Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Turbočerpadla v raketoplánu a motory SSME
13.10.2006 - 20:32 - 
Potřeboval bych od vás drobnou pomoc- vlastní téma o mém blogu se "bojím" založit a toto téma je jediné, kam má prosba "pasuje".
Takže k věci: Potřeboval bych objasnit, jak je to s turboagregáty v raketoplánu. Zrovna o nich píšu a nejsem si jistý, jak je vyřešen jejich pohon. A pojem turboagregáty se dá říct jako turbočerpadla paliva pro motory SSME nebo turboagregáty a turbočerpadla jsou něco jiného? Předem děkuji za odpověď.
 
16.10.2006 - 22:25 - 
citace:
Potřeboval bych od vás drobnou pomoc- vlastní téma o mém blogu se "bojím" založit a toto téma je jediné, kam má prosba "pasuje".
Takže k věci: Potřeboval bych objasnit, jak je to s turboagregáty v raketoplánu. Zrovna o nich píšu a nejsem si jistý, jak je vyřešen jejich pohon. A pojem turboagregáty se dá říct jako turbočerpadla paliva pro motory SSME nebo turboagregáty a turbočerpadla jsou něco jiného? Předem děkuji za odpověď.


sice v AJ, ale snad to neva http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts-mps.html#sts-mps-ssme
 
17.10.2006 - 19:06 - 
citace:
Potřeboval bych od vás drobnou pomoc- vlastní téma o mém blogu se "bojím" založit a toto téma je jediné, kam má prosba "pasuje".
Takže k věci: Potřeboval bych objasnit, jak je to s turboagregáty v raketoplánu. Zrovna o nich píšu a nejsem si jistý, jak je vyřešen jejich pohon. A pojem turboagregáty se dá říct jako turbočerpadla paliva pro motory SSME nebo turboagregáty a turbočerpadla jsou něco jiného? Předem děkuji za odpověď.


Tech turboagregatu na STS bude docela hodne. Ja myslim ze turboagregat by mel byt definovan tak, ze obsahuje turbinu, kde expanduje obecne tekutina (plyn nebo kapalina). Ikdyz se obavam ze napriklad tzv. turbo v aute zadnou turbinu nema a k pohonu kompresoru pouziva prevod od pistoveho motoru.

Ale zpet k SSME a STS.

STS ma 3 SSME a kazdy SSME ma 4 turboagregaty a 3 spalovaci komory (2 preburners a 1 hlavni spalovaci komoru).
Soucasti kazdeho turboagregatu je turbina kterou pohani vysokotlaka kapalina nebo vysokotlaky plyn (spaliny) z preburners.

Pokud by snad nekdo nasel schema motoru SSME, tak sem hodte odkaz. Snazil jsem se podle zmineneho odkazu

http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts-mps.html#sts-mps-ssme

nakreslit schema, ale vysel z toho neprijemny propletenec car, ve kterem se nevyznam ani ja sam.

Hezke zjisteni je ze tlak kapalneho kysliku na vystupu z HPOT (jeden z turboagregatu) je 7 420 PSI coz je cca 511 Bar.
To uz je docela slusny tlak se kterym se bezne nepracuje. Kdyz si uvedomim jake teploty a vibrace musi to turbosoustroji zvladat, tak je to opravdu radost.
Pro srovnani parni turbina generatoru v Temeline pracuje cca pri 60Barech, takze vystup z napajeciho cerpadla (pohaneneho zrejeme parni turbinou) bude o neco vyssi.

Doufam ze kdyz uz jsem si dal praci s prectenim vyse zmineneho odkazu, tak moje postrehy pomuzou nekomu, kdo treba anglicky neumi.
 
17.10.2006 - 19:39 - 
citace:
... SSME ...


doporučuju kouknout na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_main_engine
je to tam popsano přehledněji a jednodušší angličtinou (dle mého názoru).
Honza
 
18.10.2006 - 11:22 - 
citace:


Tech turboagregatu na STS bude docela hodne. Ja myslim ze turboagregat by mel byt definovan tak, ze obsahuje turbinu, kde expanduje obecne tekutina (plyn nebo kapalina). Ikdyz se obavam ze napriklad tzv. turbo v aute zadnou turbinu nema a k pohonu kompresoru pouziva prevod od pistoveho motoru.

