|
citace 29.11.2024 - 07:10 - Ervé:
Tyhle odkazy jsou o ničem. Mluví se v nich jen o nutnosti výzkumu, a o pár detailech a dílčích metodách. Komplexní reálné zkušenosti chybí, proto je důležitý dlouhodobý pobyt na Měsíci nebo stanici se skutečnou umělou gravitací 1-3 m/s2. Rotující postel, to je k smíchu, tak nevytvoří skoro nic a jen zamotá hlavu.
A kniha Karla Pacnera z roku 1986? To myslíte vážně? V té době nebylo nic kromě omezených zkušeností ze Skylabu a Saljutů, sověti lhali jako když tiskne. Před zkušenostmi aspoň z Miru je to jen historická anekdota. [upraveno 29.11.2024 07:13]
Tak postnul jsem to sem Ervé zejména kvůli Vaší myšlence o rotujících Starshipech a umělé tíži. Knihu jsem také 30 let neviděl, ale toto tam bylo trošku rozebráno z různých úhlů pohledu.
A ano myslím to vážně, spousta základních experimentů, zejména s přetížením, centrifugami apod. se historicky dělala v 50 - 60. letech. Paradoxně v lepší kvalitě než jsme schopni zrealizovat dnes. Dnešní přístup k riziku je prostě takový, že mnoho z těchto věcí si již obecně nikdo nedovolí experimentálně zrealizovat.
Oběcný úzus je takový, že pásmo 0.3 - 0.4 G lze brát jako dostatečné pro dlouhodobější pobyt, s funkční fyziologií člověka, bez extémních negativních jevů. A připomenu že se pořád bavíme v kontextu 2-3 roční mise na Mars.
Co se týče dlouhodobého pobytu (6-12 měsíců) v beztíži, tak zase platí, že experimentálně-vědecký základ byl proveden v 80.-90. letech.
Práce na ISS toto již jen doplňuje a zpřesňuje.
Toto je diskuzní fórum amatérských zájemců o problematiku, přece tady nikdo nemůže čekat, že se tu vytáhne nějaký zlatý vědecký grál o tom jak se věci mají.
Je tu třeba i Michal Václavík (popularizátor kosmonautiky, propagátor výzkumu v mikrogravitaci, vysokoškolský pedagog) a zrovna z jeho pozice jsem zde neviděl nějakou jednoduše shrnující informaci k problematice.
Pana Pacnera a rovněž A. Vítka jsem osobně znal a měl s nimi bezpočet diskuzí i na tato témata. Jejich přehled byl z dnešního pohledu fenomenální. V dnešní době je zase poměrně jednoduché něco relevantního dohledat. To bych čekal i zde. Otevřenou a přátelskou diskuzi k tématu.
|
|
citace 29.11.2024 - 09:29 - ArX:
... Otevřenou a přátelskou diskuzi k tématu.
...toto by malo byt hned pod nadpisom fora... |
| 29.11.2024 - 11:23 - Ervé | |
|
| Jenže když někdo tvrdí, že 0,4 g je dostatečné, tak by mě zajímalo, na základě jak věrohodných experimentů to tvrdí. A odpověď je, že je to jen odhad na základě hodně odlišných studií - reálně nikdo nezkoumal dlouhodobý vliv na člověka při jakékoliv nižší gravitaci, protože to uměle nikdo nevytvořil na tak dlouho, aby to bylo věrohodné. Tvrdá data máme jen o 1 g a 0 g. Nic víc. Co je mezi tím může být přímka nebo křivka. Tvar křivky zatím nikdo neprokáže, dokud nebude člověk půl roku na Měsíci, na stanic s umělou gravitací nebo na Marsu. Měsíc nám může dát právě tuhle důležitou odpověď. Bez této odpovědi je prostě hazard posílat člověka na 2,5 roku na Mars. |
|
citace 29.11.2024 - 11:23 - Ervé:
Jenže když někdo tvrdí, že 0,4 g je dostatečné, tak by mě zajímalo, na základě jak věrohodných experimentů ...
Aj v priatelska diskusia je ferove povedat, ci ide o hodnoverny zdroj, alebo viac, ci menej podlozeny nazor resp. len pocit...
