citace:navyse bavit sa o klime bez spriemerovania cyklu baricentra (aspon72 rokov) mi nedava velku doveru v predikcie IPCC.
Rýchlosti pohybu barycentra a rýchlosti pohybu hmoty ním vyvolané v porovnaní s rýchlosťami tepelných prúdení v hmote slnečného jadra a v konvektívnej zóne Slnka?
Fakt počujeme mravce dupotať?
Zemský povrch sa neustále hýbe v maximálnych amplitúdach až vyše metra vertikálne a cca 25cm horizontálne v periodach okolo 12 hodín (skladá sa asi tucet cyklov s periodami okolo 12-12,5 a okolo 24-25,5 hodiny)
Špekulovalo sa o týchto pohyboch aj ako o spúšťačoch seizmických udalostí, ale výsledky boli a sú prinajmenšom rozpačité - kauzálna súvislosť sa nenašla a to ani v prípadoch zemetrasných rojov, ani v prípade opakovaných udalostí v rovnakom epicentre. [upraveno 24.3.2021 13:54]
Alchymisto, ty i já víme, jak se povrch Země výrazně hýbe den co den. K těm spouštěčům zemětřesení, sopek patří Měsíc ve správné poloze, Slunce, Jupiter, Saturn a jejich kombinace. Také velký vliv mají tlak. níže. Gravitace je svině a zemské jádro je cca koule v hutné kapalině. Může se pohybovat směrem k jedné straně povrchu a pak zpátky a kmitat? Nebo povrch se tlačí k jádru?
Tím také tlačit magma na povrch?
Co na to GPS data měření povrchu?
Jádro Země nemusí být stále ve středu Země. Také se může otočit jádro a posunout magnetický pól Země. Je to složité, ale pól se přesouvá... je to teorie... [upraveno 24.3.2021 19:47]
citace:Rýchlosti pohybu barycentra a rýchlosti pohybu hmoty ním ...
Fakt počujeme mravce dupotať?...
o rýchlosti pohybu hmoty som myslím nehovoril, ale súhlasím, že nemusí ísť o najdôležitejšiu veličinu.
skôr ma to zaujímalo ako rozdiel v slnečnej konštante vzhľadom na rozdielnu polohu Slnka vzhľadom na Zemskú orbitu.
tu je rozdiel v desatinách W. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Solar-cycle-data.png
V predsatelitnej ére bola presnosť s odchýľkou 2%.
Satelitná ešte cyklus pohybu barycentra neabsolvovala.
Ale skôr išlo o extrémne odchýlky ako napr. pri vlaňajšej skoroknjukcii 4 obrov. (nižšie teploty pár krát za 72r. cyklus)
Ale ok, vynechajme barycentrum, ale aj tak nikoho netrápi priemerovať v dĺžke AMO, či PDO cyklu - cca 60 rokov a to zrovna mravce nie sú.
Martine, ty desetiny % jsou zanedbatelné, naopak, kdyby nebylo sopečné činnosti, měly by být o cca 4 C teploty na Zemi.
Jde ale o gravitační vliv Slunce, Měsíce, planet na skořápku Země. Slapové síly, které vznikají jsou veliké a tento model chybí. Známe příliv a odliv na moři, ale u pevniny je něco podobného.
Nejsou na to výpočetní kapacity a můj názor je, že těžké jádro Země nezůstává ve středu Země, ale mírně se pohybuje, kmitá a funguje jako píst u pumpy. Přesný model by to potvrdil. Koule v kouli...
Pohyb stredu Slnka okolo barycentra SS sa odohráva v priestore s priemerom menej ako dva a pol miliona km (vplyv Jupitera a Saturnu).
Čiže vzdialenosť Zem-Slnko sa môže v čase (prakticky za "pol roka") meniť maximálne o túto hodnotu.
