Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Přistání člověka na asteroidu
12.8.2007 - 20:14 - 
quote:
Chápu to dobře tak, že si myslíte, že by opravdu bylo možné, aby radary zachytily obrovský objekt blížící se k Zemi až ve chvíli, kdy by do srážky zbývalo tak málo?


Vzdálený blížící se objekt by mělo největší šanci odhlalit vizuální pozorování dalekohledy. Radarové sledování objektů dál než na zemské orbitě se myslím téměř neprovádí. Vizuálně by takový objekt měli šanci sice odhalit už velice daleko, ale jen pokud by se docela náhodou podívali jeho směrem. Nic takového jako systém včasné výstrahy, který by odhlalil blížící se velké těleso na kolizní dráze se Zemí, neexistuje. Když se ozývaly hlasy, že by se měl budovat, zaútočili proti tomu někteří zákonodárci v USA jako proti tunelu do státních peněz a zámince vyvolat pro někoho výnosné kosmické zbrojení. Spolehlivě pokrytý prostor kolem Země, kde by asteroid neunikl pozornosti, je vzhledem k rychlosti těchto objektů dost malý.
Kdybychom takový asteroid objevili, bylo by z větší pravděpodobností pozdě na jakákoliv opatření.

 

____________________
Áda
 
12.8.2007 - 21:14 - 
quote:


Neubránil jsem se a na Armageddon jsem se potřetí v životě kouknul... Když si člověk uvědomí, že každý film se musí lecčemu podřídit na úkor reality, tak aby tam nemusel být vystižen každý "méně důležitý" okamžik (např.: start raketoplánů byl velmi urychlen, dále výcvik astronautů, současné oddělení nádrže ET a bloků SRB z raketoplánů a další momenty, které potom v očích většiny lidí vypadají jako nesmysly, protože ztrácejí většinu významu), tak si celý ten děj filmu dokáže naplno užít. Sci-fi to není - vědecké to nepochybně je, ale jaká je na tom fikce?


Právě že to je jenom Sci-fi. Tože se příběh točí o kolizi asteroidu se zemí ještě neznamená že se nejedná o naprostý brak těžící z neznalosti fyziky základní školy.

Celá druhá poloviny filmu popírá fyzikální zákony:

1) Mir a vytvoření umělé gravitace. To bylo hodně k pousmání hlavně z důvodu že ve filmu se vytvořila gravitace prakticky v celém miru naprosto stejná

Nehledě na to že přiblížení raketoplánů k Miru (na jeho vnější okraje) kýž se takto otáčel je prakticky nemožné. Už ve hvězdné odyssey se raketoplány přibližovaly na střed stanice protože ten se z pohledu raketoplánu otáčel kelom své osy.

2) Čerpání raketoplánu palivem na Miru. Zajímave jak jeden dokovací modul (řekněme Progress) dokázal podle scenaře natankovat dva raketplány. Ve filmu se dokonce zmiňovali že palivem je jen tekutý kyslík

3) Výbuchy a oheň ve vesmíru na stanici a asteroidu. Naprosté nesmysly ale do očí bijící je jak trosky raketoplánu krásně hoří na tom asteroidu nehledě na to že přežít ten jeho pád se prostě nedalo (zákon zachování hybnosti).

4) zrychlení na 30000km/s opravdu netuším kde na tuto rychlost oba raketoplány vzaly energii.

5) Celá ta vrtací souprava atd. by jednoduše nefungovala a rozhodně by nešlo vyvrtat za několik hodin 250m.

Prostě jediné Scifi které respektuje základní fyzikální zákony a na které se dalo koukat a vychutnat byla Hvězdná odyssea 2001 či 2010. Ale bohužel takové to filmy se natáčí pouze vyjmečně.



 
12.8.2007 - 21:18 - 
Ještě něco toto je hezká Scifi pojednávající o srážce s Asteroidem.

The Hammer of God (kladivo boží)

http://en.wikipedia.org/wiki/The_Hammer_of_God
 
12.8.2007 - 21:36 - 
quote:
quote:


Neubránil jsem se a na Armageddon jsem se potřetí v životě kouknul... Když si člověk uvědomí, že každý film se musí lecčemu podřídit na úkor reality, tak aby tam nemusel být vystižen každý "méně důležitý" okamžik (např.: start raketoplánů byl velmi urychlen, dále výcvik astronautů, současné oddělení nádrže ET a bloků SRB z raketoplánů a další momenty, které potom v očích většiny lidí vypadají jako nesmysly, protože ztrácejí většinu významu), tak si celý ten děj filmu dokáže naplno užít. Sci-fi to není - vědecké to nepochybně je, ale jaká je na tom fikce?


