V 02:56 SELČ, tedy téměř na konci hodinového startovního okna, odstartovala ze vzletové rampy SLC-41 nosná raketa Vulcan Centaur. Jednalo se o první použití varianty VC4S, tedy s čtveřicí pomocných urychlovacích motorů GEM 63XL a standardní délkou aerodynamického krytu. Při misi USSF-106 byl náklad dopraven přímo na geostacionární oběžnou dráhu.
S jistotou víme, že mezi nákladem několika družic byla NTS-3. Jde o technologickou družici ze stejnojmenného, a asi nejdéle existujícího, jednostranně zaměřeného družicového programu. Družice je společným projektem Výzkumné laboratoře amerického letectva (AFRL) a společnosti L3Harris. Jejím hlavním úkolem je otestování velmi pokročilých technologií využitelných v družicovém určování polohy. V plánu je více než 100 různých experimentů. Při nich se bude využívat stávající pozemní infrastruktura a družice GPS. NTS-3 bude tedy fakticky experimentálním rozšiřujícím systémem. Cílem je zvýšit přínos, přesnost a robustnost družicového určování polohy a přenosu času.
Družice NTS-3 je postavena na družicové platformě ESPAStar. Z inovativních částí stojí za zmínku přijímač signálů z družic GPS (ale i jiných GNSS) a využít je pro zajištění nepřetržitého provozu i při manévrech a jiné technické činnosti družice 110 antén umožňuje simultánní přenos signálu na celý viditelný povrch Země, či na vybrané regiony. S ohledem na armádní využití je možné v těchto regionálních případech zvýšit vysílací výkon a zamezit tak dnes velmi používanému záměrnému rušení. To ocení především ozbrojené síly USA a jejich spojenců. Proto také veškeré aktivity probíhají ve vojenském M kódu. Modulární a plně přeprogramovatelné signálové procesory umožní operativní změnu a flexibilitu ve využívání nových signálů.
Druhý start Angary 1.2 tento rok, 5 měsíců mezi starty. Zhruba stejné i mezi loňským (17.9.24) a prvním letošním startem (16.3.25). Další A1.2 už na letošek plánovaná není (snad).
V 01:06 SELČ odstartovala ze vzletové rampy SLC-4E na kosmodromu Vandenberg nosná raketa Falcon 9. Na nízkou oběžnou dráhu vynesla 21 družic T1TL-C, které jsou druhou várkou pro druhou vrstvu (Tranche 1) vojenské monitorovací sítě nové generace. Provozovatelem družic je obraná vývojová agentura SDA. Nejde o družice zpravodajské, jak je možné se někde dočíst. Družice T1TL jsou součástí vojenské komunikační vrstvy a zajišťují hybridní obousměrnou komunikační linku pro přenos taktických dat. Transpondéry pracují v pásmu L a Kₐ a družice jsou vybaveny také optickou (NIR) mezidružicovou komunikací. Transportní vrstvu Tranche 1 bude tvořit celkem 252 družic, které doplní 28 družic pro detekci a sledování balistických raket a hypersonických střel.
Pro ty, co nechtějí hledat, LVM3 už při dvou startech vynesla po 36 družicích OneWeb (5,8 t nákladu na start). LVM3 je spolehlivá a prý aktuálně levnější než tržní cena Falconu 9 - proto získala několik komerčních zakázek. Vypadá to ale, že Indie není schopná vypouštět raketu častěji. Průměrně jeden start ročně neodpovídá nízké ceně za start - pravděpodobně je v reálu podstatně dražší, proto má problém se zakázkami a zákazníky. Centrální stupeň pohání upravené motory Vikas 2 (vývoj ze zakoupených motorů N2O4-UDMH ze 70. let používané pro Ariane 1-4), k tomu dva těžké TPH boostery 1. stupně a horní stupeň na kyslík-vodík. Centrální stupeň se zažehuje až 110 s po startu, TPH motory tak tvoří 1. stupeň. Indové plánovali evoluci rakety, zatím neproběhla.
Spíš je to připomínka vojenského původu raket. Dokud budou mít vojáci ve výzbroji tyto rakety, budou vyrábět verzi pro lety do kosmu. Až Čína zavede opakovaně použitelné rakety, tyhle už se nevyplatí. Proton skončí snad příští rok. Indové budou asi létat nejdéle.
Doplnění kontextu. Dne 7. října loňského roku se ruská geostacionární družice Olimp-K1 začala přesouvat na hřbitovní dráhu, která se nachází minimálně 235 km nad geostacionární. Přesun byl dokončen 28. října a družice měla být pasivována, což však nebylo oficiálně potvrzeno. Družice Olimp-K1 byla vojenskou družicí pro SIGINT, kterou provozovala Federální služba bezpečnosti FSB. Po dobu aktivní činnosti působila celkem na třiceti geostacionárních pozicích. Její provoz skončil po 12 místo 15 letech. Tady by příspěvek mohl skončit. Včera však švýcarský pozorovací systém s2a zaznamenal událost, která je velmi pravděpodobně rozpadem družice. Je ve videu, co zde v předešlém příspěvku sdílel Martin. Již nyní je detekováno několik úlomků družice Olimp-K1. Poslední parametry oběžné dráhy družice v době, kdy byla ještě celá byly následující: výška apogea 36126,88 km, perigea 36098,41 km a sklon 1°32,2′ vůči rovníku. Pozorování v dalších dnech ukáží, jak se bude oblak trosek vyvíjet a pohybovat.
