|
Představa nelokality svázaných stavů je divná, ale zas tak moc mě neděsí, protože v měřených stavech není přenesena informace a teorie relativity se to tímpádem netýká.
U původní Kodaňské interpretace mě spíš irituje zeď mezi mikrosvětem (zkoumaný systém) a makrosvětem (měření). Ale i ta se zdá se bourá díky teorii dekoherence.
Protože ale kvantovku aktivně nedělám, na filosofování moc nemám nárok (jako prakticky všichni neteoretici  ) |
|
Pokud se neda teorii zcela 100% vyloucit moznost to delat pri mnohem nizsich energetickych narocich.
Predevsim by mne zajimalo, jestli opravdu zcela spolehlive tedy 100% vyloucit, ze to lze delat pri mnohem mensich energetickych narocich - pokud toto lze - je pravda co rikate - teorie ma mez sve pouzitelnosti a toto se zda byt velmi dobre za hranici mozne realizovatelnosti.
Pokud to vyloucit nelze, ci je dokonce pravdepodobne ze pujdou opravdu radikalne snizit a to na celkem dostupnou hodnotu pak je opravdu na prehodnoceni moznosti cestovani vesmirem treba jen pro kosmicke sondy nadesel jiz ted cas a to podle toho jak moc bude pravdepodobne ze lze snzit eneregticke naroky.
Od "Je i mozne - neni to tak zcela vylouceno, ze by se pouzil tento zpusob pro jeji let a to z hlediska pozorovatele na Zemi nadsvetelnou rychlosti"
Az na "Zda se, ze se asi zrejme jiz podarilo najit zpusob jakym asi v budoucnu po vyreseni vsech obtizi, lze vysilat komicke sondy k jinym hvezdam a to z hlediska pozorovatele na Zemi nadsvetelnou rychlosti". |
|
Tyhle všechny úvahy se potácí na hranici mezi vědou a scifi - jsou to spíš taková cvičení v domýšlení důsledků současných fyzikálních teorií.
Znalosti o cestování pomocí manipulace s prostorem jsou teď zhruba v takové fázi jako aerodynamika v době Newtonově. Máme nejobecnější teoretické principy, podle kterých by se daný jev měl řídit a můžem rozvíjet první fyzikálně podložené úvahy. Některé z nich se časem pro jisté specifické situace ukážou jako v hrubých rysech správné, ale ve většině z nich se najde nějaká zásadní bota daná nedokonalostí dnešních představ. O fyzice letu pomocí manipulace s prostorem víme asi tolik, co mohli v 17.století vědět o stavbě nadzvukových letadel.
Jenže je tu jeden rozdíl: na let nadzvukovou rychlostí postačí třeba i kanón a střelný prach, které bezpochyby existují. Pro cestování v pseudo-nadsvětelné bublině by byla potřeba hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat... |
|
Archimedes :"..potácí na hranici mezi vědou a scifi - jsou to spíš taková cvičení v domýšlení důsledků.." "..hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat..."
tak to "vyšrovbujme" na maximum..
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=061218#4029
"Nelineárnym myslením [transhumanismus.cz] si môžeme predstaviť, ako sa z dnešného „low-tech“ sveta v krátkej dobe môžeme dostať do „hi-tech“ sveta budúcnosti. Dneska chcem skúsiť opačný postup. Ukážeme si, ako by mohla vyzerať singularita. Ak totiž z toho zahliadnete čo i len nejasné obrysy, nejaké „nanoboty“ vám budú pripadať ako úplne normálna vec."
"Šoková úroveň meria hi-tech koncepty, o ktorých dokážete premýšľať bez toho, aby ste boli ohromený, vydesený, slepo nadšený – teda bez toho, aby vás uvedená predstava šokovala. Klasifikácia má význam, pretože pomáha odmerať, na aké informácie sú pripravený vaši poslucháči. Napr. ak preskočíte 2 úrovne, spôsobíte, že ľudia budú vyplašený, ak preskočíte 3 úrovne... budú naozaj vyľakaný."
