| 02.3.2007 - 13:12 - J2930 | |
|
Je to neco naprosto jineho.
A neni a neni! 
Orion nema zadny dalsi areodynamicky kryt takze bude vystaven uplne stejnemu utoku ze strany prirody jako raketoplan. I kdyz jiste kratsi dobu. A videl jsem uz vetsi kroupy... bez nalezite predpovedi pocasi. Nebo tady snad nekdo chce naznacit, ze NASA cekala co s raketoplanem ty kroupy udelaj?
Proste nedokonale ochranena investice  |
| 02.3.2007 - 17:36 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
citace:
Aresove na tom stejne nebudou. Jednat budou na rampe mnohem kratsi dobu a orvana izolace jim nebude tolik vadit...
Jasne, porucime vetru, desti... vsechno vime, vsechno zname. Kroupy? Tady? Trakare? Tady? Cas jsou penize? Ale copak... my jsme vladni agentura NASA... casu dost.
Fakt ukazka jak setrit na tom spravnem miste.
Nejsou ty tanečky kolem izolační pěny je proto, že během startu se ta pěna může utrhnout a poškodit keramický tepelný štít raketoplánu? Orion bude mít svůj tepelný štít celou dobu schovaný a odkryje se až těsně před přistáním - jako je tomu rozumně u Sojuzů a bylo u Apoll - a kromě toho už geometrie nedovolí odpadávající izolaci poškodit něco důležitého. To tam není, resp.nic tak křehkého tam nebude. Pěna je nebezpečná právě jen extrémně křehké a extrémně důležité hmotě štítu.
Takže datli ani krupobití by neměly být tak zhoubné. Z raket toho při startu odpadává spousta - a nikdo si s tím nedělá hlavu. Ten raketoplán... |
| 03.3.2007 - 18:15 - J2930 | |
|
citace:
Takže datli ani krupobití by neměly být tak zhoubné. Z raket toho při startu odpadává spousta - a nikdo si s tím nedělá hlavu. Ten raketoplán...
Jde mi spise o princip nez o konkretni cast rakety, konkretni pocasi atd. O princim mozneho ktere nezname a neporedpokladame tak jako jim bylo krupobiti snesene na Atlantis a ochrany pred nim. Strecha by tak nakladna nebyla ne? Rozhodne min nez ztrata dvou raketoplanu a posadky, odklad startu ted a navazujici dalsi odklady... |
| 04.3.2007 - 14:51 - Mário | |
|
| dnes 13:15 UT byl zahajen rollback zpět do VAB. ____________________
Mário Pliska |
| 04.3.2007 - 14:58 - Mário | |
|
citace:
dnes 13:15 UT byl zahajen rollback zpět do VAB.
pardon ne ve 13:15 ale 13:45 UT. do VAB High Bay 1 ma dorazit kolem 21:00. ____________________
Mário Pliska |
|
| Proč se vlastně čekalo s převozem až do teď? |
| 04.3.2007 - 20:14 - Mário | |
|
Atlantis pripraven vjet do VAB High Bay1  ____________________
Mário Pliska |
|
> Proč se vlastně čekalo s převozem až do teď?
Protože bylo nejprve třeba odčerpat toxické pohonné látky z nádrží OMS, které už byly naplněny před krupobitím. Také bylo třeba vymontovat náklad z nákladového prostoru raketoplánu a umístit ho do obslužné věže, kde zůstane do návratu sestavy z VAB. Viz. např. http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/news/status-20070302.html .
Jinak z obrázků kamer na KSC je vidět, že sestava Atlantis STS-117 už je zpět uvnitř VAB. |
|
| Jak se vlastně opravují ta postižená místa na nádrži ET a na orbiteru? ____________________
Tomáš Kovařík |
| 05.3.2007 - 18:50 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Jde mi spise o princip nez o konkretni cast rakety, konkretni pocasi atd. O princim mozneho ktere nezname a neporedpokladame tak jako jim bylo krupobiti snesene na Atlantis a ochrany pred nim. Strecha by tak nakladna nebyla ne? Rozhodne min nez ztrata dvou raketoplanu a posadky, odklad startu ted a navazujici dalsi odklady...
Moment - když má jít o princip, tak to je sice moc fajn, ale obvykle k ničemu. Každé technické zařízení se staví s ohledem na nějaké podmínky. Nevím, jestli nějaká střecha nad odpalovací rampou by byla příliš drahá nebo co by způsobila za problémy (možná žádné), ale to, co způsobilo krupobití na ST by se opravdu mělo Orionu týkat jen okrajově. Orion bude na špici, takže nějaké cáry pěny mu neublíží. Taky by neměly ublížit ničemu, na co by mohly narazit. Nebude tam žádný ultrakřehký tepelný štít.
