Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: Přistání člověka na asteroidu
30.5.2010 - 22:29 - 
quote:
Posledních skoro 40 let nikdo nezopakoval byť jen týdenní pobyt, ze kterého by se okamžitě (nebo do 24h nejpozději) nešlo vrátit na Zem.
Jen připomenu událost z listopadu 1985, kdy se Sojuz T-14 vracel s vážně nemocným Vasjutinem (značné bolesti břicha, vyčerpání) čtyři dny po rozhodnutí o přerušení letu. Během těchto čtyř dnů kosmonauti postupně vypínali většinu aparatury stanice a připravili loď Sojuz T-14 k návratu.
 
31.5.2010 - 07:53 - 
4 dny to trvalo právě kvůli vypínání stanice, z ISS se může vrátit do 12-24 hodin, i když prakticky (ukončení pobytu 3 osob na ISS, balení, příprava záchranářů a místa přistání) taky tak za 2-3 dny. 
31.5.2010 - 09:51 - 
quote:
"při gravitaci 1g"
Predevsim to ve me znacne zpusobuje neduveru v podobne experimety - pobyt v gravitaci a polozeny pevne na Zemi...Je proste pro mne jiste velky rozdil spat normalne v posteli podobne jako v hotelu celkem slusnem pokoji nez spat nekde v pytli na stene....a ten ventilator mi neustale kousek vedle ucha nehuci. A pak zemrit me tu jiste nenechaji - pri vaznych problemech ... me proste vytahnou a soupnou do nemocnice. A minimalne podvedome to vim a i to ovlivnuje me jednani - stale vim ze to ej proste jen takova hra.


Právě proto, že je nepřijatelné "tam," nechat někoho zemřít, anebo poškodit jeho zdraví, v případě těchto experimentů psychické, proto se dělají nejprve na Zemi. Napodobení podmínek je poměrně věrné, hodně si k tomu navíc "pomůžete" sám, a můžete mi věřit, že vím dobře o čem mluvím. Zdánlivě rušivým permanentním zvukům záhy přivyknete, v nich není problém, pokud však na ně nezaměříte svou pozornost, ale pak je "problém" už jinde a ne ve zvucích. Věřte, že výsledky jsou velice přínosné, jinak by se takové experimenty od sklonku 60. let nedělaly, nejde totiž o efekt pro veřejnost, jak se mylně domnívají mnozí kritici na základě práce médií. Navíc ty experimenty se prováděly a provádějí také v USA, Kanadě, v Evropě apod. a vzhledem k získaným výsledkům a jejich využití nešlo a nejde o peníze vyhozené do luftu. Ale to je na diskusi v jiném tématu, než v tématu přistání na asteroidu.
 
01.6.2010 - 11:09 - 
Já kosmonautům opravdu nepřeju nic zlého.

A právě proto si myslím, že před 500 dnů dlouhým letem bez možnosti přerušení by nebylo od věci vyzkoušet nejdříve tři týdny dlouhý let bez možnosti přerušení.

500 dnů v izolaci na Zemi, bez rizika kosmické radiace a při gravitaci 1g, nám současně poskytne daleko méně vodítek, jak bude vypadat let k Marsu, než třeba i jen ten třítýdenní translunární let.

40 let máme translunární lety zcela na dosah, a cena je prakticky stejná, jako u dlouhodobých pobytů na nízké oběžné dráze. Přesto se o zlomení rekordu u tranlunárních "výletů" nikdo nepokusil - a to ani třeba v takové míře, že by tam směřoval alespoň jeden ze stovky pilotovaných startů. Proč ?
 
01.6.2010 - 13:48 - 
Chyběl program, pro který by se takový let uskutečnil. Rusové mohli získat rekord ve vzdálenosti člověka od Země (použitím Zondů), neudělali to - potvrdili by, že závodili o Měsíc a vyhodnotili to jako málo přínosné. Dnes by takový projekt stál nejmíň 300 mil. USD - kdo to zaplatí? 20-40 úpravy a testy Sojuzu (možná 2x tolik), 30 raketa + 30 loď + 50 Proton + 20 stupeň D - start a let zkušební, pak start pilotovaný. 
01.6.2010 - 14:42 - 
No, pomocí Zondu (LK-1) nemůžeš letět nijak extra dlouho - možná tak v jednomístné verzi, ale to by už fakt bylo hodně "dobrodružné". I těch pár dní v té plechovce by bývalo zcela na hranici lidských možností.