"DÓ ÚTÓKÚ!!!"
grigar v svojej relácii okná vesmíru.., tvrdil že žijeme v "nenormálnom vesmíre". že stav nášho vesmíru je "nenormálny", podľa výpočtov mala "hmota" vypadať inak, ak si dobre spomínam protón, miesto protónu mala vzniknúť iná častica, čo by bola menšia a ťažšia.
nemala by s tím súvisieť aj tá "zmena kvantového stavu", teda uvedenie do "normálnosti", ktorá má potenciál rozložiť vesmír, na nanočastice?
to by už dalo, štyri variácie, formy hmoty, "normálnu" hmotu a k nej opačnú antihmotu. a našu bežnú "nenormálnu" hmotu, a k nej antihmotu s opačnou polaritou..
ak je teda teoreticky možné, vytvoriť antihmotu k našej súčasnej hmote, malo by byť možné vyrobiť, aj "normálnu hmotu"..
"..hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat..." to, akože, sú možné, aj ďalšie "variácie"? ktoré by bolo možné, teoreticky vyrobiť?
[Upraveno 05.7.2009 alamo] |
| 05.7.2009 - 13:06 - neuromancer | |
|
Az teraz som si vsimol tuto debatu, a dost ma potesila koncne nieco k comu sa viem vyjadrit .
citace:
martalien2:Mam dotaz. kdyz je ted Slunce mene aktivni, tak je v nem i plyn mene v pohybu. cim mene pohybu, tim dle teorie relativity mensi hmotnost. Mohlo by se to projevit i tak, ze se vlastne diky relativistickym efektum snizi hmotnost slunce? Tim by se i planety dostali na vzdalenejsi obezne drahy dokud se slunce zase nerozjede. Anebo je tento efekt zanedbatelny? Anebo je tato uvaha zcestna?
No nieze je ten "efekt" zanedbatelny, ono ten "efekt" neexistuje. Vasa uvaha vychadza z interpretacie vzorca pre reletivisticku hmotnost. Mala rada (naozaj uprimne v dobrom), ja som tu uz par krat napisal, ale fyzike treba rozumiet a nie len verit. Vzorce treba brat ako formalny popis teorie. Takze v prvom rade treba porozumiet tej teorii. Dalsim krokom je, ze formalny popis moze priniest nieco s cim povodna teoria neuvazovala, o tom neskor.
V com je problem pri vasej uvahe, Vy uvazujete, ze ked sa nieco hmotne pohybuje nejakkou rychlostou v1 tak ma hmotnost m1 a ze ked sa bude pohybovat rychlostou v2 a ked plati ze v2>v1 tak aj hmotnost m2>m1. Tato cast uvahy je spravna. Dalej ale uvazujete, ze pri hmotnosti m2 budu gravitacne ucinky vyssie ako pri hmotnosti m1. Toto je tiez spravne, ale nejak ste zanedbali to co tu zmenu rychlosti sposobilo..
Vy totizto uvazujete len o zachovani hmotnosti, ale ta v teorii relativity neplati, musite k nej propocitat aj energiu. A to z toho dovodu, ze energia a hmota su tym istym elementom a transformacnou konstantou medzi tymito dvoma formami je rychlost svetla na druhu (ano slavny vzorec E=mc^2. Ked mate nejaky hmotny objekt s motnostou m1 a rychlostou v1 a chcete zrychlit na rychlost v2 (v2>v1), tak muste tomu telesu predat energiu. Jej cast sa premietne do zmeny rychlosti a cast sa premeni na hmotnost. Cim blizsie sa budete blizit rychlosti svetla tym viac energie, ktoru dodate sa bude menit na hmotnost a nie na rychlost. Az teoreticky pri rychlosti svetla sa bude vsetka dodana energia menit na hmotnost, to je aj dovod preco je rychlost svetla limitnou rychlostou pre hmotne objekty. Lebo ked aj dodate energiu, ktora by mala objekt zrychlit, tak tato enegria sa premeni len na hmotnost a nie na rychlost.
Energia aj hmota maju rovnaky ucinok na deferomaciu priestou. To znamena, ze energia ekvivalentna 1kg hmoty ma rovnaky gravitacny ucinok ako ten 1kg hmoty.
No a teraz spat k tomu vasemu slnku. Ak sa slnko "rozbehne" zacne plyn v slnku pohybovat rychlejsie, tak je to na zakalade toho, ze v jadre doslo pri jadrovej reakcii k premene casti hmotnosti na energiu, ktora rozpohybovala viac tento plyn (a jej mala cast sa premenila aj na vyssiu hmotnost castic tohoto plynu), ale nikde nedoslo k tomu, ze by sa nam hmota len tak objavila, len zmenila svoju formu, takze gravitacny ucinok sa nemeni.