Právě že to je jenom Sci-fi. Tože se příběh točí o kolizi asteroidu se zemí ještě neznamená že se nejedná o naprostý brak těžící z neznalosti fyziky základní školy.

Celá druhá poloviny filmu popírá fyzikální zákony:

1) Mir a vytvoření umělé gravitace. To bylo hodně k pousmání hlavně z důvodu že ve filmu se vytvořila gravitace prakticky v celém miru naprosto stejná

Nehledě na to že přiblížení raketoplánů k Miru (na jeho vnější okraje) kýž se takto otáčel je prakticky nemožné. Už ve hvězdné odyssey se raketoplány přibližovaly na střed stanice protože ten se z pohledu raketoplánu otáčel kelom své osy.

2) Čerpání raketoplánu palivem na Miru. Zajímave jak jeden dokovací modul (řekněme Progress) dokázal podle scenaře natankovat dva raketplány. Ve filmu se dokonce zmiňovali že palivem je jen tekutý kyslík

3) Výbuchy a oheň ve vesmíru na stanici a asteroidu. Naprosté nesmysly ale do očí bijící je jak trosky raketoplánu krásně hoří na tom asteroidu nehledě na to že přežít ten jeho pád se prostě nedalo (zákon zachování hybnosti).

4) zrychlení na 30000km/s opravdu netuším kde na tuto rychlost oba raketoplány vzaly energii.

5) Celá ta vrtací souprava atd. by jednoduše nefungovala a rozhodně by nešlo vyvrtat za několik hodin 250m.

Prostě jediné Scifi které respektuje základní fyzikální zákony a na které se dalo koukat a vychutnat byla Hvězdná odyssea 2001 či 2010. Ale bohužel takové to filmy se natáčí pouze vyjmečně.



Máte pravdu... - já jsem ale moc takových filmů s podobnou tématikou neviděl (viděl jsem asi jen film Vesmírní kovbojové), takže nedovedu posoudit... Na fyzikální zákony tam tvůrci moc nedohlíželi - potom by totiž byli diváci ošizeni o efektivní výbuchy,... Mně se ale ten film pořád líbí - vím jak by to vše bylo ve skutečnosti a dokážu to brát s rezervou.

 

____________________
Tomáš Kovařík
 
13.8.2007 - 01:34 - 
No, přestože u Armagedonu filmaři obětovali technickou věrohodnost spektakulárním efektům a asi i znění literární předlohy, považuji ho za jedno z nejlepších sci-fi, keré jsem měl možnost vidět, a za počin který se dost úspěšně snaží rehabilitovat kosmonautiku z role neúspěšného show-business průmyslu do něčeho, čemu i veřejnost přizná užitečnost i přes nízkou míru zábavnosti.

 

____________________
Áda
 
13.8.2007 - 07:45 - 
1. gravitace na Miru - souhlas, hlavně nebyl důvod ji vytvářet. Pověsit astronauty na špagáty a udělat pár triků s tužkou, mincí nebo kapkou vody by snad nebyl problém.
2. palivo - nesouhlas, tohle je nejsnáz uvěřitelné - dočerpávaly jenom část paliva (klidně mohli jenom kyslík). Na Mir mohly klidně den dva před tím přiletět velké moduly vynesené Protonem.
3. Výbuchy a oheň - souhlas, přehnané, ale to je téměř ve všech filmech. Myslím že reálnější zobrazení by vůbec neuškodilo. Pokud ale někde uniká kyslík, může tam hořet.
Přežití pádu - nikde není řečeno, jaká je vzájemná rychlost, tvrdost povrchu asteroidu ani úhel dopadu - takže tady je možné všechno. Lidi už přežily horší věci.
4. Zrychlení - částečný souhlas - patrně byl špatný překlad a převod, ale hodnoty sem si nevšim, k obletu Měsíce museli dosáhnout 11 km/s, zrychlení a zážeh motoru je urychlilo jen o pár km/s. Aspoň že naznačily využití gravitační pomoci Měsíce.
5. vrtání - nejsem odborník, ale vrtat určitě jde, stačí jen dodržet zákon akce a reakce, rychlost pak závisí jednak na použité technice, jednak na zkušenostech pracovníků.
 
