Blue Origin
Lockheed Martin
Northrop Grumman
DRAPER
Jeff Bezos oznámil založenie tejto aliancie 22. októbra 2019.
To je už dosť dávno.
Čo si myslíte, o technologických možnostiach tohto spolku a projekte ktorý presadzujú?
Ps: Financie, partikulárne záujmy, politický vplyv.
Zákulisné čachre navrhoval by som riešiť v "súvislostiach kozmonautiky", a potom aj tie budú čo asi majú byť. A rozhodne to nebude taký strašný odpad ako do teraz.
Keď tam tie technologické možnosti zhodnotím ja..
Tak významným členom tímu je DRAPER. Pretože keď je treba veľmi presne pristáť na nejakom tom "vrcholku večného svetla" alebo dokonca priamo do "kotla plného večnej tmy", tak na to treba fakt precíznu navigačnú techniku.
DRAPER ako pôvodca napríklad inerciálnych riadiacich systémov pre ICBM, leteckej navigačnej techniky všeobecne a držiteľ istých základných patentov.. Ktoré keď niekomu nezištne na ne nepredá licenciu, dotyčný bude mať veľké technologické problémy..
Je tam fakt kľúčový člen.
@ejencik
To je pekné vidieť, že sa nájde pár ľudí ktorý majú pochop o tom že Space x nie je iba Elon..
Ale čo iné sa asi tak dalo robiť, keď trh bol plný ruských motorov z výpredaja a Boeing akurát zrábal boingy?
A teraz sa Boeing pekne scvrkáva..
Prečo si asi tak tú blbinu do 737 musel sám zrábať na kolene?
Pravdu povediac..
Ja som si už fakt myslel, že dinosaury ktorý si skutočne lámali hlavy aj nad tým ako má vypadať tá národná bezpečnosť, v USA vymreli po skončení studenej vojny.
Ale začína to vypadať nádejnejšie.
Že nejaký predsa len prežili až do dnešných dní.
Možno tam nejaký stále sú. A sú to fakt dnešný dinosaury.
Konšpiračné teórie?
Prednedávnom bolo taká súťaž.. O mesačný lander..
NASA: "To je pekný návrh.. Prosím mohli by ste nám ukázať ako ho chcete presne navigovať hardware software..???"
Boeing "eeeeé?"
citace:Konšpiračné teórie?
Prednedávnom bolo taká súťaž.. O mesačný lander..
NASA: "To je pekný návrh.. Prosím mohli by ste nám ukázať ako ho chcete presne navigovať hardware software..???"
Boeing "eeeeé?"
Možná by stálo za to si ty zprávy pořádně pročíst. Boeing přejel v neříznivém počasí konec ranveje, sjel z prudkého svahu a tam se rozlomil. Opravdu za to může Boeing ?
citace:Možná by stálo za to si ty zprávy pořádně pročíst. Boeing přejel v neříznivém počasí konec ranveje, sjel z prudkého svahu a tam se rozlomil. Opravdu za to může Boeing ?
Záleží na tom, kdo za to může, jestli Boeing, mizerná údržba, neschopný pilot, špatná ranvej anebo déšť?
Čas od čase k neštěstím dochází, dochází k nim i v letectví. Lidé si pak obvykle řeknou: To je hrozná tragédie, no, stává se.
Jenže v případě Boeingu, který už má v posledních letech na triku spoustu průserů, si lidi neřeknou "stává se", nýbrž "nojo, zase Boeing", a na případnou kritiku (viz milantos), že za to Boeing nemohl, odpoví: Aha, ale že tu ranvej přejel a zřítil se do rokle zrovna Boeing, a ne Airbus, Iljušin nebo cokoliv jiného, kteří to ubrzdili? Boeing to zkrátka odnese bez ohledu na to, jestli za to v daném případě opravdu může, nebo ne. Proto jsem taky napsal, že nemá na růžích ustláno, jelikož po tom všem, co má za sebou, mu veřejnost vyčte, obrazně, i nos mezi očima. Takhle prostě vnímání reality ve světě funguje, a nechápu, že to někdo nechápe.
Bolo oznámené dosiahnutie prvého "míľnika".
System requirement review - kontrola systémových požiadaviek, alebo SRR - spočíva v špecifikácii základných požiadaviek na misie, vesmírne vozidlá a pozemný segment pristávacieho systému.
Pro jistotu jen upřesním, že výrazem "vesmírná vozidla" (v originále "space vehicles") je v tomto konkrétním případě myšlen "výsadkový modul", nebo prostě "lander" (sestávající u tohoto týmu ze tří modulů [přeletového, přistávacího a vzletového], přesně podle zadání z NASA).