Ale zpet k SSME a STS.

STS ma 3 SSME a kazdy SSME ma 4 turboagregaty a 3 spalovaci komory (2 preburners a 1 hlavni spalovaci komoru).
Soucasti kazdeho turboagregatu je turbina kterou pohani vysokotlaka kapalina nebo vysokotlaky plyn (spaliny) z preburners.

Pokud by snad nekdo nasel schema motoru SSME, tak sem hodte odkaz. Snazil jsem se podle zmineneho odkazu

http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts-mps.html#sts-mps-ssme

nakreslit schema, ale vysel z toho neprijemny propletenec car, ve kterem se nevyznam ani ja sam.

Hezke zjisteni je ze tlak kapalneho kysliku na vystupu z HPOT (jeden z turboagregatu) je 7 420 PSI coz je cca 511 Bar.
To uz je docela slusny tlak se kterym se bezne nepracuje. Kdyz si uvedomim jake teploty a vibrace musi to turbosoustroji zvladat, tak je to opravdu radost.
Pro srovnani parni turbina generatoru v Temeline pracuje cca pri 60Barech, takze vystup z napajeciho cerpadla (pohaneneho zrejeme parni turbinou) bude o neco vyssi.

Doufam ze kdyz uz jsem si dal praci s prectenim vyse zmineneho odkazu, tak moje postrehy pomuzou nekomu, kdo treba anglicky neumi.


Turbo v aute je turbo protoze obsahuje turbinu pohanenou vyfukovymi plyny, ktera pohani dmychadlo, mechanicky pohanena dmychadla se pouzivala napriklad v mezivalecnych letech (mercedes, auto union) v soucasne dobe se mechanicka dmychadla pouzivaji malo - v nekterych vykonych benzinovych motorech napriklad mercedes, jaguar, VW (1.4 TFSI), jinak vetsinou se pouzivaji turbodmychadla.
 
18.10.2006 - 11:50 - 
citace:

Turbo v aute je turbo protoze obsahuje turbinu pohanenou vyfukovymi plyny, ktera pohani dmychadlo, mechanicky pohanena dmychadla se pouzivala napriklad v mezivalecnych letech (mercedes, auto union) v soucasne dobe se mechanicka dmychadla pouzivaji malo - v nekterych vykonych benzinovych motorech napriklad mercedes, jaguar, VW (1.4 TFSI), jinak vetsinou se pouzivaji turbodmychadla.



Diky za vysvetleni, ted je to jasne. Jen jsem myslel ze turbo se pouzivalo i pro ty ostatni typy. Ted si ovsem vybavuju, ze nektera auta maji treba jen napis "compressor".

Mimochodem, myslim ze STS ma tech turbocerpadel celkem 15. 4 pro kazdy SSME a 3 pro APU.
Zlastnosti je asi LPOT motoru SSME ktery neni pohaneny vysokotlakym plynem, ale vysokotlakym kapalnym kyslikem. Ostatni turbiny by mely byt plynove.
 
18.10.2006 - 15:25 - 
citace:
citace:
... SSME ...


doporučuju kouknout na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle_main_engine
je to tam popsano přehledněji a jednodušší angličtinou (dle mého názoru).
Honza


Citace schema SSME (obsahují obrázky):

http://www.enginehistory.org/SSME/SSME3.pdf (malůvka, ale ne moc ostrá)

http://www.jsc.nasa.gov/news/columbia/frr/sts-104/08_ssme.pdf (str 42)

http://www.sei.aero/library/paper_archive/AIAA-2004-3514.pdf (str 9)

 

____________________
Antonín Vítek
 
18.10.2006 - 16:59 - 
citace:


http://www.sei.aero/library/paper_archive/AIAA-2004-3514.pdf (str 9)


Diky, to je to co jsem potreboval a dokonce jsem se i trefil. Jen maji asi drobnou chybu v sipce na vystupu z cerpadla LPOT.
 
