Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  28    29    30    31    32  >>
Téma: Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel
26.5.2019 - 22:50 - 
To těleso se sice na krátkou dobu přiblíží k Zemi, což vyvolá nějaké slapové síly, které ovlivní oběh měsíčku, ale jinak se hlavně pohybuje v gravitačním poli Slunce. Jeho gravitační pole také vyvolává slapové síly, které dlouhodobě ovlivňují oběžnou dráhu měsíčku. Takže obě poruchy stačí porovnat stačí porovnat.

http://www.johnstonsarchive.net/astro/astmoons/am-66391.html

V tabulce jsou k tomu potřebná data. Hillova sféra pro oběh kolem Slunce je 22,36 km, oproti poloměru oběžné dráhy 2,5 km. Ta tedy leží docela hluboko uvnitř Hillovy sféry a dráha bude poměrně stabilní. Přičemž porucha, kterou vnáší do oběhu měsíčku Slunce vychází 7,9e-14 m/s^2/m. Pro poruchu způsobenou Zemí dostaneme 5,73e-15 m/s^2/m, tedy o řád menší hodnotu. Z toho bych tedy usuzoval stejně jako Alchymista, že průlet asteroidu kolem Země se dotkne oběžné dráhy jeho měsíčku minimálně.
 
27.5.2019 - 09:06 - 
vďaka.
Takže pokiaľ som to pochopil - pokiaľ sa taketo dvojité asteroidy nepribližia k Zemi na menej ako 1,5 miliona kilometrov (čo je zhruba polomer Hillovej sfery Zeme), nie je potrebné vplyv Zeme vôbec uvažovať.
A zrejme aj naopak - pokiaľ sa priblížia na menej ako 910 tisíc kilometrov, vstúpia do sfery vplyvu Zeme (SOI) a dráha telesa okolo Slnka ale pravdepodobne i dráhy viacnásobných asteroidov sa vplyvom gravitácie Zeme zmenia.

edit - na slovenskej https://sk.wikipedia.org/wiki/Hillova_sf%C3%A9ra je aj tabuľka polomerov Hillových sfér. Dobre vidno, že rozmery Hillovej sfery rastú s narastajúcou vzdialenostou od Slnka a Venuša a výrazne menší, ale aj vzdialenejší Mars majú Hillove sfery skoro rovnaké.
[upraveno 27.5.2019 09:32]
 
27.5.2019 - 13:08 - 
quote:


edit - na slovenskej https://sk.wikipedia.org/wiki/Hillova_sf%C3%A9ra je aj tabuľka polomerov Hillových sfér. ...



poteší.


 

____________________
Lamid
 
27.5.2019 - 16:06 - 
tiež si myslím - prinajmenšom na orientačné hodnotenie sa to občas hodí, rovnako ako parametre bodov L1, L2, L3  
27.5.2019 - 17:29 - 
quote:
Takže pokiaľ som to pochopil - pokiaľ sa taketo dvojité asteroidy nepribližia k Zemi na menej ako 1,5 miliona kilometrov (čo je zhruba polomer Hillovej sfery Zeme), nie je potrebné vplyv Zeme vôbec uvažovať.


Pro stabilitu oběžnice kolem toho asteroidu je důležitá Hillova sféra toho asteroidu, ne Země.

Pokusím se napsat o co tady jde a doufám, že to nenapíšu úplně blbě. Předně jak Hillova sféra, tak sféra vlivu SOI se používají pro různé druhy výpočtů a pro jejich zjednodušení tak, aby se do výpočtu vnesla co nejmenší chyba. Jde ale opravdu o zjednodušení, abychom např. pro výpočty mohli použít například jenom „základní“ vzorečky z nebeské dynamiky. Když to budeme chtít spočítat pečlivě numericky podle nějakého modelu, tak se těmito sférami nebudeme vůbec zabývat a neustále budeme počítat s gravitačními silami všech těles, která mohu trajektorii nějak ovlivnit a nakonec i s jinými dalšími vlivy.

