Juraj Duducz
Kabína sa neopravuje - bolo by to jednak veľmi pracné a po tepelnom namáhaní, ktorým kabína prejde pri prielete atmosférou, na ňu už nikdy nikto nevystaví "certifikát kvality".
Ale zrejme sa ani priamo nelikviduje - na to zasa nie je rozumný ekonomický dôvod, je to maximálne pár sto kilogramov kovu.
Zopár kabín je v rôznych múzeách na území Ruska a bývalých sovietskych republík a niektoré sú aj v zahraničí, napríklad Sojuz 28 je v Leteckom múzeu Kbely.
Location of Russian Manned Spacecraft http://www.astronautix.com/articles/loccraft.htm
Časť ostatných sa zrejme použije pri rôznych skúškach a testoch, časť môže poslúžiť pri poľnom výcviku a zvyšok? Zrejme existuje niekde nejaký dosť veľký sklad...
Vedeli by ste mi povedat, co sa stane s velitelskou kabinou lodi Sojuz po pristani ? Je to mozne, ze pristroje sa vymontuju a po kontrole sa posielaju naspat do kozmu ? Kedze kabina je z masivneho materialu (ocel), po pristani sa to rozbije a posle sa naspat do vysokej pece ?
Dakujem pekne
Juraj
Já bych tipl, že kabina bude spíš z hliníkových slitin. Dural atd… A někde jsem také četl, že se určité přístroje ze Sojuzů používají znova a znova (navigační systémy).
23.2.2010 - 10:34 - M:
citace:
citace:Ak mion ma zivotnost cca 2,2mikrosekundy, kolko ma zivotnost mionicky atom?
Je to mozne, ale viem, ze : "Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 885,7 ± 0,8 sekund[1], přičemž se rozpadá na... " vid. wiki
netusim nakolko sa to da zovseobecnovat a naviac mion nie je v mionickom atome v jadre.
Len moja zvedavost mi nedala nespytat sa ci to ma tiez nejaky vpliv.
citace:Je to mozne, ale viem, ze : "Mimo atomové jádro je neutron nestabilní se střední dobou života 885,7 ± 0,8 sekund[1], přičemž se rozpadá na... " vid. wiki
netusim nakolko sa to da zovseobecnovat a naviac mion nie je v mionickom atome v jadre.
Len moja zvedavost mi nedala nespytat sa ci to ma tiez nejaky vpliv.
Neutron je v jádře vždy vázán silnými jadernými interakcemi, a to jej nějak stabilizuje. Mion, ať už je na orbitě či je jádrem, interaguje jen elektromagneticky, což se nijak moc zřetelně na jeho životnosti neprojevuje.
Ono se to zevšeobecňovat nedá. Například u zmíněného neutronu to není až tak jednoduché. Není ani pravda, že vázaný neutron v jádře se nerozpadá. To by se dalo říci o stabilních jádrech, ale existují izotopy, kdy dochází k rozpadu i některého z vázaných neutronů. Příkladem může být např. tritium. Na druhou stranu je zde proton. Ten pokud je volný, tak je pravděpodobně stabilní, ale pokud je vázaný v jádře tak může u některých izotopů docházet k tzv. beta+ rozpadu, kdy se některý z protonů jádra přemění na neutron, pozitron a elektronové neutrino.
Jinak srovnávat vázaný neutron v jádře a vázaný mion v elektronovém obalu nelze. Je to tak jak píše Adolf. V atomovém jádře kromě elektro-slabé interakce, která může za beta rozpad, vstupuje do hry ještě silná interakce, která je dominantní, kdežto u mionia hrají úlohu jenom elektromagnetická a slabá interakce a z hlediska samotného rozpadu ten mion asi ani nepozná, že je nějak vázaný. On ten mion má totiž klidovou energii 207x větší než elektron 106 MeV (eletron má 510 keV), a tahle přebytečná energie se při rozpadu odnáší, kdežto vazbové energie elektronů v elektronových obalech jsou o několik řádů nížší.
