Domnívám se, že o KPL by to nemuselo platit, jedná se o výrobky, které je možné koupit i u nás. Samozřejmě zjistit množstevní slevu při objemech plnění rakety bude větší či menší spekulace, ale např. Linde technoplyny vozí kapalný kyslík do každé nemocnice, letecký petrolej se musí koupit také, a min stlačené helium je také běžně ke koupi. Bude to trochu práce, ale udělat si představu o ceně paliva by bylo zajímavé. Pokud by palivo tvořilo velký podíl, nemohla si NASA původně od STS slibovat řádový pokles přepravních nákladů
Extra cena za palivo tam samozřejmě není, protože výrobci prostě takovéto informace nezveřejňují a "vycucat si něco z prstu" nemá smysl. Obávám se, že zjistit čistou cenu za palivo, může jen někdo, kdo má velmi blízko k nějakému účetnímu z firmy, provozující nosnou raketu. Takových lidí bude velmi málo. Nelze prostě očekávat, že lze snadno zjistit jakoukoliv informaci o čemkoliv. Tohle je prostě příliš těžký a speciální úkol.
Myslim ze cena paliva by se dala zjistit podle cen na trhu -
i kapalny vodik a kyslik se na trhu prodava a podle mne pro raketovy motor nebude zase nejak treba extra ciste - tedy bezna cistota pro technicke ucely - ale nejsem odbornik na raketove motory.
A kolik paliva je v rakete se zhruba snad bezne uvadi.
21.11.2009 - 17:19 - Vlado 1
Narazil jsem na problém , určit libraci Měsíce z pohledu ze slunce . Já si myslím ,že může byt jen na šířku a to + - 5 st. Milým se ?
Mam otazku pre matematikov: ak zoberieme rovnikovy polomer Zeme R(E)=6378,1 km, hmotnost Zeme ako M(E)=5,9736E24 kg, univerzalnu gravitacnu konstantu ako G=6,673E-11 Nm2kg-2, tak vyska geostacionarnej drahy mi vychadza 35866,328 km. Avsak ak si kontrolujem drahy satelitov, ktore kruzia okolo Zeme (napr. Orbitron -om), tak tam su cisla od 35770 km az 35780 km.
Kde som spravil chybu ? Treba zapocitavat aj ine vplyvy ?
citace:Ahojte,
Mam otazku pre matematikov: ak zoberieme rovnikovy polomer Zeme R(E)=6378,1 km, hmotnost Zeme ako M(E)=5,9736E24 kg, univerzalnu gravitacnu konstantu ako G=6,673E-11 Nm2kg-2, tak vyska geostacionarnej drahy mi vychadza 35866,328 km. Avsak ak si kontrolujem drahy satelitov, ktore kruzia okolo Zeme (napr. Orbitron -om), tak tam su cisla od 35770 km az 35780 km.
Kde som spravil chybu ? Treba zapocitavat aj ine vplyvy ?
Dakujem pekne
Juraj
Napada me zapocitat zplosteni Zeme (podle meho testovani ukazuje Orbitron vysku satelitu nad povrchem modelu geoidu WGS84, zatimco vy pocitate idealni kouli). Na rovniku je vyboulena, takze Vam vychazi vetsi vyska nez skutecna.
Dalsi vec bude asi neprimy vliv te deformace - gravitacni pole bude jine nez symetricke pole idealni koule. Nad rovnikem bude zrejme silnejsi (je treba uvazoat vyssi efektivni hmotnost Zeme), a proto pro stejnou dobu obehu musi byt satelit dal a mit vyssi rychlost. To uz ale odhaduji. Proste je to realny rozdil mezi idealizovanym modelem a skutecnosti.
Zkuste se pro zajimavost venovat perturbacim drahy. Zejmena u nizsich satelitu (na nizsich drahach) budete prekvapen, jak moc je jejich pohyb nekeplerovsky.
Mam otazku pre matematikov: ak zoberieme rovnikovy polomer Zeme R(E)=6378,1 km, hmotnost Zeme ako M(E)=5,9736E24 kg, univerzalnu gravitacnu konstantu ako G=6,673E-11 Nm2kg-2, tak vyska geostacionarnej drahy mi vychadza 35866,328 km. Avsak ak si kontrolujem drahy satelitov, ktore kruzia okolo Zeme (napr. Orbitron -om), tak tam su cisla od 35770 km az 35780 km.
Kde som spravil chybu ? Treba zapocitavat aj ine vplyvy ?
