Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  29    30    31    32    33    34    35  >>
Téma: New Horizons Pluto-Kuiper Belt
08.10.2015 - 17:49 - 
vraj to oznamenie je hoax: https://twitter.com/NewHorizons2015/status/651819788553990144 
08.10.2015 - 18:46 - 
skoda  
08.10.2015 - 18:52 - 
tak predsa

http://tech.sme.sk/c/20061445/pluto-ma-modru-oblohu-aj-vodny-lad.html

obloha na plute je modra teda ja si myslim ze je cierna, ale keby bolo pluto blizsie k slnku a malo hustejsiu atmosferu, bola by modra
 
08.10.2015 - 22:34 - 
Problém není vzdálenost od Slunce- světla tam je jak u nás při západu Slunce. Problém bude hustota a spektrum atmosféry.  
10.10.2015 - 16:37 - 
Tři Plutovy malé měsíčky

 
14.10.2015 - 06:32 - 
3D Charon: Daniel Macháček / Alex Parker / SwRI / JHUAPL / NASA, viz
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/10131612-charon-spectacular-in-color-3d.html
 
17.10.2015 - 10:16 - 
Myslím, že nám tu chybí pár klíčových obrázků z poslední doby.

Multispektrální kamera Ralph/MVIC pořídila při odletu několik snímků celého kotouče Pluta, zakrývajícího Slunce. Složením snímků přes modrý, červený a blízko-infračervený filtr vzniknul tento obrázek v téměř pravých barvách, na němž má tenký plynný obal planetky azurově modrou barvu, způsobenou rozptylem světla na molekulách dusíku a metanu, které pravděpodobně vlivem slunečního záření navzájem chemicky reagují a vytvářijí velmi jemné částice - tholiny.




Pak tu máme další hi-res snímky Pluta a Charona v pravých barvách. Opět ze snímače kamery MVIC.






A na závěr několik fantastických detailů, zveřejněných teprve včera.

Pluto, kamera LORRI, rozlišení 250 m/px, mozaika zobrazuje oblast o šířce 210 km.



Charon, opět LORRI, rozlišení 310 m, oblast dlouhá 200 km. Toto je nejvyšší rozlišení, v jakém Charon uvidíme, nic detailnějšího už v následujících měsících nepřijde.

 
17.10.2015 - 12:31 - 
velmi zaujimavy obrazok detailu plutovho ladovca. Aj jeho nazov "pits" napoveda ze pani uz vedia ssi kam smerovat pri vysvetleni ich existancie. Na kontinentalnych alebo plavajucich ladovcoch (vynimajuc horske pretoze to je iny typ ale plati to iste) nenajdeme taketo utvary v takom meritku. ano na ladovci existuju "hltace" (presny nazov si nepamatam) ktore dopravuju roztopeniu povrchovu vodu s jazier a potokov na spodok ladovca. Tu by som to ale prirovnal ku krasovej krajine - planinoveho typu. A teda nejedna sa o diery ci priepasti v pravom slova zmyslu ale o zavrty, uvaly a dokonca polija (na lavej strane obrazku a hlavne v hornom rohu). okamzite ked som uvidel tento obrazok preleteli mi hlavou moje navstevy ovcami vykusanych ploch rumunskej krasovej planiny Zece hotre alebo ciernohorskeho Durmitoru. lava strana obrazku skor zodpoveda slovinskym alebo cinskym poljam mozno takemu kuzelovemu krasu. velke utvary sleduju hlavne vyrazne zlomy. radove zavrty napravo sleduju pravdepodobne lokalny zlomovy system ktory moze ale nemusi produkovat bizardny jaskynny system.
Cierny povrch v niektorych "pits" hlavne v tych co som oznacil ako polja pravdepodobne zodpoveda nejakeh tekutine (dusik, metan, amoniak?). preco by to mala byt tekutina? nuz cierny povrch je bez akejkolvek struktury a vystupuju z neho svetle skvrnky (pahorky kuzel. krasu?). rovnako bola identifikovana tekutina aj na Titane.
Este by som sa vratil k vlastnostiam plutovskeho ladu, pretoze prave moznost ze tu dochadza ku krasovateniu (k povrchovemu) hovori o jeho vlastnostiach ale tak isto o podnebi. Na Zemi dochadza ku krasovateniu v uzsiom slova zmysle (chemickej korozii v sirsom zmysle) len v lade, soli, vapenci/dolomite a kremenci. krasovatenie prebieha len za presne danych podmienok. a povrchove krasovatenie je este narocnejsie na podmienky. kremence vylucme hned tiemnas nezaujimaju kedze ich krasovatenie ma specificky charakter. v lade prebieha krasovatenie excelentne ale podmienky na Zemi tvoria lad ktory je velmi plasticky takze vacsinu povrchovych krasovych utvarov okamzite zatiera. Sol je na tom ocosi lepsie ale takychto krasov je malo - ale su aj v europe a produkuju zavrty. o karbonatoch (vapencoch...) su podmienky krasovatenia na Zemi excelentne hlavne v miernych a tropickych pasmach. Takze lad na plute ak sa potvrdi ze ide o krasovatenie moze mat vlastnosti na urovni soli az karbonatovych hornin - skor soli pretoze kondenzacia z atmosfery na plute bude mala. Teda na plute pravdepodobne jemne mrholi - na nic ine sa jeho atmosfera asi nezmoze.
ak ma niekto nejake otazky k tomu alebo cosi do diskuzie rad sa doplnim ... aktualne nestiham byt dostatocne dosledny a podrobny...
 
