citace 15.11.2025 - 00:42 - Slavomír Fridrich:+ Musím spomenúť, že podľa môjho názoru.. Snažiť sa používať, akýkoľvek linkový dopravný prostriedok, ktorý má za úlohu pasažierov - náklad, vyložit naložiť a "premávať". Hoc, jednorazovo použiteľný.. Súčasne ako "záchranný čln". Čo je úplne úplné iná funkcia.
V skutočnosti, prevádzku dopravy, zbytočne predražuje. A robí "trvalo neudržateľnou".
Myslím, že dosavadní nepřetržité 25leté obydlení stanice ISS už hypotézu o neudržitelnosti použití dopravních lodí jako záchranných člunů vyvrátilo.
A předtím 8 let Saljutů (6 a 7) a 15 let Miru.
To okénko je i na Sojuzu, Ono by to taky chtělo nějakou krytku, která by odpadla při vstupu do atmosféry.
Myslím, že dosavadní nepřetržité 25leté obydlení stanice ISS už hypotézu o neudržitelnosti použití dopravních lodí jako záchranných člunů vyvrátilo.
Myslím že, to je zásadné nepochopenie "kozmologického princípu".
Existujeme vo vesmíre, v ktorom sa nachádza všetko. A to všetko, sa v ňom dokáže pokaziť, až dokonale pokašľať.
Harmonogram letů čínských pilovaných kosmických lodí Shenzhou (Šen-čou) se změnil po zjištění poškození Šen-čou 20. U ní došlo k poškození (popraskání) vnějšího tepelně odolného skla průzoru úlomkem kosmické tříště. To není důležité pro zajištění hermetičnosti kabiny kosmické lodi. O to se starají další dvě skla a související těsnění. Pro bezpečné zajištění podmínek s kabině stačí jedno. Tepelně odolné sklo chrání tato dvě skla před vysokou teplotou při průletu kabiny atmosférou Země při návratu. Oba druhy skel jsou od sebe také odděleny pro snazší konstrukci. Čínská kosmická agentura pro pilotované lety CMSA se však z důvodu bezpečnosti rozhodla pro návrat posádky Šen-čou 20 v kosmické lodi Šen-čou 21. Stalo se tak 14. listopadu a čínské kosmické stanice zůstala zakotvena pouze poškozená Šen-čou 20. Ta slouží jako nouzový „záchranný člun“ pro trojici kosmonautů (Čang Lu, Wu Fej a Čang Chung-čang).
Již 25. listopadu byla měla okolo 04:00 SEČ z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovat nosná raketa CZ-2F/G s kosmickou lodí Šen-čou 22, avšak s nákladem místo posádky. Kosmická loď Šen-čou 22 se tak stane novou lodí pro posádku Šen-čou 21(22). V následujících týdnech se od stanice odpojí kosmická loď Šen-čou 20, ale bez posádky. Na přelomu dubna a května 2026 pak k čínské kosmické stanici dorazí kosmická loď Šen-čou 23. Na její palubě budou dva čínští a jeden pákistánský kosmonaut. Po necelých 14 dnech se v kosmické lodi Šen-čou 22 vrátí zpět na Zemi pákistánský kosmonaut a dva členové posádky Šen-čou 21(22). Třetí člen Šen-čou 21(22) se stane členem posádky 23 a bude na stanici další půlrok.
Současná sestava Čínské kosmické stanice po připojení kosmické lodě Shenzhou-22 [Šen-čou 22], ke kterému došlo 25. listopadu 2025 v 08:50 SEČ (07:50 UTC), k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, dvě pilotované lodě Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 105 tun.
Posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang].
Přidám ještě nějaká videa. Tentokrát byla čínská média velice skoupá na předstartovní informace. Tak alespoň zpětně trochu delší video z předstartovních příprav. Je to sice v čínštině, ale zase jsou tam zajímavé záběry z přípravy kosmické lodě a nosné rakety. Ke konci videa je i start nosné rakety:
Krátké video ze startu nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y22) s kosmickou lodí Shenzhou-22 [Šen-čou 22]:
A ještě krátké video z připojení kosmické lodě Shenzhou-22 [Šen-čou 22] ke stanici:
Pohled do kabiny kosmické lodě Shenzhou-22 [Šen-čou 22] během startu nosné rakety. Na sedačkách tentokrát místo kosmonautů byly umístěny balíky se zásobami. Jsou i dobře vidět průzory v kabině. Mezi nákladem je i vybavení s kterým by se kosmonauti měli pokusit opravit poškozené sklo (?) v průzoru kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20] během některé kosmické vycházky.
