Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
10.3.2014 - 07:18 - 
quote:
quote:
uvahy do budoucna su mozno tak v NASA a roskozmose, tu uz sa realne maka. Ako upozornil Mirek, testovaci stend uz sa upravuje
Abychom byli objektivní - v letos květnu má být do Stennis Space Center odeslán motor RS-25D (výr. č. 0525), a v červenci má být na standu A-1 proveden první ze zážehových testů.


no a toto moc nechapem. Tie motory pohanali STS 40 rokov, a boli vybrate pre SLS prave preto, ze su odskusane. A teraz sa zrazu vo velkom testuje a vyvija...
Cely SLS mal byt postaveny rychlo a lacno, pretoze mal vyuzivat technologie STS. Lenze aktualne to vyzera ze bude postaveny pomaly, draho a navyse stale nema pevny ciel

Za tu dobu v SpX vyvinuli a pouzili dve generacie Merlinu, Falconu9 a aj Dragona (CRS-3 ma pouzit uz novy, upraveny Dragon), chysta sa test DragonRidera a navyse sa dozvedame ze sa upravuje teststand pre prve komponenty Raptora...
 
10.3.2014 - 23:21 - 
quote:
no a toto moc nechapem. Tie motory pohanali STS 40 rokov, a boli vybrate pre SLS prave preto, ze su odskusane. A teraz sa zrazu vo velkom testuje a vyvija...
Core Stage SLS bude těžší a delší než nádrž ET raketoplánu (62,5 metrů oproti 47 m). Proto bude mít čtyři motory RS-25D místo tří a navíc bude každý motor RS-25D vyvíjet vyšší tah než při startu STS. Mimo to budou mít motory novou elektroniku.
 
28.7.2014 - 18:56 - 
http://www.nasaspaceflight.com/2014/07/spacex-roadmap-rocket-business-revolution/

obrazok MCT (alebo co to je) - je to snad z nejakej animacie?
 
28.7.2014 - 19:01 - 
nie z animácie... to sú len cgi obrázky
na l2 je kopa takýchto amatérskych (=v žiadnom vzťahu k spacex) obrázkov - generuje to tam kde-kto, kto tam prispieva

takisto je tam množstvo simulácií nosnosti v rôznych verziách a pod.

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
29.7.2014 - 06:04 - 
Chcete kolonizovat cizí planety? Pošlete 40.000 lidí.



http://www.space.com/26603-interstellar-starship-colony-population-size.html?cmpid=557887
 
28.3.2015 - 11:44 - 
Gwynne Shotwell informovala na tomto videu (3:50) z prosince 2014, že nosič pro MCT bude sestavován, nebo spíš vyroben, přímo na kosmodromu v místě startu - poblíž startovací rampy.
Nosič bude tak velký, že přeprava jeho větších celků po železnici nebo po silnici by nebyla možná.
 
28.3.2015 - 21:09 - 
quote:
Gwynne Shotwell informovala na tomto videu (3:50) z prosince 2014, že nosič pro MCT bude sestavován, nebo spíš vyroben, přímo na kosmodromu v místě startu - poblíž startovací rampy.
Nosič bude tak velký, že přeprava jeho větších celků po železnici nebo po silnici by nebyla možná.


Tak na to se teda těším!!!
 
22.5.2015 - 21:18 - 
Mohl by se někdo, kdo o tom ví něco víc, vyjádřit k tomuhle?

Na youtube to bylo údajně zveřejněno 16.2.2015, takže je to relativně nová záležitost.
Fascinují mě ty nosnosti (17:11): Falcon XX 200 tun, Falcon XX Heavy 910 tun, Falcon XX Ultra Heavy 2427 tun.
 
22.5.2015 - 21:59 - 
quote:
Mohl by se někdo, kdo o tom ví něco víc, vyjádřit k tomuhle?

Velmi spekulativní video, vycházející ze starých informací a malého množství reálných údajů. Je evidentní, že autor nemá přístup na NSF L2, kde se o MCT spekuluje o něco kvalifikovaněji.
Například nebudou žádné postranní boostery, průměr bude > 10 m, Raptorů bude víc než 9, atd.
 
22.5.2015 - 22:10 - 
quote:
quote:
Mohl by se někdo, kdo o tom ví něco víc, vyjádřit k tomuhle?

Velmi spekulativní video, vycházející ze starých informací a malého množství reálných údajů. Je evidentní, že autor nemá přístup na NSF L2, kde se o MCT spekuluje o něco kvalifikovaněji.
Například nebudou žádné postranní boostery, průměr bude > 10 m, Raptorů bude víc než 9, atd.

