|
citace 22.2.2026 - 18:31 - Ervé:
Ohřívače..
Nestojí otázka, skôr v zmysle..
Budú ich Američania financovať?
Alebo, ich od nich, budeme musieť kúpiť?
 ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 22.2.2026 - 23:36 - Slavomír Fridrich:
Alebo, ich od nich, budeme musieť kúpiť?
Ne, takto otázka nestojí a nikdy to nebylo předmětem jednání.
|
|
| Pokud je ale odmítnou dodat za vlastní, jiná možnost než snaha o nákup nám (teda ESA) nezbyde. |
|
citace 23.2.2026 - 11:43 - Ervé:
Pokud je ale odmítnou dodat za vlastní, jiná možnost než snaha o nákup nám (teda ESA) nezbyde.
Pokud nedodá tak nedodá. Nákup není možné realizovat, i kdyby se ESA stavěla na hlavu. Pravidla DOE to neumožňují. |
|
Aha, díky. Takže jsou nutná další jednání.
Třeba by pomohla dohoda o účasti na projektu s americiem - zkušenosti by se mohli hodit i Američanům. |
|
citace 24.2.2026 - 06:50 - Ervé:
Aha, díky. Takže jsou nutná další jednání.
Třeba by pomohla dohoda o účasti na projektu s americiem - zkušenosti by se mohli hodit i Američanům.
To si ESA řeší sama a celkem dobře v rámci programu ENDURE. Jak RHU, tak později i RTG se Stirlingem. |
|
citace 24.2.2026 - 06:43 - Václavík Michal:
Pokud nedodá tak nedodá. Nákup není možné realizovat, i kdyby se ESA stavěla na hlavu. Pravidla DOE to neumožňují.
To znie ako "hlava XXII"
Asi skôr teda, budú posudzovať "stav zásob", "obnovenie produkcie" a ochotu čosi "pustiť" na cudzí projekt.
Nemám momentálne prehľad. Ako sú na tom, so "stavom zásob" a výsledkami snáh o "obnovenie produkcie".
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 24.2.2026 - 17:11 - Slavomír Fridrich:
citace 24.2.2026 - 06:43 - Václavík Michal:
Pokud nedodá tak nedodá. Nákup není možné realizovat, i kdyby se ESA stavěla na hlavu. Pravidla DOE to neumožňují.
To znie ako "hlava XXII"
Asi skôr teda, budú posudzovať "stav zásob", "obnovenie produkcie" a ochotu čosi "pustiť" na cudzí projekt.
Nemám momentálne prehľad. Ako sú na tom, so "stavom zásob" a výsledkami snáh o "obnovenie produkcie".
Jaká Hlava XXII? Jde o vysoce hlídanou komoditu podléhající mnoha regulacím. Jak přímo v USA, tak ještě více při exportu. Jde o řádově náročnější proces než si koupit např. palivové soubory pro Dukovany od Westinghouse. Materiál pro LWRHUs je k dispozici. Nejde o množství potřebná jako pro RTG. |
|
Musím súhlasiť, takmer so všetkým čo ste napísal.
Hodnotenie výroku citace:
Jaká Hlava XXII?
.
Je ale, samozrejme čisto subjektívna "emocionálna" záležitosť. Nezávislá na objektívnych faktoch. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
| Diskuze má být věcná. Tento balast opět zhoršuje přehlednost vlákna a čtivost informací. Nikdo neví všechno ale ad hoc nesmyslné výstřelky sem opravdu nepatří. Vyvarujte se tomu prosím. Čtěte fórum, ptejte se, diskutujte, ale nepište voloviny o věcech, kterým vůbec nerozumíte. Děkuji. |
|
Tak si to shrneme. Američané obnovili zpracování plutonia, takže mají dost pro RTG pro DragonFly. Taky mají dost peletek pro vyhřívání, aby ho dodali pro Rosalind Franklin. Ale blbě se s nimi jedná, přestože pro ESA už v historii peletky dodali pro Ulysses a Cassini-Huygens, jenže tam byl významný podíl NASA.
Francie linku na plutonium nemá, asi. Evropský projekt PuMMA taky se zpracováním plutonia na ohřívače/RTG nepočítá.
ESA chystá americium 241, ale vývoj je nejspíš komplikovanější a dražší než se myslelo, takže pro start 2028 je nutná americká pomoc s plutoniem.
https://www.nature.com/articles/d41586-024-01487-6
https://science.nasa.gov/planetary-science/programs/radioisotope-power-systems/
https://pumma-h2020.eu/objectives-impacts/
A ještě hodně podrobný článek, ale už starý.
https://link.springer.com/article/10.1007/s11214-019-0623-9#Abs1 [upraveno 26.2.2026 06:49] |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/2032834767243153453
|
|
Pro TW-3 jsem před nedávnem dal několik mapek s možnými místy přistání v roce 2030, tak ještě i pro ExoMars 2028, který by na Marsu měl přistát ve stejném roce. Jak už v tomto vláknu bylo uvedeno, ExoMars s roverem Rosalind Franklin přistane v oblasti Oxia Planum. Je to malá rovinatá oblast v nejvýchodnější části Arabia Terra a co se týká jména, to je celkem nové, protože IAU tento název oblasti přijala mezi nomenklaturní jména teprve v roce 2019 a nejspíš právě díky této misi. Hranice Oxia Planum nejsou úplně přesně stanovené a na mapce jsou vyznačeny hranice, které jsem našel ve dvou zdrojích, ale nějak významně se neliší.
 