Předpokládám, že je to boční okno (zhruba uprostřed) návratové kabiny. Jiné okno na ní není. Pokud slouží pro navigaci v případě nouze, tak leda posádce, která ale na palubě SZ-20 při přistání nebude. Takže záslepka žádný problém.
Během posledního listopadového týdne se posádka Čínské kosmické stanice, kterou tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang] věnovala některým vědeckým experimentům, údržbě stanice a provedla nouzové tlakové cvičení.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Pomocí notebooků provedli kosmonauti mikrogravitační experimenty zaměřené na intuitivní fyzické chování a shromáždili relevantní behaviorální údaje k prozkoumání dopadu dlouhodobého vesmírného letu na intuitivní fyzické projevy člověka a mechanismy jejich zotavení.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti kosmické medicíny posádka použila Ramanův spektrometr k analýze metabolických složek ve vzorcích moči. Shromážděné informace budou použity k dalšímu zdokonalení a zlepšení příslušného systému indikátorů charakteristických metabolitů a hodnotících kritérií. To pomůže zdokonalit stávající systémy hodnocení a zavést specializovanou metodiku pro sledování stavu výživy kosmonautů.
Kosmonauti dále instalovali nový software pro vesmírné lékařské experimenty.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti fyziky mikrogravitace posádka dokončila plánované úkoly, včetně výměny vysokorychlostní jednotky pro ukládání obrazů a rozebrání a sestavení experimentálních modulů v experimentální skříni pro experimenty s dvoufázovým systémem (TSER - Two-phase System Experiment Rack), což je specializované zařízení v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien] určené pro výzkum fyziky tekutin v mikrogravitaci. Primárně se využívá ke studiu chování dvoufázového proudění a systémů přenosu tepla v prostředí bez významné gravitace.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti také podle experimentálního plánu vyčistili a vyměnili vzorky v experimentální komoře bezkontejnerové skříně pro experimenty s materiály bez nádob (CMER - Container-less Material Experiment Rack) a vyčistili čočky okenních krytů. Skříň pro experimenty s materiály bez nádob je v základním modulu Tianhe [Tchien-che] a je určena k výzkumu materiálů pomocí technik zpracování bez nádob. Tato metoda umožňuje studovat materiály, zejména ty s vysokými body tání, v kapalném stavu bez fyzického kontaktu se stěnami nádob, což zabraňuje kontaminaci a umožňuje přesné měření vlastností. Systém roztaví materiál ohřevem pomocí laserů zatímco je pomocí elektrod elektrostaticky zavěšen "ve vzduchu" na místě. Skříň se skládá z experimentální komory, která je vybavena 36 optickými okny pro pozorování, a podpůrných modulů pro napájení, chlazení a záznam dat. Pro zajímavost, během mise Shenzhou-20 [Šen-čou 20] byla v zařízení CMER zahřáta slitina wolframu na vice než 3 100 °C, čímž byl stanovený rekord nejvyšší teploty, jaké kdy bylo dosaženo při experimentu s materiálovým inženýrstvím ve vesmíru. V obdobném zařízení v japonském modulu Kibo (JEM - Japanese Experiment Module) na Mezinárodní kosmické stanici bylo dosaženo teploty 3 000 °C.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Experimentální kříň pro experimenty s materiály bez nádob (CMER - Container-less Material Experiment Rack) je v základním modulu Tianhe [Tchien-che] umístěná na "stropě" modulu a není tak běžně vidět.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Ve spolupráci s pozemním týmem absolvovali kosmonauti své první celosystémové tlakové nouzové cvičení. Cvičení simulovalo ztrátu vnitřního tlaku na palubě kosmické stanice, přičemž kosmonauti a pozemní personál společně pracovali na řešení nouzové situace.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci kontroly a údržby vybavení posádka provedla kontrolu nízkoteplotního skladovacího zařízení v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien], včetně mrazničky s teplotou -80 °C, zkontrolovala tlak v lahvích s plynem pro regulaci prostředí a provedla údržbu zařízení regenerativního systému podpory života.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci údržby stanice posádka organizovala zásoby a uklízela kabinu, aby udržovala svůj orbitální domov v pořádku. Kromě toho podstoupili několik lékařských prohlídek, včetně neinvazivních testů srdečních funkcí, což poskytlo data pozemním týmům pro pečlivé sledování jejich zdraví na oběžné dráze.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V tomto nejnovějším videu z paluby Čínské kosmické stanice se objevila "novinka". Všimněte si tří displejů na levé straně kabiny. Nově jsou "uměle" zabarveny, aby vypadaly, jako že jsou vypnuty. Na těchto displejích se běžně zobrazuje poloha stanice a systémové údaje. Na jednom z displejů je obvykle puštěný nějaký televizní program. Moc nechápu toto utajování, protože na všech předchozích videích jsou displeje normálně vidět. Navíc z tohoto úhlu pohledu nejsou moc čitelné.