19.10.2006 - 11:13 - 
citace:
citace:


http://www.sei.aero/library/paper_archive/AIAA-2004-3514.pdf (str 9)


Diky, to je to co jsem potreboval a dokonce jsem se i trefil. Jen maji asi drobnou chybu v sipce na vystupu z cerpadla LPOT.


Máte postřeh. Je to chyba - šipka ukazuje špatný směr, respektive výstupy mají být bez šipek (je tam výstup z LPOTP).
zdravím
Honza
 
20.10.2006 - 21:12 - 
Ale proč je turboagregátů v raketoplánů tolik? A co vlastně dělají? Já jsem myslel, že jsou to tři turbočerpadla, která zajišťují přísun paliva do motorů SSME. Děkuji za odpověď. 
20.10.2006 - 22:54 - 
citace:
Ale proč je turboagregátů v raketoplánů tolik? A co vlastně dělají? Já jsem myslel, že jsou to tři turbočerpadla, která zajišťují přísun paliva do motorů SSME. Děkuji za odpověď.


Do každého motoru SSME zajišťují přívod paliva čtyři turbočepadla:
nízkotlaké a vysokotlaké turbočerpadlo kyslíku a nízkotlaké a vysokotlaké turbočerpadlo vodíku. Dále jsou na palubě raketoplánu 3 turboagregáty APU na hydrazin pro pohon cerpadel hydraulickych systemu behem startu a pristani.
 
21.10.2006 - 09:07 - 
citace:
citace:
Ale proč je turboagregátů v raketoplánů tolik? A co vlastně dělají? Já jsem myslel, že jsou to tři turbočerpadla, která zajišťují přísun paliva do motorů SSME. Děkuji za odpověď.


Do každého motoru SSME zajišťují přívod paliva čtyři turbočepadla:
nízkotlaké a vysokotlaké turbočerpadlo kyslíku a nízkotlaké a vysokotlaké turbočerpadlo vodíku. Dále jsou na palubě raketoplánu 3 turboagregáty APU na hydrazin pro pohon cerpadel hydraulickych systemu behem startu a pristani.


O APU už na rozdíl od turboagregátů něco vím, ale jednou tady pan Vítek psal, že pohon hydrazinu do plynových generátorů v APU zajišťují tlakové nádrže s héliem. APU by mělo mít pohon řešeno tak, že se hydrazin v plynovém generátoru katalicky splynuje ( a to znamená že expanduje) a pohání parní turbíny, které roztáčejí samotná turbočerpadla APU-- tak jsem to napsal na mém blogu- ten článek je tady: http://space-kosmo.blog.cz/0610/o-pristrojich-a-technice-v-raketoplanu " target=_blank> http://space-kosmo.blog.cz/0610/o-pristrojich-a-technice-v-raketoplanu . Je to správně? Teď si nějak nejsem jistý
 
21.10.2006 - 10:49 - 
> Ale proč je turboagregátů v raketoplánů tolik?
> Do každého motoru SSME zajišťují přívod paliva čtyři turbočepadla ...
> O APU už na rozdíl od turboagregátů něco vím ... hydrazin ... pohání parní turbíny, které roztáčejí samotná turbočerpadla APU

Myslím, že pod pojem "turboagregát" je možno zahrnout každé zařízení, obsahující turbínu k pohonu některé další části. Čím je poháněna ta turbína není pro toto označení podstatné. Podle toho, co turbína pohání mluvíme o "turbočerpadle", "turbokompresoru" ("turbodmychadle"), nebo třeba "turbogenerátoru" (na osu turbíny je připojen elektrický generátor).

Nejobvyklejším příkladem "turboagregátu" bývá spojení spalovacího (automobilového) motoru s turbodmychadlem (výfukové plyny roztáčí turbínu, která pohání dmychadlo [kompresor], zvyšující tlak a množství vzduchu vstupujícího do motoru a tím zvyšuje výkon a účinnost motoru). U raketoplánu by se tak za "turboagregát" zřejmě dal označit každý jednotlivý motor SSME (jako celek) a každá jednotka APU (jako celek) [tedy celkem 6 "turboagregátů"].