Realne na dlhodoby experiment 0,4g zatial myslim priestor nebol, alebo takyto experiment aspon neevidujem. |
|
citace 28.11.2024 - 21:41 - ArX:
citace 28.11.2024 - 16:54 - Václavík Michal:
Prosím odkaz/název na příslušnou vědeckou studií či studie. Předpokládám že v případě kolonizace Marsu se bavíme jako o živém organismu o člověku. Děkuji.
Teď jste mě trošičku zaskočil, myslel jsem že máte trošičku větší přehled o problematice.
Kromě odkazů od Kačenky doplním třeba knihu "Města v kosmu" - Karel Pacner.
Mám a právě proto se ptám. Protože tato problematika vůbec vyřešena není. |
|
| myslím, že táto misia proste bez veľkého rizika nebude uskutočnená. Proste tá značná dávkarizika tam bude vždy a verím, že napriek tomu sa prihlási kopec dobrovoľníkov z radov profesionálnych astronautov. Minimálne pre to, lebo vidina zápisu do dejín je pre veľa z nich silnejšia ako to riziko. Týmto tempom všekto skúmať najprv na gateway potom zas špekulovať nad tým a tamtým tam nepoletíme nikdy. To treba proste pripustiť značnú dávku rizika a skúsiť to. Ak by sa takto postupovalo v prohjekte geminy a neskôr apolo tak na mesiaci nie sme do dnes |
|
citace 6.2.2016 - 13:51 - Pavel007:
K těm reality šou bych byl dost skeptický. I když se ty podmínky nasimulují naprosto perfektně a dokonale, tak v podvědomí stejně víš, že je vše jen "jako" a to dost zásadně mění chování v mezních situacích, takže o tom, jak se lidi budou nakonec chovat na tom Marsu, to nemusí vypovídat vůbec nic.
To ano. V reálu bude totiž všechno "natvrdo" a tak věci zřejmě budou horší a ostřejší a tvrdší ... |
|
citace 2.12.2024 - 12:57 - Lusyen:
myslím, že táto misia proste bez veľkého rizika nebude uskutočnená. Proste tá značná dávkarizika tam bude vždy a verím, že napriek tomu sa prihlási kopec dobrovoľníkov z radov profesionálnych astronautov. Minimálne pre to, lebo vidina zápisu do dejín je pre veľa z nich silnejšia ako to riziko. Týmto tempom všekto skúmať najprv na gateway potom zas špekulovať nad tým a tamtým tam nepoletíme nikdy. To treba proste pripustiť značnú dávku rizika a skúsiť to. Ak by sa takto postupovalo v prohjekte geminy a neskôr apolo tak na mesiaci nie sme do dnes
... pokud jde o přistání na Měsíci, tak šlo o velmi rizikovou záležitost (a pravdu má MUDr.Hoschl, když označuje Neila Armstronga za ukázkového psychopata bez pudu sebezáchovy).
Ale Apollu 11 předcházela spousta zkoušek a vývoje (léta vývoje a testů, program Gemini, program Ranger, program Surveyor, necelých deset reálných zkušebních letů hardwaru programu Apolla, ... atd.). Takže Apollo 11 nebyl (přes všechna rizika) skok do neznámých vod ...
|
|
citace 2.12.2024 - 23:27 - kacenka:
citace 2.12.2024 - 12:57 - Lusyen:
myslím, že táto misia proste bez veľkého rizika nebude uskutočnená. Proste tá značná dávkarizika tam bude vždy a verím, že napriek tomu sa prihlási kopec dobrovoľníkov z radov profesionálnych astronautov. Minimálne pre to, lebo vidina zápisu do dejín je pre veľa z nich silnejšia ako to riziko. Týmto tempom všekto skúmať najprv na gateway potom zas špekulovať nad tým a tamtým tam nepoletíme nikdy. To treba proste pripustiť značnú dávku rizika a skúsiť to. Ak by sa takto postupovalo v prohjekte geminy a neskôr apolo tak na mesiaci nie sme do dnes
... pokud jde o přistání na Měsíci, tak šlo o velmi rizikovou záležitost (a pravdu má MUDr.Hoschl, když označuje Neila Armstronga za ukázkového psychopata bez pudu sebezáchovy).