17.10.2015 - 12:45 - 
quote:
velmi zaujimavy obrazok detailu plutovho ladovca. Aj jeho nazov "pits" napoveda ze pani uz vedia ssi kam smerovat pri vysvetleni ich existancie. Na kontinentalnych alebo plavajucich ladovcoch (vynimajuc horske pretoze to je iny typ ale plati to iste) nenajdeme taketo utvary v takom meritku. ano na ladovci existuju "hltace" (presny nazov si nepamatam) ktore dopravuju roztopeniu povrchovu vodu s jazier a potokov na spodok ladovca. Tu by som to ale prirovnal ku krasovej krajine - planinoveho typu.

Přesné vysvětlení původu oněch prohlubní od středu snímku směrem k pravému hornímu rohu zatím neznáme, nicméně vědci uvažují spíš opačným směrem - jámy byly pravděpodobně formovány sublimací dusíkatého ledu (tedy ne tekoucí kapalinou z povrchu do hlubin). Záhadou zůstává, proč prohlubně tvoří zrovna takový vzor, který pozorujeme.

http://www.nasa.gov/nh/pluto-puzzling-patterns-and-pits
 
17.10.2015 - 15:54 - 
edit:
je pravdou ze priznanie toho ze niekde nieco krasovatie je pre geologov absolutne tabu. dlhe desatrocia sa vobec netusilo ze mozu krasovatiet aj kremence. po objaveni obrich dier-jaskyn trvalo skoro 10 rokov kym kremence dostali statut krasovej horniny. je vsak nutne podotknut ze v ich pripade sa jedna o specificke podmienky ktore su splnene a potvrdene krasovatenie je iba na jedinom mieste na Zemi.
Preto priznanie planetarnych geologov ze dusikovy lad moze krasovatiet je mozno fantasmagoria.
Donedavna bolo takmer vylucene hovorit o tom ze na Marse su jaskyne a priepasti aj ked ma na to vsetky predpoklady - ci uz bazaltove lavy alebo sadrovce (vapence na marse pravdepodobne niesu pretoze ich pri vysusani degradovali sirany z vody (pri vysusani sa zvysovala ich koncentracia az dosiahla taku hodnotu ze ich prakticky rozleptala) na sadrovec-anhydrid.

begin:
pravdu povediac sublimacia mi ani nenapadla. aj ked pri sublimacii dochadza k tvorbe priehlbin, tie maju vsak charakter ablatickych jamok a su nerovnomerne rozlozene. ako sublimacne jamky by som skor oznacil hrbolaty povrch v strede snimku - uplne knizkovy priklad znamy aj z Tritonu. za zmienku stoji aj to ze "pits" sa nachadzaju skor na hladkom povrchu ako na hrbolatom povrchu.
nemyslim si ze charakter utvarov napravo je odlisny od tych na lavo ( v miestach ovalnych utvarov).
problematicka je aj existencia tekutiny ktora by ich vytvorila(ak ideme cestou krasovatenia), kedze nepoznam zatial vlasnosti atmosfery pluta. je vsak uz dokazane ze produkuje hmlu. teda existuje dovodne podozrenie ze na povrchu sa vytvara rosa ak tlak atmosfery staci na trojny a rosny bod. rosa na presne taketo krasovatenie bohate staci, ak teda lad ma v tychto miestach vlasnosti blizke halitu. Je si treba uvedomit ze zavrty a ich nasledne utvary (uvaly a polja) nie su tvorene primarne (sustredenou) tecucou tekutinou, ta sa podiela na skrasovateni az neskor (polja) kde sposobuje ich zaplavovanie. Tvorba zavrtov prebieha velmi pomaly a je riadena puklinovymi systemami- teda tvoria vacsinou liniove zoskupenia.
Dalsia vec ktora podporuje existenci tekutiny je samotne tecenie ladu na plute. Bez tekutiny nie je mozne aby lad tiekol, pretoze samotna tekutina sposobuje jeho plasticitu - takto je to pri vodnom lade. absencia tekutiny rozptylenej v lade sposobuje jeho krehkost a teda tvorbu puklin - vid Europa a v istych castiach aj Enceladus.
v miestrach kde sa teda pozoruju tieto "pits" s ziadne stopy po teceni nenachadzaju. Ako je to v miestach kde sa tecenie pozoruje (ci su tam pits) je otazne. Tipnem si ... nie su tam ziadne ale budu tam radialne trliny