Jenže podle této terminologie bude asi lepší u raketoplánu mluvit konkrétněji o různých "turbočerpadlech", obsažených po čtyřech v každém ze tří motorů SSME a po jednom v každé jednotce APU. Celkem tedy nejméně 15 "turbočerpadel". "Nejméně" píšu proto, že nevím, jestli náhodou turbíny nejsou ještě v nějakých dalších systémech raketoplánu.

Speciálně u APU to tedy není tak, že by nějaká turbína poháněla APU, ale tak, že jednotka APU kromě jiných dílů obsahuje i "turbočerpadlo", tedy turbínu, pohánějící v tomto případě čerpadlo pro tlakování veškeré hydrauliky v raketoplánu.

Snad jsem to moc nezamotal a snad jsou mé úvahy správné. Kdyžtak mě někdo opravte.
 
21.10.2006 - 13:29 - 
citace:
> Ale proč je turboagregátů v raketoplánů tolik?
> Do každého motoru SSME zajišťují přívod paliva čtyři turbočepadla ...
> O APU už na rozdíl od turboagregátů něco vím ... hydrazin ... pohání parní turbíny, které roztáčejí samotná turbočerpadla APU

Myslím, že pod pojem "turboagregát" je možno zahrnout každé zařízení, obsahující turbínu k pohonu některé další části. Čím je poháněna ta turbína není pro toto označení podstatné. Podle toho, co turbína pohání mluvíme o "turbočerpadle", "turbokompresoru" ("turbodmychadle"), nebo třeba "turbogenerátoru" (na osu turbíny je připojen elektrický generátor).

Nejobvyklejším příkladem "turboagregátu" bývá spojení spalovacího (automobilového) motoru s turbodmychadlem (výfukové plyny roztáčí turbínu, která pohání dmychadlo [kompresor], zvyšující tlak a množství vzduchu vstupujícího do motoru a tím zvyšuje výkon a účinnost motoru). U raketoplánu by se tak za "turboagregát" zřejmě dal označit každý jednotlivý motor SSME (jako celek) a každá jednotka APU (jako celek) [tedy celkem 6 "turboagregátů"].

Jenže podle této terminologie bude asi lepší u raketoplánu mluvit konkrétněji o různých "turbočerpadlech", obsažených po čtyřech v každém ze tří motorů SSME a po jednom v každé jednotce APU. Celkem tedy nejméně 15 "turbočerpadel". "Nejméně" píšu proto, že nevím, jestli náhodou turbíny nejsou ještě v nějakých dalších systémech raketoplánu.

Speciálně u APU to tedy není tak, že by nějaká turbína poháněla APU, ale tak, že jednotka APU kromě jiných dílů obsahuje i "turbočerpadlo", tedy turbínu, pohánějící v tomto případě čerpadlo pro tlakování veškeré hydrauliky v raketoplánu.

Snad jsem to moc nezamotal a snad jsou mé úvahy správné. Kdyžtak mě někdo opravte.


Děkuji Aleši! Už to díky bohu chápu.Já jsem myslel, že jsou turboagregáty jen strjoje, které ženou palivo do motorů SSME- protože mi bylo taky divné, co to jde za kouř podél trysek motorů SSME před startem a určitě taky v průběhu startu. Takže jsou to taky turboagregáty?
 
21.10.2006 - 21:50 - 
citace:
Já jsem myslel, že jsou turboagregáty jen strjoje, které ženou palivo do motorů SSME- protože mi bylo taky divné, co to jde za kouř podél trysek motorů SSME před startem a určitě taky v průběhu startu. Takže jsou to taky turboagregáty?