Video:
Přidám ještě video v čínštině, které je ale delší a trochu jinak sestříhané:
Po možném nárazu kosmického smetí se kosmická loď Shenzhou-20 [Šen-čou 20], která je v současné době připojena k Čínské kosmické stanici, vrátí na Zemi bez posádky, uvedl Ji Qiming [Ťi Čchi-ming], mluvčí projektu čínského programu pilotovaných letů do vesmíru. V rozhovoru pro China Media Group (CMG) uvedl, že během následného výstupu do volného prostoru může být posádka Shenzhou-21 [Šen-čou 21] pověřena kontrolou prasklého průzoru na kabině návratového modulu Shenzhou-20 [Šen-čou 20] a kosmonauti mohou také provést ochranné práce pomocí specializovaných zařízení dodaných v lodi Shenzhou-22 [Šen-čou 22]. Postup opravy byl ověřován v pozemních testech.
Den před plánovaným návratem 5. listopadu 2025 posádka Shenzhou-20 [Šen-čou 20] zaznamenala anomálii na okraji průzoru – trojúhelníkovou značku připomínající barvu. Vyfotografovali ji z různých úhlů a za různých světelných podmínek, zatímco kamery na dálkovém manipulátoru stanice byly použity k pořízení doplňkových vnějších snímků.
„Nakonec jsme dospěli ke shodě: musela tam být trhlina, pronikavá trhlina, která prošla sklem, od vnitřního povrchu k vnějšímu,“ řekl Jia Shijin [Ťia Š'-ťin], hlavní konstruktér systému pilotovaných kosmických lodí z Čínské akademie vesmírné technologie.
Po tomto úvodním vyšetřování provedly pozemní týmy rozsáhlé simulace a testy a pověřily dvě výzkumné instituce provedením testů v aerodynamickém tunelu pro nezávislé ověření, uvedl Jia Shijin [Ťia Š'-ťin].
V nejhorším případě by se praskliny mohly rozšířit a způsobit odtržení vnějšího skla, což by vedlo k selhání vnitřního tlakového těsnění skla, výsledkem čehož by byla ztráta tlaku v kabině a vniknutí vysokorychlostních plynů, vysvětlil Jia Shijin [Ťia Š'-ťin].
Uvedl, že po návratu kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] bude provedeno další a podrobnější vyšetřování.
„Na základě našeho předběžného posouzení praskliny se domníváme, že kosmické smetí má velikost méně než jeden milimetr, ale pohybovalo se velmi vysokou rychlostí. Celá prasklina má přes 10 milimetrů. Z jednoho rohu to vypadá, jako by byla proražena. Ale protože je kosmická loď stále na oběžné dráze, nemůžeme to vidět na vlastní oči. Možná ji budeme moci pozorovat blíže po návratu kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20],“ řekl Jia Shijin [Ťia Š'-ťin].
V souladu se zásadou „bezpečnost kosmonautů na prvním místě“ se Čína rozhodla pro historický alternativní postup návratu a nouzového startu. Ji Qiming [Ťi Čchi-ming], mluvčí projektu čínského programu pilotovaných letů do vesmíru uvedl, že bezpilotní návratová mise Shenzhou-20 [Šen-čou 20] poskytne významná experimentální data z reálného prostředí pro následující mise.