Mějme tedy takový příklad. Chceme poslat sondu k nějakému asteroidu a u něho zaparkovat. Takže sondu vypustíme ze Země a poletí tedy rychlostí větší, než je úniková. Zpočátku budeme trajektorii počítat vzhledem k Zemi a vliv Slunce nebudeme uvažovat. A tady vstupuje do hry SOI. V okamžiku, kdy sonda dosáhne vzdálenosti SOI od Země, začneme už trajektorii počítat vzhledem ke Slunci a vliv Země se zanedbá. Ta sféra vlivu SOI je tedy pomyslná vzdálenost od Země, která rozděluje výpočet na dvě části, vzhledem k Zemi a vzhledem ke Slunci, a to tak abychom zanesli do výpočtu co nejmenší chybu. Každé menší těleso, které se pohybuje kolem hmotnějšího, má svoji SOI.

Když pak chceme zaparkovat u asteroidu, tak nás bude zajímat, v jaké vzdálenosti musí kolem něj sonda obíhat, aby nám vlivem poruch od Slunce neuletěla pryč. Hledáme tedy stabilní orbitu a tady nám pro odhad pomůže Hillova sféra našeho asteroidu. Aby oběžná dráha byla stabilní, musí ležet uvnitř Hillovy sféry. Spočítáme tedy pro asteroid Hillův poloměr a podle toho zvolíme oběžnou dráhu.

Když se tedy vrátíme ke dvojitému asteroidu 1999 KW4. Ten má přiblížení k Zemi kolem 5 miliónů km. SOI Země je 900 000 km. Můžeme tedy odhadnout, že tenhle průlet kolem Země dráhu asteroidu nijak moc neovlivní. A teď k jeho měsíčku, který obíhá 2,5 km od asteroidu. Hillova sféra asteroidu vzhledem ke Slunci je 22 km. Vzhledem k Zemi ve vzdálenosti 5 mil. km je 268 km. Průlet asteroidu kolem Země se tedy oběžné dráhy také nějak výrazně nedotkne. Můžeme ale odhadnout, kdy by došlo k odtržení měsíčku od asteroidu. Když asteroid budeme přibližovat k Zemi, tak se bude zmenšovat poloměr jeho Hillovy sféry až v určité vzdálenosti se bude rovnat poloměru oběžné dráhy měsíčku, tedy těch 2,5 km. A tady by se mohl měsíček oddělit. Ta vzdálenost vychází cca 50 000 km od středu Země.
 
27.5.2019 - 19:58 - 
quote:
tiež si myslím - prinajmenšom na orientačné hodnotenie sa to občas hodí, rovnako ako parametre bodov L1, L2, L3


https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Hillova_sféra&action=info
"História úprav
Stránku založil
Lamid58....
Naposledy upravil
Lamid... "

Jednoducho to poteší.

 

____________________
Lamid
 
27.5.2019 - 20:29 - 
quote:
quote:
tiež si myslím - prinajmenšom na orientačné hodnotenie sa to občas hodí, rovnako ako parametre bodov L1, L2, L3


https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Hillova_sféra&action=info
"História úprav
Stránku založil
Lamid58....
Naposledy upravil
Lamid... "

Jednoducho to poteší.


Jo takhle. Ta stránka na wiki je tvoje práce Pěkný. Hlavně ta tabulka se mi líbí. Máš tam ještě nějaké další stránky?
 
27.5.2019 - 22:15 - 
quote:


Jo takhle. Ta stránka na wiki je tvoje práce Pěkný. Hlavně ta tabulka se mi líbí. Máš tam ještě nějaké další stránky?


Píše mi to 61.
Ale to je technické číslo, skutočnosť bude trochu viac ako polovica.
Len aby nedošlo k nedorozumeniu, ide o preklady a občas som ich doplnil o graf alebo tabuľku.

