Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  29    30    31    32  >>
Téma: Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel
14.9.2019 - 17:29 - 
Akú výhodu by malo priniesť udržiavať sondu v okolí L2? 
14.9.2019 - 18:06 - 
Na Zemi by musela byť pripravená raketa zo sondou na veľmi krátky štart.
Netuším, tri roky skladovať pri rampe raketu, tak aby bola schopná čo najrýchlejšie odštartovať.
Koľko času by potrebovala na štart od zistenia cieľa?
max 24 hodín, ak by sa čakalo len na správne natočenie Zeme?
alebo viac? ak by bol na rampe plánovaný iný štart?

Na L2 ma asi vyššiu obežnú rýchlosť okolo Slnka. Síce tam tiež krúži.
Asi, len tá schopnosť okamžitej reakcie.

 

____________________
Lamid
 
15.9.2019 - 13:07 - 
Nic staršího, než pokročilý jaderný zdroj(SAFE400 apod.) + iontový pohon asi nemá IMHO vůbec smysl uvažovat. A asi i tak několikastupňový.
Možná až fúzní motor.



Ale jako cvičení dobré.
 
15.9.2019 - 15:04 - 
Pozrel som sa aj na tu spomínaný projekt Lyra:
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=797&pid=148635#pid148635
a v časti 2.1 Trajectory Analysis without Gravity Assist som našiel vzorec ktorý zodpovedá mojej úvahe uvedenej vyššie:


Prvá zložka vzťahu je potrebná rýchlosť na 1 AU, pre v_inf=33,63 km/s je 53,9 a od toho sa odčítava vektorovo rýchlosť ktorú sonde udelí Zem 30 km/s.

V časti 2.2 Trajectory Analysis with Solar Oberth Maneuver riešia aj tu Ervém spomínaný gravitačný manéver,
ale Jupiter +4 km/s plus Slnko +4 km/s.
termín
start 2021, end 2029, teda 8 rokov letu k Oumuamua.


@Martin
ja som zvedavý aký pohon navrhnú pre Comet Interceptor.

 

____________________
Lamid
 
16.9.2019 - 13:06 - 
Rozbor vyslanie sondy k Borisovej kométe:
https://arxiv.org/pdf/1909.06348v1.pdf
znovu oba varianty, priamo a gravitačne Jupiter + Slnko.
výsledok priamo- štart 2018 JUL 13
To asi na základe vešteckej predpovede, teda keby sme ich mali.


Alešovy sa zdali "obrovská čísla C3 a delta-v" pri 38 km/s, tu to končí pri 600 km/s.

gravitačne Jupiter + Slnko:
Celestial Time Arrival speed Departure speed DeltaV Cumulative
body [m/s] [m/s] [m/s] DeltaV [m/s]
1 Earth 2030 JAN 16 0 9201 9201 9201
2 Jupiter 2031 NOV 13 8764 29860 6446 15646
3 3SR 2032 JUL 22 356585 362199 5701 21348
4 C/2019 Q4 2045 MAR 21 33616 33616 0 21348

[upraveno 16.9.2019 13:11]

 

____________________
Lamid
 
16.9.2019 - 20:37 - 
Mě připadají výsledky té studie docela nadějné. A odpovídá to tomu, co jsem tu předtím napsal.

Pokud bychom "kometu" (MHO) objevili cca o dva roky dříve, mohl by Falcon Heavy (loni) poslat až dvoutunovou sondu přímo na (letošní) setkání s MHO (delta-v z LEO cca 4550 m/s [C3 = 30,6]) ve vzdálenosti menší než 2 AU od Země. To je technicky zcela dosažitelné. Stačí "jen" zlepšit detekční metody přilétajících MHO (podobně, jako se zlepšují metody detekce planet mimo sluneční soustavu).

Studie dokonce konstatuje, že i se současnou technikou je možné MHO "Borisov" dohnat (v roce 2045) i když bychom startovali až v roce 2030 (tady až za více než 10 let). Potřebné celkové delta-v by sice bylo velké, ale dosažitelné např. pomocí SLS a dvou dalších stupňů na TPL (a velmi lehkou sondou na úrovni 3U Cubesatu). Určitě by to šlo i jinou kombinací technologií (předpokládám, že do 10 let budou možná k dispozici i další efektivní pohony [např. jaderné]).