Na palubě kosmické lodi Shenzhou-21 [Šen-čou 21] letěly do vesmíru čtyři myši. Podle Wu Daweiho [Wu Ta-wejho] z Čínského střediska pro výzkum a výcvik kosmonautů měly původně absolvovat 5 až 7denní experiment na oběžné dráze, ale nakonec zůstaly ve vesmíru asi dva týdny, než se vrátily s posádkou Shenzhou-20 [Šen-čou 20]. Všechny myši se vrátily v dobrém zdravotním stavu, uvedl Wu Dawei [Wu Ta-wej].
Nouzovým startem Shenzhou-22 [Šen-čou 22] se vývoj dalších kosmických lodí napříč všemi oblastmi urychlil. Shenzhou-23 [Šen-čou 23], původně plánovaná k dodání v březnu příštího roku (2026), by měla být dokončena o dva měsíce dříve, než bylo plánováno. Shenzhou-24 [Šen-čou 24] se také intenzivně připravuje s cílem dodání příští léto (2026).
Vzhledem k tomu, že číslo mise kosmonautů se obvykle shoduje s číslem mise kosmické lodi, bude další posádka pojmenována „posádka Shenzhou-23 [Šen-čou 23]“, což znamená, že „posádka Shenzhou-22 [Šen-čou 22]“ zůstane v pořadí trvale neobsazená.
Čínští kosmonauti Čang Lu a Wu Fej uskutečnili dnes první výstup z čínské kosmické stanice v rámci mise Shenzhou-21 (Šen-čou). Výstup začal v 03:28 SEČ a Čang měl skafandr Feitian (Fej-tchien) s modrými rozlišovacími pruhy, zatímco Wu s červenými rozlišovacími pruhy. Výstup trval 8 hodin a 18 minut a skončil v 11:45 SEČ. Kosmonauti provedli rutinní kontrolu všech modulů stanice. Velmi podrobně zdokumentovali poškozené okno na návratovém modulu kosmické lodě Šen-čou 20. Po vyhodnocení bude rozhodnuto o jejím dalším osudu Zdá se velmi pravděpodobné, že dojde k instalaci ochranného prvku a návratu kosmické lodi bez posádky. Minimálně jeden z použitých skafandrů při výstupu byl úplně nový. Pro Čanga se jednalo o pátý výstup do volného kosmického prostoru, pro Wua o první.
18. ledna 2026 v 17:23 SEČ (16:23 UTC) se kosmická loď Shenzhou-20 [Šen-čou 20] v automatickém režimu odpojila od spodního (nadir) stykovacího portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Připojená u stanice byla 269 dnů (což je skoro 9 měsíců).
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV/)
Neobvyklý pohled na přístrojovou sekci při průletu atmosférou. Ve videu je to v čase 3:34 - 3:40.
Návratový modul kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] přistál v automatickém režimu bez posádky 19. ledna 2026 v 02:34 SEČ (01:34 UTC) v oblasti Dongfeng [Tung-feng], která se nachází v poušti Gobi v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko nedaleko kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan]. V místě přistání byla teplota -20 °C. Kabina se tentokrát při přistání nepřevrátila a zůstala ve svislé poloze. Šňůry od padáku musely být odřezány ručně, protože při běžném přistání s posádkou vydávají po dosednutí příkaz k přeseknutí šňůr kosmonauti.
Jedná se o modul u kterého byla detekována prasklina ve vnějším skle jednoho z kulatých průzorů. Jak je vidět, tak před námi poškozený průzor pečlivě ukryli. Oficiálně je to proto, aby byl průzor chráněný pro pozdější analýzu. Kosmonauti z posádky mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] Zhang Lu [Čang Lu] a Wu Fei [Wu Fej] během kosmické vycházky 9. prosince 2025 provedli podrobnou inspekci poškozeného vnějšího skla průzoru, ale údajně z vnější strany nic neinstalovali. Ochranný prvek měl být instalován uvnitř modulu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV/)
Čínská agentura pro pilotované lety (CMSA) využila toho, že byla kabina bez kosmonautů a poslala zpět na Zemi skafandr Feitian [Fej-tchien] s modrými rozlišovacími pruhy (B), který byl použitý při dvaceti kosmických vycházkách, čímž dosáhl maximálního povoleného počtu použití. V prostoru kabiny bylo ještě několik velkých předmětů. Sice je to velice špatně vidět, ale v pravém spodním rohu obrázku je ten poškozený průzor. Nicméně z tohoto snímku nelze nijak usuzovat o instalovaném ochranném prvku.
