|
- rýchlosť pohybu družice na dráhe okolo Mesiaca je zhruba v rozmedzí 1670-1700m/s
- snímač kamery NAC sníma po riadkoch širokých 5000 pixelov (5000x1)
- šírka zorného poľa každej kamery NAC je 2,86°
- maximálny rozmer snímku je 5000x50 000 pixelov
- pri rozlíšení 0,5m na pixel to predstavuje pás povrchu 2,5 x 25 km
- doba snímania 50 000 "riadkov" vychádza 14,7 - 14,9 sekundy a odtiaľ doba vyčítania snímaču 0,00029-0,0003 sekundy (na jeden "riadok")
Z uvedeného je zrejmé, že kritickým parametrom je rýchlosť, s akou dokáže systém vyčítať a spracovať jeden riadok.
EDIT: skúsil som nájsť niečo bližšie o snímači Kodak KLI-5001G. Pokiaľ som datasheet pochopil správne, tak rýchlosť vyčítania celého riadku je 203,2 mikrosekundy, teda 0,0002032 sekundy, to zodpovedá dobe vyčítania 50000 riadkov niečo cez 10 sekúnd a obrazu scény 1,7 x 17 km pri rozlíšení 0,34 metra na pixel. Pri ďalšom znížení výšky už budú pixely deformované - rozlíšenie v smere letu bude rovnaké, rozlíšenie v smere kolmom na smer letu sa môže ešte zlepšiť (ale nie som si istý, či to má zmysel).
Na druhej strane - v datasheet sú obvykle uvádzané minimálne zaručené parametre, pre použitie na sonde bol pravdepodobne vybraný najlepší kus z nejakej série, takže by mohol mať lepšie vlastnosti a umožniť rýchlejšie vyčítanie (ak to umožňuje zvyšok elektroniky kamier).
[Upraveno 09.3.2012 Alchymista] |
|
citace:
... Ak by rýchlosť vyčítania dosiahla 0,0001 sekundy, ...
LRO/NAC je osazena lineárním CCD snímačem Kodak KLI-5001G.
Jeho časové údaje jsou na str. 8-9. tady: http://www.htmldatasheet.com/kodak/kli5001g.htm |
|
| práve som to dopísal... |
| 09.3.2012 - 13:20 - Machi | |
|
Pro sensor kamery LRO - lineární CCD snímač Kodak KLI-5001G se uvádí minimální integrační doba na jeden řádek 0,2032 msec. V kameře LROC je min. 0,34 msec.
Maximální velikost snímku je 4996×52224. Doba snímání pro snímek pokrývající plochu 2,49×26,1 km je ~15 sec.
To zhruba odpovídá tomu co spočítal Alchymista.
Rozlišení snímků je tedy po směru letu v nejlepším případě ~55 cm (54-59cm). Ve směru kolmém je to dle výšky. Takže už snímky zde uváděné, mají skutečný rozměr pixelů zhruba 26×55 cm. Je možné posunout rozlišení v jednom rozměru ještě níž, ale nezlepší se tím rozlišení po směru letu. Podle http://lroc.sese.asu.edu/news/?archives/527-Follow-the-Tracks.html se zdá, že nic podobného jako u kamery sondy MGS, totiž režim kompenzující rozmáznutí ve směru letu pomocí rotací sondy, zatím není plánováno.
Dále snímek, který je pořízen během 15 sec, je zapsán do paměti za 220 sec a posléze může být vyslán na Zemi rychlostí až 100 Mbit/s.
Tzn, že snímek může být poslán celý na Zemi, bráno od začátku snímání, za ~260 sec.
Zdroj: Materiály Kodaku a Space Science Review vol 150, p. 81 - 124 (Robinson et al., 2010). |
|
| dokonca... Machi - vďaka |
| 09.3.2012 - 13:32 - Machi | |
|
| Ještě bych dodal, že rozlišení ve směru letu je pravděpodobně možné dodatečně zvýšit při dostatečném signálu (dobrém SNR), pokud je známo PSF - Point Spread Function, či je možnost PSF alespoň rekonstruovat, na vyšší než 55 cm vhodnou dekonvoluční funkcí. |
|
citace:
- rýchlosť pohybu družice na dráhe okolo Mesiaca je zhruba v rozmedzí 1670-1700m/s
Je to orbitální rychlost pro původní pracovní výšku 50 km, nebo pro sníženou na 24 km (= nové podrobné snímky)?
Aby snímaný obraz nebyl ve směru letu rozmazaný, musí být rychlost čtení 1 řádku snímače dostatečně vysoká na to, aby 1 pixel zachytil zhruba čtvercovou plochu na snímaném povrchu. Pokud LRO klesl na 1/2 orbitální výšku, musela se změnit (snížit) i jeho orbitální rychlost. Je to tak?