13.8.2007 - 13:51 - 
quote:
to Erve


1)
S tím zrychlením mám tam chybičku rychlost byla jen 30km/s.

Ale i to je pro 70tunový + palivo a boostry raketoplán obrovská rychlost.

Už jen z důvodu že po obletu něsíce se k asteroidu musel přiblížit + korigovat dráhu i rychlost.

Dále pák přistát

Znovu vzletět a snížit svou rychlost na 1. kosmickou aby vůbec mohl přistát na zemi. (k tomu již boostry neměl.
Docela by mě i zajímalo jestli by raketoplán přežil airbreaking z 30km/s.

K tomu vrtání.

Zkuste si představit jak by asi vypadala vrtací souprava s hlavicí 600mm (už to je mnoho pro klasické vrtaní většinou se pohybuje do 300mm) v průměru s hlobkou vrtání 250m. To celé jen na zemi váží několik desítek tun.

Na asteroidu musíte počítat z ohromnými výkony pro pohon vrtací soupravy řádově 100kW až 1 MW. Dalé pak chladící obvody pro chlazení vrtací hlavy.

Pak je tu problém s ukotvením v prakticky zanedbatelné gravitaci. Kroutící moment na vrtnou soustavu je dosti velký a ve filmu stabilizaci vrtu nějak neměli vyřešeno.

250m pak je tu problém s příslušenstvim pro vrtání ono to není jen vrtna hlavice ale i prodloužení. Ocelové nástavce s integrovaným chladícím systémem a systémem pro odběr vyvrtaného materiálu.


řekněme že každá měla 300mm v průměru při délce řekněme 25x11m (redukce) to dělá 20m3 jen pro nastavce + ten slavný pásovec + zařízení pro odběr materiálu + chladící systém atd. atd.
Toto vše se do raketoplánu prostě nedalo dostat.










 
14.8.2007 - 09:41 - 
quote:
quote:
Chápu to dobře tak, že si myslíte, že by opravdu bylo možné, aby radary zachytily obrovský objekt blížící se k Zemi až ve chvíli, kdy by do srážky zbývalo tak málo?


Vzdálený blížící se objekt by mělo největší šanci odhlalit vizuální pozorování dalekohledy. Radarové sledování objektů dál než na zemské orbitě se myslím téměř neprovádí. Vizuálně by takový objekt měli šanci sice odhalit už velice daleko, ale jen pokud by se docela náhodou podívali jeho směrem. Nic takového jako systém včasné výstrahy, který by odhlalil blížící se velké těleso na kolizní dráze se Zemí, neexistuje. Když se ozývaly hlasy, že by se měl budovat, zaútočili proti tomu někteří zákonodárci v USA jako proti tunelu do státních peněz a zámince vyvolat pro někoho výnosné kosmické zbrojení. Spolehlivě pokrytý prostor kolem Země, kde by asteroid neunikl pozornosti, je vzhledem k rychlosti těchto objektů dost malý.
Kdybychom takový asteroid objevili, bylo by z větší pravděpodobností pozdě na jakákoliv opatření.

Na stránce
http://neo.jpl.nasa.gov/ca/
je přehled nejnovějších průletů NEO asteroidů kolem Země.
Datum prvního pozorování konkrétního objektu zjistíte po kliknutí na název objektu (tzn. na nové stránce je to údaj first obs. used).

Například údaje o zatím posledním průletu:
Asteroid 2007 PS9 o průměru 50-120 metrů: průlet včera 12.8.2007, historicky první pozorování taktéž včera 12.8.2007

Z posledních devíti průletů byly tři asteroidy objeveny v den průletu, další dva tři dny před průletem, a pouze čtyři asteroidy byly dlouhodobě známé.

Např. asteroid 2007 PF2 byl poprvé pozorován minulé úterý, a tři dny na to, tj. minulý pátek, proletěl ve čtyřnásobku vzdálenosti Země-Měsíc relativní rychlostí 18,47 km/s (tzn. kdyby měl namířeno na Zemi, tak tu byl během 23 hodin (tedy minulou sobotu).
 