OK. Jenže bez postranních nádrží bude nosnost jakékoliv rakety vždy jen zlomkem potenciálně možné nosnosti s nimi a žádný takovýto BFR nedokáže vynést MCT pro stovku cestujících. Chápu, že pro současné, resp. v současnosti budované startovací rampy je průměr "roury" 10 metrů ažaž a že 30 metrů (tj. jádro se šesti navěšenými nádržemi kolem dokola) by ani nebylo kam postavit, natož to ještě ustát při startu, ale pokud jde o budoucnost, není náhodou jednodušší postavit novou odpalovací rampu než vyvinout supersuperraketu? [Upraveno 22.5.2015 NovýJiřík]
 
22.5.2015 - 22:27 - 
quote:
... není náhodou jednodušší postavit novou odpalovací rampu než vyvinout supersuperraketu?
S výstavbou nové rampy se počítá - žádná z těch současných nebude pro MCT dost velká.
 
22.5.2015 - 23:07 - 
quote:
quote:
... není náhodou jednodušší postavit novou odpalovací rampu než vyvinout supersuperraketu?
S výstavbou nové rampy se počítá - žádná z těch současných nebude pro MCT dost velká.

No, a co jiného jsem říkal? Ale pořád to nevysvětluje, jak by jedna tlustá roura okolo deseti metrů v průměru mohla vynést stovky tun nákladu. 10 metrů měl Saturn 5 a dokázal s vypětím všech sil dostat tři lidi k Měsíci a ne 100 lidí k Marsu. Prostě nevěřím, že by BFR bez bočních nádrží něco takového utáhl, ať už by měl jakékoliv motory (snad kromě fotonových se stálým tahem 1G).
 
22.5.2015 - 23:50 - 
quote:
Prostě nevěřím, že by BFR bez bočních nádrží něco takového utáhl, ať už by měl jakékoliv motory (snad kromě fotonových se stálým tahem 1G).

Nezapomínejte na to, že BFR i MCT mají být plně a rychle znovupoužitelný nosič a loď. To je klíč ke všemu.
Zkuste si tedy představit řešení, kdy napřiklad nosič nejdřív na LEO vynese první loď bez nákladu, pouze plnou paliva, nosič přistane zpět a nedlouho na to vynese druhou loď s nákladem/posádkou, ale bez paliva pro TMI. Dojde k přečerpání paliva, prázdná první loď se vráti na Zem, plná druhá loď s nákladem/posádkou a palivem odlétá k Marsu. Palivo pro zpáteční cestu z Marsu přirozeně nevezete - to se doplňuje až na Marsu z ISRU zdrojů. Toto všechno Saturn/Apollo neuměl.
Nemusíte ale věřit ničemu, stačí si počkat do konce tohoto roku, kdy by měl být koncept MCT oficiálně představen.
 
19.9.2015 - 09:19 - 
Práce na testování vysokotlakých komponent motoru Raptor ve Stennis Space Center nadále pokračují. Na zkušebním standu E-2 byly v roce 2014 dokončeny testy hlavního vstřikovače motoru a přes léto 2015 probíhalo postupné testování kyslíkového generátoru plynů (oxygen preburner) ve skutečné velikosti až do plného pracovního výkonu. Zatím proběhlo celkem 76 ostrých testovacích zážehů LOX-PB o souhrnné délce téměř 400 sec.
SpX i SSC si zatím velmi pochvalují vzájemnou dobrou spolupráci obou týmů na tomto vývojovém programu.
http://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/septemberlagniappe2.pdf

 
08.10.2015 - 09:20 - 
Shotwell(-ová) nedávno veřejně prohlásila, že projektovaná Mars rocket (BFR/MCT) bude mít 3-4x vyšší výkon/nosnost, než Falcon Heavy. Pokud budeme konzervativní a vezmeme starší udávanou nosnost FH kolem 50 tun na LEO (před upgradem stupňů na plný výkon), tak se bavíme o nosnosti BFR zhruba kolem 200 tun na LEO. Na NSF L2 se trochu tajemně objevila cifra 236, ale bez dalšího upřesnění co přesně znamená... ovšem jistý náznak souvislosti s BFR/MCT se tam dá vytušit. Musíme dál čekat. 
08.10.2015 - 09:45 - 
Montáže řádově 100 tunových dílů na LEO bude tvrdým oříškem.
1/ bude nutný nějaký tahač, nebo by musel mít každý díl svůj pohon a zařízení pro stíhání a spojení.
2/ bude nutné utlumit značné setrvačné síly, to že je těleso na orbitě neznamená, že ztratilo hmotnost.
3/ spojovací uzel bude enormně namáhán.
4/ manipulace s obrovským množstvím paliva v nádržích, bude krajně nebezpečná, totéž se týká přečerpávání.
5/ montáž bude zřejmě provádět speciální tým, nikoli letová posádka.

Scénář letu člověka na Mars s několika starty STS silně připomíná vonBraunovy koncepce letu na Měsíc z konce čtyřicátých let m.s.. Taktéž předpokládal sestavení expediční lodi na LEO z více dílů, a nakonec se letělo jedním nosičem.
 