Samotný Sojuz se vším všude je ve dvou lidech ostetovaný na třítýdenní let (v roce 1969 ?). A dva lidi jsou naprosté minimum, psychologicky, z hlediska bezpečnosti, apod. Podle mě v 60. letech Blok-D nebyl tak výkoný jako dnes Blok DM, jinak by to byli asi dali.

Ovšem návrat Sojuzem 2. kosmickou rychlostí by asi proti daleko lépe tvaroanému Apollu (CEV) byl asi dost "drsná jízda", počítám. Takže se nechme překvapit, jestli se ještě podaří rozběhnout nějaké další "kosmické závody".. zatím to vypadá, že si všichni hrají každý na svém vlastním písečku, a na soutěžení zvysoka kašlou.
 
01.6.2010 - 16:10 - 
Na súťaženie musí byť "politický" alebo "ekonomický" dôvod a samozrejme aj politická a ekonomická podpora.
V dnešnej dobe chýba oboje a bude ešte horšie - 99% populácie kozmonautika nezaujíma a najmenej polovica ju považuje za zbytočnosť a vyhodené peniaze.
 
22.6.2010 - 13:18 - 
http://en.wikipedia.org/wiki/Phobos_(moon)#Future_missions

Můj nový oblíbený cíl případně pilotované mise s relativně nízkým delta-V: nyní až na dráhu Marsu a zpět (kdyby vám někomu přebývaly asi tak asi jeden Sojuz, jeden-dva Progresy a k tomu několik Bloků DM nebo Centaurů, tak mi dejte vědět - udělám si tam výlet
 
22.6.2010 - 13:20 - 
(pochopitelně bych si rád zblízka prohlédl ten monolit, jako vystřižený z Clarka... Aldrinovi se taky líbí... kromě toho se Aldrinovi líbí i SpaceX a Falcon 9, protože není pilot ale vystudoval MIT.. jsem vždycky nějak tušil, že to bude můj člověk :-) 
14.8.2010 - 00:42 - 
Vznikla další koncepce pilotované mise k asteroidu, s možností využití modulu Tranquility.

http://www.nasa.gov/pdf/474237main_Wilcox_ExploreNOW.pdf
 
11.8.2014 - 12:06 - 
Tak trocha oživení v tomhle pozapomenutém tématu (protože od té doby přišlo do módy asteroidy spíš stěhovat k Měsíci, než na ně létat)
http://news.nationalgeographic.com/news/2013/11/131118-ceres-asteroid-solar-system-space-science/

Mise k Ceresu sice vypadá megalomansky, ale důvodů proč to zkusit, není zas tak málo:
- daleko menší delta-V pro navedení na oběžnou dráhu, přistání a start (ovšem jinak to asi bude s delta-V pro návrat na Zemi... možná by ale šlo využít gravitaci při průletu kolem Marsu, aspoň v jednom směru?)
- pravděpodobně vodní led na povrchu či dokonce tekutá voda pod povrchem (to zjistí v lednu Dawn, viz jiné vlákno)
- dál od Slunce (možná?) menší vliv slunečních erupcí

Samozřejmě, led na Ceresu není tak zajímavý, jako led na Europě nebo Enceladu, protože chybí gravitační síly coby zdroj tepla... ale nejde mít hned všechno, že jo.

http://en.wikipedia.org/wiki/Ceres_(dwarf_planet)
http://en.wikipedia.org/wiki/Colonization_of_Ceres
Max. teploty na povrchu jsou příjemných 40 stupňů pod nulou - to je větší kosa občas i na Sibiři nebo v Antarktidě :-) Pokud by led byl hned na povrchu, tak je to ve skutečnosti daleko snadněji "kolonizovatelný" objekt, než Měsíc, nebo Mars. A současně je to i nejvzdálenější místo od Země, kde si ještě lze lidskou přítomnost představit a kde má nějaký smysl...
 