Kombinací průletu kolem Jupiteru a pak těsně kolem Slunce je teoreticky možné dodatečně "dohnat" prakticky jakýkoliv MHO i po průletu pericentrem, včetně např. Oumuamua.

Jen trochu nechápu, jak v té studii pracují s pojmem "delta-v", protože to, co tam uvádí, jsou spíš "rychlosti v nekonečnu" (někde to i nazývají "excess velocity") a odpovídá to i jimi uváděnými parametry C3. Skutečné "delta-v" dodané motorem ale může být o dost nižší, pokud se bude odlétat z nízké LEO. U druhého příkladu uvádějí u odletu od Země "delta-v" cca 9200 m/s, ale současně uvádějí i C3 = 84,7 což odpovídá "rychlosti v nekonečnu" na úrovni 9200 m/s, zatímco motorické "delta-v" z LEO 200 km by bylo menší než 6600 m/s. To se mi zdá matoucí a nerozumím tomu.

Každopádně jsou (podle mého chápaní té studie) jakékoliv MHO dosažitelné už dnešní technikou (i bez zlepšení detekce MHO) a není to nic nemožného (i když je to zřejmě zbytečně drahé).
 
16.9.2019 - 21:38 - 
Do predchádzajúceho príspevku som dopísal:
"Kométa Borisov pri objavení mala 18,3 mag a predpokladá sa rozmer možno 10 km, pred rokom bola 10 AU ďaleko a mala mag 23,2, pred 2 rokmi 17,6 AU a mag 25,6."

Ak sa pozrieme na Pan-Stars, jeho schopnosť rozlíšenia je 24 magnitúda.
V jeho histórii najslabší objekt ktorý objavil je 22 mag.

Large Synoptic Survey Telescope má mať 24,5 mag.
Teda, nedá sa očakávať veštenie roky vopred.

Edit:
ʻOumuamua pri objavení mala 19,7 mag a objavil ju Pan-Stars. [upraveno 17.9.2019 11:11]

 

____________________
Lamid
 
17.9.2019 - 13:32 - 
Gran Telescopio Canarias (GTC) viditeľné spektrum C/2019 Q4 (Borisov)
http://www.iac.es/divulgacion.php?op1=16&id=1610&lang=en

„spektrum tohto objektu je podobné spektru komét slnečnej sústavy, čo naznačuje, že ich zloženie musí byť podobné“.

 

____________________
Lamid
 
19.9.2019 - 22:58 - 
Zaujímavý článok o Borisovej kométe:
https://www.popularmechanics.com/space/deep-space/a29091084/comet-photos-2019/

"Krátko po pozorovaní U1 v roku 2017, Jewitt predpovedal, že na obežnej dráhe Neptúna môže byť viac ako 10 000 medzihviezdnych komét. „Najlepšia vec na týchto objektoch je ich počet,“ hovorí Jewitt. Trvá približne 10 rokov, kým sa posunú z jedného konca Neptúnovej obežnej dráhy na druhý.

Na základe výpočtov Jewitta
Každý deň vstupujú do planétovej oblasti našej slnečnej sústavy tri medzihviezdne kométy. Kvôli veľkému priestoru a vlastným nedostatkom pri pozorovaní tejto obrovskej veľkosti nám často chýbajú."

Habl sa c/2019 q4 pozrie 15.10.

 

____________________
Lamid
 
25.9.2019 - 02:51 - 
Tak Borisova kométa uznaná za druhý pozorovaný medzihviezdny objekt
2I/Borisov

https://minorplanetcenter.net/mpec/K19/K19S72.html
"The Minor Planet Electronic Circulars contain information on unusual minor planets and routine data on comets. They are published on behalf of Division F of the International Astronomical Union by the Minor Planet Center, Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, MA 02138, U.S.A.
Prepared using the Tamkin Foundation Computer Network
MPC@CFA.HARVARD.EDU
URL https://www.minorplanetcenter.net/ ISSN 1523-6714
2I/Borisov = C/2019 Q4 (Borisov)
Continued observation and analysis of this object has confirmed its hyperbolic orbit and interstellar origin. The Minor Planet Center has therefore assigned the permanent interstellar designation 2I to it. The IAU Working Group for Small Body Nomenclature has decided to retain the name Borisov for the permanent designation."

 

____________________
Lamid
 
<<  29    30    31    32  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.263164 vteřiny.