No teda meni lebo cast tej energie bude vyziarena, takze slnko svoju hmotnost stracat bude ale tym sa budu jeho gravitacne ucinky znizovat a nie zvysovat. Takze vyssia slnecna aktivita bude mat za nasledok len rychlejsie stracanie energie a urcite nie zvysenie gravitacnych ucinkov a nejakoho spatneho pritiahnutia planet. |
|
citace:
"..hmota, o jejíž existenci se dá úspěšně pochybovat..." to, akože, sú možné, aj ďalšie "variácie"? ktoré by bolo možné, teoreticky vyrobiť?
Teoreticky ano. Vetsina strunovych teorii bere hmotu i energii jako urcite stabilni struny/(mem)brany ve vicerozmernem vesmiru. Otazkou je, kolik stabilnich struktur je mozne vytvorit ;o) Ale tato diskuse by se vice nez na kosmo hodila na aldebaran.
Zakladni popis jedne z adeptek na teorii vseho:
http://en.wikipedia.org/wiki/M-theory " target=_blank> http://en.wikipedia.org/wiki/M-theory
Velice hezke video spolecnosti Nova - mohu pripadne zapujcit. Ale melo by snad byt mozne sledovat ho i online.
http://www.pbs.org/wgbh/nova/elegant/ " target=_blank> http://www.pbs.org/wgbh/nova/elegant/
Nakonec, jako zaklady pro pochopeni doporucuji nasledujici odkaz:
http://www.dimensions-math.org/Dim_download2_E.htm " target=_blank> http://www.dimensions-math.org/Dim_download2_E.htm
Kde je krasne zobrazeno jak pochopit vicerozmerne prostory. Na dalsich dilech se intenzivne pracuje. |
|
citace:
...- tedy premistit se k jine hvezde drive, nez by tam ze Zeme doletelo svetlo...
A mozna i prehodnotit doposud tak udajne vyloucenou moznost...
Ak uz by som aj zobral minisondu a aj aby som ju zvladol exoticky premiestnitk inej hviezde, co by tam robila? budem cakat stovky a miliony rokov, kym dorazi signal spat?
|
| 05.7.2009 - 14:45 - neuromancer | |
|
citace:
Jakykoliv moznost presunu kamkoliv ze Zeme k jine hvezde rychlejc, nez by tam bylo schopne doletet svetlo ze Zeme je NUTNO ZASADANE ODMITNOUT
No tiez by so odporucil setrit CapsLockom, to o com sa tu pise vobec nepopiera to co tu tvrdite. A pokusim sa vysvetlit preco. Ryhlost svetla je zatial stale limitujucou a vyzera to tak, ze este nejaku dobu aj zostane. Co si ale musite uvedomit je to co vlastne rychlost je. Rychlost hovori i tom za aku dobu prejdete urcitu vzdialenost. Takze ked sa chcete premiestnit z jedneho miesta vesmiru na ine zalezi od toho aku dobu a po akej drahe sa budete pohybovat. Kedze ani cas ani vzdialenost niesu absolutne veliciny je moznost ich nejakym sposobom ovplyvnit. Problem preco sa Vam javi, ze to o com sa pise je v rozpore s tym, ze nic sa nemoze pohybovat rychlejsie ako je rychlost svetla je, ze povazujete vzdialenost medzi dvoma bodmi vo vesmire za konstantnu (v danom case). No a to nieje pravda.
Dve miesta vo vesmire mozu mat dokonca niekolko vzdialenosti (je to tak aj ked to odporuje "selskemu" rozumu niektorych ludi co navstevuju tento portal ). Priestor medzi nimi moze byt totizto vplyvom velkeho mnozstva hmoty alebo energie deformovany. Takto je mozne pozorovat napriklad nejaku galaxiu 5x (aj viac krat) na "roznych" miestach, vravi sa tomu gravitacna sosovka. Pre zjednodusenie mozme ovazovat o dvoch takychto obrazoch. Ked v takejto galaxii exploduje napr. supernova mozeme pozorovat, ze najprv explodovala v prvom obraze a potom v druhom obraze tejto galaxie. Dovodom je to, ze svetlo ku nam letelo po dvoch roznych drahach, ktore neboli rovnake. Takze to nieje kvoli tomu, ze jedno svetlo bolo rychlejsie ako to druhe. Ale jedno dorazilo ku nam skor ako druhe. Takze ked trvdite, ze nieje mozne aby ste sa premiestnili medzi dvomi bodmi rychlejsie ako medzi nimi prejde svetlo, tak ktore myslite? To co dorazi ako prve alebo to co dorazi ako druhe? Ak by ste sa premiestnili rychlejsie ako to druhe bolo by to rozpore s teoriou relativity? Nebolo, lebo by ste isli po inej drahe kde by ste rychlost svetla neprekrocili. Kto tvrdi, ze sa muste premiestnovat po tej istej drahe ako pritelti to svetlo? Kto tvrdi, ze ta vzdialenost po ktorej dorazilo svetlo je najkratsia ked aj samotne svetlo moze letiet po viacerych drahach.