Lenže - energetický tok sa síce mení podľa vzdialenosti, ale počas roka sa to priemeruje - ak dostane v lete energie viac, pretože je napríklad bližšie, tak o pol roka, v zime, dostane energie menej, pretože bude prakticky o rovnaký kus od Slnka "ďalej" (Jupiter má obežnú dobu 11,86 roku, Saturn 29,45 roku).
Zrovna v decembri 2020 sme mali "veľkú konjukciu Jupiter a Saturnu", čo na grafe pekne vidno - barycentrum je maximálne vychýlené. V roku budú naopak Jupiter a Saturn v opozícii a barycentrum bude vychýlené len málo.
citace:...Lenže - energetický tok sa síce mení podľa vzdialenosti, ale počas roka sa to priemeruje - ak dostane v lete energie viac, pretože je napríklad bližšie, tak o pol roka, v zime, dostane energie menej, pretože bude prakticky o rovnaký kus od Slnka "ďalej"...
/upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Solar_System_Barycenter_2000-2050.png
to bol len taký nedotiahnutý nápad...ktorý obsahoval 3 otázky...
1/ pri idealnej guli. O kolko viac energie prijme pri vyosenom obehu, ako keď leží Slnko v centre obehu? bude to skutočne rovnako?
vyosenie 1% by nemuselo spraviť až taký malý rozdiel...
(len ukazka: 9x9+11x11 > 2x 10x10 )
2/ jak písal M.K. ktorá pologula má menšie albedo?
3/ ako intenzívne Slnko vyžaruje v čase priblíženia,...
zatial som tie úvahy nedotiahol. malý význam, veľa roboty...
citace:1/ pri idealnej guli. O kolko viac energie prijme pri vyosenom obehu ....
Toto mi celkom začalo vrtať v hlave: máme nejakú "slnečnú konštantu", o ktorej mlčky predpokladáme, že je skutočne konštantná a je nejakých 1362W/m2.
Lenže ak nám vzdialenosť od Slnka poskakuje +/- 2,5 miliona kilometrov, čož je 1,66%, tak "slnečná konštanta" by mala poskakovať o 2,75%, čiže o viac ako +/- 35 wattov. To je už hodnota, na ktorú netreba extra presné meranie. Ale surové dáta z meraní na obežnej dráhe som nikde nenašiel/nevidel, takže netuším, ako sa vlastne k slnečnej konštante dospelo.
Niečo je zrejme špatne - a chyba bude najskôr v predstave o pohybe Zeme okolo Slnka pohybujúceho sa okolo barycentra slnečného systému...
Ano Martine, je to tak.
Přísun energie ze Slunce během roku kolísá. Jižní polokoule má kratší léto, ale nachází se v té době blíže Slunci. Celkově přísun Energie ve stejné nadmořské výšce a rovnoběžce za rok je stejný, otázka je, zdali se uloží do oceánu, pevniny atmosféry....
Navíc jsou měření slunečního toku zpětně radiokarbonovou metodou a tam to neokecáš. Opět jádra vrtů z Gronska a Antarktidy, které IPCC nemá rádo, protože je usvědčují ze lži.
Není to ale to rozhodující. Ty potřebuješ dostat tu energii k povrchu. Protože lidi zajímá teplota povrchu a první 3 km.
Když se ti zahalí obloha sopečnými plyny SO2 apod, které stejně nevidíš, tak dojde k ochlazení na povrchu.
Z historie víme, že je při povrchu v té době bezvětří, mlhy apod i v létě, ne jen na podzim.
Energie Slunce se jednoduše k povrchu nedostane.
Jsou výzkumy vlivu Pinatubo na klima, 30 let nebyla sopečná erupce, co by za něco stála.
Teď na Reykjanés je pomalý výron lávy 10 m3/s. Za 30 let to může být 4 km3 lávy. Kolik plynů se dostane za 30 let do ovzduší je otázka. Tady se emisní povolenky neplatí....
Koukněte, v tomto vlákně necelého půl roku nazpět. Proč si myslíte, že ty předpovědi vývoje klimatu vím ?