edit:
tu je podstate vysvetlenie ako vznikaju liniove zavrty a uvaly

*odmyslite si ten povrchovy tok

a podobnost ciste nahodna ... su aj krajsie planiny ako tato ale narychlo som nic lepsie nenasiel
[Editoval 17.10.2015 random] [Editoval 17.10.2015 random] [Editoval 17.10.2015 random]
 
17.10.2015 - 16:21 - 
No jo, jenže ty liniové závrty a úvaly na Zemi vznikaly desítky milionů let, že ano. To nevzniklo za 1000, ani za 100 000 let.
No a ty jámy na Plutu jsou uprostřed zcela hladké ledové planiny bez impaktních kráterů = z geologického hlediska velice velice mladé.
Takže jaký mechanismus je mohl vyhloubit tak rychle? Krasovatění, nebo sublimace?
Profi planetární geologové, co se tím zabývají desetiletí, se zatím přiklánějí k tomu druhému.
 
17.10.2015 - 16:50 - 
quote:
No jo, jenže ty liniové závrty a úvaly na Zemi vznikaly desítky milionů let, že ano. To nevzniklo za 1000, ani za 100 000 let.
No a ty jámy na Plutu jsou uprostřed zcela hladké ledové planiny bez impaktních kráterů = z geologického hlediska velice velice mladé.
Takže jaký mechanismus je mohl vyhloubit tak rychle? Krasovatění, nebo sublimace?
Profi planetární geologové, co se tím zabývají desetiletí, se zatím přiklánějí k tomu druhému.


neehehehe ... zavrty nemozu byt ovela starsie ako jaskyne (aktivne) .. napriklad demanovske jaskyne su nanajvis 600k rokov stare a to je system dlhy cez 40km ... v pripade slovenskeho krasu su zavrty stare radove 1k az 10k rokov. lenze tu hovorime o krase karbonatovom. Ale ako som pisal dusikovy lad na plute bude mat vlasnosti skor halitu a ked sa pozrem ani nie velmi daleko - do rumunska - solny diapir melledic tak tam taketo veci vznikaju na baze asi 100 rokov toto je ale extrem pretoze pocas zimneho obdobia je tu naozaj vlhke podnebie.
Povrch plutovho ladovca moze byt aj 100k rokov stary - ak na nom prebieha aktivne krasovatenie a jeho obnovovanie tak je velmi jednoduche vysvetlit absenciu kraterov.

V ziadnom pripade nechcem potierat vedomosti a skusenosti planetarnych geologov ale historia ukazala ze sa dost casto mylia v extremnych pripadoch.
 
17.10.2015 - 17:01 - 
quote:
V ziadnom pripade nechcem potierat vedomosti a skusenosti planetarnych geologov ale historia ukazala ze sa dost casto mylia v extremnych pripadoch.
OK, počkejme si, s jakými hypotézami příjdou po podrobnějším zkoumání přijatých dat.
 
17.10.2015 - 21:03 - 
Další detaily. Opravdu velmi mnoho "pits". Rozlišení 120 m/px.

 
17.10.2015 - 21:04 - 
Jenom tak na okraj, pro krasovění by na povrchu musela fungovat nějaká kapalina

je to v teplotních podmínkách Pluta možné? nevím, ptám se

jinak si dovedu představit i mechanismy, které povedou k rovnání děr do řad sublimací

moje zkušenost mi radí být opatrný, příklady ze Země v tak odlišném prostředí patrně fungovat nebudou
 
18.10.2015 - 05:20 - 
Nevím, jestli při přípravě mise, nebo pak v průběhu letu nekdo řešil, na jakou polokouli Pluta se bude sonda při průletu dívat. Ale když vidím ty podrobné snímky polokoule Pluta, která byla zrovna natočena ke Slunci, tak mě napadá, že to bylo celkem velké štěsí, že sonda nafotila právě jí. Připadá mi, že je vědecky i informačně cenější, jelikož je tam větší spektrum útvarů, než které se zdají vidět na polokouli druhé.
Ty podrobné snímky jsou úžasný pohled na bizarní svět zamrzlý pomalu až k absolutní nule a přesto se tam děje mnoho procesů, jenž mění tvář povrchu.
 