No takze predpokladam, ze uz teraz dokazete pripustit, ze svetlo z jedneho miesta vo vesmire moze dorazit na ine miesto napriklad po dvoch roznych drahach, pricom jedna moze byt kratsia ako druha.
No ak sa dokazeme po tento bod zhodnut, tak mozme ist na ten warpovy pohon. Ten neurobi to ze zdeformuje vsetok priestor medzi dvomi miestami tak aby sa tato vzdialenost zmensila naraz, ale robi to tak, ze si maly kusok priestoru (alebo casu) pred sebou zdeformuje tak, ze prejde kratsiu vzdialenost a za sebou ten priestor zase upravi. Problem je v tom, ze okolo takejto rakety musite vytvorit urcitu casovo priestorovu bublinu aby ste nedeformovali aj prietor samotnej rakety lebo by ju to mohlo destruktivne zdeformovat a bol by trochu problem v takejto lodi prezit. Takze warp pohon nieje v rozpore so vseobecnou teoriou ralativity lebo lokalne nevznika pohyb vacsou rychlostou ako je rychlost svetla, ale skracuje drahu. Na prvy pohlad je to jednoduche ale hacik je v tej deformacii priestoru a bubline. Na to je zda sa potrena obrovska energia v tom horsom pripade este aj nejaka zaporna energia. Ale vyzera to tak, ze warp pohon je teoreticky mozny, nezodpovedanou otazkou je vsak technologia hlavne jej ekonomicka narocnost.
Ktosi tu spomenul, ze warp pohon je skor taka matematicka hracka vseobecnej teorie relativity, ale tou bol kedysi aj Schwarzschildov polomer a aj samotny Einstein ho povazoval len za matematicku hracku. Dnes uz vieme, ze ked sa da na kopu urcite mnozstvo hmoty, tak gravitacna sila dokaze po case prekonat postupne vsetky sily a stlacit svoju hmotu pod tento polomer a vytvorit ciernu dieru.
Mozno raz prideme na energeticky nenarocny alebo energeticky sebestacny sposob ako uskutocnit takyto pohon. |
| 05.7.2009 - 14:50 - Adolf | |
|
citace:
Ale tato diskuse by se vice nez na kosmo hodila na aldebaran.
I tady je zapomenuté vlákno Fyzika. ____________________
Áda |
| 05.7.2009 - 15:21 - Adolf | |
|
citace:
Představa nelokality svázaných stavů je divná, ale zas tak moc mě neděsí, protože v měřených stavech není přenesena informace a teorie relativity se to tímpádem netýká.
U původní Kodaňské interpretace mě spíš irituje zeď mezi mikrosvětem (zkoumaný systém) a makrosvětem (měření). Ale i ta se zdá se bourá díky teorii dekoherence.
No, trochu jsem si tu už povídali, kam lze úvahy o vázaných stavech dotáhnout s relativistickými paradoxy, když se budu dívat na pokus, kdy bude pozorovatel v jiné inerciální soustavě sledovat experiment s průchodem jedné částice z dvojice polarizačních hranolem a v jeho soustavě bude předcházet dopad na fotografickou desku průchod hranolem.
Mně ovšem připadá přístup KI podobný přístupu Machistů (empiriokritikům) k daltonistům. Daltonisté se v té době úspěšně pokoušeli vypracovat částicovou interpretaci termodynamiky. Tedy vytvořit model podprocesů, jichž je termodynamika jen epifenoménem. Pro empiriokritiky to bylo velice nevědecké spekulace. Spor v té době měl velice konfliktní povahu, chudák géniální Bolzman - završitel interpretace termodynamiky jako částicové kinematiky - kvůli tomu spáchal sebevraždu utopením. Dnes tu sice rozumnou teorii subkvantových procesů, jichž by byla QT jen epifenoménem, nemáme. Ale už od počátku kvantovky v ní máme empiriokrickou doložku proti pokusům něco takového vůbec zkoušet.