14.8.2007 - 09:47 - 
quote:

Asteroid 2007 PS9 o průměru 50-120 metrů: průlet včera 12.8.2007, historicky první pozorování taktéž včera 12.8.2007

Oprava: bylo to předevčírem, 12.8.2007
 
15.8.2007 - 09:43 - 
Těleso o průměru 50 m při váze kolem 100 000 t a rychlosti kolem 15 km/s má sílu 2-3 megatuny TNT, to znamená, že zlikviduje vše do vzdálenosti 10 km a poškodí budovy 20 km od místa dopadu. Těleso o průměru 300m má sílu už 500 Mt. Těleso 2007 PR10 bylo spatřeno až týden po nejbližším průletu kolem Země? Sice to bylo daleko, ale rozměry 200-400 m. Tato tělesa (od 50 do 1000 m) se dají zlikvidovat jaderným výbuchem, ale při málo času je jediná možnost rychle změnit program balistické rakety a odpálit ji tak, aby došlo k výbuchu těsně před střetem. Rozpad na malé kusy, případně drť je vždy výhodnější naž jeden velký šutr. Protože se ale balistické rakety vyskytují jen někde, není čas na demontáž a úpravy raket, může se klidně stát, že bude třeba Finsko žádat USA o vypálení rakety, která sestřelí asteroid, pokud ale selže odpálení hlavice, tak hlavice po průletu atmosférou dopadne/nou na území Ruska, i při vysoké bezpečnosti (autodestrukce nebo deaktivace v případě poruchy) to může být politický problém.
Pokud jde o vrtání, nepovažuju je za reálné, ukotvení v Armagedonu sice vyřešili nastřelením kotev do povrchu, hromady trubek jsem tam taky viděl, ale ostatní problémy? Pokud vím pro chlazení a odvod materiálu se používá výplach (pumpování spousty vody - dolů jde vnitřkem potrubí, nahoru vnějškem i s materiálem). Úpravy pro vakuum? Asi těžko. Průměr díry odpovídá použité bombě. Reálnější je vytvoření díry pomocí výbušnin, pokládaných na dno kráteru znovu a znovu. Díky nízké gravitaci materiál odletí. Asteroidy patrně nejsou nijak zvlášť pevné. Jenomže ve filmu holt museli vrtat, jinak by to nebylo tak zajímavé.
 
15.8.2007 - 11:22 - 
quote:
Spolehlivě pokrytý prostor kolem Země, kde by asteroid neunikl pozornosti, je vzhledem k rychlosti těchto objektů dost malý.
Kdybychom takový asteroid objevili, bylo by z větší pravděpodobností pozdě na jakákoliv opatření.


Pravdepodobne by se v tomto pripade nejednalo o normalni asteroid, ale o kometu, nebo asteroid ktery zmenil drahu po blizkem pruletu kolem Jupitera ci nejake jine velke vnejsi planety.
Myslim ze vetsi asteroidy, ktery by mohly znicit celou Zemi budou drive ci pozdeji vsechny zmapovany. Tech malych, ktere muzou znicit jen par set ctverecnich kilometru povrchu je prilis mnoho a staticky vzato nejaky driv nebo pozdeji stejne projde.
Proti takovym telesum by stacilo modifikovat interceptory aby nesly jaderne zbrane a zautocit na asteroid ve vzdalenosti nekolika tisic kilometru od Zeme. Samozrejme ze by raketa musela byt vystrelena z mista predpokladaneho dopadu asteroidu primo vzhuru, aby nedoslo k vyvolani jaderneho poplachu a aby interceptor lezel v draze ateroidu a bylo ho mozne lepe navest.
Tezko by tedy mohli Rusove chranit Evropu, nebo Americane Japonsko.
Lze predpokladat, ze male asteroidy budou mit docela kompaktni strukturu, kterou by mohl jaderny vybuch rozbit a male ulomky by shorely v atmosfere.
Velke asteroidy by melo byt mozno detekovat mnohem drive.
 
15.8.2007 - 12:17 - 
quote:

Tezko by tedy mohli Rusove chranit Evropu, nebo Americane Japonsko.


Kdyz tak nad tim premyslim, tak vzhledem k rotaci Zeme by prece jen bylo mozne, aby Rusove chranili Evropu a USA Japonsko.
Zalozi na draze asteroidu. Obecne by bylo mozne vystrelit interceptor kolmo vzhuru a zasaahnout asteroid ve vzdalenosti nekolika tisic kilometru. To muze poskytnout nekolik cennych minut, mozna i hodin k rozptyleni trosek na velke uzemi a jejich shoreni v atmosfere (v zavislosti na pocatecni rychlosti ateroidu pred vztupem do sfery gravitacniho pusobeni Zeme).
 