Nesledoval jsem detailně návrhy HSL, proto mně zřejmě uniklo, jak bude splněn požadavek na znovu-použitelnost. Bude se u návrhu Blue Origin i Dynastic vracet z povrchu Měsíce přistávací i návratový modul? V opačném případě by zadání splňoval jen Starship od SpX. [upraveno 23.9.2020 22:22]
citace:Nesledoval jsem detailně návrhy HSL, proto mně zřejmě uniklo, jak bude splněn požadavek na znovu-použitelnost. Bude se u návrhu Blue Origin i Dynastic vracet z povrchu Měsíce přistávací i návratový modul? V opačném případě by zadání splňoval jen Starship od SpX. [upraveno 23.9.2020 22:22]
No, asi žádné překvapení. Ale buďme féroví, ani ALPACA od Dynetics není nejhorší, i když se Starshipem se nedá srovnat. Každopádně ale je (skoro) znovupoužitelná kromě těch dvou odhazovaných nádrží, interiér nevypadá špatně a nástup a výstup po krátkých schůdkách je pohoda. Jediná otázka je, jak ji k Měsíci, resp. Gateway hodlají dopravit; plánované tři starty Vulkána mi přijdou docela šílené.
Naproti tomu to monstrum od Národního týmu je děs. Je to zflikované z nesourodých dílů, aby se každý člen "Národního týmu" nažral. Jestli jsou v NASA jen trochu při smyslech, tak právě tohle půjde příští únor od válu.
Prostě vychází z omezeného průměru nosiče a jsou konzervativní. Není to praktické, protože při přistání máte dole prázdné nádrže a nahoře plný startovací stupeň - to komplikuje manévrování (systém RCS), přistání (široký a těžký podvozek pro zabránění převrácení), výstupy a nástup posádky a nákladu (dlouhý žebřík) - elektrický jeřáb pro náklad nebo zraněného astronauta bude nutností.
Alpaca Dynetics se mi líbí mnohem víc.
Také se mně zdá řešení Blue Origin podivné. Když už lander, tak by se mně líbilo, kdyby Starship vynesl na NRHO jednostupňový tahač s jedním Raptorem o celkové hmotě cca 120 tun, ten převzal celou kabinu Orionu a přistál s ní a vrátil ji na NRHO. Upevnění Orionu k tahači by muselo být na straně tepelného štítu. Problém je, co se servisním modulem Orionu. Snad má stabilizaci polohy, aby zůstal na NRHO a počkal na kabinu Orionu. Odpadne dvojí přestupování posádky a dvojí zařízení pro zajištění života a funkce posádky
Pro vynesení takového tahače 120 tun by stačilo asi 3-4 dotankování Starshipu na LEO.
[upraveno 27.9.2020 12:27]
On má návrh SpaceX výstup opravdu pořádně vysoko, ale taky tam má kvůli tomu od počátku navrhnutou výtahovou plošinu. Kterou bude ostatně potřebovat i SpaceShip na Marsu, pokud se tam někdy dostane.
Ten dlouhý žebřík National teamu... no, ještěže se na Měsíci padá tak pomalu.
Možno tam nejaký minivýťah pridajú tiež?
Ak to fakt zúžia, ten rebrík bude čistá vertikála.
Loziť po tom v skafandroch, aj keby mali fakt perfektne funkčné kĺby asi bude ťažké.
Již jsme výše probírali, že Dynetics HLS se zdá jednodušší oproti HLS od National Team a navíc nechává na povrchu jen odhozené vnější nádrže.
Zajímavé u projektu Dynetics je, že podle animace Orion se připojuje k HLS logicky svým stykovým uzlem seshora. Tedy při přistávání i odletu z Měsíce by byli kosmonauti taženi od sedadel do popruhů. Další záležitost je, že Orion se připojuje k HLS i se svým servisní modul ESM, který má suchou hmotu cca 6 tun a bude v něm asi ještě 4-5 tun paliva, tedy celkem asi 10 tun nefunkční hmoty. Na animaci ale ani Orion ani ESM znázorněný při přistání nejsou.
Tato záležitost není ještě jasná? Nejlépe by bylo nechat ESM na NRHO, ale nemá asi automatické stykové zařízení, pouze ho lze odhodit při návratu na Zemi, když již provedl TEI.
@PinkasJ
Tá jednoduchosť návrhu od Dyneticsu je trochu ošemetná..
Aby tá vec bola skutočne viacnásobne použiteľná, potrebuje systém na doplnenie paliva.