Ovšem, jisté je, že kdyby se někdo pokusil stát Maxwellem či Boltzmanem kvantovky a udělat její reinterpretaci za základě subprocesů, neobejde se bez nadsvětelné rychlosti. Já se přiznám, že čekám na nového kvantového Bolzmana jako někdo na mesiáše, protože právě od něj čekám pořádnou vývojovou singularitu.
____________________
Áda |
|
citace:
... Ovšem, jisté je, že kdyby se někdo pokusil stát Maxwellem či Boltzmanem kvantovky a udělat její reinterpretaci za základě subprocesů, neobejde se bez nadsvětelné rychlosti. Já se přiznám, že čekám na nového kvantového Bolzmana jako někdo na mesiáše, protože právě od něj čekám pořádnou vývojovou singularitu.
Pravdou je, ze selsky rozum v teto oblasti nepomuze a pouzity matematicky aparat je bud znacne obtizny, nebo "nedokocneny". Ridit se ciste matematicky, kdy zname postupy jsou postaveny na KI pomuze jen castecne, protoze veskera interpretace je svazovana timto "axiomem". Otazkou je, zda KI je axiom, nebo pouze interpretace znamych zakonu.
Treba nekdy v budoucnu zjistime, ze struny/(mem)brany mohou prenaset informace ve vyssich rozmerech rychlosti, ktera nam v nami znamem casoprostoru muze pripadat nadsvetelna (pro tuto hypotezu nemam zadny podklad a cela M-teorie je zatim prilis svehlave ditko). Je mozne, ze se objevi jina interpretace, ktera nam ukaze jedine. V hodinovem strojku kteremu nerozumime jsou dalsi kolecka. Treba existuje determinismus, treba tu budou kvantove jevy u kterych neni mozne predpovidat vysledek. Kdo vi. Konec koncu teorie elektromagnetickeho pole pouziva ctyrrozmerny prostor, slucovani s dalsimi silami vyzaduje vyssi a vyssi rozmery a moderni fyzika zatim nedokaze dat jednoznacny vyklad, co to pro nas znamena. Nas model sveta neni uplny ani bezezsporny (Goedel by k tomu mohl rict sve). |
|
citace:
citace:
...- tedy premistit se k jine hvezde drive, nez by tam ze Zeme doletelo svetlo...
A mozna i prehodnotit doposud tak udajne vyloucenou moznost...
Ak uz by som aj zobral minisondu a aj aby som ju zvladol exoticky premiestnitk inej hviezde, co by tam robila? budem cakat stovky a miliony rokov, kym dorazi signal spat?
Na to odpovim takto - musela by byt schopna pracovat plne autopmaticky a to jeste v neznamem prostredi.
Zjisti nejvhodnejsi planety pro podrobnejsi pruzkum a pak vysle k nim planetarni sondy co by privezla sebou. Ty by sebrali vzorky rostlin a zivocichu,pudy,ovzdusi,vody tamejsich rek (a i v horsim pripade i casti tel - vlasy,chlupy,kousky odrolene kuze, sliny ci i krev - i z tamejsich obyvatel te planety).
Ty sezbirane vzorky by se odeslaly automaticky v navratovych pouzdrech zpet k mezihvezdne sonde. A rovnez by se k ni odvysilaly veskere namerene udaje.
Ta mezihvedna sonda by vzorky premistila do sve navratove casti - a i do jeji pameti by spolehlive ulozila veskere porizene snimky a mereni co poridila ona sama tak i ony planetarni sondy a poslala by ho zpet do Slunecni soustavy k Zemi.
A doufala, ze jako odpoved ze Zeme prileti dali mezihvezdna sonda, ktera ji "rekne" co a jak dal ci by ona pripadne privezla pozemske bakterie pro umele vytvoreni planety pozemskeho typu - pokud by byli s vodou a zivinami jen "sterilni".
Ci jejim ukolem by bylo tam dat na nekterou z tech planet jen pozemske bakterie, pokud by zjitila sama, ze je "sterilni" - jen umele sireni zivota do vesmira pro budouci mozne osidleni takto umele "vytvorene" zivouci planety. |
| 06.7.2009 - 01:04 - Adolf | |
|
citace:
Na to odpovim takto - musela by byt schopna pracovat plne autopmaticky a to jeste v neznamem prostredi.