19.1.2008 - 23:29 - 
Návrh na alternativu k lunární základně:

http://www.spaceflightnow.com/news/n0801/18avweek/
 
21.1.2008 - 08:20 - 
Zásah asteroidu je možný i při šikmém letu.
Odklon od Měsíce k asteroidu je chyba. Pokud se k asteroidům poletí, budou to jen 1-2, maximálně 3 lety, k L bodu mají smysl 1-2 údržbové/opravářské lety k Webbu (po 5 rocích), ale ne víc. Nemá smysl pro takový program stavět Ares 5. Neumím si představit, jak by NASA mohla let na Mars s 15 měsíčním pobytem na Marsu připravovat bez základny na Měsíci. Jistě, můžou omezit velikost základny, nebo zpomalit výstavbu. Ale pokud zruší Měsíc, nepoletí ani na Mars, ani k asteroidům, ani do L-bodů.
 
21.1.2008 - 12:22 - 
Pokúšať sa o nejakú protiakciu má v súčasným možnostiach zmysel len proti objektom menším než cca 200-500 metrov, a hoci by bolo aspoň teoreticky možné zničiť/rozbiť aj objekty väčšie, je to spravidla kontraproduktívne, pretože rozbitie nebude dostatočné a trosky/úlomky zostanú príliš veľké, navyše zasiahnu väčšie územie, takže celkové škody budú rozsiahlejšie.

Prvým problémom v rámci súčasných technickým možností je doba výstrahy. Teda ako skoro pred dopadom objekt zaregistrujeme.
Dá sa optimisticky predpokladať, že tento čas bude okolo 5-10 dní v prípade 50 metrového objektu a zhruba mesiac v prípade 100 metrového objektu.

Druhý problémom je rýchlosť prípravy "protiasteroidovej" rakety k akcii a čas medzi odpálením rakety a zásahom.
Nemá príliš význam uvažovať o existujúcich balistických raketách a antiraketách. Tie sú schopné efektívneho zásahu len vo veľmi malých vzdalenostiach, zhruba do výšky geostacionárnej dráhy, skôr ešte menej. Proti asteroidu musia byť vyslané špecializované rakety, odvodené od nosných rakiet. To okrem iného znamená, že musia byť skonštruované a vyrobené vopred a uložené vo vysokom stupni pripravenosti k štartu na kozmodrome. Iná ako nukleárna nálož veľkého výkonu nepripadá do úvahy.
Z toho vzniká ďalší - tentoraz vojensko-politický problém. Takýto prostriedok je jednoznačne zbraň a je použiteľný bojovo. Súčasný systém zmlúv o kontrole zbrojenia ale takéto zbrane zakazuje. Ak sa niektorá strana pustí do konštrukcie a výroby bez vopred uzatvorenej dohody s ostatnými, rozbehne sa ďaľšie kolo zbrojenia.

 
21.1.2008 - 13:00 - 
Pokud je na případný zásah dost času, je rozhodně lepší zkusit asteroid odklonit, než se ho pokoušet rozbít.

Jinak předělat program Constellation primárně na mise k asteroidům by zřejmě šlo, ale pokud je vzdáleným cílem Mars, bez lunární základny by to bylo polovičaté. U misí k asteroidům si můžou vyzkoušet dlouhý let, to je určitě potřeba, ale pokud má případná mise na Mars za něco stát, měli by se na povrchu zdržet po dobu srovnatelnou s dobou letu. A k tomu už by se zkušenosti z měsíční základny zatraceně hodily.
 
21.1.2008 - 19:39 - 
Z těchto úletů je cítít, že americká administrativa a NASA má obavy o ufinancování lunárního programu a že se do toho vlastně nikomu zas tolik nechce, nebo spíše si to nikdo nechce vzít moc na triko.
NASA proto, že si je vědoma, že s tímto rozpočtem to bude jen obtížně realizovatelné a vládní administrativa se zase bojí odklepnout přílišné zvýšení z rozpočtu v obavách, že v případě krachu programu mají po kariéře a navíc američtí voliči jsou k lunárnímu programu dost vlažní.

