 18:50 - 
Po přečtení příslušného vlákna na diskuzi Novosti kosmonavtiky (s odkazy na články a prohlášení) jsem dění pochopil tak, že

1. Roskosmos chce přivést k životu a do roku 2030 uskutečnit projekt Veněra-D. Který je již rozplánovaný, ale dosud neměl vydělené finance.

2. Oproti původnímu plánu ale nikoliv jako rusko-americký projekt, nýbrž jako ruský projekt s mezinárodní (tj. americkou, případně i jinou) účastí. Rozdíl je v postavení účastníků, rusko-americký projekt má dvě rovnoprávné hlavy, které se musí shodnout a obě plnit, kdežto v druhé verzi je hlava jedna, která nemusí nutně čekat na ostatní.

Novináři jako obvykle pletou a mlží už tak nejasné řeči manažerů...

Dvě sondy se v ruských textech neobjevují.
 
<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.235623 vteřiny.