Porovnaval som vysky orbitalnych drah systemu Galileo a GPS. Pise sa,ze satelity sytemu GPS lietaju vo vyske 20200 km nad povrchom Zeme (26600 km od stedu Zeme) a satelity systemu Galileo planuju dat do vysky 23222 km (satellite altitude). Ak vyska Galileo je pocitana od povrchu, mohla by nastat situacia, ze GPS satelity by mohli prijimat signal z Galilea ?
Samozrejme len teoreticky, lebo nemaju senzor na to, ale mohli by ?
Dakujem pekne
Juraj
08.7.2010 - 16:33 - Jan Bastecky
citace:Dobry den,
Porovnaval som vysky orbitalnych drah systemu Galileo a GPS. Pise sa,ze satelity sytemu GPS lietaju vo vyske 20200 km nad povrchom Zeme (26600 km od stedu Zeme) a satelity systemu Galileo planuju dat do vysky 23222 km (satellite altitude). Ak vyska Galileo je pocitana od povrchu, mohla by nastat situacia, ze GPS satelity by mohli prijimat signal z Galilea ?
Samozrejme len teoreticky, lebo nemaju senzor na to, ale mohli by ?
Dakujem pekne
Juraj
podle mého názoru se mohou přijímat oba systémy navzájem. Anténní systémy obou typů navigačních družic nejsou nijak přesně směrové (není třeba vyzařovací úhel větší než cca 30stupnu).
Pouze musíte při výpočtu polohy vně dráhy druhého systému řešit jiné znaménko u řady korekcí výpočtu.
můj možná laický dotaz směřuje k myšlence, zda je možné např. vůz sledovat v reálném čase přes družici/satelit s rozlišením a zoomem umožňující číst např. SPZ ?
Je to vůbec možné, jakým způsobem to lze realizovat a jaká je odhadovaná cena ?
Možné to určitě je pod správným uhlem družice tak aby nebyla přímo nad vozem (protože by mohla sledovat jen půdorys) ale z uhlu na vůz aby šly vidět boky a také SPZ, pak už jen závisí na výkonu a rozlišení kamerové nebo fotografické aparatury.
Nevím jestli je přímo možné v reálném čase možnost číst SPZ (jestli je tak kvalitní kamera) a nebo až zpětně se záznamu a pozdějším úpravách snímku v speciálních programech na zvýšení kvality a detailů.
Jinak sledovaní automobilu v reálném čase určitě možné je, je k tomu ale zapotřebí vice družic jak jedna, pokud by se jednalo o nějaké dlouhodobé sledování. Takovéhle funkce a operace ale spíše patří pod bezpečnostní a armádní složky, které mají v rozpočtu na takové operace vyčleněné finance (bavíme se o státech jako Rusko, USA, VB, atd.).
Dnes se spíše používá na vyhledávání a sledovaní automobilů a lidi v určitých oblastech bezpilotních prostředku, protože jsou levnější, flexibilnější co se nasazení týče, přecijenom manévrovat a měnit dráhu družice nebo spíše většího počtu špionážních družic je složitější a dražší než měnit kurz bezpilotního prostředku který je k tomu primárně navržen a muže cíl i velké výšky sledovat dlouhodobě.
Myslím, že to z družice ešte stále nejde a ani tak rýchlo nepôjde.
Exituje taká fyzikálna nepríjemnosť, zvaná Rayleighovo kritérium pre uhlové rozlíšenie. Vzorček má tvar
sin theta = 1,220 . lambda / D
kde theta je uhol v radiánoch, lambda vlnová dĺžka žiarenia a D priemer objektívu
Výsledok je potom taký, že objektív s priemerom 1 meter dokáže zo vzdialenosti 300km v zelenom svetle 550nm rozlíšiť dva body vzdialené najmenej 0,2m (za ideálnych podmienok) a to na prečítanie značky rozhodne nestačí. Na prečítanie značky by bolo treba rozlíšenie aspoň okolo 0,02m a to znamená objektív o priemere cca 15 metrov (alebo najmenej tri objektívy prepojené ako interferometer so základňami dlhými 15 metrov a následne náročným spracovaním obrazu).