Kdyby se něco stalo při startu, bude tam záchranný systém . Kdyby ho měl Challenger, bylo by to jenom pár miliard v luftě, ne životy.
Čili mnohé, co vadí na STS, vyřeší už samotný jiný návrh.
Ostatně - už jste slyšel, že by Sojuzu nějak vadilo počasí?
A pořád bude platit, že kosmonautika je nebezpečné řemeslo... Bez ohledu na to, co přidají do plánů. |
|
Raketoplám, tepelná izolace je opravdu citlivá na počasí, to u Sojuzů odpadá. Nebylo to ani u Apolla a dá se úspěšně předpokládat, že to nebude ani u Orionu. Nečekejme, že to půjde za každého počasí, tak zázračná ta technika zase není. Nepůjde to při bouřkách, silných větrech, tornáda! atp. Ona Florida je sice blízko rovíku, ale ta nestabilita počasí je tam veliká.
Viz. úder blesku do Saturnu V při startu Apolla 12.
Bajkonur má vítr a mrazy, ale vypadá to na stabilnější podmínky. |
| 06.3.2007 - 12:10 - J2930 | |
|
citace:
na Florida je sice blízko rovíku, ale ta nestabilita počasí je tam veliká.
Viz. úder blesku do Saturnu V při startu Apolla 12.
Bajkonur má vítr a mrazy, ale vypadá to na stabilnější podmínky.
Presne Florida neni Bajkonur a to neustale cestovani raketoplanu z VAB a do VAB je uz trapne. Vzdyt jak by mohlo americany ohrozit pocasi? Vzdyt jsou prece americane! Co si to vubec dovoluje, ze |
| 06.3.2007 - 12:35 - J2930 | |
|
citace:
...cáry pěny mu neublíží. Taky by neměly ublížit ničemu, na co by mohly narazit. Nebude tam žádný ultrakřehký tepelný štít.
nemnely, ale...
citace:
Ostatně - už jste slyšel, že by Sojuzu nějak vadilo počasí?
a Sojuzy na Francouzske Guayane budou mit start. rampu se strechou proc? Jen proto, ze se tam bude montit naklad az na rampe? Takze Aresy strechu mit nebudou protoze se z 90% nemuze nic stat. Ale co az se neco stane... A pritom by ta "zbytecna strecha" stala jen zlomek nakladu celeho programu...
Kosmonautika je nebezpecne remeslo proto, ze si ho z casti nebezpecnym delame. Uz samotnym provozovanim raketoplanu... |
|
Presne Florida neni Bajkonur a to neustale cestovani raketoplanu z VAB a do VAB je uz trapne. Vzdyt jak by mohlo americany ohrozit pocasi? Vzdyt jsou prece americane! Co si to vubec dovoluje, ze
Stále mne překvapuje ta opravdu dosti velká zranitelnost raketoplánu vlivy počasí. Když se vyvíjel tak se o tom mnoho nehovořilo, to byla okrajová záležitost a nyní je z toho jeden z hlavních bodů. Problémy při startu i při přistání.
Ale i také u Oriona jsem zvědav na přistávání - co když foukne vítr a půjde to někam do kopců či lesů, nebo do kaňonu Colorada? Při návratu od Měsíce přistání nepůjde odložit jako u STS dnes! Přistávání Apolla na hladinu oceánu se mi zdálo být bezpečnější.
Jinak co se týká američanů, pan Izer (komik) říká, že američané jsou jen lépe oblečení rusáci!!! Tak nevím. |
| 06.3.2007 - 21:44 - Mário | |
|
| Ta dráha ISS to je fakt bida dneska 319x347 km hlavne to perigeum to je fakt bida. Bude pred STS-117 nejaka korekce? nebo planuji ze ponechaji ISS spadnout pod 300km v perigeu? ____________________
Mário Pliska |
|
citace:
Ta dráha ISS to je fakt bida dneska 319x347 km hlavne to perigeum to je fakt bida. Bude pred STS-117 nejaka korekce? nebo planuji ze ponechaji ISS spadnout pod 300km v perigeu?
Sledujte na SPACE-40 stránku "výhledové plány ISS", informace o plánovaných korekcích tam pravidelně dávám:
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/ISSSCH.HTM
Budou dvě korekce, a to 2007-03-15 a 2007-03-29 (plus mínus, mohou se posunou o den dopředu nebo dozadu).
____________________
Antonín Vítek |
|
BTW, kdyby se z nějakých důvodů (např. výpadek některého motoru SSME během navádění na dráhu - nechci malovat čerta na zeď) nedostal raketoplán na dost vysokou dráhu a musel to částečně dohánět motory OMS, počítá se naopak s tím, že by se Progressem snížila naopak dráha ISS o několik desítek kilometrů (po startu raketoplánu a před jeho příletem k ISS), aby se ke stanici raketoplán vůbec dostal.