 
21.1.2008 - 22:34 - 
quote:
Z těchto úletů je cítít, že americká administrativa a NASA má obavy o ufinancování lunárního programu

Jde o osobní iniciativu top planetologů, několika astronautů a bývalých ředitelů divizí NASA – těch, kteří považují let na Mars za konečný cíl VSE. Důvodem této iniciativy je obava, že stavba a provoz lunární základny zabetonuje snahu o dosažení tohoto konečného cíle, a přes slova o podpoře se nakonec stane jeho překážkou. Cílem iniciativy je dostat se postupně po misích k bodu L1 a k asteroidu co nejrychleji na orbit Marsu, a zde přistát na jednom z jeho měsíců.

Přestože jsem v našich diskusích již vyslechl mnoho argumentů pro pilotovaný průzkum Měsíce a proti pilotovanému průzkumu Marsu, rád si vyslechnu i argumenty druhé strany (tzn. výstup ze schůzky na Stanfordské univerzitě).
 
21.1.2008 - 22:41 - 
quote:
k bodu L1

Sorry, samozřejmě jde o bod L2 systému Země-Slunce (tzn. směrem od Slunce).

viz též

http://www.thespacereview.com/article/759/1
http://iaaweb.org/iaa/Studies/nextsteps.pdf
 
22.1.2008 - 15:38 - 
Lety do L2 a na asteroidy jsou zkratka k Marsu. Tyto lety jsou přípravou k Marsu, a jako takové budou snadno zastavitelné a odložitelné. Pilotovaná mise jen na Phobos/Deimos je podle mně k ničemu, roboti ho propátrají dostatečně i bez lidí. Připraví tyto mise dostatečně NASA pro vlastní misi na Mars? Měsíc je nejdůležitější pro zkušenosti s dlouhodobým pobytem na cizím světě, spolehlivost systémů, vliv dlouhodobé nízké gravitace atd. Byl bych pro, pokud by se let na Mars uskutečnil návštěvním módem - rychlý přílet k Marsu, spojení na orbitě s čekajícími zásobami a výsadkovými moduly a po 20 dnech návrat domů. Ale pro 15 měsíců na Marsu je nutné získat zkušenosti na Měsíci.
Umím si představit, že LSAM upraví pro přistání na asteroidu, ale vyvíjet modul jen pro lety k asteroidu a potom vyvíjet úplně jiný pro přistání na Marsu?
 
24.1.2008 - 19:12 - 
quote:
quote:
Z těchto úletů je cítít, že americká administrativa a NASA má obavy o ufinancování lunárního programu

Jde o osobní iniciativu top planetologů, několika astronautů a bývalých ředitelů divizí NASA – těch, kteří považují let na Mars za konečný cíl VSE. Důvodem této iniciativy je obava, že stavba a provoz lunární základny zabetonuje snahu o dosažení tohoto konečného cíle, a přes slova o podpoře se nakonec stane jeho překážkou. Cílem iniciativy je dostat se postupně po misích k bodu L1 a k asteroidu co nejrychleji na orbit Marsu, a zde přistát na jednom z jeho měsíců.

Přestože jsem v našich diskusích již vyslechl mnoho argumentů pro pilotovaný průzkum Měsíce a proti pilotovanému průzkumu Marsu, rád si vyslechnu i argumenty druhé strany (tzn. výstup ze schůzky na Stanfordské univerzitě).

NEBLBNĚTE ! VŽDYĎ JSOU TADY LIDI. – kteří ví ,že Američané na Měsíci nebyli.
Napřed je třeba zvládnou přistání na Měsíci a pak se může pomýšlet na Mars
Zájem výše uvedené skupiny lidí, je , co nejdéle udržovat lidstvo v klamu.
quote:
Ale pokud zruší Měsíc, nepoletí ani na Mars, ani k asteroidům, ani do L-bodů.

Svatá pravda.
 
24.1.2008 - 19:21 - 


NEBLBNĚTE ! VŽDYĎ JSOU TADY LIDI. – kteří ví ,že Američané na Měsíci nebyli.
Pane Vlado obávám se, že zde na kosmo.cz jste jediný kdo v přistání na Měsíci nevěří. A jste poněkud off-topic, zde jde o asteroidy.
 
29.1.2008 - 15:38 - 
quote:

Odklon od Měsíce k asteroidu je chyba. Pokud se k asteroidům poletí, budou to jen 1-2, maximálně 3 lety, k L bodu mají smysl 1-2 údržbové/opravářské lety k Webbu (po 5 rocích), ale ne víc. Nemá smysl pro takový program stavět Ares 5. Neumím si představit, jak by NASA mohla let na Mars s 15 měsíčním pobytem na Marsu připravovat bez základny na Měsíci. Jistě, můžou omezit velikost základny, nebo zpomalit výstavbu. Ale pokud zruší Měsíc, nepoletí ani na Mars, ani k asteroidům, ani do L-bodů.