Přiznám se, že otázce moc nerozumím, protože "kouř" podél trysek motorů SSME před startem nemá s "turboagregáty" nic společného. Podle mnou výše uvedené terminologie, lze každý jednotlivý SSME motor brát jako "turboagregát", protože "agreguje" (sdružuje) řadu zařízení (trysku, spalovací komoru, řadu potrubí, ventily, ...) a také "turbočerpadla" (proto "turbo"). Doporučuju ale pojem "turboagregát" vůbec nepoužívat a mluvit o "motoru SSME" nebo "jednotce APU", které obsahují různá "turbočerpadla" (vzájemně se výrazně lišící).

Pokud jde o "kouř" podél trysek motorů SSME před startem, tak jsem našel vysvětlení na jednom diskuzním fóru ( http://uplink.space.com/showflat.php?Cat=&Board=missions&Number=448872&page=11&view=expanded&sb=5&o=0 ), kde je na prakticky stejnou otázku odpověď: "The SSMEs have purges of helium to keep the SSMEs ready for ignition. That helium is vented through tubes on the side of the SSME nozzle and when that cold gas meets the air the moisture in the air condenses into a "cloud" of water vapor."

Tedy že motory SSME jsou před startem profukovány chladným héliem, které je odvětráváno trubkami po stranách trysek SSME. Jakmile se velmi chladné hélium setká se vzduchem, tak začne vzdušná vlhkost kondenzovat do "obláčku" vodní páry.

"Kouř" podél trysek motorů SSME před startem je tedy kondenzovaná vzdušná vlhkost podél "výfuku" plynného hélia, kterým se motory SSME udržují v připravenosti pro zážeh.
 
22.10.2006 - 11:38 - 
citace:

Tedy že motory SSME jsou před startem profukovány chladným héliem, které je odvětráváno trubkami po stranách trysek SSME. Jakmile se velmi chladné hélium setká se vzduchem, tak začne vzdušná vlhkost kondenzovat do "obláčku" vodní páry.

"Kouř" podél trysek motorů SSME před startem je tedy kondenzovaná vzdušná vlhkost podél "výfuku" plynného hélia, kterým se motory SSME udržují v připravenosti pro zážeh.

Motory SSME hlavně musí být propláchnuté héliem, aby se odstranil vzduch. Ten totiž obsahuje vodní páru a ta by po vpuštění kapalného H2 a O2 zmrzla a krystalky by dělaly problémy.
 
22.10.2006 - 20:59 - 
citace:

"Kouř" podél trysek motorů SSME před startem je tedy kondenzovaná vzdušná vlhkost podél "výfuku" plynného hélia, kterým se motory SSME udržují v připravenosti pro zážeh.


Ten kour muze byt opravdu i z turbin APU. Myslim ze to profukovani nemuze byt tolik videt. SSME se taky startuji pomoci Helia, ale to je az okamzik pred startem. Abych se ale priznal, tak jsem to nikdy nevidel, takze pokud ma nekdo po ruce obrazek jak ty ruzne vyfuky a oprofuky vypadaji, tak by to urcite pomohlo.
 
22.10.2006 - 21:05 - 
citace:
p. Vítek psal, že pohon hydrazinu do plynových generátorů v APU zajišťují tlakové nádrže s héliem. APU by mělo mít pohon řešeno tak, že se hydrazin v plynovém generátoru katalicky splynuje ( a to znamená že expanduje) a pohání parní turbíny, které roztáčejí samotná turbočerpadla APU-- tak jsem to napsal na mém blogu- ten článek je tady: http://space-kosmo.blog.cz/0610/o-pristrojich-a-technice-v-raketoplanu " target=_blank> http://space-kosmo.blog.cz/0610/o-pristrojich-a-technice-v-raketoplanu . Je to správně? Teď si nějak nejsem jistý


Plyn expanduje az uvnitr plynove turbiny. Hydrazin se v generatoru premeni na plyn o stejnem talku jako mel kapalny hydrazin. Pojem parni turbina je rezervovan pro turbinu na vodni paru.
 
23.10.2006 - 07:32 - 
citace:
Ten totiž obsahuje vodní páru a ta by po vpuštění kapalného H2 a O2 zmrzla a krystalky by dělaly problémy.

