|
xChaos: Ten článek je deset měsíců starý. Posílám tedy aktuální stav projektu.
David: Vaše tvrzení o nesmyslnosti transferu 20ti metrového kamenu vážícího tisíce tun kvůli pár kouskům vzorků neodpovídá skutečnosti. Asteroid 2008 EV5 byl vybrán jako referenční cíl proto, že se na jeho povrchu očekávají stovky balvanů o požadovaném průměru dva až tři metry.
|
| 31.1.2016 - 09:51 - David | |
|
Dvoumetrový balvan dokáže s rozlišením na zlomky mm na povrchu asteroidu naskenovat automatická sonda. Stejně není problém aby automat odebral z téhož kamene odborně vybrané desítky vzorků a provrtal jej skrz naskrz. To vše za zlomek ceny " Obamovy pilotované mise ", která stejně bude většinou bezpilotní a astronauti " jen" na závěr odeberou vzorky. Nač tedy tahat celý balvan k Měsíci. Navíc automat na asteroidu může pracovat neomezenou dobu.
To že NASA koná studia na automatickou část mise, neznamená, že se nakonec bude od asteroidu stěhovat nějaký šutr, stejně dobře to mohou být vzorky z celého asteroidu s návratem na Zemi systémem Hayabusa.
Platí " Koho chleba jíš, toho píseň zpívej", až Obama vypadne z Bílého domu pohybuji, že by nový nájemník v jeho nápadu pokračoval a doufám, že přehodí výhybku pro pilotovaný program NASA na kolej vedoucí na Měsíc. |
|
citace:
Nač tedy tahat celý balvan k Měsíci.
Třeba kvůli demonstraci schopností dvacetinásobně vylepšeného solárně elektrického pohonu manévrovat s těžkými náklady.
Viz článek z 27.1.2016:
https://www.nasa.gov/feature/companies-selected-to-provide-early-design-work-for-asteroid-redirect-robotic-mission
|
| 31.1.2016 - 12:53 - David | |
|
| Celkem logické, ale jen transfuze do zombie. |
|
| No jestli něco fakt nechci vidět, tak to budou kosmické projekty Donalda Trumpa :-) |
|
citace:
No jestli něco fakt nechci vidět, tak to budou kosmické projekty Donalda Trumpa :-)
A to proč, myslíš, že to může být horší, než teď? Já bych řekl, že ten člověk má docela racionální názory, proč tedy ne na kosmonautiku? |
|
citace:
Celkem logické, ale jen transfuze do zombie.
Souhlasím, že pro návrat na Měsíc to asi nemá žádný význam.
|
| 23.2.2016 - 13:50 - dodge | |
|
| http://aviationweek.com/space/nasa-seeks-advice-enhance-asteroid-redirect-mission?NL=AW-05&Issue=AW-05_20160223_AW-05_271&sfvc4enews=42&cl=article_4&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=5042&utm_medium=email&elq2=88fa51c990d04e34ada30cb67eb344a1 |
|
citace:
Já bych řekl, že ten člověk má docela racionální názory, proč tedy ne na kosmonautiku?
Názor Donalda Trumpa na kosmonautiku? "I want to rebuild our infrastructure first!" (co na tom, že jediné nové nejen nápady, ale i činy za posledních 60 let má i ohledně infrastruktury ... Elon Musk) |
|
citace:
citace:
Já bych řekl, že ten člověk má docela racionální názory, proč tedy ne na kosmonautiku?
Názor Donalda Trumpa na kosmonautiku? "I want to rebuild our infrastructure first!" (co na tom, že jediné nové nejen nápady, ale i činy za posledních 60 let má i ohledně infrastruktury ... Elon Musk)
To řekl Trump? Pak je to další věc, za kterou mu tleskám. |
|
NASA rozhodla o odkladu robotické části mise ARM o rok, z prosince 2020 na prosinec 2021 s odůvodněním potřeby více času na koncepci mise. Náklady zůstávají ve výši 1,25 miliardy dolarů. Pilotovaná část mise vypadla z prosince 2025 taky o dvanáct měsíců.
