Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  27    28    29    30  >>
Téma: Space Shuttle
17.9.2020 - 10:53 - 
quote:
quote:

2) S tím chlazením vodou je to tuplovaná pitomost. Ty dlaždice mají tak malou tepelnou vodivost, že je mužete vzít z pece rovnou do ruky.


Milá kačenko, tvoje tvrzení je pitomost - u keramické dlaždice se rychle ochladí jen rohy (materiál je pórovitý, takže nepředává teplo rychle zevnitř ven) - jenže to teplo uvnitř pořád je - všimni si, jak je žhavý vnitřek a jiným místům než rohům se pečlivě vyhýbají. Pomalým předáváním tepla se vnitřní kostra raketoplánu výrazně zahřívá - bylo třeba aktivního výkonného chlazení po přistání.
https://www.nasa.gov/missions/shuttle/f_staycool.html


... tohle externí chlazení ale je určené pro náklad v nákladovém prostoru a pro napojení na chladící smyčku chlazení přístrojového vybavení. Palubní elektronika je totiž instalována na přístrojových policích chlazených protékajícím médiem.
Celé přístrojové vybavení (včetně napájení ET a SRB) má rezervovaných 14kW energie z palivových článků, což generuje dost tepla. Toto se odvádí na oběžné dráze radiátory na vnitřní straně otevřených dveří nákladového prostoru a v atmosféře chlazením s "výfukem" před kýlovou plochou (takto zásoba média umožňuje chladit jen po dobu cca 3dní).

Ovšem pokud si technici přejí nechat orbiter na zemi zapnutý a vypnout palivové články, pak je třeba přejít na externí dodávku energie a také na externí chlazení.

V případě nouzového přistání na některém z dostupných letišť by bylo chlazení nákladu druhotná záležitost a systémy orbiteru by bylo možné rovnou vypnout (vypnutím se zde nemažou žádné letové záznamy a paměti).

Mimochodem nejvíce zahřátá část povrchu raketoplánu jsou náběžné hrany křídel, "nos" a spodní plochy. Toto se nijak nechladí a ani sem žádný chladící přístup. Prostě není potřeba ...

... ještě poznámka: Tem velikánský chladící návěs se používá teprve od roku 2004 právě kvůli chlazení nákladu a je navržený hodně předimenzovaně s ohledem na budoucnost. Před tím se počítalo pouze s chlazením přístrojů orbiteru a celé chlazení byl původně přívěsný vozík tahaný traktorem, později zarízení na náklaďáčku MAN. Chlazení se připojovalo na levou stranu orbiteru na sdruženou propojovací desku. Foto zde:
https://www.dfrc.nasa.gov/Gallery/Photo/STS/Large/EC90-065-16.jpg


Takže chlazení orbiteru poléváním vodou je prostě pitomost ... [upraveno 17.9.2020 11:20]
 
17.9.2020 - 11:14 - 
quote:

Mimochodem nejvíce zahřátá část povrchu raketoplánu jsou náběžné hrany křídel, "nos" a spodní plochy. Toto se nijak nechladí a ani sem žádný chladící přístup. Prostě není potřeba ...

Takže chlazení orbiteru poléváním vodou je prostě pitomost ...


Taky se nikdy vodou nechladilo, protože to je pitomost, uvedl jsem to jen jako teoretickou možnost, jak zachránit konstrukci raketoplánu při nouzovém přistání - zničit 100 mega za systém tepelné ochrany, abychom zachránili miliardu za celý orbiter. V tom článku je jasně napsáno, že chladí se jak raketoplán, tak i náklad. Navíc mi tohle kdysi vysvětloval pan Vítek. Po vypnutí elektroniky není třeba žádné chlazení, a pro pár ledniček/mrazáků nepotřebujete obrovský agregát na přívěsu náklaďáku. Většina výkonu chlazení je chlazení konstrukce orbiteru kvůli sálavému teplu z dlaždic.
 
17.9.2020 - 11:30 - 
quote:
quote:

Mimochodem nejvíce zahřátá část povrchu raketoplánu jsou náběžné hrany křídel, "nos" a spodní plochy. Toto se nijak nechladí a ani sem žádný chladící přístup. Prostě není potřeba ...

Takže chlazení orbiteru poléváním vodou je prostě pitomost ...


Taky se nikdy vodou nechladilo, protože to je pitomost, uvedl jsem to jen jako teoretickou možnost, jak zachránit konstrukci raketoplánu při nouzovém přistání - zničit 100 mega za systém tepelné ochrany, abychom zachránili miliardu za celý orbiter. V tom článku je jasně napsáno, že chladí se jak raketoplán, tak i náklad. Navíc mi tohle kdysi vysvětloval pan Vítek. Po vypnutí elektroniky není třeba žádné chlazení, a pro pár ledniček/mrazáků nepotřebujete obrovský agregát na přívěsu náklaďáku. Většina výkonu chlazení je chlazení konstrukce orbiteru kvůli sálavému teplu z dlaždic.


Opakuji: Konstrukce orbiteru se nechladí. Není důvodu. Podívejte se třeba na záběry přistání z prvních letů (třeba první přistání STS-1 v rozpálené poušti u AFB Edwards) kde není vůbec žádné chlazení!

Ale už nechci dál vířit tuto debatu, tak jen dvě poznámky:

1) Ten velikánský chladící návěs na Vašem odkazu se používá teprve od roku 2004 právě kvůli chlazení nákladu a je navržený hodně předimenzovaně s ohledem na budoucnost. Před tím se počítalo pouze s chlazením přístrojů orbiteru a celé chlazení byl původně přívěsný vozík tahaný traktorem, později zarízení na náklaďáčku MAN. Chlazení se připojovalo na levou stranu orbiteru na sdruženou propojovací desku. Foto například zde (druhý návěs je odsávání případného odparu paliv a hypergoliky):
https://www.dfrc.nasa.gov/Gallery/Photo/STS/Large/EC90-065-16.jpg

2) orbiter samozřejmě vydrží polití vodou (kolikrát stál na rampě i bouřce a za mrazu). Takže i kdyby ho (teoreticky) nějaký aktivní hasič polil vodou, tak se prostě nic nestane.

 
05.4.2021 - 21:25 - 
Kolik stál vývoj STS včetně přepočtu na rok 2020.

https://www.planetary.org/space-policy/sts-program-development-cost
 
<<  27    28    29    30  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.177522 vteřiny.