08.10.2015 - 18:06 - 
quote:
Shotwell(-ová) nedávno veřejně prohlásila, že projektovaná Mars rocket (BFR/MCT) bude mít 3-4x vyšší výkon/nosnost, než Falcon Heavy. Pokud budeme konzervativní a vezmeme starší udávanou nosnost FH kolem 50 tun na LEO (před upgradem stupňů na plný výkon), tak se bavíme o nosnosti BFR zhruba kolem 200 tun na LEO. Na NSF L2 se trochu tajemně objevila cifra 236, ale bez dalšího upřesnění co přesně znamená... ovšem jistý náznak souvislosti s BFR/MCT se tam dá vytušit. Musíme dál čekat.

236 tun, to vypadá dobře. Doufám, že se jedná o BFR 1, po němž bude následovat BFR 9 a nakonec BFR-H .
 
08.10.2015 - 20:33 - 
236 t na LEO, to by bylo tak asi kolem 47t k Marsu. To není zlý... pokud to budou direct msie, kolik lidí by aso šlo nacpat do 47t landeru?

(jinak já jsem dlouho navrhoval smíšenou one-way a návratovou misi... tzn. že pro cestu zpátky je k dispozici omezená kapacita... jako zní to brutálně, ale fakticky šance dostat se zpět např. v případě nemoci je lepší, než mít odříznutou cestu úplně... v případě problémů by další lodě startovaly jen jako návratové, bez dalších kolonistů....)

jako stejně první kolonii asi čeká osud Vikingů v Grónsku... problém je, že nejspíš ještě ani nevíme, co by s sebou bylo potřeba vzít, co je nějaká dosud nepoznaná kompomenta ekosystému.. biologického nebo sociálního.. ten technologický věřím, že nějak zvládneme...
 
30.12.2015 - 21:30 - 
Speculation on Spacex Mars Colonization Transport :
http://nextbigfuture.com/2015/12/speculation-on-spacex-mars-colonization.html

 
31.12.2015 - 15:19 - 
quote:
Speculation on Spacex Mars Colonization Transport :
http://nextbigfuture.com/2015/12/speculation-on-spacex-mars-colonization.html

mňa viac zaujala tá posledná časť o terapeutickej hypotermii
 
31.1.2016 - 02:58 - 
quote:
quote:
quote:

- představení MCT architektury na IAC-2016 (tj.26-30.září).
- první let na Mars by se mohl očekávat za cca 9 let.
t=30m14s
...počínaje 30 minutou

to už je pevný termín, alebo treba prenásobiť Muskovým koeficientom?
Trochu pevnější než obvykle
Ale naznačený let k Marsu se tak pěkně shoduje s pravděpodobným ukončením činosti ISS, že by to mohlo naznačit zamýšlený způsob financování...
Ovšem devět let je tak na hraně...
Nejpozděj v půlce by musel alespoň na LEO zamířit BFRa to už myslím spíš za hranou...

Proč v půlce? BFR bude znovupoužitelný nosič. V jeho testovacím programu vystačí s jedním kusem, který může startovat třeba každý měsíc, nebo i častěji. Vzpomeňme si na slova Davida Pavlíka v interview DVTV.
Odhaduji, že první start BFR na LEO bude cca v roce 2024 a na Mars poletí první pilotovaná loď MCT o tři roky později - 2027.
Stejně to bude mnoho let před tím, než se na Mars bude se 4 lidmi chystat NASA.

Když to zobecním: ano, SpX mívá skoro vždy zpoždění oproti svým velmi optimistickým termínům, stanoveným Muskem, ale je to v drtivé většině stále o několik let napřed před konkurencí.
Něco jako, máme dvě hodiny zpoždění oproti plánu být o týden napřed.
 
31.1.2016 - 09:58 - 
Cituji: "This new and innovative habitat design is capable of placing the crew in an inactive, torpor state for the duration of the in-space mission segments. This substantially reduces the mass and size of the habitat, which ultimately leads to significant reductions in the overall architecture size."

Vůbec nevěřím v nějakou „jednosměrnou misi“. První mise bude určitě s návratem. V tom případě bude třeba buď jeden MCT s architekturou podobnou Apollo, nebo dva, z nichž prvý by dopravil návratový MCT na orbitu a na povrch Marsu a druhý tam dopravil lidi. Muselo by se spočíst, jaká část návratového MCT by zůstala na orbitě Marsu, jaká přistála na povrchu.

