|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1519952960180170754
|
| 29.4.2022 - 12:13 - dodge | |
|
| Hon na temné hvězdy může začít... |
|
https://blogs.nasa.gov/webb/2022/04/28/nasas-webb-in-full-focus-ready-for-instrument-commissioning/
The optical performance of the telescope continues to be better than the engineering team’s most optimistic predictions |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1534626587018203136
|
|
https://www.theverge.com/2022/6/8/23160209/nasa-james-webb-space-telescope-meteor-strike-impact
Patrně bude nutné provést znovu přesnou kalibraci segmentu. Snad nebude poškození vážné. |
|
| Dúfajme že to bude ojedinelé, prípadný objav existencie novej kategórie mini kvázisatelitov s dráhovou rezonanciou, by bol asi nepríjemný. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1540386143774167043
|
|
Miri sice je ochlazen na 6 K, ale jak zrcadla?
267 C
06 K
1
-235 C
39 K
2
-238 C
36 K
3
MIRI / NIRCam / NirSpec
-235 C
39 K
4
- |
|
| Vše je lepší nebo v normě, takže v čem je problém ? |
|
| https://twitter.com/NASAWebb/status/1545413807996129280
|
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1546383458297061377
|
|
Krásné foto od JWST.
Porovnání s hubble:
https://twitter.com/c_victor_astro/status/1546641504323633152
|
|
Divím se, že to tu ještě není. Takže napravují. První zveřejněný barevný vědecký snímek pořízený JWST. Jde o obrázek složení z mnoha snímků s celkovou dobou expozice 12,5 hodiny získaných přístrojem NIRCam. Na snímku je kupa galaxií SMACS J0723.3-7327 (či pouze zkráceně SMACS 0723) nacházející se na jižní obloze v souhvězdí Létající ryby.
https://twitter.com/NASA/status/1546621144358391808
V plném rozlišení - https://www.jwst.nasa.gov/content/webbLaunch/assets/images/firstImages/SMACS0723_nircam-FullRez.jpg |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1546856003609714691
|
|
https://twitter.com/NASA/status/1546868872535588864
Clouds on another world. @NASAWebb captured the signature of water on giant gas planet WASP 96-b, which orbits a star 1,150 light-years away. For the first time, we've detected evidence of clouds in this exoplanet's atmosphere: http://nasa.gov/webbfirstimages #UnfoldTheUniverse |
|
Porovnání snímků oblasti otevřené hvězdokupy NGC 3324 v mlhovině Carina NGC 3372 z HST a JWST.
[upraveno 12.7.2022 22:59] |
|
| Uprostřed s hvězdou to vypadá jako Sněžka. I tatry by se našly...:-) |
|
Jenom ještě pro představu, ze které části mlhoviny Carina ten snímek je.
 
[upraveno 13.7.2022 00:02] |
|
A nakonec pohled na celou mlhovinu Carina i s polohou, aby bylo trošku jasnější jak malinkou část oblohy snímek z JWST zobrazuje.
 
  |
|
citace 13.7.2022 - 08:49 - Honza Vacek:
A nakonec pohled na celou mlhovinu Carina i s polohou, aby bylo trošku jasnější jak malinkou část oblohy snímek z JWST zobrazuje....
Snímky jsou to nádherné! Gratuluju! ;-)
Stáhla jsem si je v plném rozlišení z webu. V tom plném rozlišení je ovšem vidět spousta různých optických artefaktů:
- od každé jasnější hvězy jde šest paprsků
- navíc ty paprsky mají ještě další strukturu (jsou přerušovanané, skládají se z paralelních úseček, atd ...
- u červených hvězd mám pocit že červená složka je malinko vyosená směrem doleva
- u některých hvězd je současně sestice i čtveřice paprsků.
- u jasnějších hvězd je takto zdeformováno celé okolí hvězdy, takže třeba případnou dvojhvězdu nelze detekovat. Nebo lze?
Nejsem specialistka na dalekohledy, ale mám následující otázky:
- jak moc tyhle artefakty souvisí s konstrukcí zrcadla skládaného ze šestiúhelníků?
- jak by toto šlo omezit/eliminovat?
