Oběžná rychlost mi vychází 15 cm/s.
Na stránkách ESA jsou snímky ze vzdálenosti 27,8 km, což by znamenalo že kometa je hmotnější a tudíž místo kruhové je tu eliptická dráha nižší než plánovaná kruhová, nejbližší bod by mohl být kolem 25 km !
[Upraveno 11.9.2014 David]
Rosetta’s Philae Lander: A Swiss Army Knife of Scientific Instruments.
Rosetta’s Philae lander includes a carefully selected set of instruments and is being prepared for a November 11th dispatch to analyze a comet’s surface.
Side view schematics of the inner structure of the lander compartment showing the location of COSAC, PTOLEMY, the CONSERT antennas, the SESAME dust sensor and ÇIVA cameras. Philae is about the size of a dishwasher or four burner oven.
The CIVA micro-camera. Mass: less than 100 grams, Power: less than 2 Watts, Minimum Operating Temperature: -120C
Philae’s APXS – Alpha Proton X-Ray Spectrometer
Philae’s two Gas Chromatographs (GC). Left: COSAC, integrated into Philae, Right: PTOLEMY in an engineering lab.
Philae SESAME/DIM, Dust Impact Monitor. The monitor can measure particle size and velocity. Later as comet P67’s activity rises, it can continue to return total particle flux.
Philae ROMAP, Tri-Axial Fluxgate Magnetometer and Plasma Monitor
The structure of an active comet. In early 2015, 67P/Churyumov–Gerasimenko will wake up. The heat of the Sun will increase gas and dust production which will interact with Solar UV radiation and the Solar Wind. The Sun’s magnetic field will be draped around the coma and tail of the comet.
Pokud jsou informace v článku správné, tak modul by měl být z Rosetty "vysazen" ve výšce více než 20 km nad kometou a sestupovat by měl cca 7 hodin.
P.S.: Moje poznámky.
Sakra, proč z takové velké výšky? To pak samozřejmě bude místo dopadu s poměrně velkým rozptylem a bude to tedy dost "sázka do loterie". Tak snad to vyjde. Původně jsem totiž z různých náznaků předpokládal, že "vysazení" Philae bude mnohem blíže od komety (1 - 3 km od povrchu), ale zřejmě se v ESA z nějakého důvodu rozhodli jinak. Chápu to tak, že přechod Rosetty na dráhu ve vzdálenosti pod 10 km od komety se zřejmě ani nebude konat (před uvolněním Philae). Uvidíme. Konečné rozhodnutí o detailech přistání Philae má být učiněno až 14.10.2014.
Níže je obrázek přistávací oblasti "J" z NAVCAMu z 21.9.2014:
Z dvaceti kilometrů trefit tak malé těleso s minimální gravitací by asi bylo velmi obtížné. Pro odhození landeru bude asi sonda sestoupit podstatné níže, ale možné je všechno. Faktem je, že mají minimálně měsíc na to aby plán sestupu aktualizovali podle výsledků zkoumání komety .
Nechci sýčkovat, ale vzpomeňme neúspěšný pokus Japonců u Itokawy. ESA má jen jeden pokus a pokud se nepovede, bude zmařena podstatná část mise.
Přistávací manévr zahájí celá sonda 12.11. v 08.35 CET ve vzdálenosti 22,5 km od těžiště komety.
Oddělení landeru se uskuteční ve 14,04 CET ve vzdálenosti 12,5 km od těžiště komety.
Potvrzení přistání se očekává na Zemi v 18.30 CET.
citace:Přistávací manévr zahájí celá sonda 12.11. v 08.35 CET ve vzdálenosti 22,5 km od těžiště komety.
Oddělení landeru se uskuteční ve 14,04 CET ve vzdálenosti 12,5 km od těžiště komety.
Pokud máš na mysli článek na adrese http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Rosetta/Rosetta_to_deploy_lander_on_12_November , tak samozřejmě i tam se píše o tom, že modul Philae má být z Rosetty uvolněn ve vzdálenosti přes 20 km od komety (pro dopad do oblasti "J"). Pouze v případě, že by nakonec byla zvolena oblast "C", tak by uvolnění proběhlo později, ve výši cca 10 km od komety.
Rozměry (malý lalok) 2.5 x 2.5 x 2.0 km
Rozměry (velký lalok) 4.1 x 3.2 x 1.3 km
Rotace 12.4043 hod
Hmotnost 10^13 kg
Objem 25 km^3
Hustota 0.4 g/cm^3
Teplota povrchová 205–230K (07-08/2014)
Teplota hloubková 30–160K (08/2014)
Detekované plyny vodní pára, CO, CO2, amoniak, metan, metanol
citace:1 m3 ledu váží 900 kg, 1 m3 skály 1.500 kg. Pokud je kometa konglomerátem obou složek a i kdyby " dutiny" zabíraly 50% objemu, měla by být hustota komety kolem 800 kg/m3.
Tohle byl tvůj prvotní odhad ,
astronomové už léta před tebou měli reálnou představu o složení ( prach, uhlík voda , CO, CO2, ...) a hustotě ( 0,3 až 0,4 g/cm3 ). Ale ty ses k tomu dopracoval potom až na základě údajů z Rosetty
citace:1 m3 ledu váží 900 kg, 1 m3 skály 1.500 kg. Pokud je kometa konglomerátem obou složek a i kdyby " dutiny" zabíraly 50% objemu, měla by být hustota komety kolem 800 kg/m3.