Řekněme, že na LEO dostaneme 250 tun, k Marsu 70 tun. Pak v prvém scénáři dostaneme na povrch stěží 2 lidi, 1 zůstane na orbitě Marsu. Druhý scénář s 2 lety a 3 lidmi na Marsu by byl realističtější. Je možné, aby tito lidé se sami dostali do dlouhodobého spánku na cestu zpět, bez kontroly lékařem? Spíše první lety budou bez „uspání“ a pak hmotové kalkulace budou ještě mnohem napjatější [Upraveno 31.1.2016 PinkasJ]
 
31.1.2016 - 10:32 - 
To PinkasJ: mám obavu, že jsi nečetl toto vlákno moc pozorně. Jinak bys nemohl psát to co píšeš. BFR jako nosič i MCT jako loď mají být plně znovupoužitelné dopravní prostředky. Přičemž EM opakovaně prohlásil, že cílem je postavit celou koncepci tak, aby byla schopna doručovat 100 tun užitečného nákladu na povrch Marsu. Přirozeně, že prvních několik výprav bude s malou nebo žádnou posádkou a náklad budou tvořit hlavně ISRU technologie, ale až bude z místních zdrojů vyrobeno dost paliva, vrátí se zpět i první kus MCT a bude použit znovu. Bude to drahá loď i raketa a tak si nemohou dovolit luxus ji použít pouze jednou. Další (kolonizační) výpravy mají dopravovat na Mars až 100 osob při jednom letu.
Celé (BFR+MCT) to bude větší než Saturn V. A o hodně.
 
31.1.2016 - 10:54 - 
quote:

Zkuste si tedy představit řešení, kdy napřiklad nosič nejdřív na LEO vynese první loď bez nákladu, pouze plnou paliva, nosič přistane zpět a nedlouho na to vynese druhou loď s nákladem/posádkou, ale bez paliva pro TMI. Dojde k přečerpání paliva, prázdná první loď se vráti na Zem, plná druhá loď s nákladem/posádkou a palivem odlétá k Marsu.

lenže "okno" pre let k Marsu sa otvára raz za dva roky
mať flotilu "lodí", ktorá bude takmer dva roky nečinne vegetovať, a potom celú prevádzku odkrúti v pár mesačnej nárazovej kampani?
to by nebolo moc optimálne
 
31.1.2016 - 11:02 - 
Okno k Marsu se "otevírá" zhruba každých 26 měsíců, ale to se bavíme pouze o nejméně energeticky náročné přeletové trajektorii po Hohmannově křivce. Nikde není psáno, že by MCT neměl dost deltaV na rychlejší přelet i mimo nízkoenergetická okna.
Musk ve svých plánech usiluje o zkrácení doby přeletu na cca 4-5 měsíců.
 
31.1.2016 - 11:09 - 
ešte viac paliva?
ale to je z hľadiska logistiky ešte horšie
aby taký systém mohol fungovať, tak medzi oknami k marsu, bude musieť taký dopravný systém robiť aj "niečo iné"
vynášať hore náklad, hlavne to palivo, aj pre iné ciele ako mars
..
ha ha ha he he

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1435 [Upraveno 31.1.2016 alamo]
 
31.1.2016 - 11:20 - 
Alamo, on taky nikdo netvrdí, že BFR bude využívána pouze pro MCT. Tento znovupoužitelný VHLV bude určitě vozit kde co, pro kde koho. Například stovky menších družic pro satelitní internet, nebo nafukovací hotely na LEO, vědecké náklady, atd.  
31.1.2016 - 11:37 - 
a proporčne by to v percentách, malo ako vypadať?
BFR by vyniesol x ton do roka, a s toho bude y% pre mars, a z% pre "niekam inam"
ja tvrdím že to "z%" bude musieť byť minimálne 66%
 
31.1.2016 - 11:44 - 
Alamo: teď si představ, že by se Muskovi opravdo povedlo snížit náklady na setinu - nebo se k tomu za pomoci tankerů na základě BFR alespoň přiblížit. Mluvím teď opravdu jen o o letech s palivem, kdy odpadne integrace nákladu a případná havárie (třeba i hodně olétané rakety) nezničí drahý náklad...

S levným palivem v "benzince" na LEO by i znovupoužitelný F9 klidně vynesl na GEO družici s hmotností blízko maxímálné nosnosti a navíc by už šlo uvažovat i o návratech druhých stupňů.
 
31.1.2016 - 11:59 - 
problém je, že ono to fakt "funguje", ibaže naopak..
najprv musíš mať k dispozícii tisíce ton nákladu, až potom ich môžeš dopravovať na dopravnom prostriedku za "pár šupov"
keď máš najprv dopravný prostriedok, a dúfaš že náklad sa ti potom zjaví.. dopadneš ako pri prevádzke STS
americký raketoplán bol skutočne "potencionálne" lacný, ale jeho premávka, pre dosiahnutie toho cieľa nedostačovala, lietal príliš málo a vynášať príliš málo nákladu
a BFR na tom bude ešte "lepšie" ako STS
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.253755 vteřiny.