Či už na Mesačnom povrchu alebo niekde na jeho orbite.
Zatiaľ Dynetics jasne nevysvetlil ako do toho chce palivo znovu natankovať.
A kým to nevysvetlia tak budem mať pochybnosti.
Tak nejak som tu na fóre s dopĺňaním paliva začal "kaziť vzduch" ako prvý a upozorňovať že by sa to malo skúsiť. A musel som v diskusiách si vypočuť mnoho protiargumentov. A asi sa na mňa vďaka tomu možno nalepili aj nejaké vedomosti.
Stále si myslím, že to treba.. A že to bude fungovať.
Len už si nemyslím že to bude také ľahké.
K posledním úvahám pana Pinkase (o Orionu a ESM) musím konstatovat, že jsem přesvědčen o tom, že Orion (ani ESM) nikdy nebude přistávat na Měsíci (to budou jen samotné HLS landery). Orion slouží jen pro dopravu posádky k landeru (na NRHO) a spojení Orionu a landeru je jen krátkodobé pro přestoupení posádky. Orion (i ESM) zůstává na NRHO, dokud se s posádkou (která se z Měsíce vrátí samotným HLS landerem a přestoupí zpět do Orionu) nevydá zpět k Zemi.
Naprosto souhlasím s Alešem Holubem - o přistávání přeletových a návratových modulů pilotovaných lodí na Měsíci se neuvažuje od 60tých let.
Ale zajímavostí je, že jedna z raných veriant Sojuzu (ne ta, na které se pak nakonec skutečně pracovalo) by bývala skutečně na Měsíci přistávala - a to dokonce "hlavou dolů", na vršku obludně obrovského landeru (něco jako od toho National Teamu). Kosmonauti by bývali asi hlavou dolů neseděli - asi se počítalo, že by během přistání přestoupili do některého z nižších modulů.
Ale ono obecně u těch několika málo projektů, které počítaly s přistáním návratových modulů přímo na Měsíci, byl problém i s tím, že by kosmonauti leželi na zádech. Jak to měl řešit sovětský LK-1 (takové jakoby zmenšené dvoumístné Apollo v režimu přímé mise, vynášené obří raketou UR-700), to nevím - ale u srovnatelného amerického projektu "Lunární Gemini" vymýšleli nějaký poměrně hodně zamotaný mechanismus jak zařídit, aby aspoň jeden pilot neležel na zádech, ale měl výhled pod sebe a mohl přistání pilotovat.
Dnes je na automatiku nezrovnatelně větší spoleh, ve skutečnosti větší, než na lidský faktor... ale zejména projekty z první poloviny 60tých let spoléhaly prakticky výhradně na ruční pilotáž. (Ostatně, integrovaný obvod byl vyvinut právě kvůli projektu Apollo, ovšem až v 2.polovině 60tých let...)
citace:K posledním úvahám pana Pinkase (o Orionu a ESM) musím konstatovat, že jsem přesvědčen o tom, že Orion (ani ESM) nikdy nebude přistávat na Měsíci
Samozřejmě, už mně asi jak se říká "hrabe na mozku". To jsem omylem spojil se svou myšlenkou landeru s Dragonem jako kabinou pro posádku. Stáří je opravdu velký problém. [upraveno 26.9.2020 22:39]
Máme vlákno National team HLS. Nebylo by dobré toto vlákno přejmenovat prostě na HLS, nebo založit zvlášť vlákno HLS? Myslím, že toto téma bude zajímavé a brzy velmi aktuální.
Téma jsem přejmenoval na HLS. Myslím, že bude dobré diskutovat o všech návrzích v jednom vlákně, protože jeden z návrhů určitě zvítězí a bude přistávat s lidmi na Měsíci. Ať jsou tady vidět vzájemná porovnání a souvislosti.
Zajímalo by mne, jak Dynetics pomocí rakety Vulcan Centaur dosáhne „slow trajectory“ k Měsíci trvající až 3 měsíce. Mohu si představit, že to bude eliptickými drahami s impulsy v perigeu a tím postupným zvyšováním apogea. Jelikož Centaur nemá příliš velký tah (i když bude dvoumotorový) , je důležité, z hlediska gravitačních ztrát, aby impuls v perigeu byl vždy krátký a to lze dosáhnout jen jeho opakováním. Možná by tím šlo i využít gravitace Měsíce, kdyby apogea elips probíhaly mimo spojnici Země – Měsíc. Nevím, mohou být i jiné možnosti.
[upraveno 24.9.2020 10:31]