Nejhorší je, že přes mainstream se to nedostane ven. zkusil jsem to vysvětlit lidem navázaným finančně na greendeal a ti mě vyobcovali, protože je to pro ně moc složité a nepochopitelné a přišli by o peníze. Tak nezbývá čekat na neúrodu, energetické blackouty a další známky toho, že se ochlazuje.
[upraveno 25.3.2021 04:53]
citace:...Lenže ak nám vzdialenosť od Slnka poskakuje +/- 2,5 miliona kilometrov, čož je 1,66%, tak "slnečná konštanta" by mala poskakovať o 2,75%,...
Niečo je zrejme špatne - a chyba bude najskôr ...
no a toto som nedosriesil. to budem musiet chvilu rozmyslat a studovat, teda, ak mi niekto neporadi....
Ze Zem obieha barycentrum, s tym problem nemam... skor by ma zaujimalo, ako obieha barycentrum Slnko... a rep. to aky ma vplyv na velkost kolisania konstanty a rozdiel suctu...
edit: je to trochu neintuitivne... problem n telies s dominantnym centralnym telesom... [upraveno 25.3.2021 10:42]
Martine, záleží, jakou časovou osu si zvolíš. 1 den budou rozdíly jak píšeš.
Když si vezmeš 1 rok, tak 1 okamžik je země vzdálenější od Slunce a o půl roku později je zase o to blíže.
Celkový tepelný zisk Země ze Slunce za rok zůstává přibližně konstantní.
samotné pohyby barycentra respektíve stredu slnka okolo barycentra sú relatívne veľmi pomalé - dráhová rýchlosť dosahuje len 30-36 metrov za sekundu, a "rýchlosť presunu" - napríklad medzi rokmi 2014 a 2021 - len 15-16m/s
citace:samotné pohyby barycentra respektíve stredu slnka okolo barycentra sú relatívne veľmi pomalé - dráhová rýchlosť dosahuje len 30-36 metrov za sekundu, a "rýchlosť presunu" - napríklad medzi rokmi 2014 a 2021 - len 15-16m/s
vdaka, presne cisla som nepoznal.
v kazdom pripade hybnost sustavy musi byt zachovana, takze aj 15m/s vzhladom k hmotnosti Slnka nie je zanedbatelne...
len z toho potom vyplyva ta otazka konstantnosti slnecnej konstanty vzhladom na pohyb barycentra a drahy Zeme... toto vlakno mozno niektori ignoruju, tak skusim tuto otazku naformulovat do laickych otazok... mozno niekoho este zaujme...
citace:samotné pohyby barycentra respektíve stredu slnka okolo barycentra sú relatívne veľmi pomalé - dráhová rýchlosť dosahuje len 30-36 metrov za sekundu, a "rýchlosť presunu" - napríklad medzi rokmi 2014 a 2021 - len 15-16m/s
vdaka, presne cisla som nepoznal.
v kazdom pripade hybnost sustavy musi byt zachovana, takze aj 15m/s vzhladom k hmotnosti Slnka nie je zanedbatelne...
len z toho potom vyplyva ta otazka konstantnosti slnecnej konstanty vzhladom na pohyb barycentra a drahy Zeme... toto vlakno mozno niektori ignoruju, tak skusim tuto otazku naformulovat do laickych otazok... mozno niekoho este zaujme...
Wikina uvádí, že jde o hodnotu přepočtenou na vzdálenost 1 AU - takže nezahrnuje ani změnu polohy barycentra, ani změnu vzdálenosti Země-Slunce. Navíc píšou: The solar constant is an average of a varying value. In the past 400 years it has varied less than 0.2 percent. Takže je to průměrná hodnota. Zajímavý je údaj 1,361 při slunečním minimu, 1,362 při slun. maximu - rozdíl 0,1%.
Ty vlivy Slunce potažmo těles sluneční soustavy jsou jiné, není to o slunečním toku, ten je stálý. Především gravitační, které přetvářejí zemskou kůru tak, že dnes zesiluje sopečná činnost. Teď je erupce na Islandu ( a možná dalších 30 let), ale zesílí činnost i na opačném konci Země u Nového Zélandu.