Nejenom voda, tato problematika u kryodenních motorů je dost složitá - při teplotě kapalného vodíku (teplota varu -253°C) tuhne jak kyslík (teplota tání -218) tak i dusík (teplota tání -210) - četl jsem, že některý star rakety Atlas II selhal z důvodu vytvoření dusíkového ledu ze vzduchu v palivovém potrubí stupně Centaur, které bylo vychlazeno héliem pod bod tání dusíku, poté se prý potrubí profukovalo a chladilo dusíkem. Jestliče se ale pro profukování vodíkového potrubí použije dusík může také on zkapalnět nebo dokonce ztuhnout po styku s kapalným vodíkem.
 
22.11.2006 - 12:13 - 
Nedávno jsem se dočetl, že motor /motory SSME má /mají výkon 37 milionů HP ( koní :-) ) nevíte prosím někdo, jestli je to myšleno o jednom motoru nebo o všech třech?
Děkuji.

 

____________________
Tomáš Kovařík
 
22.11.2006 - 12:33 - 
> Nedávno jsem se dočetl, že motor /motory SSME má /mají výkon 37 milionů HP ( koní :-) ) nevíte prosím někdo, jestli je to myšleno o jednom motoru nebo o všech třech?

Mě to vychází spíš na všechny tři dohromady.

Obvyklý měrný výkon raketových motorů na KPL je cca 4 kW na každý N (Newton) tahu. Tedy něco přes 5 koní (HP) na každý Newton tahu. Jeden SSME má tah cca 2,3 MN takže pro jeden SSME mi vychází výkon cca 12 mil. HP. Aby vyšlo 37 mil. HP, tak bych musel počítat výkon všech tří SSME dohromady.

Jsou to jen mé odhady (i když doufám, že správné) takže pokud někdo máte spolehlivější informace, můžete to upřesnit.
 
22.11.2006 - 14:01 - 
citace:
> Nedávno jsem se dočetl, že motor /motory SSME má /mají výkon 37 milionů HP ( koní :-) ) nevíte prosím někdo, jestli je to myšleno o jednom motoru nebo o všech třech?

Mě to vychází spíš na všechny tři dohromady.

Obvyklý měrný výkon raketových motorů na KPL je cca 4 kW na každý N (Newton) tahu. Tedy něco přes 5 koní (HP) na každý Newton tahu. Jeden SSME má tah cca 2,3 MN takže pro jeden SSME mi vychází výkon cca 12 mil. HP. Aby vyšlo 37 mil. HP, tak bych musel počítat výkon všech tří SSME dohromady.

Jsou to jen mé odhady (i když doufám, že správné) takže pokud někdo máte spolehlivější informace, můžete to upřesnit.


Alesi tve uvahy jsou spravne, viz http://www.boeing.com/defense-space/space/propul/SSME.html kde se uvadi vykon neco malo pred 12 MHP
 
22.11.2006 - 17:15 - 
citace:
>
Obvyklý měrný výkon raketových motorů na KPL je cca 4 kW na každý N (Newton) tahu. Tedy něco přes 5 koní (HP) na každý Newton tahu. Jeden SSME má tah cca 2,3 MN takže pro jeden SSME mi vychází výkon cca 12 mil. HP. Aby vyšlo 37 mil. HP, tak bych musel počítat výkon všech tří SSME dohromady.




Zajímavé čísílko!

Z jakých joule se počítají ty kW, z tepla spálením paliva v okysličovadle nebo až po nějaké přeměně na mechanickou práci - třeba z kinetické energie tryskajících plynů. Co je výkon nebývá vždy dost jasné ani u obyčejného motoru v autě - viz normy SAE a DIN k definici různých výkonů.

 

____________________
Áda
 
22.11.2006 - 18:22 - 
citace:

Z jakých joule se počítají ty kW, z tepla spálením paliva v okysličovadle nebo až po nějaké přeměně na mechanickou práci - třeba z kinetické energie tryskajících plynů. Co je výkon nebývá vždy dost jasné ani u obyčejného motoru v autě - viz normy SAE a DIN k definici různých výkonů.