Dakujem pekne
Juraj
Uvazujete jako periodu geostacionarniho satelitu dobu trvani synodickeho dne, coz je cca 23h a 56 min, nebo rovnych 24 h? Velikost chyby by tomu nasvedcovala...
citace:Mam otazku pre matematikov: ak zoberieme rovnikovy polomer Zeme R(E)=6378,1 km, hmotnost Zeme ako M(E)=5,9736E24 kg, univerzalnu gravitacnu konstantu ako G=6,673E-11 Nm2kg-2, tak vyska geostacionarnej drahy mi vychadza 35866,328 km. Avsak ak si kontrolujem drahy satelitov, ktore kruzia okolo Zeme (napr. Orbitron -om), tak tam su cisla od 35770 km az 35780 km.
Kde som spravil chybu ? Treba zapocitavat aj ine vplyvy ?
Domnívám se, že podstatné je počítat s tím, že rotační perioda Země vůči hvězdám není 24 hodin, ale 23,934 hodin, tedy 86164 sekund. Pak už to i s výše uvedenými hodnotami vyjde mnohem lépe (mě to vychází na cca 35786 km).
Dakujem za odpovede, chyba bola v tom, ze som pocital idealny cas, t.j.: T=24*60*60 sekund za den, pricom spravna hodnota bola T=23.934*60*60. Potom vyska drahy je 35788.845 km. Este raz vdaka.
Rozdiel v casoch bol len 237,6 sekund a vo vyske 77,48 km.
Existuje nejaka literatura, kde bez velkeho obrazkoveho balastu su odvodene vzorce, ktore platia pre pohyb okolo Zeme ? Mam par knih, su zaujimave ale su pre obycajneho citatela, ktory potrebuje hlavne pribeh a nehlada matematicke suvislosti.
Nejaka univerzitna publikacia alebo aj skripta by neboli na zahodenie ..
Dobrý den,
měl bych jeden skutečně laický dotaz ohledně přetížení a zrychlení. Pokud se budu pohybovat volným pádem směrem k Zemi (zanedbejme odpor vzduchu), pohybuji se se zrychlením 9,81m/s2, ale nepůsobí na mě přetížení a po dopadu (auvajs) se už nepohybuji se zrychlením, ale působí na mě přetížení 1g. To mi je jasné, ale jak to fyzikálně zdůvodnit?
15.12.2009 - 09:03 - Tomáš Habala
Sila, ktoru vnimas, je vzdy vyslednicou vsetkych sil, ktore na teba v donom okamihu posobia. Ked stojis na Zemi, tak tato vyslednica sa sklada len z pritazlivej sile Zeme (ine sily mozeme v tejto uvahe zanedbat). Ked padas, je vyslednica suctom dvoch sil - pritazlivej, ktora posobi v smere zrychleneho pohybu a zotrvacnej, ktora posobi proti smeru zrychleneho pohybu. Vysledkom je 0.
Vychází to z prvního Newtonova zákona - zákona setrvačnosti.
Těleso uvedené do pohybu - pádu se samo od sebe nedostane do klidu. Padající těleso nárazem na zem je v okamžiku uvedeno do klidu, to je to auvajs. Při pádu se stále zrychlujeme, působí na nás gravitace - přitažlivá síla naší planety a brzdí nás odpor vzduchu. Pokud máme malé brždění je auvajs. V kosmonautice je velká snaha při návratu - přistání těles se k auvajs nedostat.
Zákon setrvačnosti: Každé těleso setrvává v relativním klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, dokud není přinuceno silovýn působením jiných těles tento stav změnit.
citace:Trochu jsem se zamotal v terminech. V jakych jednotkach SI je mozne uvest auvajs ? Uaaaa je v m/s, auvajs by melo byt v joulech ?
Auvajs je označení přechodu člověka ze stavu trojrozměrného do stavu dvourozměrného
Jde mi o ty dva ustálené stavy - před auvajs a po auvajs. Při auvajs se kinetická energie spotřebuje na likvidaci jednoho rozměru tělesa (většinou výšky).
citace:Dobrý den,
měl bych jeden skutečně laický dotaz ohledně přetížení a zrychlení. Pokud se budu pohybovat volným pádem směrem k Zemi (zanedbejme odpor vzduchu), pohybuji se se zrychlením 9,81m/s2, ale nepůsobí na mě přetížení a po dopadu (auvajs) se už nepohybuji se zrychlením, ale působí na mě přetížení 1g. To mi je jasné, ale jak to fyzikálně zdůvodnit?