Co? ____________________
Áda |
|
x : "Na to odpovim takto - musela by byt schopna pracovat plne autopmaticky a to jeste v neznamem prostredi."
e!?.. to?.. ako že? .. oné?.. ale veď..
..
raz, dva, tri, štyri, päť, šesť, sedem, osem, deväť, desať...
nádych, výdych
takže.. odpoveď:
to už akosi vychádza samo zo seba, vieš pre ľudí s niečím ako predstavivosť, to nie je žiadny problém, predstaviť si čosi, čo sa volá "umelá inteligencia, schopná učiť sa"
okrem toho už pri vývoji takého pohonu, budeme potrebovať umelú inteligenciu, alebo aspoň, nejaké skutočne aktívne, prepojenie niekoľkých ľudských mozgov do jedného celku, teda osobnosti pretože, (a teraz, sa asi ako poriadny skeptik, prejavím ja) bežná ľudská myseľ na riešenie tejto úlohy stačiť nebude, a to nemám na mysli jedného "vedátora" ale celý vedecký tým, proste preto že si "abstraktné" pojmy, možno dokážu predstaviť ako jednotlivci, ale proste asi neexistujú možnosti ako by tie myšlienky mohli vyjadriť a zdieľať, bežnou "konverzáciou"..
počuj nepracuješ náhodou, na patentovom úrade? nenavrhoval si náhodou zrušiť ho, lebo je už zbytočný?
ps: prepáč ale spôsobil si tu pár ľuďom, väčší šok, než tebe táto debata.. [Upraveno 06.7.2009 alamo] |
|
| akou rychlosťou sa pohybuje vesmirna stanica okolo zeme |
|
citace:
akou rychlosťou sa pohybuje vesmirna stanica okolo zeme
Pohybuje se tzv. 1. kosmickou rychlostí pro výšku 350 km nad povrchem Země, tedy rychlostí cca 7700 m/s (7,7 km/s). |
|
citace:
akou rychlosťou sa pohybuje vesmirna stanica okolo zeme
Podle Wikipedie má průměrnou rychlost 27743,8 km/h neboli 7,7066 km/s [Upraveno 20.7.2009 Li-sung] |
| 24.7.2009 - 10:53 - zippi | |
|
ISS - online parametre najdes tu:
http://spaceflight.nasa.gov/realdata/tracking/index.html
rychlost ked som to pisal bola 7700,24 |
|
Zdravym kazdeho,
Napadla ma otazka, ze preco sa zmeni klopenie rakety (vlastne uhol k vodorovnej rovine) z 90 stp. na 0 stp. postupne pocase vystupu raketoplanu (po urcitej vyske). Nebolo by to primitivnejsie a potom aj bezpecnejsie/lepsie kontrolovatelne, ak by to vyletelo len kolmo nahore pokial motory stacia a potom by jeden motor otocil lod o 90 stupnov, a udelil by nejaku minimalnu rychlost ?
Dakujem za pochopenie ...
Juraj |
| 04.9.2009 - 10:28 - Tomas Habala | |
|
citace:
.. ak by to vyletelo len kolmo nahore pokial motory stacia a potom by jeden motor otocil lod o 90 stupnov, a udelil by nejaku minimalnu rychlost ?
Keby raketa vyletela len kolmo hore a vypla motory, chovala by sa ako kamen vyhodeny do vysky. Teda spadla by okamzite naspat na zem. To co telesa udrzuje tam hore, je prave ta vodorovna rychlost. |
|
Ahoj Tomas,
Ja to chapem, ze musi byt udelena aj dopredna rychlost (paralelne a povrchom) ale preco sa to robi postupne, preco nie je v urcitej vyske sklopena raketa a rychlost udelena tam ?
Ano, 'orbitalne skoky' boli sposob, ako sa napr. americania oboznamovali s vesmirom.
Dakujem
Juraj |
|
"Lomený" způsob navádění na dráhu má velmi vysoké gravitační ztráty. Naopak z hlediska gravitačních ztrát by byl optimální pohyb hned od startu "horizontálně". Ale to by prodlužovalo dobu letu v nízkých výškách, kde je hustá atmosféra a proto by zase byly vysoké ztráty působené aerodynamickým odporem. Proto se startuje svisle vzhůru (u některých malých nosných raket, jako byla např. japonská raketa Lambda pod úhlem asi 80 stupňů k horizontále) a postupně se dráha zakřivuje.