Nemám ten pocit, že by poslední snímky, o kterých je tu řeč, trpěly nějakou deformací, rozmazáním, nebo neostrostí v jednom směru... tzn. nemyslím si, že by na nich 1 px zobrazoval plochu 26×55 cm, jak píše Machi.
[Upraveno 09.3.2012 pospa] |
| 09.3.2012 - 15:14 - Machi | |
|
Rychlost je ~1656 m/s pro 50 km kruhovou dráhu.
Pro sníženou dráhu přibližně 1670 m/s.
Rozmazání o jeden pixel člověk prakticky nemá šanci poznat, zvláště když snímky jsou v LROC browseru doostřené.
|
|
| to rozmazanie by sa dalo obmedzit rotovanim sondy, ako pri MRO, ci nie? |
| 09.3.2012 - 15:49 - Machi | |
|
Mimochodem platí, že při snížení dráhy se rychlost zvýší!
Snadno se dá rychlost spočítat pro kruhové dráhy ze vzorce
Vk=Odmocnina(mí/r),
kde Vk je kruhová rychlost, mí je gravitační parametr v km3/s2 (pro Měsíc 4902,8) a r je vzdálenost od středu v km (pro Měsíc 1738 + výška dráhy).
Pro nekruhové dráhy je vzorec trošičku komplikovanější,
viz třeba Malá encyklopedie kosmonautiky od pánů Lály a Vítka. |
| 09.3.2012 - 15:53 - Machi | |
|
"to rozmazanie by sa dalo obmedzit rotovanim sondy, ako pri MRO, ci nie?"
Ano, ale ze zmíněného odkazu, který jsem tu dával, vyplývá, že to zatím moc nezkoušeli. Přece jen to má i své mouchy (větší opotřebení setrvačníků, či vyšší spotřeba paliva, nutnost přesné navigace atd.) a výsledky kamer jsou výtečné i bez toho. |
|
| ved ja sa bavim v teoretickej rovine, nie ci je to planovane. Zivotnost zotrvacnikov a palivo tiez nie je problem, ak by sa to planovalo ako "kamikaze prelet" pred ukoncenim misie |
| 09.3.2012 - 16:30 - Jan Bastecky | |
|
Berme to tak, že LROC je spíše doplňkové zařízení. Tomu odpovídá i velikost optiky a rozlišení snímačů v NAC kamerách.
Vzhledem k přítomnosti dvojice NAC kamer se počítá spíše s 3D zobrazením, než se snahou o vyšší rozlišení.
Vyššího rozlišení ve směru letu by šlo dosáhnou řízenou rotací celé sondy (kompenzace rychlosti letu nad povrchem - jako bylo použito u sondy MGS) za cenu svýšení spotřeby paliva orientačních motorků.
Vyššího rozlišení ve směru kolmém na směr letu lze dosáhnout snížením výšky oběžné dráhy (maximální výška hor je cca 6,5km Mons Huygens). Ovšem vzhledem k problematickému gravitačnímu poli nejsou nízké oběžné dráhy stabilní a tedy je třeba hodně manévrování sondy (a tedy velká spotřeba paliva). Alternativní metodou je počítačově vyhodnotit sousledně snímané pásy a provést subpixelové doostření.
Osobně bych čekal, že se NASA pokusí o podobné manévry až po ukončení nyní plánovaných snímacích kampaní. 
|
| 09.3.2012 - 16:48 - Machi | |
|
Yamato:
Teoreticky to možné je. Použitím setrvačníků by se mohli dostat i ve směru letu na ~25 cm. Ještě vyšší rozlišení je možné při použití korekčních motorků.
Jan B.
"Alternativní metodou je počítačově vyhodnotit sousledně snímané pásy a provést subpixelové doostření."
Myslím, že pro využití metody "superresolution" je pro většinu oblastí příliš málo dat. Ale teoreticky by to šlo. Optika LROC by měla z 50-ti km zvládat rozlišení pod 20 cm.
"Vzhledem k přítomnosti dvojice NAC kamer se počítá spíše s 3D zobrazením, než se snahou o vyšší rozlišení."
Dvě kamery jsou zde hlavně proto, aby se urychlilo snímání povrchu Měsíce při vysokém rozlišení (kromě toho je to záloha), LROC není stavěná na tzv. "in-build stereo" jako třeba kamera HRSC (MEX). |
|
LRO začal okrem pristávacích miest Apolla (konečne:-) detailne snímkovať aj sovietske Luny; zatiaľ vo vysokom rozlíšení sfotografoval oba Lunochody a "blízke dvojičky" Lunu 23 a 24.