Okrem toho co tu bolo uvedene ohladom Newtona je mozno pouzit aj vseobecnu teoriu relativity, poste sa len pohybujete rovno v priestore pokym sa nestretnete s nejakym "auvajs" ktory vam v tomto prirodzenom pohybe zacne branit. V okamihu stretu s "auvajs" na vas bude posobit ine pretazenie ako 1g (podstatne vyssie). A to pretazenie sposobi, ze na vas uz naveky bude posobit len 1g.
Ale mozete to zobrat aj z ineho pohladu, proste vy si len tak padate vesmirom a v tom do vas narazi zem, to je to "auvajs". To 1g bude nasledovat potom preto, ze sa nachazate v priestore kde je pre vas prirodzene pokracovat do stredu zeme. Taku deformaciu priestoru sposobila zem, Avsak zem vam v tomto "rovnom" pohybe v prietore brani a to vy pocitujete ako gravitacne zrychlenie. Kym sa nevyskytne ziadne "auvajs" tak si len proste letite "rovno" v priestore a nemate dovod na to pocitovat akekolvek silove ucinky. Ale to co som vam napisal plati len ak ste hmotny bod ak ste teleso tak to plati len do urciteho zakryvenia priestoru. Akonahle by ste sa dostali do blizkosti velmi hmotneho telesa nie ako hmotny bod ale ako clovek tak to "auvajs" by ste pocitili skor ako by ste na to teleso dopadli.
Zhladiska klasickej Newtonky by vas zabilo to, ze na rozne miesta na vasom tele by posobila rozna sila. Napr. keby ste leteli nohami napred (vhodna poloha na to co sa s vami stane) tak na nohy by posobila vacia sila ako na hlavu co by malo za nasledok destrukcny auvajs.
Z hladiska Vseobecnej teorie relativity by vas zabilo pre vas devastujuce zakryvenie priestoru ale s uplne rovnakym priebehom aj vysledkom ako pri pohlade klasickom Newtonovskom.
citace:
Auvajs je označení přechodu člověka ze stavu trojrozměrného do stavu dvourozměrného
Jde mi o ty dva ustálené stavy - před auvajs a po auvajs. Při auvajs se kinetická energie spotřebuje na likvidaci jednoho rozměru tělesa (většinou výšky).
Pri vyssich energiach dokonca do prechodu do stavuje jednorozmerneho (to treba chapat len ako medzistav na prechod do nularozmerneho:). Kedze taka cierna diera dokaze zdeformovat priestor tak, ze v urcitej vzdialenosti od nej by sa zlikvidovali dokonca dva vase rozmery, dalo by sa hovorit len tom aky ste dlhy zvysne dva rozmery by boli nepodstatne. Tomu by sa uz ale mohlo hovorit superauvajs. Dalsou vlastnostou superauvajs je, ze po nom nasleduje automaticky likvidacia aj toho jedneho rozmeru, takzvany prechod do nularozmerneho stavu nazvaneho singularita. Takze zatial co po auvajs pocitujete 1g, po superauvajs uz nepocitujete ziadne g.
Jde o to, jak velká síla na tebe působí "proti gravitaci". Pokud stojiš na Zemi, tak proti gravitaci působí přesně stejná síla a to je ten "pocit přetížení" (což by mělo být stejné jako "pocit zrychlení"). Pokud volně padáš (ve vakuu), tak proti gravitaci nepůsobí žádná síla a výsledkem je "pocit stavu beztíže" ("pocit zrychlení" v tu chvíli nemusíš mít žádný).
Zobrané do dôsledku - to, čo zabíja po skoku z okna, je mechanické namáhanie dôsledok zrýchlenia (resp. zbrzdenia) pri dopade.
Dopad z ľubovoľnej rýchlosti totiž prebehne v konečnom a nenulovom čase na konečnej dráhe danej rozmermi ľudského tela (krátery v asfalte a betóne sa nevyskytujú a v zemine sú celkom vzácne ).
Na internete su k dispozicii aktualne satelitove snimky Zeme (napr. http://oiswww.eumetsat.org/IPPS/html/latestImages.html).
Zaujimalo by ma, "kde" sa beru geodeticke body, podla ktoreho urcia presnu orientaciu kamere/satelitu.