Kromě obvyklých mapek jsem přidal ještě i geologickou mapku oblasti. Je na ní vyznačeno i jedno z možných přistání čínské mise TW-3 a ačkoliv obě mise přistanou ve stejném roce a 480 km od sebe, geologicky by je dělilo několik set miliónů let.
Další mapky přistávací jsou už podrobnější ze snímků kamer CTX a HiRISE sondy MRO. Podobně jako u misí Curiosity a Persverance, kde si vědecké týmy vyznačily mapové kvadranty, které mají jména, tak i týmy mise ExoMars si přistávací oblast rozdělily na pojmenované oblasti, který je celkem 30 a jsou pojaté spíše geomorfologicky.
 
Co se týká vlastních souřadnic plánovaného místa přistání, tady jsem moc nepokročil od roku 2021. Nejčastěji se uvádějí souřadnice 18,2°N 335,45°E. Jsou to souřadnice, které vybrala pracovní skupina LSSWG. pro výběr přistávacích míst. Studiem přistávací oblasti se pak souřadnice upřesnily a posunuly směrem na východ. A jak je vidět z mapky, leží mimo oblast přistávacích elips. Nicméně tyto souřadnice se využívají a používají se pro střed projekce map, které používají týmy mise ExoMars. A tipl bych si, že i poledník procházející tímto místem bude sloužit pro výpočet času mise LMST/LTST.
Pro nalezení plánovaného místa přistání jsem tedy udělal to samé, co před pěti lety a našel jsem si středy přistávacích elips, kterých jsem už dohledal celkem 9, včetně těch pro start v roce 2028. Jejich středy jsou ty bílé puntíky na mapkách HiRISE. Jejich průměrné souřadnice pak leží asi 330 m od souřadnic, které jsou v datech pro misi Rosalind Franklin rover, takže téměř jistě jsou to v tuto chvíli plánované souřadnice místa přistání (18,1590°N 335,6658°E).
 
Tak držme palce, ať už se tentokrát konečně zadaří a na podzim 2030 na mapkách přibude puntík, kde pracuje rover Rosalind Franklin. |
|
Informace již není citlivá, takže byla zveřejněna. Americká NASA vybrala Falcon Heavy jako nosnou raketu pro evropskou misi ExoMars 2028 s roverem Rosalind Franklin. O této skutečnosti byla oficiálně informována Evropská kosmická agentura a zástupci členských států v polovině února. Probíhá ještě hodnocení kompatibility letového profilu nosné rakety s některými subsystémy sondy, ale vše by mělo projít a hotová zpráva bude na přelomu dubna a května. Se startem se stále počítá v okně začínajícím 21. září 2028, se záložním oknem začínajícím 8. prosince 2028.
Koncem března začalo opětovné sestavování roveru Rosalind Franklin. Jeho rozebrání si, po odkladu startu zaviněním ukončením spolupráce s Roskosmosem, vyžádaly nutné opravy, modernizace, nahrazení zastaralých komponent a integrace nového vědeckého přístroje Enfys. Za námi je také pozitivní zhodnocení návrhu přeletové a přistávací části mise ExoMars 2028. Žádné z rizik není hodnoceno jako velmi vysoké a měla by se tak zvládnou. Jak jsem zde již také psal v únoru, velmi dobře probíhá i zajištění dalších vkladů do mise ze strany NASA.
Další významná milník mise nastane v červenci letošního roku a bude se týkat energetického systému roveru Rosalind Franklin. Ani jedna ze zvažovaných variant nebude mít zásadnější vliv na splnění primárních vědeckých cílů. Je dobré zmínit, že na mise se podílí i ČR. |
|
| Super zpráva, aspoň že tak. Falcon Heavy je spolehlivý a NASA spolupracuje. Nic se nepodělalo, co víc si přát. |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/2071259290334048545
|