11.8.2014 - 12:33 - 
quote:
Tak trocha oživení v tomhle pozapomenutém tématu (protože od té doby přišlo do módy asteroidy spíš stěhovat k Měsíci, než na ně létat)

To je otázka. Vědci i inženýři jsou celkem proti navrhované misi ARM (Asteroid Redirect Mission). Jaksi to vůbec nezapadá do dlouhodobé strategie pilotovaných letů, směřující k pilotované výpravě na Mars.
Jen několik týdnů trvající cesta k malému asteroidu (10 m max), dotaženému na LLO, nemůže dostatečně prověřit spolehlivost meziplanetárního plavidla a astronautů a pouhé 2 krátké EVA, z toho na odběr vzorků vyčleněna pouze 1 hodina, se většině jeví jako absolutně hloupý scénář - kaskadérský kousek. Dokonce misi ARM srovnávají s fiktivní misí FARCE (Far Away Robotic sandCastle Experiment) - experiment dálkově roboticky postaveného hradu z písku = mise k ničemu, viz tento článek: http://www.thespacereview.com/article/2572/1

 
11.8.2014 - 13:48 - 
Tahanie asteroidu k mesiacu taktiez povazujem za mrhanie casom a peniazmi. Je to v duchu "neamame gule ani prachy ist k aateroidu, tak si dotiahneme nejaky suter a akoze pojdeme k asteroidu"
K marsu nas to neposunie ani o vlasok, ale urcite to bude stat 2x viac ako cela iss
 
11.8.2014 - 16:40 - 
Domnívám se, že průzkum asteroidů je velmi významný, protože obsahují jak mnoho látek původního složení, tak i fragmenty dříve diferencovaných těles, vzdálenější pak také vodu (možnost zásobování a tankování na místě). Nechci se vyjadřovat k možnostem komerčního využití, na to je příliš brzy. Vzhledem k malé gravitaci nebude problém na těch menších přistát, nebo odletět, na větších výsadkový člun.
Ať již průzkum asteroidu, malých i velkého, jako Ceres, nebo lety k Marsu (pro Měsíc netřeba), vyžadují stavbu opravdového opakovaně použitelného planetoletu, jak jsem zmiňoval ve vlákně o (ne)smyslu ISS. Tvrdím, že nemá smysl zkoumat dlouhodobé účinky beztížného stavu, ale je nutno vytvořit umělou gravitaci nejlépe velikosti pozemské, metodou rotace, aby přeletové časy neomezovaly životaschopnost posádky. Při rotačním poloměru 10m stačí pro 1g rychlost otáčení omega na druhou = 1, takže f= 1/2pí, což není žádná hrůza. Dostatečné radiační stínění pro dlohý pobyt samozřejmě, fyzikální pohon používající vodu (možnost dotankování na místě), booster pohon pro odpoutání, při přeletu ne jiný objekt nebo při návratu na LEO analytické práce na sebraných vzorcích v laborce za prakticky lidských podmínek, pohodlné spaní i záchod.
Jen to chce dobrou vůli a začít planetolet stavět místo flikování ISS.
Pavel Nedbal

 

____________________
Pavel Nedbal
 
11.8.2014 - 17:37 - 
Nebude u tak malého průměru problém s různým zrychlením působící na jednotlivé části těla, po dlouhou dobu? Přeci jenom chodidla budou od osy rotace cca 10m, ale hlava pouze cca 8,3m. 
11.8.2014 - 18:07 - 
Môžeš si vybrať - "možno" trvalé závrate, alebo "isté" rednutie kostí a svalovú distrofiu.  
11.8.2014 - 18:12 - 
Jakožto kinetik, který vlezl naposled na řetízkáč asi v 9 letech (a poblil okolí) doufám, že budou vybráni speciální jedinci, kteří těch pár měsíců k Marsu nestráví v neustálém "výdeji předem"...

Protože to by byli v cíli stejně použitelní jako ti s beztížovou osteoporózou. Nijak.
 
11.8.2014 - 18:49 - 
Kinetici sú vyradený už v prvom kole výberu budúcej posádky.

Kinetóza je vraj liečiteľná - trojtýždňovou plavbou na menšej plachetnici po Atlantiku.
Vraj každý, ktorý doplával, bol vyliečený - akurát niektorý ešte nedoplávali...
 