____________________
Antonín Vítek |
| 06.3.2007 - 22:28 - Mário | |
|
citace:
BTW, kdyby se z nějakých důvodů (např. výpadek některého motoru SSME během navádění na dráhu - nechci malovat čerta na zeď) nedostal raketoplán na dost vysokou dráhu a musel to částečně dohánět motory OMS, počítá se naopak s tím, že by se Progressem snížila naopak dráha ISS o několik desítek kilometrů (po startu raketoplánu a před jeho příletem k ISS), aby se ke stanici raketoplán vůbec dostal.
No fuj to snad ani ne... radsi o par desitek kilometru nahoru...
mimochodem kdyz by se spozdil Endeavour v červnu coz je asi pravdepodobne.. že by se treba opozdil jak jste avizoval treba na konec srpna nebo i pozdeji. Jak by se vratila Sunita domu? byla by tam az do STS-118 nebo by se vratila v TMA-10? ____________________
Mário Pliska |
|
citace:
...
mimochodem kdyz by se spozdil Endeavour v červnu coz je asi pravdepodobne.. že by se treba opozdil jak jste avizoval treba na konec srpna nebo i pozdeji. Jak by se vratila Sunita domu? byla by tam az do STS-118 nebo by se vratila v TMA-10?
V TMA-10 není místo - tím se bude vracet 15. dlouhodobá posádka + Šejch Šukor (z Malajsie). TMA-10 se vrací až v říjnu letošního roku. Možná jste měl na mysli TMA-9, ale tím se vrací 14. posádka a turista Simonyi a to už před odloženým startem STS-117 (Atlantis).
Takže i kdyby byl STS-118 zpožděný, tak (doufám) poletí o hodně dříve, než se bude TMA-10 vracet.
I když je (v lepším případě) možný start STS-117 již 22. dubna, z organizačně-provozních důvodů (kvůli koordinaci s ruskými aktivitami u stanice) je reálnější start někdy v prvním květnovém týdnu, ale i to by nemuselo ohrozit termín startu STS-118. Ten by byl ohrožen v příadě, že bude nutno úplně vyměnit nádrž ET-124 za novou.
____________________
Antonín Vítek |
| 06.3.2007 - 22:59 - Mário | |
|
citace:
citace:
...
mimochodem kdyz by se spozdil Endeavour v červnu coz je asi pravdepodobne.. že by se treba opozdil jak jste avizoval treba na konec srpna nebo i pozdeji. Jak by se vratila Sunita domu? byla by tam az do STS-118 nebo by se vratila v TMA-10?
V TMA-10 není místo - tím se bude vracet 15. dlouhodobá posádka + Šejch Šukor (z Malajsie). TMA-10 se vrací až v říjnu letošního roku. Možná jste měl na mysli TMA-9, ale tím se vrací 14. posádka a turista Simonyi a to už před odloženým startem STS-117 (Atlantis).
Takže i kdyby byl STS-118 zpožděný, tak (doufám) poletí o hodně dříve, než se bude TMA-10 vracet.
I když je (v lepším případě) možný start STS-117 již 22. dubna, z organizačně-provozních důvodů (kvůli koordinaci s ruskými aktivitami u stanice) je reálnější start někdy v prvním květnovém týdnu, ale i to by nemuselo ohrozit termín startu STS-118. Ten by byl ohrožen v příadě, že bude nutno úplně vyměnit nádrž ET-124 za novou.
Ne mel jsem na mysli TMA-10 (neuvedomil jsem si ze v TMA-10 ma byt taky turista.) Vy si myslite ze i kdyby Atlantis letel az v Kvetnu ze jej stihnou nachystat na STS-120 v Srpnu? ____________________
Mário Pliska |
|
Úplně nejnovější plán startů raketoplánů:
Mise bez výměny ET s výměnou ET
STS-117 2007-05-11 2007-06-21
STS-118 2007-07-19 2007-08-26
STS-120 2007-10-25 2007-11-29
STS-122 2007-12-29 2008-01-24
STS-123 2008-02-07 ?
Do SPACE-40 dám večer.
____________________
Antonín Vítek |
|
| To teda ziram. Dobre informovani optimiste uz opravdu pripousti jen tri starty STS tento rok. |
|
citace:
Mise bez výměny ET s výměnou ET
STS-117 2007-05-11 2007-06-21
STS-118 2007-07-19 2007-08-26
STS-120 2007-10-25 2007-11-29
STS-122 2007-12-29 2008-01-24
STS-123 2008-02-07 ?