Sestřih z čínského zpravodajství z přistání kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20]:
Současná sestava Čínské kosmické stanice po odletu kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20] 18. ledna 2026 od spodního (nadir) stykovacího portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 97 tun.
Posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang].
Plán letů k Čínské kosmické stanici v roce 2026:
březen 2026: Odpojení zásobovací lodě Tianzhou-9 [Tchien-čou 9] od stanice.
březen/duben 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-7 se zásobovací lodí Tianzhou-10 [Tchien-čou 10].
duben 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-23 [Šen-čou 23] se třemi kosmonauty.
duben/květen 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-22 [Šen-čou 22]s kosmonauty mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21].
říjen 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-2F/G s kosmickou lodí Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Na palubě budou dva čínští a jeden pakistánský kosmonaut.
říjen/listopad 2026: Přistání kosmické lodě Shenzhou-23 [Šen-čou 23]. Na palubě budou dva čínští členové mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] a pakistánský kosmonaut z mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24]. Zbylý člen mise Shenzhou-23 [Šen-čou 23] zůstane na stanici na další půlroční pobyt spolu s dvěma členy mise Shenzhou-24 [Šen-čou 24], čímž by měl dosáhnout ročního pobytu na oběžné dráze Země.
listopad/prosinec 2026: Start nosné rakety Dlouhý pochod-10A s kosmickou lodí Mengzhou-1 [Meng-čou 1] bez posádky, která by se měla připojit ke stanici.
V roce 2026 by se měl uskutečnit zkušební let nové lehké a levné nákladní lodě Qingzhou [Čching-čou]. Je otázkou, jestli to bude samostatný zkušební let nebo nákladní loď zamíří už ke stanici.
Vynesení kosmického dalekohledu Xuntian [Sün-tchien] se předpokládá v roce 2027. [upraveno 20.1.2026 05:41]
Celá situace kolem Shenzhou-20 ukázala, jak pokročilá je čínská kosmonautika. Klobouk dolů, zvládli to bravurně. Tento rok bude ve znamení nástupu čínských opakovaně použitelných raket. Doufal jsem ve výměnu CZ-2F/G a Shenzhou za novou raketu a loď pro čtyři, prioritu v pilotované kosmonautice ale teď má Měsíc, tak uvidíme, jak si povedou.
citace 22.1.2026 - 19:27 - Kamil73:Mám dotaz, proč není SZ-20 uvedena v seznamu pilotovaných lodí podle délky letu? Myslím, že si s cca 270 dny první místo zasloužila
Protože nepřistávala s lidmi a dlouho se to ani meplánovalo. Tím pádem nepřekročila rekord.
Pokud jde o Pákistánce, hlavním oříškem je určitě čínština. Díky spolupráci čínského a pákistánského letectva (JF-17 a J-10C) mají pákistánští piloti výhodu. Uvidíme, jak si poradí ve vesmíru.
Od poslední kosmické vycházky z Čínské kosmické stanice uplynuly už dva měsíce a přistávací modul kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20] je už také dávno "doma". Přes toto zpoždění bych přinesl podrobnější informace o této EVA (Extra Vehicular Activity), která se uskutečnila 9. prosince 2025 a kterou provedli kosmonauti mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] Zhang Lu [Čang Lu] a Wu Fei [Wu Fej]. Jako hlavní úkol kosmické vycházky byla prohlídka a fotografování průzoru návratové kabiny Shenzhou-20 [Šen-čou 20] na kterém byly nalezeny drobné praskliny, pravděpodobně způsobené vnějším nárazem kosmického smetí. Celá prasklina má přes 10 milimetrů a z jednoho úhlu to vypadá, jako by byla skrz celou tloušťku vnějšího skla. Předpokládá se, že poškození vzniklo nárazem kosmického smetí o velikosti menší než jeden milimetr, které se pohybovalo velmi vysokou rychlostí. Při vycházce použili kosmonauti úplně nové skafandry Feitian [Fej-tchien], s modrými a červenými rozlišovacími pruhy (D a E), které byly přivezeny na stanici 15. července 2025 nákladní lodí Tianzhou-9 [Tchien-čou 9].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Komunikaci s kosmonauty zajišťovala opět Shuguang [Šu-kuang], operátorka pro spojení s kosmonauty v Pekingském řídícím středisku. Její jméno znamená v překladu "Úsvit" nebo "Světlo úsvitu".