Ale Apollu 11 předcházela spousta zkoušek a vývoje (léta vývoje a testů, program Gemini, program Ranger, program Surveyor, necelých deset reálných zkušebních letů hardwaru programu Apolla, ... atd.). Takže Apollo 11 nebyl (přes všechna rizika) skok do neznámých vod ...
mýlite sa. Napriek tomu, že sa vykonalo mnoho, riziko bolo stále enormné. NASA dnes tvrdí, že bola cca 50 percentná šanca, že astronauti z misie nevrátia. Viete si predstaviť takúto šancu dnes? Tí ľudia do toho však vedome šli, pretože tu bola vidina večnej slávy. Nie každý je gaučový povaľač čo sa bojí aj susedovho štekajúceho psíka za plotom, sú aj ľudia, ktorí majú radi adrenalín a posúvajú hranice a preto verím, že ak by teraz nasa prišla s tlačovkou, že postaíme planetolet a uskutočníme misiu na mars ale je riziko, že to bude mať pre posádku zdravotné riziká a ťiež je šanca, že sa z misie nevrátia tak sa prihlási toľko dobrovoľníkov z radov profesionálnych astronautov alebo vojenských pilotov, že budú musieť vyberať [upraveno 3.12.2024 12:51] |
| 03.12.2024 - 16:23 - Ervé | |
|
| Neil Armstrong nebyl psychopat. Neprošel by testy na místo zkušebního pilota ani pro testovací lety X-15, natož do NASA. Byl to chladnokrevný profesionál. Měl silné ego, na rozdíl od ostatních ale ne přehnané. A rozhodně to nedělal pro slávu. |
|
niektorí nedokážu pochopiť motiváciu iných...
...prečo nepovažujeme za bláznov wikipediánov, či iných dobrovoľníkov?
Prečo nepovažujeme za bláznov horolezcov, parašutistov,...?
Alebo áno?
Vie niekto skutočnú motiváciu?
|
|
citace 3.12.2024 - 17:47 - Martin Jediny:
niektorí nedokážu pochopiť motiváciu iných...
...prečo nepovažujeme za bláznov wikipediánov, či iných dobrovoľníkov?
Prečo nepovažujeme za bláznov horolezcov, parašutistov,...?
Alebo áno?
Vie niekto skutočnú motiváciu?
prečo Scot a Amundsen riskovali život? Aby vymrzli a strávili pekný čas na čerstvom vzduchu? Bolo to rpeto, aby boli prví. To je tiež dôvod, prečo sa testovací piloti hlásili do najrôznejších riskantných úloh. Aby to bol on, kto prvý prekoná to alebpo tamto. Je to normálna vlastnosť človeka, snažiť sa prekonávať prekážky a vidieť, čo ej za horizontom a je normálne snažiť sa byť v dačom prvý. Ak by to rpe ľudí normálne nebolo neexistoval by súťažný ale iba rekreačný šport a olympijske hry by neboli vôbec. Vždy sa narozpráva veľa o vznešených ideáloch ako chceli posunúť ľudstvo vpred, ale realita je taka, že každý chlap chce byť proste prvý a podaktorí na to majú aj dosť dobrodružnú naturu |
|
Aj mňa unavujú niektoré vzletné klišé, ale u teba mám pocit opačného extrému.
Myslím si, že opisuješ iba jeden okruh ľudí...
Osobne by som to nevidel tak čiernobielo a poznám aj iné motivácie... ...zvedavosť, urobiť niečo čo považuje za správne, zvládnutie / prekonanie výzvy, nadšenie pre vec...
...navyše sa tie kruhy rôzne prelínajú...
|
|
citace 4.12.2024 - 18:23 - Martin Jediny:
Aj mňa unavujú niektoré vzletné klišé, ale u teba mám pocit opačného extrému.
Myslím si, že opisuješ iba jeden okruh ľudí...
Osobne by som to nevidel tak čiernobielo a poznám aj iné motivácie... ...zvedavosť, urobiť niečo čo považuje za správne, zvládnutie / prekonanie výzvy, nadšenie pre vec...
...navyše sa tie kruhy rôzne prelínajú...
to je pravda, iste sa tu prelína voacero z uvedených |
|