11.8.2014 - 20:10 - 
V zaciatkoch kozmonautiky si kazdy kozmonaut odblval svoje Obavam sa ze komfortny zazitok to asi este nejaku nebude... 
11.8.2014 - 20:39 - 
Vážení pánové,
trapné námitky. Při rotaci na r=10m rozdíl v tíži hlava/nohy nepoznáte. A kinetózu nedostanete, bude -li rychlost rotace konstantní a nebudete -li čumět z okna.
Na rozdíl od zničených kostí v beztíží.
Pavel Nedbal

 

____________________
Pavel Nedbal
 
11.8.2014 - 21:21 - 
Pane Nedbale, nebavime sa o rozdiele v tiazi alebo o cumeni z okna. Bavime sa o coriolisovej sile. Ak ste v takejto rotujucej stanici a hlava sa vam dvihne o pol metra (napr. vstanete zo stolicky) tak sa o pol metra priblizi k ose rotacie. Coriolisova sila sa snazi urychlit "rotaciu" hlavy, podobne ako krasokorculiar zrychli rotaciu ked pritiahne koncatiny k telu. To znamena ze kazdy pohyb kozmonauta je spojeny s nezvyklymi silami posobiacimi v nezvyklych smeroch. Vnutorne ucho ma z toho hokej a kozmonaut vystrieda vsetky odtiene zelenej Na fyzike nie je nic trapne [Edited on 11.8.2014 yamato] [Edited on 11.8.2014 yamato] 
12.8.2014 - 04:31 - 
Presne o to ide - každý taký pohyb v rotujúcej časti lode dá vnútornému uchu nevhodné signály...
quote:
V zaciatkoch kozmonautiky si kazdy kozmonaut odblval svoje Obavam sa ze komfortny zazitok to asi este nejaku nebude...
Výcvik a jedine výcvik, pretože aj dnes, s premysleným výcvikom a medikamentami, je už samotný pobyt v bezváhovom stave spojený so zelenkastou farbou a nevoľnosťou, aspoň počas prvého týždňa - dvoch, kým si na to vnútorné ucho zvykne. Na časté zmeny pobytu v rotujúcej a "bezváhovej" časti lode si budú kozmonauti zvykať asi ešte dlhšie.
 
12.8.2014 - 10:31 - 
Pořád mi přijde schůdnější - i když ne pohodlnější - cesta cvičení v podtlakových kalhotách (na srdce) a se zatěžováním kostí. Protože podstatné je zatížení kostí, ne gravitace. Ta to "jen" zabezpečuje za nás.

Promiňte, ale za současného stavu kosmonautiky nepočítám, že bych se dožil umělé gravitace ve stanici na orbitě - natož v planetoletu. A vy taky těžko...

BTW, yamato, na moři nezelenám, cesta autobusem po východoevropských silnicích mi taky problémy nedělá - ale krouživý pohyb... stačí vzpomenout... A to VÍM, že Coriolisova síla je fiktivní, vymyšlená aby se dalo zjednodušit počítání v neinerciální soustavě. Ale vykládejte to oolitům ve středním uchu.
Kdepak - 10m je málo! To už bych spíš věřil dělenému planetoletu, resp. dvěma na špagátě. Ale ty manévry...
 
12.8.2014 - 11:00 - 
quote:
Promiňte, ale za současného stavu kosmonautiky nepočítám, že bych se dožil umělé gravitace ve stanici na orbitě - natož v planetoletu. A vy taky těžko...
Pro vaši informaci, bylo rozpracováno několik studií a návrhů na kompaktní experimentální centrifugu pro astronauty na ISS, ale pokud vím, prozatím byla její realizace vždycky zamítnuta.
Mnoho detailů v tomto obsáhlém dokumentu
 
12.8.2014 - 13:02 - 
Ještě k zamýšlené NASA misi ARM. Zde je aktuální prezentace, popisující dvě stále otevřené varianty mise:
A) Robotické zachycení cca 10 m asteroidu a dopravení na LO
B) Robotické přistání na velkém asteroidu, zachycení jednoho cca 3 m balvanu na jeho povrchu a jeho doprava na LO

http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2014/presentations/1030_Wed_Mazanek_ARM_OptionB.pdf



A tato prezentace představuje nejnovější studii pilotované výpravy na Martovy měsíce, jako následný krok po misi ARM a studiu asteroidu.

http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2014/presentations/1115_Thu_Troutman_Mars_moons.pdf
 
12.8.2014 - 14:54 - 
quote:
Pro vaši informaci, bylo rozpracováno několik studií a návrhů na kompaktní experimentální centrifugu pro astronauty na ISS, ale pokud vím, prozatím byla její realizace vždycky zamítnuta.