Pozvolna se zakřivující dráha je optimalizací, při které je maximálně využito výkonu rakety k překonání jak gravitačních, tak aerodynamických ztrát. Při jednoimpulsním navádění na nízkou kruhovou dráhu kolem Země, tj. bez dlouhodobého přerušení chodu motorů rakety (jednotlivé stupně se zapalují téměř okamžitě po dohoření předešlého stupně) je závěrečná část dráhy během chodu motorů rakety dokonce taková, že výška po určitou dobu (desítky sekund) dokonce mírně klesá.
____________________
Antonín Vítek |
| 04.9.2009 - 16:13 - David | |
|
| Družice na kruhové LEO neustále padá do středu Země a současně se pohybuje kolmo na tento směr pádu takovou rychlostí, že přesně o tolik o kolik " spadne" pod ní klesne povrch Země, díky jeho zakřivení. Výsledek je ten, že se pohybuje vodorovně s povrchem v konstatní výšce.Z toho plyne že stav " bez tíže" na LEO je ve skutečnosti permanentím, nekončícím pádem, pokud myslíme tíží gravitaci, resp, gravitační zrychlení směrem k barycentru. |
| 08.9.2009 - 16:15 - jan.tak | |
|
| Nevíte někdo mezi anglickým "meteorite" a "meteorite oxide"? myslím, že je to něco v chemii ale nejsem geolog, je "meteorite oxide" meteorit? Díky |
|
citace:
Nevíte někdo mezi anglickým "meteorite" a "meteorite oxide"? myslím, že je to něco v chemii ale nejsem geolog, je "meteorite oxide" meteorit? Díky
Pokud je mi známo, tak pojem "meteorite oxide" se používá pro zoxidovanou povrchovou vrstvu železných meteoritů.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Přesně tak, je to korozivní produkt při průchodem atmosféry, vyskytuje se u železných, někdy i kamenoželezných meteoritů. |
| 08.9.2009 - 18:39 - jan.tak | |
|
citace:
Přesně tak, je to korozivní produkt při průchodem atmosféry, vyskytuje se u železných, někdy i kamenoželezných meteoritů.
Děkuji, a lze to tedy považovat za meteorit nebo ne? jednu takovou věc mám a řekli mi po analýze, že je to "meteorite oxide"
diky |
|
Nepatrí to tu ale je to celkom milé.
http://www.novinky.cz/koktejl/178447-vtipalek-virtualne-vystrelil-berlinskou-televizni-vez-do-kosmu.html |
|
Mam zmatok, v akom poradi leti HTV a ISS.
Vo vsetkych mnou objavenych trackeroch leti najprv HTV, potom ISS.
Napr. http://www.n2yo.com/?s=35817|25544
http://www.n2yo.com/?s=35817|25544
Ale niekolko ucastnikov tohto fora sa stale snazi pozorovat HTV az po ISS.(napriek mojmu nesmelemu protestu) Mam nieco ja zle nastavene? nieco som nepochopil? Ako vlastne letia?
|
|
citace:
Mam zmatok, v akom poradi leti HTV a ISS.
Vo vsetkych mnou objavenych trackeroch leti najprv HTV, potom ISS.
Napr. http://www.n2yo.com/?s=35817|25544
http://www.n2yo.com/?s=35817|25544
Ale niekolko ucastnikov tohto fora sa stale snazi pozorovat HTV az po ISS.(napriek mojmu nesmelemu protestu) Mam nieco ja zle nastavene? nieco som nepochopil? Ako vlastne letia?
Problém je v tom, že HTV manévruje (mění dráhu), ale TLE parametry se obvykle aktualizují jen jednou za den, takže se starými parametry pak "trackery" počítají polohu jinam, než je ve skutečnosti.
Ve skutečnosti byla HTV-1 krátce po startu kousek "před" ISS, ale dost rychle jí "uletěla" a v dalších dnech ji "dohonila" téměř o celý oběh (takže v minulých třech dnech už byla HTV-1 "za" ISS). V posledních hodinách určitě HTV-1 přešla na dráhu bližší k ISS, takže ji "nepředhonila" (jak nepřesně "předpovídají" trackery), ale je blízko za ISS. Ovšem počasí v ČR pozorování nepřálo a HTV-1 jsem neviděl (a asi ani dnes neuvidím). |
|