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Podle zavedeného postupu Shuguang [Šu-kuang] udělila povolení k otevření poklopu přechodové komory. Tento úkol připadl 49letému veliteli Zhang Luovi [Čang Luovi], který měl skafandr s červenými rozlišovacími pruhy a volacím znakem "01". V 02:28 UTC otevřel 1m poklop průlezu v přechodové komoře v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien] a tím započala 24. EVA z Čínské kosmické stanice.
Zhang Lu [Čang Lu]: "Poklop byl otevřen." Shuguang [Šu-kuang]: "Shuguang, rozumím."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Zhang Lu [Čang Lu], původem stíhací pilot Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA - People's Liberation Army), získal kosmické ostruhy při misi Shenzhou-15 [Šen-čou 15] v roce 2022, kdy se zúčastnil čtyř kosmických vycházek mimo palubu stanice, takže pohled na ubíhající Zemi jej určitě nepřekvapil a započal svůj celkem v pořadí pátý výstup.
Zhang Lu [Čang Lu] se vysunul do půl pasu z přechodové komory: "01 opustil komoru."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Zde na Zhang Lua [Čang Lua] už čekal připravený 15m spojený dálkový manipulátor, na jehož koncovém efektoru byla uchycena pracovní plošinu s automatickým omezovačem nohou, ke kterému se nohama připoutal.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Wu Fei [Wu Fej] zatím zůstal uvnitř přechodové komory a podával Zhang Luovi [Čang Luovi] vybavení, což v tomto případě byla kamera s vysokým rozlišením a dva ochranné panely proti mikrometeoritům a kosmickému smetí.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Uvnitř hlavního modulu Tianhe [Tchien-che] poskytoval třetí člen posádky Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang] s volacím znakem "03" nezbytnou podporu svým dvěma kolegům.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Hlavní úkol kosmické vycházky byla prohlídka a fotografování průzoru přistávací kabiny Shenzhou-20 [Šen-čou 20] na kterém byly nalezeny drobné praskliny. Což znamenalo přemístění Zhang Lua [Čang Lua] pomocí dálkového manipulátoru až k přistávacímu modulu kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20], která byla připojená ke spodnímu (nadir) stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Bylo to poprvé, co byl provedený výstup do volného prostoru se dvěma kosmickými loděmi připojenými ke stanici. Toto nové uspořádání kladlo vyšší nároky na plánování dráhy robotického ramene a bezpečnost pohybu. Dráha přemísťování kosmonauta na dálkovém manipulátoru se musela vypracovat s ohledem na omezení související s vybavením kosmické lodi a solárními panely.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kolem 05:19 UTC se Zhang Lu [Čang Lu] na dálkovém manipulátoru přiblížil k průzoru přistávacího modulu lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20]. Ale jak vidíte, tak video je tak sestříhané, abychom poškozený průzor vůbec nezahlédli.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Prvním úkolem bylo zkontrolovat zvenčí přistávacího modulu, zda se v průzoru nevyskytují nějaké další anomálie a druhým úkolem bylo posoudit strukturu kolem okna, aby bylo možné poskytnout technickou podporu pro budoucí rozhodnutí týkající se Shenzhou-20 [Šen-čou 20].
Shuguang [Šu-kuang]: "Dobře. Kosmonaute 01, prosím, pořiďte šest až deset snímků na tomto místě."
Zhang Lu [Čang Lu] pořizuje snímky poškozeného skla průzoru: "Rozumím. Natočím to z více úhlů."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kromě inspekce průzoru na kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] byla dalším důležitým úkolem instalace ochranných panelů proti mikrometeoritům a kosmickému smetí na základním modulu Tianhe [Tchien-che]. Tato instalace se zaměřila na ochranu odkrytých kabelů a potrubí, čímž se zvýšila celková schopnost stanice reagovat na kosmický odpad.