Ale to je přece zařízení na cvičení uvnitř lodi k překonávání beztíže. Vypadá velmi zajímavě, určitě líp a účinněji než všechna ta táhla a gumy. Ale není to planetolet s umělou gravitací. A dost by mě zajímalo, jak se v tom bude kosmonaut cítit až se to roztočí. To aby měl hlavu v hlavodržce jako daguerrotypovaný vašnosta a nejspíš helmu přes oči...

Takové cvičení může i pomáhat překonat ty měsíce, kdy se skoro nic nebude dít. Nuda je snad nejhorší nepřítel izolovaných cestovatelů a spouštěč "ponorky".
 
12.8.2014 - 18:17 - 
najblizsie bolo asi toto


inak nuda si myslim ze nebude. Na ISS sa tocia 6 mesacne turnusy a nenudia sa. Proste sa im prichysta vedecky program a budu mat zabavy vyse hlavy...
 
12.8.2014 - 19:51 - 
quote:
Coriolisova sila sa snazi urychlit "rotaciu" hlavy, podobne ako krasokorculiar zrychli rotaciu ked pritiahne koncatiny k telu. To znamena ze kazdy pohyb kozmonauta je spojeny s nezvyklymi silami posobiacimi v nezvyklych smeroch.


Zajímavé je, že téměř žádná sci-fi popisující rotující stanice či obytné sekce kosmických lodí, vytvářející umělou gravitaci, nepočítá s tím, že by vlastně ten prstence měl být uspořádán trochu jako "schody" - právě aby se (trochu) kompenzovaly tyto síly. Jinak samozřejmě se budou snižovat s rostoucím průměrem prstence... a v podstatě bohatě stačí, aby gravitace trochu rozumně fungovala v sedě a v leže (ale zase: nikdo vlastně zatím neví, jak bude lidské tělo reagovat na opakované přechody mezi simulovanou gravitací a stavem beztíže...)

Faktem je, že stav beztíže bývá považován za menší problém, než radiace... ale proč se vlastně s umělou gravitací zatím pořádně neexperimentovalo, to nevím (co takhle uvnitř nafukovacích modulů, aby to bylo konstrukčně jednodušší a otáčela se relativně malá hmotnost? ale problémem může být asymetrie - vlastně nutnost neustále vyvažovat náhodně umístěné kosmonauty nějakým rafinovaně umístěným pootočným protizávažím...)

a pointa mého příspěvku byla, že k Ceresu to není zas tak extra dál, než k Marsu a celkové delta-V mise (včetně přistání) může být překvapivě zhruba stejné, loď a zejména přistávací modul může být jednodušší (možná včetně možnosti přistání celé lodi - což jinde než na asteroidu tak jednoduše nepůjde), navzdory té loňské studii by si mise zřejmě vystačila se solární energií (byť panely by byly obří, a "topit" uvnitř v lodi min. RTG generátorem by se jistě vyplatilo...).
 
12.8.2014 - 20:25 - 
quote:
[
Jen několik týdnů trvající cesta k malému asteroidu (10 m max), dotaženému na LLO, nemůže dostatečně prověřit spolehlivost meziplanetárního plavidla a astronautů a pouhé 2 krátké EVA, z toho na odběr vzorků vyčleněna pouze 1 hodina, se většině jeví jako absolutně hloupý scénář - kaskadérský kousek.


To zní skutečně dost podivně - to jsem teda myslel, že ten šutr stěhujou právě proto, aby ho mohli pořádně rozebrat do posledního kousku :-)

Jinak taky mi přijde, že před cestou na Mars je nejdřív potřeba letět "kamkoliv", kam to bude ze Země aspoň několik týdnů až měsíců letu (a když už někam, tak proč ne k asteroidu, který zůstane na svém místě?)
 
12.8.2014 - 23:05 - 
Jenže, kolik je těch asteroidů, které mají malou excentricitu dráhy a jsou výrazně blíže než Mars ?  
<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.292507 vteřiny.