Opravdu to vypadá na tři lety, určitě bude nějaké další zdržení. Co na to pesimisti - dva lety?  |
| 07.3.2007 - 21:38 - Mário | |
|
citace:
citace:
Mise bez výměny ET s výměnou ET
STS-117 2007-05-11 2007-06-21
STS-118 2007-07-19 2007-08-26
STS-120 2007-10-25 2007-11-29
STS-122 2007-12-29 2008-01-24
STS-123 2008-02-07 ?
Opravdu to vypadá na tři lety, určitě bude nějaké další zdržení. Co na to pesimisti - dva lety?
No je to zle... panove z NASA budou muset opravdu vazne popremyslet jesli ISS dostavi do r 2010 ____________________
Mário Pliska |
| 07.3.2007 - 22:21 - J2930 | |
|
citace:
No je to zle... panove z NASA budou muset opravdu vazne popremyslet jesli ISS dostavi do r 2010
A byly to jen takove male krupky...
pardon |
|
citace:
Sledujte na SPACE-40 stránku "výhledové plány ISS", informace o plánovaných korekcích tam pravidelně dávám:
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/ISSSCH.HTM
Budou dvě korekce, a to 2007-03-15 a 2007-03-29 (plus mínus, mohou se posunou o den dopředu nebo dozadu).
Nejnovější vývoj v souvislost se změnami harmonogramu startů:
V březnu bude jen jedna korekce a to 2007-03-16 02:47:40 UTC, delta V = 2,6 m/s. Korekce 2007-03-29 (později přesunutá na -28), byla nakonec zrušena.
V důsledku toho se přistání Sojuzu TMA-9 přesouvá na 2007-03-20.
Nestíhám dnes opravit SPACE-40, až zítra dopoledne. Omlouvám se.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
No je to zle... panove z NASA budou muset opravdu vazne popremyslet jesli ISS dostavi do r 2010
I když jsem pesimista (=dobře informovaný optimista), tak - pokud vydrží raketoplány vůbec létat (tedy žádná tvrdá havárie) - tak v časovém harmonogramu do 2010-12-31 je velké množství časových rezerv, a 2 starty v současném harmonogramu jsou vedeny jako "contingency" (tj. jako rezerva), takže by se takovéto průtahy měly vcelku bez problémů absorbovat.
____________________
Antonín Vítek |
| 08.3.2007 - 16:58 - Luděk | |
|
V důsledku toho se přistání Sojuzu TMA-9 přesouvá na 2007-03-20.
Nebude to 2007-04-20? |
| 08.3.2007 - 17:06 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Ale i také u Oriona jsem zvědav na přistávání - co když foukne vítr a půjde to někam do kopců či lesů, nebo do kaňonu Colorada? Při návratu od Měsíce přistání nepůjde odložit jako u STS dnes! Přistávání Apolla na hladinu oceánu se mi zdálo být bezpečnější.
Sojuz přistává na zem odjakživa a, pravda, už se taky stalo, že ho sněžná bouřka odtáhla hodně daleko, ale celkem nic se nedělo. Na druhou stranu nevím, jak dlouho by se Apollo udrželo na hladině a jak by se hledalo při pořádné bouřce, kdy vrtulníky nelítají, výsadek žabích mužů by byl sebevražedný a letadlová loď by jela k místu přistání den-dva. Což není nic moc.
Je přece jen rozdíl, jestli sebou můžete plácnout kdekoli, kde je trochu rovná step - a nebo k tomu potřebujete speciální dráhu, jaké jsou tři na světě (z toho jedna v čertvíjakém stavu) a přistáváte v žehličce stylem kluzáku.
STS byl vojenský projekt a je to na něm setzatraceně vidět. Ztráty povoleny... |
|
citace:
Ale i také u Oriona jsem zvědav na přistávání - co když foukne vítr a půjde to někam do kopců či lesů, nebo do kaňonu Colorada? Při návratu od Měsíce přistání nepůjde odložit jako u STS dnes! Přistávání Apolla na hladinu oceánu se mi zdálo být bezpečnější.
Orion muze pristat i do more. Z hlediska vicenasobne pouzitelnosti je vsak lepsi pristavat na pevnine, coz sebou nese potrebu vetsi manevrovatelnosti, aby bylo nechat SM shoret nad morem.
Pri navratu od Mesice by Orion mel pouzit tzv. skip manevr - zabka o horni vrstvy atmosfery, ktera by mela znacne zvysit mnozstvi vhodnych navratovych oken. Take se muze casovat TEI manevr z obezne drahy Mesice, kde lze cekat i nekolik dni. Vzhledem k velikosti CEVu taky neni problem mit treba zalozni pristavaci prostor v Australii. Tim nechci rict, ze se neco takoveho planuje.
|