18.10.2015 - 11:28 - 
quote:
Nevím, jestli při přípravě mise, nebo pak v průběhu letu nekdo řešil, na jakou polokouli Pluta se bude sonda při průletu dívat. Ale když vidím ty podrobné snímky polokoule Pluta, která byla zrovna natočena ke Slunci, tak mě napadá, že to bylo celkem velké štěsí, že sonda nafotila právě jí. Připadá mi, že je vědecky i informačně cenější, jelikož je tam větší spektrum útvarů, než které se zdají vidět na polokouli druhé.

To jsem nějak nepochopil. Proč by měla být zrovna tahle polokoule vědecky významnější než ta druhá, která byla odvrácená od Slunce? A na základě čeho lze tvrdit, že na té osvětlené je větší spektrum útvarů? Snad proto, že ta teď tmavá je ozářená Sluncem v době, kde se Pluto nachází zhruba v aféliu?
 
18.10.2015 - 12:45 - 
quote:

Snad proto, že ta teď tmavá je ozářená Sluncem v době, kde se Pluto nachází zhruba v aféliu?

Jenže Pluto se nachází spíše v perihelu ( jsme 26 let od průchodu perihelem a 97 let před průchodem afelem )
Když se podíváme na mapy Pluta z Hubbla, myslím, že nebylo ani jak vybírat, která strana je zajímavější nebo cennější
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Pluto-map-hs-2010-06-a-faces-cs.jpg/1920px-Pluto-map-hs-2010-06-a-faces-cs.jpg
 
18.10.2015 - 15:39 - 
quote:
A na základě čeho lze tvrdit,
Já jsem něco tvrdil?
Já psal o svých dojmech, nic netvrdím.


quote:
To jsem nějak nepochopil.
Ano, evidentně.
 
18.10.2015 - 17:19 - 
Snad proto, že ta teď tmavá je ozářená Sluncem v době, kde se Pluto nachází zhruba v aféliu?

Jenže Pluto se nachází spíše v perihelu ( jsme 26 let od průchodu perihelem a 97 let před průchodem afelem )

No, vždyť právě to jsem napsal...
 
18.10.2015 - 17:54 - 
Pluto nemá vázanou rotaci s oběhem- doba rotace je zhruba 6,5 dne.takže bude osvětlená jak v afelu tak perihelu. Kdyby sonda přiletěla o 3 dny dříve nebo později, viděli bychom osvětlenou tu druhou polovinu. S perihelem či afelem to přeci nijak nesouvisí. 
18.10.2015 - 18:31 - 
Jiříku, já jsem to s tou polokoulí co byla zrovna natočena ke Slunci myslel tak, že v momentě největšího přiblížení byla viditelná.
Sonda vyfotila o tři dny dříve i tu druhou stranu, ale ta je vidět ze vzdálenosti větší jak 3 miliony kilometrů, takže žádné podrobnosti.
Prostě to na mě působí dojmem, že když to nikdo neplánoval, asi ani nemohl, tak je to celkem štěstí, že podrobně vidíme zrovna tuto, podle mě pestřejší, polokouli.
Jasně že z hlediská poznání soustavy Pluto-Cháron je to asi jedno, kterou stranu vidíme v detailu.
 
18.10.2015 - 19:27 - 
quote:
Pluto nemá vázanou rotaci s oběhem- doba rotace je zhruba 6,5 dne.takže bude osvětlená jak v afelu tak perihelu. Kdyby sonda přiletěla o 3 dny dříve nebo později, viděli bychom osvětlenou tu druhou polovinu. S perihelem či afelem to přeci nijak nesouvisí.

Ale jistěže souvisí. Pluto má sklon rotační osy k rovině oběhu 119 stupňů, takže víceméně leží na boku, přičemž tam, kde se toho času nachází, míří ke Slunci prakticky pořád tou samou polokoulí (tj. je na ní léto). Po uběhnutí čtvrtiny oběžné dráhy, až bude Pluto v rovnodennosti, bude mít Slunce nad rovníkem a bude tudíž možné v průběhu šesti dnů zahlédnout celý povrch Pluta ozářený, zatímco na opačné straně oběžné dráhy (tedy kolem afélia), bude mít Pluto osvětlenou opačnou polokouli.
 