Práve snímky Luny 23 priniesli zaujímavé výsledky, pretože doteraz sa predpokladalo len toľko, že sonde sa pri pristávaní kvôli nerovnosti terénu poškodilo vrtné zariadenie a Sovieti sa preto rozhodli neuskutočniť návrat jej kapsule na Zem. Z nových snímok to však vyzerá tak, že Luna 23 leží na boku. Je zaujímavé, že Sovieti na to vtedy z dostupných dát neprišli a s prevrhnutou sondou bolo udržiavané spojenie ešte niekoľko dní po pristátí.
http://lroc.sese.asu.edu/news/?archives/539--Mare-Crisium-Failure-then-Success.html |
|
Zaujímavé by mohli byť aj miesta dopadov sond Ranger 7, 8 a 9 a miesta dopadov AS misií Apollo.
citace:
Použitím setrvačníků by se mohli dostat i ve směru letu na ~25 cm. Ještě vyšší rozlišení je možné při použití korekčních motorků.
myslím, že toto by nebolo práve jednoduché - pri šikmom pohľade a rotácii sondy sa mení rozlíšenie snímačov.
Prvé (a posledné) riadky obrazu scény sú snímané zo značne väčšej vzdialenosti a zachytávajú v šikmom pohľade značne širší priestor, ako kolmo snímané riadky v strede snímanej scény. Rozlíšenie na pixel sa teda plynule mení v každom riadku obrazu v priečnom i v pozdĺžnom smere. |
|
Práve snímky Luny 23 priniesli zaujímavé výsledky, pretože doteraz sa predpokladalo len toľko, že sonde sa pri pristávaní kvôli nerovnosti terénu poškodilo vrtné zariadenie a Sovieti sa preto rozhodli neuskutočniť návrat jej kapsule na Zem. Z nových snímok to však vyzerá tak, že Luna 23 leží na boku. Je zaujímavé, že Sovieti na to vtedy z dostupných dát neprišli a s prevrhnutou sondou bolo udržiavané spojenie ešte niekoľko dní po pristátí.
-Pokud me moje pamet neklame,tak tehdy byla tato mise prezentovana tak,ze pristavaci aparat dosedl velmi tvrde a doslo k celkovemu poskozeni zarizeni vcetne vrtne soupravy,ktera byla nebunkcni.
Spojeni ale nebylo preruseno.Presto se ridici stredisko pokusilo o navrat i byt prazdne navratove schranky ale sonda byla tvrdym pristanim tak poskozena ze se start nezdaril.O tom ze se sonda prevratila nemeli pravdepodobne tuseni nebo to nepriznali.Vysledek ale zustal stejny.Toto je jen me doplneni.
|
|
Keď tak dobre pozerám, Luna 24 pristála zhruba 2,5 - 3 km od miesta pristátia Luny 23.
Ináč sú to parádne fotky, škoda len, že nie sú vo väčšom rozlíšení. |
| 19.3.2012 - 13:07 - David | |
|
| Nejméně dva třetí stupně Saturnu dopadly na Měsíc, při jejich váze by měly udělat řádný kráter,byl již vyfocen, nebo to přijde na pořad LRO. Totéž platí i pro Lunu-2, tam poslední stupeň též vážil přes tunu . Dík. |
|
Je otázka, nakoľko presne sú známe miesta dopadov tretich stupňov Saturn a hlavne Luna-2. Treba mať na pamäti, že v čase letu Luna-2 bol už samotný "zásah Mesiacu" považovaný za úspech.
U Rangerov 7-9 je to známe pomerne veľmi presne - predsa len vysielali obraz prakticky do poslednej chvíle, takže sa dá veľmi presne odhadnúť kam smerovali.
Presná identifikácia miest dopadu stupňov Saturn a AS Apollo by mohla byť zaujímavá i z iného dôvodu - stalo sa tak počas činnosti staníc ASLEP, čo by mohlo viesť k novému prehodnoteniu či upresneniu výsledkov ich seizmických meraní a prispieť k spresneniu znalostí o vnútornej štruktúre Mesiacu. |
|
citace:
Nejméně dva třetí stupně Saturnu dopadly na Měsíc, při jejich váze by měly udělat řádný kráter,byl již vyfocen, nebo to přijde na pořad LRO. Totéž platí i pro Lunu-2, tam poslední stupeň též vážil přes tunu . Dík.