Dobrej dotaz, taky bych to počítal z přeměny KPH na energii, ale asi se to dá spočítat i jednoduše :
http://www.aerospaceweb.org/question/propulsion/q0195.shtml
tam bych pak počítal průměry nebo integrálem.
 
22.11.2006 - 21:53 - 
Teď čtu článek pana Vítka: Letové operace kosmického raketoplánu. Nějak jsem nepochopil časové intervaly startovních sekvencí motorů SSME, SRM a samotné odpojení od rampy.- Možná je to jen moje nepochopení, ale byl bych rád, kdyby jste mi s pochopením někdo pomohl
- 00.02.55 tlakování kyslíkové nádrže ET
- 00.01.57 tlakování vodíkové nádrže ET
- 00.00.25 řízeni startu přebírají počítače raketoplánu, aktivace hydrauliky SRB
- 00.00.03,80 start zážehové sekvence SSME
+00.00.00,24 90 % tahu motorů SSME
+00.00.02,88 zážeh SRB, odděleni propojení na pozemní zařízení
+00.00.03 odpoutání od vypouštěcího stolu

Jde mi o to, že jsem myslel, že start zážehové sekvence začíná v T-6,6s- a výše je napsáno, že začíná v T-3,80s- A když jsem se díval na přímý přenos startu různých raketoplánů, tak vždy když ten komentátor při odpočítávání řekl "Six" tak startovní sekvence začala.

A to samé s zážehem bloků SRB a odpoutáním od vypouštěcí rampy.

já Samozřejmě neříkám, že to má pan Vítek špatně- to ne!
Já to zřejmě jen nechápu.
Mohl by jste mi někdo s tím prosím pomoci?

Děkuji.

 

____________________
Tomáš Kovařík
 
22.11.2006 - 22:08 - 
Asi bude problém v tom, co je čas "T=0". NASA pokud vím používá jako čas startu okamžik zážehu SRB (do tohoto kroku se ještě pořád dá start zastavit, zažehnuté SRB už se stopnout nedají). Takže časový rozdíl zážehu SSME a SRB odpovídá: 3,80+2,88=6,68 sekundy. 
22.11.2006 - 22:24 - 
citace:
Asi bude problém v tom, co je čas "T=0". NASA pokud vím používá jako čas startu okamžik zážehu SRB (do tohoto kroku se ještě pořád dá start zastavit, zažehnuté SRB už se stopnout nedají). Takže časový rozdíl zážehu SSME a SRB odpovídá: 3,80+2,88=6,68 sekundy.


Aha-- děkuji.
Ale pokud vím, tak i zažehnuté SRB se dají stopnout, ale pyrotechnicky- roztrhnutím trysky. Ale je samozřejmě blbost to dělat někdy třeba tři vteřiny po odlepení od startovní rampy. Motory SSME by asi raketoplán samy neunesly- nebo snad ano?

Každopádně děkuji za vysvětlení.

 

____________________
Tomáš Kovařík
 
22.11.2006 - 22:39 - 
citace:
citace:

"Kouř" podél trysek motorů SSME před startem je tedy kondenzovaná vzdušná vlhkost podél "výfuku" plynného hélia, kterým se motory SSME udržují v připravenosti pro zážeh.


Ten kour muze byt opravdu i z turbin APU. Myslim ze to profukovani nemuze byt tolik videt. SSME se taky startuji pomoci Helia, ale to je az okamzik pred startem. Abych se ale priznal, tak jsem to nikdy nevidel, takze pokud ma nekdo po ruce obrazek jak ty ruzne vyfuky a oprofuky vypadaji, tak by to urcite pomohlo.


Tak já si dovolím oponovat, protože APU jsou "uvnitř" a podle mě mají "výfuky" na horní straně nedaleko směrovky. A proč si to myslím? Protože po přistání za tmy je na infra krásně vidět obláčky tepla. Mám dokonce dojem, že jsem u toho slyšel komentář, že to je právě od APU. Ono to koresponduje i s tím, že APU se po přistání vypínají poměrně pozdě a ne hned. Ale možná se pletu a je to jinak. Nicméně s těmi motory to je Helium, tam je to jasné a logické.
 