- lze nějak efektivně dodatečným zpracováním obrazu toto pořešit?
|
|
citace 13.7.2022 - 15:26 - kacenka:
Nejsem specialistka na dalekohledy, ale mám následující otázky:
Najvačší expert je tu asi Milan, ale:
- jak moc tyhle artefakty souvisí s konstrukcí zrcadla skládaného ze šestiúhelníků? - vplyv má sekundárne zrkadlo a jeho držiak ("pavúk"), a zrejme aj segmentová konštrukcia primárneho zrkadla
- jak by toto šlo omezit/eliminovat? - optické chyby sa dajú eliminovať korekčnou optikou, alebo korekciou pri spracovaní
- lze nějak efektivně dodatečným zpracováním obrazu toto pořešit? - ano, do určitej miery
|
|
Ty obrazce jsou způsobené difrakcí světla na hranách zrcadel a na držáku sekundárního zrcadla. Ta způsobuje, že bodový zdroj světla se nezobrazí jako bod, ale jako nějaký obrazec. Čím je primární zrcadlo větší, tím je i difrakční obrazec menší a tím má i dalekohled lepší rozlišení.
 
[upraveno 13.7.2022 18:04] |
|
| Tady je o tom podrobný článek. |
|
... a nebylo by vhodné "začernit" krajní šestiúhelníkové segmenty a hrany všech tak, abychom dostali kruhový tvar primárního zrcadla?
Sice bychom vyplýtvali nějakou sběrnou plochu, ale výsledný obraz by byl čistější a lépe by se zpracovával ... ? |
|
citace 13.7.2022 - 18:57 - kacenka:
... a nebylo by vhodné "začernit" krajní šestiúhelníkové segmenty a hrany všech tak, abychom dostali kruhový tvar primárního zrcadla?
Sice bychom vyplýtvali nějakou sběrnou plochu, ale výsledný obraz by byl čistější a lépe by se zpracovával ... ?
To nepomůže. Tady se nejedná o odraz, ale o ohyb vlny (elektromagnetické, zvukové, atd.) pokud prochází v blízkosti nějaké překážky. Ta po průchodu kolem překážky trošku změní směr šíření a i tvar a vznikne ten difrakční / ohybový obrazec. Jak moc se směr šíření vlny změní pak závisí na její vlnové délce, čím kratší vlnová délka, tím i menší ohyb. U dalekohledů tohle vadí, protože to omezuje jejich rozlišení, ale v jiných případech se toho naopak využívá. Například u mřížkových spektrometrů. |
|
citace 13.7.2022 - 18:57 - kacenka:
... a nebylo by vhodné "začernit" krajní šestiúhelníkové segmenty a hrany všech tak, abychom dostali kruhový tvar primárního zrcadla?
Stále tam zůstává mnoho hran jednotlivých segmentů a 3 ramenný držák sekundárního zrcadla. Difrakce je vlastnost šíření (ohybu)světla na hraně. Mají ji všechny zrcadlové dalekohledy typů Newton,Cassegrain, RC a ostatní typy, kde je sekundární držadlo upevněno na držáku |
|
citace 13.7.2022 - 21:09 - milantos:
citace 13.7.2022 - 18:57 - kacenka:
... a nebylo by vhodné "začernit" krajní šestiúhelníkové segmenty a hrany všech tak, abychom dostali kruhový tvar primárního zrcadla?
Stále tam zůstává mnoho hran jednotlivých segmentů a 3 ramenný držák sekundárního zrcadla. Difrakce je vlastnost šíření (ohybu)světla na hraně. Mají ji všechny zrcadlové dalekohledy typů Newton,Cassegrain, RC a ostatní typy, kde je sekundární držadlo upevněno na držáku
... tedy je otázka, zda by pomohlo pokud:
- pokud by sekundární zrcadlo bylo ofsetované (bokem, jako u družicových parabol)
- pokud by hlavní zrcadlo bylo z jednoho kusu (nebo alespoň z malého počtu co největších segmentů).
Lze to takto realizovat? O kolik by byla výsledná konstrukce náročnější (dražší)?