Obraz sa dá trochu vylepšiť počítačovým spracovaním, napríklad dekonvolúciou pomocou rôznych algoritmov a spracovaním série snímok, ale zázraky sa nedejú - v lepšom prípade sa dekonvolúciou dá dosiahnuť rozlíšenie niečo vyše 0,1m (teda nie viac ako 50% zlepšenie), čo je stále na danú úlohu príliš málo, v horšom vzniknú obrazové artefakty a celá práca je zbytočná.
Myslím že nové KH mají rozlišení kolem 5 cm, ale až po počítačovém zpracování, stejně tak nejsou schopné sledovat jedoucí auto - družice vyfotí sledovanou oblast, data přenese a pak se zpracují, možná rychle, ale kdo ví? Ve filmech to jde, v reálu tomu nevěřím, USA má jen 3 funkční KeyHole, Rusko, Čína ani NATO nemají žádné družice s podobným rozlišením (nejlepší mají tak 0,2 m).
špionážní družice muže sledovat cil, nemusi ho jen jednou vyfotit ale i chvili sledovat, zavisi na výšce a sklonu dráhy, ono sice druzice která je výše zemi obíhá pomaleji ale zas potřebujes vykonejší aparaturu a jak poznamenal kolega alchymista, oběktiv by musel byt opravdu obrovský, zatimco družice na velmi nízké orbitě (pravě ty špionážní) mají rozlišení lepší ale cil sledují po kratší ddobu a chtělo by to soustavu vice družic které by jsi sledování předávali.
Takže sledovat vozidlo by šlo, je to přeci jenom celkem velky objekt, ale takovou praci opravdu dnes lepe zastanou bezpilotni prostredky protože je to přeci jenom omnoho levnejší a nasazení je flexibilnější.
Jinak máte pravdu z části je to pouze velká fantazie filmařů.
"Bus-1", ktorý je základom pre Key Hole "Misty" alebo "Advanced Crystal", má priemer okolo 4 metrov, aerodynamický kryt na Titan IV používaný pre vynášanie KH má vonkajší priemer okolo 5 metrov. Družica tak môže mať priemer 3,5-4,5 metra, dĺžku 10-15 metrov a váhu do 20ton. Jej objektív alebo hlavné zrkadlo potom môže mať priemer od 2,5 do 4 metrov, podľa toho, ako je to riešené - možností je viac (jj Huble je v princípe prerobená KH, pozerajúca špatným smerom).
S dvojmetrovým objektívom by zo vzdialenosti 300km dalo dosiahnuť rozlíšenie okolo 10 cm, s trojmetrovým okolo 7cm a so štvormetrovým aj uvedených 5cm - počítačovým spracovaním obrazu by sa to dalo ešte ďalej zlepšiť až na 5-6cm u dvojmetrového objektívu a možno 2,5-3cm u štvormetrového.
Je ale treba tiež povedať, že posledné družice série KH majú buď kruhové dráhy vo výške cca 700km, alebo eliptické cca 260x1020km, takže skutočne dosahované optické rozlíšenia budú o čosi horšie.
Ne, příliš citlivá optika na poškození světlem - na skoro černý Měsíc se HST díval jen po mnoha analýzách a výpočtech, aby nedošlo k poškození odraženým světlem.
Porovnaval som vysky orbitalnych drah systemu Galileo a GPS. Pise sa,ze satelity sytemu GPS lietaju vo vyske 20200 km nad povrchom Zeme (26600 km od stedu Zeme) a satelity systemu Galileo planuju dat do vysky 23222 km (satellite altitude). Ak vyska Galileo je pocitana od povrchu, mohla by nastat situacia, ze GPS satelity by mohli prijimat signal z Galilea ?