23.11.2006 - 02:01 - 
citace:
citace:
citace:

"Kouř" podél trysek motorů SSME před startem je tedy kondenzovaná vzdušná vlhkost podél "výfuku" plynného hélia, kterým se motory SSME udržují v připravenosti pro zážeh.


Ten kour muze byt opravdu i z turbin APU. Myslim ze to profukovani nemuze byt tolik videt. SSME se taky startuji pomoci Helia, ale to je az okamzik pred startem. Abych se ale priznal, tak jsem to nikdy nevidel, takze pokud ma nekdo po ruce obrazek jak ty ruzne vyfuky a oprofuky vypadaji, tak by to urcite pomohlo.


Tak já si dovolím oponovat, protože APU jsou "uvnitř" a podle mě mají "výfuky" na horní straně nedaleko směrovky. A proč si to myslím? Protože po přistání za tmy je na infra krásně vidět obláčky tepla. Mám dokonce dojem, že jsem u toho slyšel komentář, že to je právě od APU. Ono to koresponduje i s tím, že APU se po přistání vypínají poměrně pozdě a ne hned. Ale možná se pletu a je to jinak. Nicméně s těmi motory to je Helium, tam je to jasné a logické.


APU má výfuky na hřbetě orbiteru po stranách směrovky. Lze si to najít třeba na výkrese 0212OER1.A20 - "Auxiliary power system component locator". Konkrétně APU2 má výfuk vlevo první přepážku za koncem nákladového prostoru, APU1 má výfuk o přepážku dozadu, APU3 má výfuk vpravo za druhou přepážkou za koncem nákladového prostoru(symetricky k APU1).

Motory se profukují Heliem.

zdravím
Honza
 
23.11.2006 - 09:33 - 
citace:
Teď čtu článek pana Vítka: Letové operace kosmického raketoplánu. Nějak jsem nepochopil časové intervaly startovních sekvencí motorů SSME, SRM a samotné odpojení od rampy.- Možná je to jen moje nepochopení, ale byl bych rád, kdyby jste mi s pochopením někdo pomohl
- 00.02.55 tlakování kyslíkové nádrže ET
- 00.01.57 tlakování vodíkové nádrže ET
- 00.00.25 řízeni startu přebírají počítače raketoplánu, aktivace hydrauliky SRB
- 00.00.03,80 start zážehové sekvence SSME
+00.00.00,24 90 % tahu motorů SSME
+00.00.02,88 zážeh SRB, odděleni propojení na pozemní zařízení
+00.00.03 odpoutání od vypouštěcího stolu

Jde mi o to, že jsem myslel, že start zážehové sekvence začíná v T-6,6s- a výše je napsáno, že začíná v T-3,80s- A když jsem se díval na přímý přenos startu různých raketoplánů, tak vždy když ten komentátor při odpočítávání řekl "Six" tak startovní sekvence začala.

A to samé s zážehem bloků SRB a odpoutáním od vypouštěcí rampy.

já Samozřejmě neříkám, že to má pan Vítek špatně- to ne!
Já to zřejmě jen nechápu.
Mohl by jste mi někdo s tím prosím pomoci?

Děkuji.


To to je časová sekvence použitá pouze při startu STS-1 (Je uvedena v knize Rakety a kosmodromy)!!! V dalších startech je už zážeh prvního motoru SSME v T-6,60 s.
Pro zajímavost k té staré sekvenci dodám, že původně se SRB měly zapalovat v T=0 s, tedy přibližně 3,8 s po startu prvního SSME. Z toho také vychází ta časová sekvence pro STS-1. Jenže pak se musel "oddálit" zážeh SRB z důvodů zjištěného "rozkývání" celé sestavy STS způsobené náběhem motorů SSME právě o těch cca 2,88 s (Muselo se počkat až se zpětným kyvem dostane opět do vhodné pozice).
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.140288 vteřiny.