Přezkum KDP-B je stále v plánu na letošní léto. |
|
Konečně asteroid, který by se nemusel nikam stěhovat a dalo by se k němu celkem bezpečně doletět! Jako na zavolanou!
https://news.slashdot.org/story/16/06/17/0020228/small-asteroid-discovered-orbiting-earth
(podezřele to připomíná tuším Minmus v Kerbal Space programu ale přeci jen obíhá ještě trochu dál.. ale každopádně 9 milionů km není nic neúnosného, jediný risk je, že trajektore k němu už asi nebude úplně "free return"...)
Takže ok - teď už místo cvičných manévrů na Distant Regrograde Orbit kolem Měsíce nebo stěhování asteroidu prosazuju spíš misi k tomuhle pidiměsíčku :-) Startovních oken budou určitě mraky... vzhledem k přijatelnému delta-V, době letu a ultranízké/žádné gravitaci cíle to dokonce vidím jako frajeřinu, o kterou by se mohly pokusit i "začátečnícké země" v kosmounautice nebo dokonce soukromý sektor. |
|
Takových asteroidů je ale celá řada - stačí si vybrat :
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2013_26_whi.php |
|
citace:
Takových asteroidů je ale celá řada - stačí si vybrat :
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2013_26_whi.php
tenhle je ale první, který se kolem Země pohybuje po fakticky kruhové/eliptické dráze, a ne po nějakých "podkovách"... a je celou dobu fakt blízko. I když je to jen "pseudoběžná" dráha... |
|
citace:
Konečně asteroid, který by se nemusel nikam stěhovat a dalo by se k němu celkem bezpečně doletět! Jako na zavolanou!
https://news.slashdot.org/story/16/06/17/0020228/small-asteroid-discovered-orbiting-earth
(podezřele to připomíná tuším Minmus v Kerbal Space programu ale přeci jen obíhá ještě trochu dál.. ale každopádně 9 milionů km není nic neúnosného, jediný risk je, že trajektore k němu už asi nebude úplně "free return"...)
Takže ok - teď už místo cvičných manévrů na Distant Regrograde Orbit kolem Měsíce nebo stěhování asteroidu prosazuju spíš misi k tomuhle pidiměsíčku :-) Startovních oken budou určitě mraky... vzhledem k přijatelnému delta-V, době letu a ultranízké/žádné gravitaci cíle to dokonce vidím jako frajeřinu, o kterou by se mohly pokusit i "začátečnícké země" v kosmounautice nebo dokonce soukromý sektor.
Asteroid 2016 HO3 není ve vzdálenosti 9 milionů km od Země. Ve Vašem odkazu je uvedeno "nikdy nedostane blíž než 9 milionů mil (14 milionů km) od Země".
Startovních oken jsou sice mraky, ale nejsou příznivá. Nejnižší delta-v 6.276 km/s pro 354-denní misi. Nejkratší možná mise je 330 dnů a vyžaduje 6.999 km/s
http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/nhats?sstr=2016%20HO3&dv=7&dur=360&stay=8&launch=2015-2040
V porovnání s jinými blízkozemními satelity je to mizerné
http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/nhats?dv=7&dur=360&stay=8&launch=2015-2040&H=26&occ=7&sort=n_via_traj&sdir=DESC&action=Display+Table#top
Bezkonkurenčně nejlépe vychází asteroid 2000 SG344 s delta-v jen 3.556km/s pro 354-denní misi s datem startu 22.4.2028, alternativně s nejkratší možnou misí v trvání 114 dnů a potřebným delta-v 5.973 km/s s datem startu 22.7.2029
http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/nhats?sstr=2000SG344&dv=6&dur=360&stay=8&launch=2015-2040
(ještě doplním, že pro 2000 SG344 je v mém prostředním odkazu uvedena nejkratší možná mise dokonce 98 dnů, ale při delta-v 6.965 km/s)
|
|
citace:
Takových asteroidů je ale celá řada - stačí si vybrat :
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2013_26_whi.php
Není šutr jako šutr. Vzhledem k tomu, že průzkumná expedice nebude zadarmo, bylo by užitečné vypravit se k tělesu, které by do budoucna mohlo být zdrojem surovin. A na financování by se tudíž mohly podílet i stávající "vesmírné těžařské" společnosti. |
|
citace:
citace:
Takových asteroidů je ale celá řada - stačí si vybrat :
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2013_26_whi.php
Není šutr jako šutr. Vzhledem k tomu, že průzkumná expedice nebude zadarmo, bylo by užitečné vypravit se k tělesu, které by do budoucna mohlo být zdrojem surovin.