Samozrejme len teoreticky, lebo nemaju senzor na to, ale mohli by ?
Dakujem pekne
Juraj
podle mého názoru se mohou přijímat oba systémy navzájem. Anténní systémy obou typů navigačních družic nejsou nijak přesně směrové (není třeba vyzařovací úhel větší než cca 30stupnu).
Pouze musíte při výpočtu polohy vně dráhy druhého systému řešit jiné znaménko u řady korekcí výpočtu.
Galileo ma celkem 6 dw kanalu v L bandu, pricemz kanal L1 je kompatibilni s GPS. Dohoda konzorcia Galileo a Pentagonu je, ze kanal L1 bude interoperatibilni v ramci obou systemu alespon na urovni, aby se oba systemy vzajemne nerusily. Ale posledni zasedani rady rozhodlo, ze v ramci kompatibility obou systemu se pujde hloubeji a to az tak, ze GPS prijimac by mel zachytit i Galileo na L1 a tim vlastne vice zpresnil pozici, protoze standardni GPS prijimac bude chytat treba 12 druzic GPS a soucasne treba 8 druzic Galileo a obracene, ze prijimac Galileo muze pouzit soucasne jak svuj i L1 kanal, tak i GPS signaly pro vetsi presnost.
Galileo bude pouzivat 6 kanalu v L pasmu a 2 kanaly v C pasmu a NEVADI jina vyska druzic Galilea a GPS a Glonassu (mel jsem v ruce prijimac v kterem je kombinace...dualni prijimac..GPS+Glonass). Reseni teto problematiky tkvi v zakodovani signalu v kterych neni jen "pilot", ale i uzitecna informace podobne jako u casoveho systemu DCF-77 na 77.5kHz, kde v burstu je i 14 bajtu pro PAY komercni pouziti (je to docela levne, kdyz jsem se dival nedavno na cenik). Konkretne kanal L1 u Galilea ma sice stejne kodovane modulovani, ale v binarnim obsahu je trochu jina informace pro vzajemne rozliseni, takze to skutecne nevadi.
Tez GLONASS pouziva L1, ale pouzivaji jinou modulaci...viz druhe doplnkove info v odkazech.
Bohuzel se system Galileo, respektive jeho kmitoctove rozdeleni kanalu nelibi radioamaterum z celeho sveta. Jde o to, ze kanaly E6 a E6 budou rusit radioamaterske zarizeni vseho druhu i radioamaterske satelity.
Takze v soucasne dobe se v konsorciu resi jeste 6 problemu a jeden z nich je zaruseni radioamaterskeho pasma, ktere je zde na primarni bazi. Zatim se nic s ITU/IARU nedohodlo, ale predpoklad je, ze v extra citlivem useku HAM pasma (SAT, EME, DX provoz) bude mensi vyzareny vykon nebo se tyto vyseky pouzivat nebudou.
PS:
Rikam si, ze uz se poslalo k Mesici a Marsu dost sond a druzic a je nacase, aby se tam poslala sada kombinovanych navigacne-spojovacich druzic (takove male GPS nebo Galileo), aby byl pokryt celej povrch. Pak by jizda MERu, Curiosity, Lunochodu atd. byla vzdy bezpecnejsi, RYCHLEJSI a tez sekundarne by se dali generovat i "zvlastni" vedecka data na zaklade rozboru navigacnich signalu...viz treba http://radac.nl/UserFiles/File/Brochures/brochure-on%20board%202.pdf)
Vdaka kazdemu za odpoved.
Ja som predstavil ale taku situaciu, ze nie pozemne prijimace ale samotne satelity aby prijimali signal od "konkurencie". Nemohlo by to sluzit na este presnejsie doladenie drahy alebo zistenie vlastnej polohy ?
Vdaka kazdemu za odpoved.