To byla příležitost pro druhého člena kosmické vycházky, 32letého letového inženýra Wu Feie [Wu Feje]. Pro nejmladšího čínského kosmonauta to byl vůbec první kosmický výstup do volného prostoru. Kolem 07:30 UTC se Wu Fei připojil k Zhang Luovi a ve skafandru s modrými rozlišovacími pruhy a volacím znakem "02" se vydal mimo přechodovou komoru.
Shuguang [Šu-kuang]: "02, opusťtě komoru a vydejte se hlavní cestou."
Wu Fei [Wu Fej]: "Rozumím."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Na Wu Feie [Wu Feje] připadl "Černý Petr", protože se musel do pracovního prostoru na základním modulu Tianhe [Tchien-che] dostat po povrchu stanice ručkováním pomocí madel a jistících lan.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Trochu horší kvality, ale zato neobvyklý pohled na připojené kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20] (vlevo) a Shenzhou-22 [Šen-čou 22] (vpravo) při ručním přesunu Wu Feie [Wu Feje] po povrchu laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
A tady je vidět ten poškozený průzor na kosmické lodě Shenzhou-20 [Šen-čou 20]. I když samozřejmě tam nic vidět není.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Zhang Lu [Čang Lu] byl do pracovního prostoru přemístěný pomocí dálkového manipulátoru, což je sice pohodlný, ale zdlouhavý způsob. Během přesunu se pohyboval i v těsné blízkosti panelů fotovoltaických článků na základním modulu Tianhe [Tchien-che]. Tyto panely využívají pokročilé fotovoltaické články na bázi arsenidu gallitého (GaAs) a mají tloušťku menší než jeden milimetr.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Přesun na pracovní pozici probíhal i během průletu v zemském stínu. Zde Zhang Lu [Čang Lu] na dálkovém manipulátoru fotografuje Wu Feie [Wu Feje].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Nadále se kosmonauti věnovali instalaci ochranných panelů proti mikrometeoritům a kosmickému smetí na základním modulu Tianhe [Tchien-che]. Zde je instalace ochranného panelu "TH190" blízko adaptéru pro regulaci teploty. Pod ním je starý kryt na adaptéru pro regulaci teploty.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
A vyměněný nový vícevrstvý kryt na adaptéru pro regulaci teploty.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Během přesunu na dálkovém manipulátoru se Zhang Luovi [Čang Luovi] naskytl i pohled na spodní stranu základního modulu Tianhe [Tchien-che] s připojenou nákladní lodí Tianzhou-9 [Tchien-čou 9] k zadnímu stykovacímu portu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Po dokončení instalace ochranných panelů proti mikrometeoritům a kosmickému smetí se kosmonauti bezpečně vrátili do přechodové komory v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien]. Nejdříve Wu Fei [Wu Fej] a po odpoutání z pracovní plošiny na dálkovém manipulátoru ho následoval i Zhang Lu [Čang Lu].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Poklop přechodové komory uzavřeli v 10:45 UTC. Po 8 hodinách a 17 minutách strávených mimo stanici tak ukončili svou první EVA v rámci mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21]. Byla to celkově 24. EVA v pořadí, která byla uskutečněna z Čínské kosmické stanice a 25. v celé historii čínského programu pilotovaných kosmických letů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Dnes už víme, že na vnější sklo průzoru návratové kabiny se během kosmické vycházky nic nemontovalo, protože to nebylo technicky možné. Pouze se pořizovala fotodokumentace. Na snímku je pozemní montáž skla, které by mělo vydržet při návratu skrz zemskou atmosféru teplotu kolem 1 000 °C.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Nakonec kosmonauti namontovali kryt z vnitřní strany průzoru, který zlepšil jeho tepelnou ochranu a utěsnění. Přistávací modul kosmické lodi Shenzhou-20 [Šen-čou 20] úspěšně přistál v automatickém režimu bez posádky 19. ledna 2026 bez známek nějakého poškození.