No a právě proto je potřeba jich prozkoumat více. A samozřejmě začít asi tam, kde to bude z více hledisek nejjednodušší. A nejjednodušší to bude zřejmě v tenhle okamžik automaty. Financovat drahou výpravu s lidmi k nějakému asteroidu a potom zjistit, že to není asi ten nejvhodnější - to by asi nebylo ono. |
|
Není šutr jako šutr. Vzhledem k tomu, že průzkumná expedice nebude zadarmo, bylo by užitečné vypravit se k tělesu, které by do budoucna mohlo být zdrojem surovin.
No a právě proto je potřeba jich prozkoumat více. A samozřejmě začít asi tam, kde to bude z více hledisek nejjednodušší. A nejjednodušší to bude zřejmě v tenhle okamžik automaty. Financovat drahou výpravu s lidmi k nějakému asteroidu a potom zjistit, že to není asi ten nejvhodnější - to by asi nebylo ono.
Myslím, že na prvním místě by měl být průzkum astronomický. Na deset milionů kilometrů by šlo z albeda, spektrální analýzy, radarového odrazu atd. zjistit dost o složení, čímž by se zúžil počet cílů pro následné bezpilotní sondy. Bylo by to o mnoho řádů levnější, než ty sondy posílat náhodným výběrem. |
|
a čo pochybnosť, že aby sa ťažba rozbehla, najprv to musí byť ISRU, pre lokálnu spotrebu?
isto iste, skúmať sa to vyplatí už dnes,
ale zaplatí sa to až potom, čo vzniknú nejaké tie "mestá v kozme" |
|
| Určitě bude prvotní astronomický výzkum. Bohužel, zrovna ten asteroid 2016 HO3 se nepřiblíží v následujících 3 letech blíže , než na 20 mil.km, a to je 1/2 vzdálenost k Venuši v dolní konjunkci. A to vzhledem k velikosti asteroidu zrovna moc na radar nebude. A pokud nebude známý rozměr, je albedo jen odhad, t.j. opět nic neříkající údaj. Zbývá asi jen spektrum - z charakteru odraženého světla lze usuzovat na povrch. |
|
je tu jedna súvislosť
prípadný projekt "planetárnej ochrany" alebo "systému včasnej výstrahy" (neviem ako to lepšie nazvať), bude predsa skúmať to isté, ako astronomický prieskum pre ťažiarov, vyhľadávanie do teraz neznámych objektov, a prieskum ich zloženia a štruktúry [Upraveno 19.6.2016 alamo] |
|
| Co je na těch asteoridech tak cenného za materiál, že by případný těžař dal za získání jednoho kilogramu milióny dolarů? To je po tomto materiálu tak obrovská poptávka, že by se to vyplatilo komerčně? |
|
Povl
na tú otázku ti odpovedať neviem..
ale za včasné info, o tom, že nám nejaký ten šuter "spadne na hlavu", by som im niečo priplatil aj z "verejných zdrojov" |
|
Ale ano. Ať se zkoumá a pozoruje, ať se posílají sondy i lidé v rámci vědy, na to přispěju klidně i já.
Ale komerční využití pilotovaných misí na asteroid vidím momentálně jen jako fantazii.  |
|
citace:
Co je na těch asteoridech tak cenného za materiál, že by případný těžař dal za získání jednoho kilogramu milióny dolarů? To je po tomto materiálu tak obrovská poptávka, že by se to vyplatilo komerčně?
Podival bych se na to jinak. Co ten sutr pouzit jako zakladnu. Okolo nej namontovat tri kolejnice (pro tyto rozmery a beztizi to neni az tak hrozne), ktere by fungovaly podobne jako uchyceni gyroskopu. A umoznily by zaroven presne smerovani radaru pro mapovani okoli Zeme. Ve vesmiru mate maly problem s tim udelat zarizeni s antenou o rozmerech radu desitek metru.