Aj táto stránka je preklad doplnená tabuľkou a grafom.
Potešilo ma, že Alchymista si to prečítal, a s ním 15 ostatných za posledných 30 dní.
https://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Hillova_sféra&action=info

 

____________________
Lamid
 
05.7.2019 - 23:44 - 
Mezihvězdné komety vznikají perturbacemi způsobenými cizími hvězdami a rameny galaxie na Oortovo mračno. A teď máme nástroj, který to simuluje.

http://spaceref.com/news/viewsr.html?pid=52619
 
11.7.2019 - 11:46 - 
Kilometrový šutr a my ho zaznamenali až teď...

http://spaceref.com/asteroids/the-ztf-spots-kilometer-sized-asteroid-circling-close-to-the-sun.html

 
13.7.2019 - 10:06 - 
5 důvodů, proč zkoumat asteroidy.

https://www.space.com/five-reasons-future-space-travel-should-explore-asteroids.html

 
20.7.2019 - 01:38 - 
20-50m, průlet kolem Země 9.9.2019, šance 1/7000, že zasáhne Zemi.

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Safety/ESA_confirms_asteroid_will_miss_Earth_in_2019

 
29.7.2019 - 20:16 - 
Hezký vesmírný bordel kolem nás proletěl:
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2880125-zemi-tesne-minul-stometrovy-asteroid-astronomove-si-ho-vsimli-na-posledni-chvili
 
19.8.2019 - 05:52 - 
quote:
https://www.idnes.cz/technet/vesmir/sovetska-ruska-druzice-s-jadernym-atomovym-reaktorem-nehoda.A190812_114117_tec_vesmir_kuz

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v lednu 1978.

Byl nalezen jeden opravdu vysoce radioaktivní úlomek, u něhož byla naměřena hodnota záření cca 500 rentgenů za hodinu. To je dávka, která může být v řádu hodin smrtelná, a které by tedy ideálně neměl být nikdo nikdy vystaven. Dotyčný kousek byl téměř mikroskopický (viz následující fotografii) a naštěstí byl jediný.


 
12.9.2019 - 14:28 - 
A máme tu ďalší medzihviezdny objekt, tento krát "kométu" predbežne označenú C/2019 Q4 (Borisov) s excentricitou ~3,5 a "nadbytočnou" hyperbolickou rýchlosťou v nekonečne ~30km/s (viac ako 'Oumuamua - 26,3km/s). Perihelom medzi Marsom a Jupiterom (2.04±0.04 au) prejde okolo 7. decembra 2019 je na dráhe so sklonom 43.7°±0.4° a pohybuje sa o severnej hemisféry na juh

Ako pozerám - lamid to už na slovenskej wiki podchytil https://sk.wikipedia.org/wiki/C/2019_Q4_(Borisov)
[upraveno 12.9.2019 17:07]
 
12.9.2019 - 15:35 - 
Další mezihvězdný kandidát - Borisov.



Edit: Che, Alchymista byl poněkud rychlejší.
 
12.9.2019 - 17:16 - 
https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nove-nalezena-kometa-je-dalsim-navstevnikem-z-mezihvezdneho-prostoru.html

- kométu objavil krymský amatérsky astronóm Gennadij Borisov vlastnoručne postaveným 65cm ďalekohľadom (je profesionálny optik)
 
12.9.2019 - 19:16 - 
Gennadij Borisov má úž viac objavených komét:
C/2013 N4 (Borisov)
C/2013 V2 (Borisov)
C/2014 Q3 (Borisov)
C/2014 R1 (Borisov)
C/2015 D4 (Borisov)
C/2016 R3 (Borisov)
C/2017 E1 (Borisov)


C/2019 Q4 (Borisov)

 

____________________
Lamid
 
12.9.2019 - 20:31 - 
animácie objavových fotografií




[upraveno 12.9.2019 20:33]
 
13.9.2019 - 08:17 - 
Bizarre comet from another star system just spotted

https://www.nationalgeographic.com/science/2019/09/bizarre-interstellar-comet-from-another-star-system-just-spotted/

" ...C/2019 Q4 by bol po objavení enigmatickej vesmírnej skaly známej ako Oumuamua v roku 2017 iba druhým návštevníkom z iného hviezdneho systému. Zatiaľ čo jeho pôvod nie je úplne istý, C/2019 Q4 je potvrdená kométa. Astronómovia zistili, že objekt - ktorý má pravdepodobne niekoľko kilometrov - má kómu, nejasný obal prachu a plynu, ktorý sa vytvára, keď slnečné svetlo zahreje ľadový povrch kométy.
To znamená, že vedci budú môcť zhromaždiť oveľa viac údajov o jej zložení, ako by mohli získať pri „Oumuamua“. V prvom rade je C/2019 Q4 väčšia a jasnejšia, čo ponúka viac príležitostí na štúdium chemických prvkov. Čo je viac, Oumuamua objavili na ceste zo slnečnej sústavy - ale Q/2019 Q4 je prichádzajúci.
Najbližšie k Slnku bude 7. decembra a najbližšie k Zemi 180 miliónov kilometrov 29. decembra."