Kráter po Saturne S-IVB z Apolla 13 bol na snímkach z LRO zidentifikovaný už v marci 2010.
http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/203-Rocket-impacts-recorded-by-the-Apollo-seismic-network.html |
| 20.3.2012 - 07:26 - David | |
|
| Dík,to mi ušlo.Ten kráter má tak 30 m a hloubka bude min 1/10 průměru. Divím se tomu, že v době Apolla nikoho nenapadlo u takového čerstvého impaktu přistát.To by odpadlo hrabání a vrtání a měli by povrchové vrstvy měsíční kůry jako na dlani. Nebyl by to žádný problém, A-12 se trefilo na 100 m k Surveyoru-3 a nakonec mohli S-4B nasměrovat do oblasti budoucího přistání. Roverem nebyl problém ujet několik km, aby nebylo místo vlastního přistání kontaminováno. |
|
| NASA neměla v letech 69-72 LRO - nejspíš nevěděli, kam přesně stupeň spadl - ani optika na Apollech neměla takové rozlišení, aby spolehlivě rozlišili starý kráter od nového. |
|
citace:
NASA neměla v letech 69-72 LRO - nejspíš nevěděli, kam přesně stupeň spadl - ani optika na Apollech neměla takové rozlišení, aby spolehlivě rozlišili starý kráter od nového.
maximalne tak mohli sledovat do poslednej chvile radiomajak z S-IVB, ale neviem ako presne udaje by z toho ziskali |
|
citace:
NASA neměla v letech 69-72 LRO - nejspíš nevěděli, kam přesně stupeň spadl - ani optika na Apollech neměla takové rozlišení, aby spolehlivě rozlišili starý kráter od nového.
hehe, hlavne že sa medzi ľuďmi traduje, že dokážu z vesmíru prečítať ŠPZ-ku osobného auta. Jaké je vlastne najlepšie dosiahnuté rozlíšenie pri mapovaní Mesiaca? Predpokladám, že pri mapovaní Zeme sa skutočné údaje pre istotu neuvádzajú. Myslím, že lepšie než 0,1 m na pixel to nebude. |
| 21.3.2012 - 17:01 - David | |
|
| Je jasné, že hledat dopadový kráter bez přesného navedení je nesmysl.Ale já bych to viděl tak, že bylo možno navést S-4B do přistávací oblasti dalšího Apolla, trefit se tam by byl býval neměl být problém, Rangery trefovaly cíl na několik set metrů a dopadaly " z chodu ". |
| 21.3.2012 - 18:04 - Machi | |
|
citace:
hehe, hlavne že sa medzi ľuďmi traduje, že dokážu z vesmíru prečítať ŠPZ-ku osobného auta. Jaké je vlastne najlepšie dosiahnuté rozlíšenie pri mapovaní Mesiaca? Predpokladám, že pri mapovaní Zeme sa skutočné údaje pre istotu neuvádzajú. Myslím, že lepšie než 0,1 m na pixel to nebude.
U Měsíce zhruba čtvrt metru z LRO, nedávno jsme to tu řešili.
U Země něco mezi 5 až 10 cm. Někdy na začátku 80. let tohoto rozlišení dosáhly "filmové" družice modernizovaného systému GAMBIT díky velkému zrcadlu (>1 metr) a velmi nízké výšce letu (pod 150 km). Později podobného rozlišení dosáhly i modernizované "digitální" KH-11, které sice létají asi 2× výše, ale mají také ~2× větší zrcadlo.
Informace o systémech GAMBIT a HEXAGON ("Big Bird") byly minulý rok odtajněny, někde tu o tom je vlákno. |
|
citace:
U Měsíce zhruba čtvrt metru z LRO, nedávno jsme to tu řešili.
U Země něco mezi 5 až 10 cm. ...
Díky moc, nebol som od toho ďaleko.
Človek je od prírody nádoba lenivá, nerád prehľadáva dávnejšie diskusie dopodrobna, preto mi to uniklo  |
|
citace:
citace:
NASA neměla v letech 69-72 LRO - nejspíš nevěděli, kam přesně stupeň spadl - ani optika na Apollech neměla takové rozlišení, aby spolehlivě rozlišili starý kráter od nového.
maximalne tak mohli sledovat do poslednej chvile radiomajak z S-IVB, ale neviem ako presne udaje by z toho ziskali
Nejen radiomajak.
Soucasti stupne mohla byt nizkorozlisovaci kamera s online prenosem obrazu v telemetrickem majaku (v soucasti jeho vysilace na bazi NBTV-fastSSTV).
Ale vzhledem k dehdejsi technice by bylo lepsi jen nizkorozlisovaci kameru 120x120pixelu a sirokopasmovy vysilac.
Pri 150kHz tech 15obrazku za sekundu prenest mohli.
Tim by se zjistilo, kam dopadne.
Pak stacilo pockat na LLO a po dopadu pristat hned vedle krateru.
|
|
citace:
U Měsíce zhruba čtvrt metru z LRO, nedávno jsme to tu řešili.
U Země něco mezi 5 až 10 cm.
To je teoretická medza pre dva bodové zdroje (hviezdy), s poslednými družicami série HK-9 sa dostali s rozlíšením na 1,8-2 feet, teda zhruba pol metra. Väčšina snímok však mala rozlíšenie horšie, 2,5-3,5 feet. Snímkuje sa totiž plocha, nie bodové zdroje, a svoju úlohu hrá aj počasie a nekľud atmosféry. |