Pravda, znamenalo by to spoustu material, dostatecne vykonny zdroj, vyresit problemy s chlazenim, s dopadem na obeznou drahu ... ale ty vysledky. A pokud by se vybralo vice vhodnych objektu, mate krasny prehled toho, co v blizkem okoli hrozi. A zaroven moznosti systemu vcasne vystrahy. |
|
citace:
je tu jedna súvislosť
prípadný projekt "planetárnej ochrany" alebo "systému včasnej výstrahy" (neviem ako to lepšie nazvať), bude predsa skúmať to isté, ako astronomický prieskum pre ťažiarov, vyhľadávanie do teraz neznámych objektov, a prieskum ich zloženia a štruktúry [Upraveno 19.6.2016 alamo]
Já si myslím, že je v úvahách dávána zbytečně velká váha astronomickému výzkumu.Kromě parametrů dráhy a absolutní magnitudy = hodnoty, které již dává i vyhledávací služba, není moc dalších údajů, které lze astronomickými metodami získat. Samozřejmě, lze zapojit potzom systémy, které zpřesní dané parametry a déle je možno zapojit vícekanálovou spektroskopii ke zjištění alespoň rámcového složení povrchu asteroidu ze změny odrazivosti slunečního světla od povrchu.Parametry jako albedo, rozměry, hustota nelze přímými astronomickými metodami zjistit. |
|
Vážení pánové, vážení těžaři na asteroidech,
nechci Vám kazit zlatokopeckou iluzi, ale o složení asteroidů máme docela dobré představy - meteority. Je jich ve sbírkách spousta tun, všech druhů. Samozřejmě, je tam velký výběrový efekt - některé druhy (křehké) jsou ve sbírkách zastoupeny méně, dokážeme to ale odhadnout. Udělejte si analýzy, než do toho za miliardy půjdete. Nečekejte žíly bohaté na drahé kovy, vzhledem k tomu, že mateřská tělesa nebyla tak velká, aby došlo k významné diferenciaci. Takže použitelné budou spíš jen jako zdroje železo/nikl pro případnou stavbu konstrukcí, u kterých nebude vadit, že jsou z těžkých kovů. ____________________
Pavel Nedbal |
|
citace:
zrovna ten asteroid 2016 HO3 se nepřiblíží v následujících 3 letech blíže , než na 20 mil.km, a to je 1/2 vzdálenost k Venuši v dolní konjunkci.
No ano, ale to z něj dělá pořád jeden z nejbližších cílů, co zůstavají trvale víceméně stejně daleko (blízko) a není tedy v podstatě potřeba čekat na žádná speciální startovní okna ve směru tam ani zpět.
Průletová mise kolem Venuše by byla výrazně snažší, než třeba průletová mise kolem Marsu, akorát to má jeden háček: u Venuše není pro pilotovanou expedice vůbec nic zajímavého.
V současnosti uvažovaná mise k Phobosu (jako určitá náhrada za přistání přímo na Marsu, které je prostě energeticky hodně náročné) bude určitě náročnější, než by byl průlet kolem Venuše... ale ten by byl zase náročnější, než cesta k tomuhle asteroidu.
Výlet do 20 milionů km je přesně to, co potřebujeme jako další krok po testech podobných expedic na dráze kolem Měsíce: je tam "něco", to "něco" nemusíme ani nikam stěhovat, časovou náročnost expedice odhaduju tak na 3 měsíce letu tam, 3 měsíce zpátky (?), případné přerušení mise bude energeticky zhruba stejně náročné, jako bude brždění u asteroidu a odlet zpět od něj.... |
|
citace:
Výlet do 20 milionů km je přesně to, co potřebujeme jako další krok po testech podobných expedic na dráze kolem Měsíce
ja si od testov pri Mesiaci, sľubujem práve to, že veľmi rýchlo zistíme že môžeme ísť rovno na Mars, podobne ako bola pri programe Gemini, rýchlo overená koncepcia Apolla |
|
| Problém je v tom, že asteroid neobíhá(není gravitačně vázán) k Zemi a navíc má sklon dráhy 7,7°. Takže cesta k němu nebude cesta do vzdálenosti 20 mil. km jako k 60x vzdálenějšímu Měsíci . Bude to hezkou oklikou a dost dlouhou - i časově. |