18.10.2015 - 20:49 - 
To je sice pravda, ale záleží nejen na sklonu , ale i na orientaci osy vůči vzestupnímu uzlu a na směru snímání. A sonda zachycuje hodně velkou část planety během otočky.




A u dráhy Pluta vůbec neplatí to, že v době slunovratu jsme nejblíž /nejdál od Slunce , jako to náhodou přibližně platí u Země , navíc s přibližně kruhovou dráhou .Zrovna tak to bude jinak s rovnodenností. [Upraveno 18.10.2015 milantos]
 
18.10.2015 - 22:26 - 
To je sice pravda, ale záleží nejen na sklonu , ale i na orientaci osy vůči vzestupnímu uzlu a na směru snímání. A sonda zachycuje hodně velkou část planety během otočky.
A u dráhy Pluta vůbec neplatí to, že v době slunovratu jsme nejblíž /nejdál od Slunce , jako to náhodou přibližně platí u Země , navíc s přibližně kruhovou dráhou .Zrovna tak to bude jinak s rovnodenností.

Omyl! Ač je to k nevíře, platí prakticky totéž, co u Země, tedy že slunovraty nastávají v době, kdy je Pluto nejblíž/nejdál od Slunce. Velice dobře je to vidět z obrázku na stránce http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/sonda-new-horizons-poridi-historicke-snimky-povrchu-pluta.html [Upraveno 18.10.2015 NovýJiřík]
 
18.10.2015 - 22:47 - 
Mohl bych poprosit o odkaz na nějaký ten graf či text, kde to je uvedeno.(nebo citovat text) Na citované stránce nic takového není.
Díky.
 
18.10.2015 - 23:25 - 
quote:
Mohl bych poprosit o odkaz na nějaký ten graf či text, kde to je uvedeno.(nebo citovat text) Na citované stránce nic takového není.
Díky.

Nahoře na té stránce je modrý titulek, pod ním dvě umělecké představy, ještě níž první snímky Pluta a pod tím schéma průletu NH. Jasně je na něm ukázaný směr od Slunce a oběžné dráhy měsíců, vůči Slunci orientované víceméně napříč. Důležitý je Charon, se kterým má Pluto vzájemnou vázanou rotaci, z čehož vyplývá, že Pluto se v době průletu natáčelo ke Slunci stále stejnou stranou (samozřejmě s určitými výchylkami, sklon 119 stupňů je víc než kolmice).
 
19.10.2015 - 00:02 - 
O tom bych nepochyboval,ale pokud míří osa ke Slunci teď, když Pluto není v přísluní, znamená to, že v době, kdy bude v perihelu, nebude v pozici slunovratu. Pokud by grafika byla přesná a mířila osa do Slunce teď, bylo by Pluto přesně ve slunovratu. 
19.10.2015 - 00:36 - 
http://technet.idnes.cz/sonda-new-horizons-pluto-objevy-da8-/veda.aspx?c=A151016_134321_veda_mla
Na okraji Sputniku jsou také několik kilometrů vysoké hory, které zřejmě tvoří vodní led. Žádný jiný materiál na Plutu asi nemá takovou pevnost, aby z něj podobné útvary mohly vzniknout. A možná vůbec nejde o hory, ale vlastně o ledovce, které plují v moři kapalného dusíku, odhadují vědci pracující na datech New Horizons. Právě kapalný dusík by mohl být jakousi „podzemní vodou“ trpasličí planety a vyplňovat i spáry mezi ledovci a podobně. Vědci doufají, že se časem podaří objevit stopy jejich existence v podobě výtrysků teplejšího dusíku zpod povrchu Pluta.
 
19.10.2015 - 08:33 - 
quote:
O tom bych nepochyboval,ale pokud míří osa ke Slunci teď, když Pluto není v přísluní, znamená to, že v době, kdy bude v perihelu, nebude v pozici slunovratu. Pokud by grafika byla přesná a mířila osa do Slunce teď, bylo by Pluto přesně ve slunovratu.

Nikdy jsem netvrdil, že je Pluto PŘESNĚ v perihéliu, zase až tak daleko ale od něj není a vzhledem k jeho oběžné době je to u Pluta prakticky stejné, jako u Země, kde mezi přísluním a slunovratem jsou dva týdny.
 
<<  29    30    31    32    33    34    35  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.247055 vteřiny.