Posádka Čínské kosmické stanice, kterou tvoří členové mise Shenzhou-21 [Šen-čou 21] ve složení velitel Zhang Lu [Čang Lu], letový inženýr Wu Fei [Wu Fej] a specialista pro užitečné zatížení Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang] se v dalších prosincových (2025) týdnech opět naplno věnovala vědeckým experimentům. Všimněte si, že trend utajování nadále pokračuje. Tři displeje, na kterých se běžně zobrazuje poloha stanice a systémové údaje popřípadě nějaký televizní program, jsou "uměle" zabarveny, aby vypadaly, jako že jsou vypnuty.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V oblasti experimentů v kosmické medicíně použili kosmonauti zařízení pro elektroencefalogram (EEG) k získání dat potřebných pro experimentální projekty, jako je výzkum metakognitivního monitorování a skupinová analýza a regulace mozkových kognitivních funkcí a emocí, což pomáhá pozemním výzkumníkům v jejich probíhajícím výzkumu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien], který slouží především k experimentům souvisejícími s biologickými vědami a biotechnologií, použila posádka rukavicový box (umístěný v horní části skříně s rukavicovým boxem a nízkoteplotním skladovacím zařízením (GCSR - Glovebox & Cryogenic Storage Rack)) k odebrání vzorků z Huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), které pomohou ve výzkumu molekulární regulace rostlinných kmenových buněk. Huseníček rolní je až 30 cm vysoká jednoletá plevelná bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Používá se v genetice jako modelový organismus, výhodou je její nenáročnost a krátký generační čas. Byl první rostlinou, jejíž genom byl osekvenován, a to v roce 2000. V USA byly rostliny Huseníčku rolního dokonce pokusně pěstovány v malém množství skutečného měsíčního regolitu. Rostliny v měsíčním regolitu sice vyrostly, ale po čase začaly vykazovat stres, vyvíjely se pomaleji a skončily zakrnělé.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V rámci experimentů v oblasti fyziky mikrogravitace provedla posádka rozebrání a sestavení modulů v experimentální skříni pro fyzikální pokusy s kapalinami (FPER - Fluids Physics Experiment Rack), což je specializované zařízení v laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien] určené pro výzkum fyziky tekutin v mikrogravitaci a vyměnila experimentální vzorky.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien] vyměnili kosmonauti kryt pro odběr vzorků v experimentu s plynem v komoře ve skříni pro výzkum spalování.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
V experimentální komoře bezkontejnerové skříně pro experimenty s materiály bez nádob (CMER - Container-less Material Experiment Rack), která je v základním modulu Tianhe [Tchien-che], vyčistili kosmonauti čočky okenních krytů, vyměnili vzorky a provedli ještě údržbu elektrod axiálního mechanismu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Posádka také zahájila projekt in-situ (na místě) elektrochemického optického výzkumu lithium-iontových akumulátorů pro vesmírné aplikace, který plně využije odborné znalosti specialisty pro užitečné zatížení Zhang Hongzhanga [Čang Chung-čanga], který je profesorem na Ta-lienském institutu chemické fyziky (Dalian Institute of Chemical Physics) a je odborníkem na pokročilé bateriové technologie, k získání snímků celého procesu růstu lithiových dendritů. Lithiové dendrity jsou rozvětvené krystaly, které se tvoří během nabíjení lithium-iontových akumulátorů. Tvoří se na protilehlém povrchu elektrody, což vede k nerovnoměrnému usazování na povrchu anody, a tím negativně ovlivňuje výkon a životnost akumulátoru. Dále se zkoumá vliv gravitace na funkci akumulátorů. Akumulátory na Zemi jsou ovlivněny kombinací gravitačního pole propleteného s elektrickými poli. Proto je obtížné studovat vliv gravitace na baterie izolovaně. Podmínky mikrogravitace na palubě stanice umožňují podrobný průzkum klíčových procesů, včetně pohybu iontů mezi dvěma elektrodami během nabíjení baterie. Během svých experimentů bude Zhang Hongzhang [Čang Chung-čang] také pozorovat, jak jsou chemické látky v elektrolytech rozloženy a jaký dopad má jejich rozložení v mikrogravitačních podmínkách. Tyto poznatky pomohou zlepšit stávající bateriové systémy na oběžné dráze a podpoří návrh nové generace bezpečnějších, energeticky náročnějších baterií pro budoucí průzkum vesmíru. Lithium-iontové akumulátory se používají i na palubě Čínské kosmické stanice k ukládání elektrické energie vygenerované z fotovoltaických článků.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CCTV)
Kosmonauti se také podrobili lékařským vyšetřením, jako je měření hustoty kostí, elektrokardiogram a kontrola krevního tlaku, a měření zrakových funkcí, aby bylo možné komplexně posoudit jejich zdravotní stav na oběžné dráze.