Ja som predstavil ale taku situaciu, ze nie pozemne prijimace ale samotne satelity aby prijimali signal od "konkurencie". Nemohlo by to sluzit na este presnejsie doladenie drahy alebo zistenie vlastnej polohy ?
PS: Pokud budu delat balonovou sondu, tak radeji pouziji GPS prijimac od Jupitera (http://www.jrmiller.demon.co.uk/projects/ministd/frqstd.htm).
Pokud je vhodny AD ic, tak omezeni vysky/rychlosti neni. Mam zkusenost s AD9850 a zpracovanim celych 100MHz (i kdyz prakticky "hrany" fungovali tak do 60MHz, ale nasledny DSP MC56002 to "pobral"). Pravda, dnes by se to resilo Xilinxem (FPGA), aby upocital signal, jenze to by bylo drahy, takze lepsi je najit vhodny prijimac bez omezeni vysky (Galileo by onen omezujici krok melo mit od 65km).
citace:Možné to určitě je pod správným uhlem družice tak aby nebyla přímo nad vozem (protože by mohla sledovat jen půdorys) ale z uhlu na vůz aby šly vidět boky a také SPZ, pak už jen závisí na výkonu a rozlišení kamerové nebo fotografické aparatury.
Nevím jestli je přímo možné v reálném čase možnost číst SPZ (jestli je tak kvalitní kamera) a nebo až zpětně se záznamu a pozdějším úpravách snímku v speciálních programech na zvýšení kvality a detailů.
Jinak sledovaní automobilu v reálném čase určitě možné je, je k tomu ale zapotřebí vice družic jak jedna, pokud by se jednalo o nějaké dlouhodobé sledování. Takovéhle funkce a operace ale spíše patří pod bezpečnostní a armádní složky, které mají v rozpočtu na takové operace vyčleněné finance (bavíme se o státech jako Rusko, USA, VB, atd.).
Dnes se spíše používá na vyhledávání a sledovaní automobilů a lidi v určitých oblastech bezpilotních prostředku, protože jsou levnější, flexibilnější co se nasazení týče, přecijenom manévrovat a měnit dráhu družice nebo spíše většího počtu špionážních družic je složitější a dražší než měnit kurz bezpilotního prostředku který je k tomu primárně navržen a muže cíl i velké výšky sledovat dlouhodobě.
Co se tyce toho bezpilotniho prostredku, tak pred 3 rokama testoval kamard z Ladvi (letecky modelar) s klukem co umi navrhnout schema a umi programovat GPS rizeni pres mobil s integrovanym GPS. Model letadla, na zada dal nejaky Siemens PDA s GPSkou a ze systemoveho konektoru vyvedl data do Atmela (AT90xx), ktery daval impulsy do serva prijimace (37MHz Challenger). Spojeni bylo GPRS. Pres vysilacku se letadlo vzneslo do 50m a pak pres notebook (+ PCMCIA Ericsson GPRS) se pripojil k "palubnimu pocitaci" a ten mladik naprogramoval rizeni letadla pres podkladovou mapu (nekde stahl z DVD danou oblast) a textove "rizeni" jen trasu a vysku. Ten Atmel se choval tak, ze na notebooku se zadali souradnice cile + letova vyska a odeslalo se to, pak to Atmel prevzal a doridil letadlo k cili kde pak krouzil (cekal na prevzeti rizeni vysilackou). Ten kluk to mel jako nejakou praci do skoly, koukal jsem na to, zajimave. Kdyz by se slo dal, tak by pres UMTS+EDGE nebo CDMA slo prenaset i zive CGA video (320x270) s nahravanim na cilovem e-booku (nebo "chytrem" telefonu). S tim typkem jsem to pozdeji probiral, ze by se tam mohl dat male modul od Siemense nebo Motoroly (2000Kc) a primo na ten modul by se napojili draty od serv, protoze jadrem modulu byl ARM7 (vyhoda Linuxu). Modul od Motoroly ma 8MB flashe (29f640) +64kb EEPROM (24lc512)+16MB RAMky a komunikacni moznosti quad GSM/GPRS/EDGE + UMTS + 802.11bg a 42 I/O portu (draty od serva, mereni, I2C od live kamery typu pro mobily).