Je to asi krizovanie zemepisnych suradnic (sirka a vyska) ale ako sa urci nejaky pevny bod, resp. nula ? Snima sa cely globus a potom geometrickou metodou sa urci stred kruhu ? Je nejaky 'radiomajak' podla ktoreho sa urci nula ?
citace:...ale ako sa urci nejaky pevny bod, resp. nula ? Snima sa cely globus a potom geometrickou metodou sa urci stred kruhu ? Je nejaky 'radiomajak' podla ktoreho sa urci nula ?
Nejsem si jisty jestli presne rozumim, ale myslim, ze toto je ukol systemu stabilizace a orientace satelitu. Zakladem je pozice (a natoceni) v "inercialnim prostoru". K tomu se pouziva u druzic predevsim senzor polohy hvezd, ktery fotografuje hvezdnou oblohu a z polohy vyznamnych stalic vzhledem k telesu druzice vypocita presne natoceni telesa druzice vzhledem ke hvezdam. Stred takoveho "inercialniho" systemu je umisten do stredu Zeme.
Zemekoule se v tomto systemu otaci konstantni rychlosti, takze v danem case existuje velmi presna transformace mezi zemepisnou souradnou soustavou a druzicovou soustavou. Jinymi slovy, protoze druzice vi, jak ma na sobe senzory namontovane, vi take presne, kam koukaji (v inercialni i zemepisne soustave). A poridi-li snimek v danem case, neni problem urcit polohu jakehokoliv zemskeho bodu na snimku, i kdyz bude cely povrch zatazen mraky :-)
Krome toho, tyto prepocty pravdepodobne se pravidelne kalibruji (jediny zdroj nepresnosti by mohla byt snad mirne zmenena orientace senzoru vzhledem k senzoru polohy druzice, ale kdovi).
Z obslužné plošiny vlezou bočními dveřmi do orbitálního úseku a z něj sestoupí do návratové kabiny. Je to trochu nepohodlné, ale ušetřilo to jedny dveře do Sojuzu, tedy významnou váhu. Posádce uvnitř orbitálního modulu pokud vím jeden technik pomáhá - po nástupu a upoutání posádky uzavře poklop mezi kabinou a orbitálním úsekem a pak vyleze a zavře orbitální úsek a aerodynamický kryt.
citace:Posádce uvnitř orbitálního modulu pokud vím jeden technik pomáhá - po nástupu a upoutání posádky ...
A kde ten technik stojí/visí/leží, když pomáhá poslednímu - třetímu členu posádky s upoutáním do prostřední sedačky? Moc místa už mu v té chvíli nezbývá - existují nějaké fotky z takové procedury?
To by mně taky zajímalo, žádnou fotku jsem neviděl. Není kdo by to vyfotil a není místo, podle mně leží na podlaze orbitálního modulu a horní polovinu těla má prostrčenou dolů. Pokud si dobře pamatuju, pomocník v BO je uveden v knize Sojuz.
Domnívám se, že do Sojuzu se leze velmi podobně jako do čínské lodi Shenzhou (která ze Sojuzu principiálně vychází). Velmi pěkné video z nástupu kosmonautů do lodi Shenzhou 7 je na(je tam vidět i pomocník v orbitálním modulu i sestup kosmonautů do přistávacího modulu).
citace: Velmi pěkné video z nástupu kosmonautů do lodi Shenzhou 7 -je tam vidět i pomocník v orbitálním modulu i sestup kosmonautů do přistávacího modulu).
Pěkné, ale ...
to "hlavní" tam vidět není - jak ten pomocník pomáhá při upoutávání do sedaček. Myslím, že s tím už si každý z posádky musí poradit sám - délku popruhů mají seřízenou z nácviku předstartovních procedur předem, lehké skafandry Sokol nejsou natlakované, tak snad je to zvládnutelné svépomocí.
Tiež si myslím, že s usadením do kresiel si musia kozmonauti poradiť sami - technik v OB im podľa videa pomáha pri vstupe do SA, ale pri usádzaní ich zrejme len kontroluje. Ostatne, s usadením si musia poradiť sami aj pred návratom na Zem.
Vedeli by ste mi povedat, co sa stane s velitelskou kabinou lodi Sojuz po pristani ? Je to mozne, ze pristroje sa vymontuju a po kontrole sa posielaju naspat do kozmu ? Kedze kabina je z masivneho materialu (ocel), po pristani sa to rozbije a posle sa naspat do vysokej pece ?
ktory vam v tomto prirodzenom pohybe zacne branit. V okamihu stretu s "auvajs" na vas bude posobit ine pretazenie ako 1g (podstatne vyssie). A to pretazenie sposobi, ze na vas uz naveky bude posobit len 1g
).