K asteroidum lze vpoklidu letet i se soucasnou architekturou. Ares, Orion a EDS zustanou zachovany. Staci jen modifikovat LSAM. Ne ze by modifikace LSAM byla levna zalezitost, ale vyjde to mnohonasobne levneji nez lety na Mars.
Pochybuju o ucelnosti pilotovanych letu do libracnich bodu. JWST lze prece opravit roboticky, nebo ho navest na drahu kolem Mesice, nebo vystredni zemskou drahu a opravit ho tam.
 
29.1.2008 - 15:56 - 
quote:
Zásah asteroidu je možný i při šikmém letu.



Jestli to byla reakce na muj prispevek o sestreleni asteroidu jadernou raketou, tak jsem mel na mysli zejmena pripad, kdy jde o minuty. Dejme tomu ze na Zemi leti asteroid o velikosti nekolik desitek metru detekovany na posledni chvili. Takovy asteroid snadno muze vymazat z mapy velkomesto.
Jedina obrana by tady byla vyparit tento asteroid pomoci jaderne zbrane. Ta musi byt vystrelena kolmo vzhuru, protoze jinak by mohl byt takovyto let interpretovan jako utok na pozemni cil kdesi na ruhe strane zemekoule a take navadeni by bylo hodne slozite.
Predpokladam ze vetsi sutry lze detekovat delsi dobu dopredu a jaderny vybuch by si s nimi neporadil. Mam na mysli specificky sutry o rozmerech nekolika malo desitek metru detekovatelnych jen minuty ci hodiny pred dopadem. Na ty by mel zasah beznou jadernou hlavici ve vysce nekolika tisic km nad povrchem stacit.
Vyhoda je ze ze by melo byt mozne pouzit bezne interkontinentalni rakety s jadernou hlavici. Ikdyz by musely byt predem upraveny pro navedeni na takovy cil podobne jako interceptory.
 
29.1.2008 - 23:14 - 
quote:
Pochybuju o ucelnosti pilotovanych letu do libracnich bodu. JWST lze prece opravit roboticky, nebo ho navest na drahu kolem Mesice, nebo vystredni zemskou drahu a opravit ho tam.

Možná je v úvahách o letu do SEL2 primárním důvodem "generálka" pro let k asteroidu.
quote:
Umím si představit, že LSAM upraví pro přistání na asteroidu, ale vyvíjet modul jen pro lety k asteroidu a potom vyvíjet úplně jiný pro přistání na Marsu?
Lze letět i bez LSAM:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=38801
quote:
Pilotovaná mise jen na Phobos/Deimos je podle mně k ničemu, roboti ho propátrají dostatečně i bez lidí.
Opět – primárním důvodem je zřejmě "generálka" pro let na Mars. Před vlastní misí s přistáním na planetě se totiž uvažuje jedna mise "pouze" na orbit Marsu – přidat do této mise přistání na jednom z měsíců zřejmě není zásadní problém.
quote:
Byl bych pro, pokud by se let na Mars uskutečnil návštěvním módem - rychlý přílet k Marsu, spojení na orbitě s čekajícími zásobami a výsadkovými moduly a po 20 dnech návrat domů. Ale pro 15 měsíců na Marsu je nutné získat zkušenosti na Měsíci.
Nikde jsem nečetl, že by autoři té iniciativy předpokládali první přistání na Marsu jako dlouhodobé. Mám k tomu málo informací.
 
29.1.2008 - 23:51 - 
Mě přijde ten let k asteroidu jako zajímavý nápad.

Přeci jen - doletět pár miliónů km od Země - to je určité posunutí hranic. Tak daleko ještě nikdo nebyl. Na Měsíci jsme už byli. A Rusové nejspíš Měsíc (bez přistání nebo navedení na oběžnou dráhu) obletí s turistou na palubě dříve, než se tam vrátí Američané... :-)

Přijde mi naprosto logické nejprve vyzkoušet psychologické účinky výrazně zpožděné rádiové komunikace, ztráty vizuálního kontaktu s planetou, při nějaké podobné misi, jako je ten výlet k asteroidu.