„Je skutočne fantastické, že táto vec by mala byť pozorovateľná rok,“ hovorí Matthew Holman, dočasný riaditeľ International Astronomical Union’s Minor Planet Center.

Oumuamua zanechal mnoho záhad, ktoré sa už nikdy nedajú vyriešiť. Preto vyhliadky na podrobnejšie štúdium C/2019 Q4 vzrušujú astronómov. „Je čas uchopiť ďalekohľady !!!“

Poznámka:
Som sa pozrel:
perigeum 2,07 au s rýchlosťou 44,56 km/s,
5 au 38,52 km/s
6 37,75
10 36,15
30 34,47
50 34,13
100 33,87

čo vypustené zo Zeme by ho zastihlo?
[upraveno 13.9.2019 09:22] [upraveno 13.9.2019 09:23]

 

____________________
Lamid
 
13.9.2019 - 10:19 - 
nemáme nič - ani teoretické skladačky
Dôvodom je sklon dráhy k ekliptike, na dráhe Zeme okolo Slnka treba cca 517m/s na zmenu o 1° - na LEO je to ~136m/s na 1°
na zmenu sklonu o ~47°-48° by bolo treba deltaV v desiatkach kilometrov za sekundu - podľa MEK 23,5-24km/s

[upraveno 13.9.2019 10:26]
 
13.9.2019 - 18:25 - 
Ako to vyzerá s orbitou komety C/2019 Q4:

Ak by štartovala sonda zo Zeme so zodpovedajúcou rýchlosťou ako kométa na 2,07 au, tak na 1 au by mala mať 53,9 km/s, aby ju dobehla tak samozrejme viac.
Zem obieha okolo Slnka s priemernou rýchlosťou 30 km/s.
Pri štarte vo vhodnom čase a s inklináciou 44°, by mala mať 38,5 m/s (sčítanie vektorov 30+38,5=53,9), to je C3=1482.25 km2/s2, to nedá žiadny súčasný nosič (New Horizons mal desatinu).
Tolko môj prvý nástrel.


Ešte porovnanie dráhy s Oumuamua.

[upraveno 13.9.2019 18:28] [upraveno 13.9.2019 18:37]

 

____________________
Lamid
 
13.9.2019 - 19:39 - 
diky
Takže zhrnutie - "medzihviezdne" objekty na hyperbolických dráhach nie sme s dostupnými druhmi pohonu schopný "stíhať" ani teoreticky.
Blízky prieskum pomocou prieletových sond je teoreticky možný len vo veľmi obmedzenom rozsahu príletových smerov a rýchlostí - a to len v prípade dostatočne včasného objavu (stovky dní pred perihelom)...
 
13.9.2019 - 22:27 - 
Dokonca ani keby kométa letela v rovine ekliptiky a sonda priamo, tak by bolo treba C3 813 km2/s2. Možno s vhodným gravitačným manévrom by to šlo. Prvý zázrak by bol let cca v rovine ekliptiky, druhý, že by sa našiel vhodný gravitačný manéver v danom limite.

To sa bavíme o klasický nosičoch a raketových motoroch.
Ešte tu máme možnosť Hallov motor alebo solárnu plachtu.
Podotýkam, že sa bavíme v teoretickej rovine, nikto nemá nič na okamžité použitie. A štartovať o pár rokov je pasé. [upraveno 14.9.2019 09:31]

 

____________________
Lamid
 
14.9.2019 - 09:48 - 
Aby to nebolo pesimistické, tak ESA pracuje na misii Comet Interceptor

https://sk.wikipedia.org/wiki/Comet_Interceptor

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ESA_s_new_mission_to_intercept_a_comet
preklad:
https://www.kosmonautix.cz/2019/06/esa-chce-specialni-misi-na-lov-rychlych-komet/