Myslim, ze by si to clovek mohl udelat doma sam, hotove modely letadel se prodavaj (nebo vrtulniku), klicove je naprogramovani Linuxu v letadle a Java aplikace do mobilu, aby clovek netahal e-book/web. Dokonce si myslim, ze kdyz by letadlo bylo dostatecne velke pro fotovoltaiku a elektromoturky, tak by mohl vydrzet ve vzduchu "vecne".
Mozna najdu nekde na disku stare fotky a uverejnim to.
citace:...Dokonce si myslim, ze kdyz by letadlo bylo dostatecne velke pro fotovoltaiku a elektromoturky, tak by mohl vydrzet ve vzduchu "vecne".
Mozna najdu nekde na disku stare fotky a uverejnim to.
Ja som tak prisiel aktivnejsie ku kozmonautike.
Pred par rokmi nieco take robila NASA za tazke miliony. Ja som presvedceny, ze to je bud podvod, alebo pri tom utapaju iny projekt.
Kupil som niektore klucove komponenty, urobil na nich merania a jednozanacne sa da takyto projekt postavit z komercne dostupnych dielov za desatinove ceny. Aj stym, ze vyrobu a projekt si zaplatim.
Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně motorů SRB používaných u raketoplánů. Konkrétně mi jde o technologii jejich zážehu. Předpokládám, že se zřejmě jedná o nějakou hypergolickou reakci, která zažehne palivo, ale zajímalo by mne, jaké chemické látky jsou pro tyto účely použité.
Děkuji Vám předem za odpovědi
24.12.2010 - 01:05 - Jan Baštecký
citace:Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně motorů SRB používaných u raketoplánů. Konkrétně mi jde o technologii jejich zážehu. Předpokládám, že se zřejmě jedná o nějakou hypergolickou reakci, která zažehne palivo, ale zajímalo by mne, jaké chemické látky jsou pro tyto účely použité.
Děkuji Vám předem za odpovědi
SRB se zažehují poměrně komplikovaně. Vlastní zážeh je pomocí plamene od "zažehovacího motoru na TPH" umístěného nad spalovací komorou a nasměrovaného dovnitř odlitého kanálu ve jádře SRB. Cílem je stejnoměrné a současné zažehnutí po celé délce SRB.
Tenhle "zažehovací motor" je teprve před startem odjištěn a natočen do pracovní polohy na středem SRB. Zážeh "zažehovacího motoru" se provádí pyrotechnickou složí, na kterou jsou nasměrovány kanálky od elektrických roznětek.
Co se týče použitých látek, myslím že jde o variace na téma hliník + Ak prášrek OKC \\\\\\\\\\\\\
Nemal som na mysli nazov nejakej konkretnej misie, ale obecny terminus technicus. Su to vsetky misie za GEO? Tj. napr. misie k Mesiacu su deep space mission? Alebo deep space zacina v (/za) pasme asteroidov?
Alebo je to cele definovane inak? Trochu som googlil nez som sa spytal, ale nic relevantne som nenasiel. Ten termin sam pouzivam, tak by som v tom chcel mat jasno.
Ale je to asi jen věcí názoru a relativní pojem. Co je 'deep space' pro Zemi, nemusí být zase deep vzhledem ke sluneční soustavě (Heliosféře). Z hlediska současných možností bych to asi vnímal jako prostor vně SOI Země.
Nevím přesně, jak by to mělo být, nebo jak se to používá interně v NASA, ESA, ...
Já bych to chápal ve smyslu dělení sluneční soustavy na "inner space"(kamenné planety), "outer space"(od Marsu dál) a "deep space"(za hranicí gravitačního vlivu Slunce).
Tak by mi to vyhovovalo.