Jak to, že u HST (s obdobnou konstrukcí a menším zrcadlem) tyto efekty nejsou tak výrazné? Viz srovnání snímků z příspěvku v tomto vlákně datovaném "12.7.2022 - 21:37"
[upraveno 13.7.2022 21:26] |
|
Offset umístění sekundáru je možné, ale bude to výrazně složitější a do obrazu zase vnese jiné artefakty a aberace
Větší zrcadlo -celistvé- by odstranilo difrakční paprsky vzniklé na hranách segmentů. Z hlediska udržení plochy by to vyžadovalo ale složitější a mohutnější podložku .Ale podstatné je, že takové zrcadlo nebylo v době návrhu možné vyslat do vesmíru . Nebyl na to dopravní prostředek a ani dnes není. Takže vyvíjet v době návrhu JWST větší dalekohled bez vyhlídky na dopravení do vesmíru nedávalo smysl.
Hubble nemá skládané zrcadlo , mí kruhový monolitický disk. Ale hlavně, to co je publikováno, jsou už upravené a retušované snímky. Na originálech jsou samozřejmě difrakční paprsky od držáku sekundáru. Pokud bude chtít NASA publikovat hezké snímky bez difrakčních paprsků, tak se to dá graficky opravit. Ono těch hvězd na snímku jsou řádově jednotky kusů. |
|
citace 13.7.2022 - 22:25 - milantos:
Offset umístění sekundáru je možné, ale bude to výrazně složitější a do obrazu zase vnese jiné artefakty a aberace
Větší zrcadlo -celistvé- by odstranilo difrakční paprsky vzniklé na hranách segmentů. Z hlediska udržení plochy by to vyžadovalo ale složitější a mohutnější podložku .Ale podstatné je, že takové zrcadlo nebylo v době návrhu možné vyslat do vesmíru . Nebyl na to dopravní prostředek a ani dnes není. Takže vyvíjet v době návrhu JWST větší dalekohled bez vyhlídky na dopravení do vesmíru nedávalo smysl.
Hubble nemá skládané zrcadlo , mí kruhový monolitický disk. Ale hlavně, to co je publikováno, jsou už upravené a retušované snímky. Na originálech jsou samozřejmě difrakční paprsky od držáku sekundáru. Pokud bude chtít NASA publikovat hezké snímky bez difrakčních paprsků, tak se to dá graficky opravit. Ono těch hvězd na snímku jsou řádově jednotky kusů.
Hmmmm ... děkuji za odpověď.
Tohle všechno v podstatě vím. Jen mne překvapilo, že výrazně novější a dražší dalekohled (oproti HST) má těch optických artefaktů o tolik víc. Čekala bych to právě opačně ... ;-(
Takže Webbově dalekohledu ještě chybí nějaký automatizovaný SW filtr, kterým bude procházet značná část pořízených snímků. Výpočet je evidentně možný (když známe přesně tvar difrakčního zkreslení) a výkon dnešních procesorů bude asi dostatečný ... ;-)
Ještě poznámka: v odkazované PDF dokumentaci je zmínka o korekci těchto jevů u HST. Zřejmě hodně dělá stabilita zkreslení díky uzavření optických prvků do tubusu a tím pádem stabilnější prostředí z hlediska teploty, deformací a vysycování optických prvků (především hlavního zrcadla). U Webba to zřejmě bude mnohem komplikovanější z důvodu změn té deformace obrazu a z důvodu mnohem více prvků vstupujících do procesu. Možná tubus není tak špatná věc, ale servisní misi zde zřejmě neuděláme ... [upraveno 14.7.2022 05:14] |
|
Je to ale přesně naopak. Hubble na nízkém orbitu střídá mnohokrát denně období, kdy je osvětlen Sluncem a kdy je ve stínu a tudíž tepelně namáhán. I kvůli tomu byly okamžitě vyměněny 1.FV panely , které způsobovaly kmitání konstrukce po přechodu rozhraní stín/ osvětlení. U JWST tento problém není Optická část teleskopu je ve stíní tepelného štítu a má trvale stejnou nízkou teplotu- bez toho by nešlo používat dalekohled v infra
Výstupem dalekohledu jsou data a k nim kalibrační snímky. Do těch není žádoucí zasahovat jakýmkoliv zpracováním jakoukoliv AI. A těm tyto artefakty tudíž nevadí, zrovna tak , jako nevadí u Hubbla. Jen ty snímky z Hubbla nejsou publikovány v originální verzi bez dodatečné úpravy.
Líbivé obrázky z toho udělá až tým , zpracovávající zajímavé obrázky pro veřejnost a publikaci. |