Nevíme, jaký vliv má magnetické pole Slunce, jak se tvaruje. Je to síla, kterou zanedbáváme, ale ví se, že je to špatně. Co to dělá s dynamem zvaném zemské jádro?
Stačí mi číst:
the true costs of fossils fuels in terms of environmental damage, health damage, and inefficient transportation practices.
Jak chtějí posuzovat health damage, když jenom studie o polétavém prachu jsou odhady bez jakéhokoliv vědeckého ověření, a enviromental damage je ještě větší chiméra. A neefektivní dopravní praktiky?
Jak moc je lepší dovážet palmový olej z Indonésie do Evropy, a tam ho pálit v biopalivu? Nebo vozit dřevo z Kanady do Anglie na spálení?
Tak výtok lávy zesiluje, těžko odhadovat, zdali se jedná o 20-100 m3/s. Brzy zaplní bezodtoký ďolík Geldingadalir. Roste nová sopka. https://mapy.cz/s/hobemekata
Probouzí se také Þorbjörn mezi Blue lagoon a Grindavíkem. https://mapy.cz/s/cakodunoka
Nové magma se na Islandu/Reykjanes stále dere na povrch. Navíc se dere na povrch (13 km) i na severovýchodě Islandu a na sopečném ostrově Jan Mayen.
Magma je řídké, vysoký obsah fosforu v plynech jako roku 1783 erupce Laki- Grímsvotn.
Stačí mi číst:
the true costs of fossils fuels in terms of environmental damage, health damage, and inefficient transportation practices.
je pravda, ze nepriame dotacie su velmi mlhavy pojem, do ktoreho mozno zapocitat hocico (to iste plati napr. aj pre emisie CO2 pri vyrobe a prevadzke elektromobilu - ak potrebujem aby to vyslo zle, zapocitam tam aj vydychnute CO2 hornika co tazil litium. Dieslu to zacnem pocitat az po natankovani na pumpe a vuala, vyslo co som chcel)
Takisto je ale pravda, ze fosil fuels dostavaju aj priame dotacie (subvencie na prieskum a tazbu, danove ulavy apod.) pricom vyska tychto priamych dotacii, ak si dobre spominam, prevysuje tie "neferove" zelene dotacie
Co na to odborníci na prodění v atmosféře? Prý dopadá na zemský povrch díky rozptýleným částicím a molekulám ze sopečné činnosti o 2% méně světla. Ve stratosféře nám je oteplení k ničemu...
Odborníci ve světě ani laici tady na to neříkají nic. Upozorňování na bezvýznamné výkyvy počasí (nebo bezvýznamné výkyvy v soupečné činnosti) je v tomto vlákně off topic plevelení.
Už před deseti lety sem jednodušší povahy dávaly fotky jak někde v Tramtárii půl dne sněžilo, s tím, že přichází globální ochlazení. Ale ten rok přišlo oteplení A další zase A další zase A pak se obrázky se sněhem z tohoto vlákna vytratily, aby jste po letech přebral štafetu.
Je třeba říct, že letošní studené jaro si s tím nárůstem sopečné aktivity osobně docela spojuju. A jako ano, v případě sopečné činnosti je určitou úlevou, že lidstvo aspoň nejde obvinit, že si to způsobilo samo (nebo si aspoň žádný takový mechanismus nedokážu představit...)
Bohužel 100 let zesílené sopečné činnosti nás opravdu uvrhne do doby ledové - předpověď je od Islandských vulkanologů. Věřím, že po roce 2050 bude zase teplo. Předpověď paní Ivanky Charvátové vychází.
Poprvé sledujeme přepólování magnetického pole Země, což znamenalo období velké sopečné aktivity.
Bohužel zlodějský greendeal jede dále...
A Gates vymýšlí kraviny s posypem síranu do atmosféry.
Kdyby udělal konečně dobrý operační systém a netlačil se do greendealu...
A další zase