Tohle byl tvůj prvotní odhad ,
astronomové už léta před tebou měli reálnou představu o složení ( prach, uhlík voda , CO, CO2, ...) a hustotě ( 0,3 až 0,4 g/cm3 ). Ale ty ses k tomu dopracoval potom až na základě údajů z Rosetty
Od toho údaje z přímých měření jsou, aby nebyly dohady kolem odhadů.
Já jsem docela spokojen, že jsem dobře vypočetl objem i hustotu komety , pokud byl můj odhad jiný je zcela nepodstatné, zejména když základní vlastností odhadů je, že se liší od skutečnosti.
Pokoušel jsem se zjistit nějaké další detaily trajektorie plánovaného vysazení Philae z Rosetty na kometu 67P (protože z odhadů mi vycházela mnohem delší doba klesání, než uváděných 7 hodin). Na oficiální informace je asi ještě brzo, ale z jednoho příspěvku v diskuzi na blogu ESA (kam občas přispívají i lidé ze zákulisí Rosetty) to vypadá, že ten "vysazovací manévr" bude hodně zajímavý a náročný.
Samotný svislý volný pád z výšky 20 km by u komety 67P podle mých odhadů trval déle než 20 hodin. Je tedy zřejmé, že Philae bude muset mít v okamžiku uvolnění z Rosetty už určitou rychlost směrem ke kometě (podle mých odhadů cca 0,5 m/s [dopadová rychlost by pak byla cca 1 m/s]). Podle diskuzního příspěvku na adrese http://blogs.esa.int/rosetta/2014/10/03/measuring-comet-67pc-g/#comment-81497 (autor Mark McCaughrean) to vypadá, že v okamžiku vysazení modulu Philae bude sonda Rosetta na sestupné části dráhy kolem komety, a možná dokonce dočasně bude i na "kolizním kurzu" s kometou. V příspěvku se totiž píše, že po uvolnění Philae bude muset Rosetta udělat "úhybný manévr" ("pull-up manoeuvre to avoid the comet").
Začátek přistávacího manévru Pahilae bude tedy zřejmě ještě zvláštnější a obtížnější, než jsem si původně představoval (očekával jsem "vynulování" oběžné rychlosti Rosetty a pak svislý volný pád Philae). Jsem tedy zvědav na to, jak ESA ještě upřesní informace o přistávacím manévru a jsem zvědav, jestli se to bude blížit výše uvedeným odhadům a informacím. Každopádně přeji ESA a týmu Rosetty/Philae hodně štěstí. Budou ho asi potřebovat.
Vzhledem k tomu,že Rosetta je na "oběžné" dráze kolem komety, tak po prostém uvolnění modulu by nedošlo k žádnému "volnému pádu". To navedené na kolizní dráhu je nutné a výsadkový modul ho sám nemá čím provést. Takže to musí být manévrem mateřské sondy s následným "úhybným" manévrem Jinak si to nedovedu vysvětlit, i když překvapení je možné. Tady jsou ty informace nějak kusé.
Z publikovaných informací bude Rosetta navedena na velmi blízký průlet okolo komety. Dráha Philae bude upravena pomocí speciálního zařízení, u kterého je možné nastavit, jakou silou bude Philae odtlačen od sondy.
Pomocí tohoto zařízení bude dráha upravena tak, aby Philae dopadl v požadované oblasti. Rosetta pak provede manévr, který zajistí, že bude moci udržovat ničím nerušenou radiokomunikaci s Philae (bez úpravy dráhy by po blízkém průletu byla na opačné straně komety). [Upraveno 05.10.2014 Machi]
Slovem "vysazení" jsem samozřejmě myslel "vystřelení" Philae proti směru letu sondy tak, aby oběžná rychlost byla "vynulována" (stačí pár decimetrů/sec) [viz. např. video]. Chápu, že jinak by modul ke kometě "nepadal". Trajektorie s dočasným směrovaným blízkým průletem sondy kolem komety je zřejmě předpokládaný scénář. Rozhodně to všechno bude muset být provedeno velmi přesně (v řádu cm/s) a navíc to bude muset být "předprogramováno" a sonda to pak bude muset provést samostatně. Po uvolnění Philae už nebude možná žádná korekce směru (modulu). Snad to všechno vyjde tak, jak má.
Podle plánu by se měla sonda postupně přibližovat ke kometě až na poloměr orbity ve výšce jednoho kilometru. Na první pohled by se zdálo, že v této výšce budou optimální podmínky pro " odhoz" landeru, zejména aby " neminul " cíl. Opak je pravdou. Pokud lander nemá vlastní pohon, a to nemá, musí oběžnou rychlost eliminovat vlastní sonda a to nějakou pružinou, nebo vlastním pohonem. Pružina je vyloučena, neb v době konstrukce sondy bylo možno stanovit oběžné rychlosti jen v omezeném rozsahu a vlastní pohon zase znamená navést celé těleso na kolizní dráhu a tuto po odhození opět " vybrat ", což z výšky 1 km není reálné.
Já to vidím tak, že sonda před odhozem vystoupá na těch cca 2O km, rychlost po odhozu bude eliminovat pružina nastavená při výrobě na nějaký rozsah a právě dráha ve výšce 22,5 km je zřejmě optimální.
V každém případě se strefit při sedmihodinovém letu na rotující cíl bude náročné.
Nějak mi ušlo jak bude lander během sestupu orientován / čidla, trysky , gyroskopy ?/.
Jestli nemají korekční motory, tak nějaké gyro mít musí. Jinak to dopadne šejdrem a roseká se to Proč? Nevěřím, že případný jet z povrchu by to na posledních kilometrech mírně neroztočil. Cíl je dosednout na všechny tlapy zároveň.
, 