Len zatiaľ sa o parametroch pohonu nič nepíše.
http://www.cometinterceptor.space/uploads/1/2/3/7/123778284/comet_interceptor_executive_summary.pdf

 

____________________
Lamid
 
14.9.2019 - 10:49 - 
Ta obrovská čísla C3 a delta-v platí jen v případě, že chceme s kometou "srovnat krok" a letět s ní delší dobu ve formaci. Pokud nám ale jde jen o průlet, tak stačí letět jen v rovině ekliptiky a prostě si ve vhodném místě počkat, až tudy proletí i kometa. Pak vystačíme s pohonem, potřebným zhruba k letu k Jupiteru, což je zvládnutelné. Musíme ale znát dráhu komety roky předem. To je hlavní problém.  
14.9.2019 - 12:11 - 
Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. Jenže problémem je další výkonný motor na palubě pro opravu po grav. manévru. 
14.9.2019 - 12:47 - 
quote:
... Musíme ale znát dráhu komety roky předem. To je hlavní problém.


a preto je to nereálne riešenie. Nikdy nebudeme vedieť dráhu medzihviezdneho objektu (MHO) roky vopred, teda ak by to nemalo rozmery minimálne trpasličej planéty.

quote:
Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. ...

Letieť rok k Jupiteru a tam ho použiť na gravitačný prak a súčasnú zmenu inklinácie, dá sa, ale
kde už bude medzihviezdny objekt?
Bude stačiť udelená rýchlosť praku na dobehnutie? Skôr mám pocit, že bude menšia ako rýchlosť MHO.
Alebo možno priletí pomalý MHO, pri ktorom budeme tápať či ma excentricitu väčšiu ako 1. [upraveno 14.9.2019 13:41]

Edit:
Pozrel som sa na New Horizons, let k Jupiteru 13 mesiacov a 11 dní.
Prak mu dodal 4 km/s.
A to bola vybraná najvhodnejšia trajektória limitovaná len konšteláciou planét. Pri MHO takú ideálnu konšteláciu istotne mať nebudeme, ako naschvál bude na opačnej strane orbity ako Zem. [upraveno 14.9.2019 17:51]

Edit2:
Kométa Borisov pri objavení malo 18,3 mag a predpokladá sa rozmer možno 10 km, pred rokom bola 10 AU ďaleko a mala mag 23,2, pred 2 rokmi 17,6 AU a mag 25,6. [upraveno 15.9.2019 12:18]

 

____________________
Lamid
 
14.9.2019 - 15:48 - 
quote:
Mimo ekliptiku by mohl pomoci Jupiter. SLS+Centaur plus nějaký urychlovač. Jenže problémem je další výkonný motor na palubě pro opravu po grav. manévru.
"ďalší motor" musí byť buď na TPH alebo UDMH/NOx, pretože kryogennu zložku neudržíme dostatočne dlho (cca rok). A limituje dosiahnuteľné Isp na <3000Ns

Podľa mňa misia "Comet Interceptor" by nemusela byť celkom márna ani teraz - vhodných cieľov sa každý rok nájde... aspoň jeden. A bolo by dobre, aby bola sonda odskúšaná na "menej dôležitom cieli" alebo cieľoch... IMHO dalo by sa uvažovať aj o nejakej "sériovosti" - každé tri-štyri roky postaviť novú a starú poslať za nejakým vhodným cieľom. Pričom cieľom nemusí byť len kometa. [upraveno 14.9.2019 15:56]
 
14.9.2019 - 17:09 - 
Našiel som ešte brožúru k "stíhačke komét"
https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/charts-diagrams/20190620_comet-interceptor-poster.jpg

a ideovú predstavu na nej:

tak krátky let 1 au,
bodaj by to tak dobre vyšlo, že v smere obežne rýchlosti.

Teda C/2019 Q4 Borisov by nedal. Tá bude najbližšie k Zemi 2.078 au. [upraveno 14.9.2019 17:16]

 

____________________
Lamid
 
<<  28    29    30    31    32  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.258845 vteřiny.