Navíc mám takový pocit, že by to možná mohli jít i bez Aresu 5 - protože když nepotřebujeme LSAM, a nepotřebujeme unikat z oběžné dráhy Měsíce, tak co ? potřebujeme +/- zhruba stejně paliva, jako při obletu Měsíce bez navedení na oběžnou dráhu - takže rázem jsme v kategorii Zond a ne v kategorii Apollo 8... na to stačí asi o 80t menší nosnost.

Dovedu si představit, že na dráhu k asteroidu by startoval 2x Ares 1 - z toho jednou "bez nákladu", resp. jen s nějakou prázdnou přechodovou komorou/nafukovacím habitatem, místo nákladu - a na dráhu k asteroidu by Orion urychlil opakovaný zážeh horního stupně Aresu 1 - odhaduju, že by v něm možno mohlo zůstat tak asi 15t paliva, pokud by startoval prázdný (a bez záchranné věžičky, apod.), ne ? nemohlo by to náhodou na výlet k asteroidu stačit - zvlášť v kombinaci s tím, že palivo servisního modulu Orionu nebude potřeba na odlet od Měsíce ani na brždění při sestupu z LEO ?
 
29.1.2008 - 23:54 - 
aha, vida, tak na tom obrázku použili Deltu 4 Heavy a horní stupeň Centaur - tzn. víceméně zhruba to samé (možná, že horní stupeň Aresu I nebude stavěný na restart...) 
30.1.2008 - 11:43 - 
Palivo Orionu stačí pro urychlení z orbity Měsíce, tedy na cca 1100 m/s. To by mělo stačit pro návrat od asteroidu, ale jeden Centaur není schopen urychlit 25 t Orion na únikovou rychlost (o 3,3 km/s). A taky si neumím představit trávit měsíce jen v kabině Orionu, navíc potřebujete přechodovou komoru, balík s vědeckým vybavením, několik tun zásob. Tohle nejde bez Aresu 5. 
31.1.2008 - 05:43 - 
quote:
jeden Centaur není schopen urychlit 25 t Orion na únikovou rychlost (o 3,3 km/s).

Požadavky na stupeň EDS pro jednotlivé mise bez LSAM jsou zde:
http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2007/pdf/2083.pdf

Možnosti ugprade nosiče Delta IV Heavy jsou zde (na stránce dole):
http://www.astronautix.com/lvfam/delta.htm

quote:
A taky si neumím představit trávit měsíce jen v kabině Orionu, navíc potřebujete ... několik tun zásob.
Jde o 2-3 měsíční misi dvou astronautů.
 
01.2.2008 - 11:30 - 
quote:
quote:
jeden Centaur není schopen urychlit 25 t Orion na únikovou rychlost (o 3,3 km/s).

Požadavky na stupeň EDS pro jednotlivé mise bez LSAM jsou zde:
http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2007/pdf/2083.pdf

Možnosti ugprade nosiče Delta IV Heavy jsou zde (na stránce dole):
http://www.astronautix.com/lvfam/delta.htm

quote:
A taky si neumím představit trávit měsíce jen v kabině Orionu, navíc potřebujete ... několik tun zásob.
Jde o 2-3 měsíční misi dvou astronautů.


Nevim jestli se tam vyslovne pise o dvou astronautech, ale i tak je ten dokument pomerne naivni.
Misto vyvoje Ares V, EDS a LSAM pozaduje upgrade Delta IV a vyvoj jineho, mensiho EDS. Take navrhuji radu zmen pro Orion a dokonce operuji s predokladem, ze Ares 1 bude muset byt vyrazne vylepsen, nebo nejlepe nahrazen "Humanrated" Deltou IV.
Do Orionu pak chteji nacpat rozsirenou podporu zivotnich funkci pro nekolikamesicni pobyt x astronautu a ani se moc nepozastavuji nad uzitecnym nakladem a nejakymi pomuckami pro vyzkum.
Je pro me zahadou jestli jsou tak naivni nebo jestli narychlo adaptovali nejaky jiny napad na vyvijene komponenety VSE.
Je prece naprosto jasne ze nez aby NASA vrazela penize na vyvoj dalsich komponent je mnohem jednodusi proste dokoncit vyvoj Aresu V, EDS a modifikovat lunarni LSAM. Orion a Ares 1 pak muze byt pouzit vicemene v takovem stavu v jakem je pro lunarni cesty.

To proste neni zadna vazne minena studie, ale jen takovy napad, bohuzel spatny.
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.282649 vteřiny.